Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Nepřátelé jsou poměrně netradiční, jde především o konstrukce složené z jakýchsi trubek a jejich zakončení, která střílí nebo vypouští objekty, jež pak samy střílí po vaší kosmické lodi. Cílem je zničit všechny takové konstrukce v úrovni.
Jak na to? Zničením "uzlu" zmizí potrubí, které do něj vede – to je samo o sobě neprůstřelné. Když jsou tedy potrubí do sebe všelijak zamotaná, ba dokonce tvoří labyrint, není to nic snadného. Na odstřelení klíčového místa stačí jediný zásah, navíc každý objekt z trubek má někde v sobě "jádro", což je zvláštní uzel, po jehož zničení dojde k destrukci celého objektu. Jenže uzly vypouštějí projektily nebo dokonce autonomní nepřátele, s nimiž je dobré se vypořádat. Navíc občas prostorem také poletují meteory či rakety, do nichž není radno vrazit. Tu a tam se k nim také přidá UFO, objekt připomínající létající talíř a metající kolem sebe rakety. Mimochodem, s nějakou umělou inteligencí nepočítejte, nepřátelé jdou přímo na cíl nebo krouží vždy po obdobných trajektoriích.
Celkem ve hře najdeme padesát úrovní s mírně odlišnou grafickou stylizací, různými typy nepřátel a tvary konstrukcí z trubek, což vyžaduje různé strategie postupu, manévrování apod. A to je právě to, co činí Kobo Deluxe takovou výzvou. Nebo na vyšší obtížnost možná spíš frustrujícím zážitkem, protože úroveň obtížnosti "jeden zásah = smrt" je vskutku jen pro ty nejnáročnější. Životů je málo a přibývají velmi zřídka (zpravidla při zničení dostatečného množství nepřátel).
Je efektivnější pálit v krátkých dávkách, zvláště při vyšší úrovni obtížnosti se zbraňový systém přehřívá, a tak není výhodné jednoduše si položit těžítko na tlačítko pro střelbu. Tím také roste náročnost likvidace uzlů v některých úrovních, protože prostřílet se k nim skrze neustále doplňovanou hradbu (či spíše frontu) z raket nebo jiných projektilů není snadné.
Při míření na objekty na hraně obrazovky pomůže maličká schematická mapka v rohu obrazovky. Ano, i taktika ostřelování zde má své místo vedle takřka kamikaze průletů nebo kroužení v piruetách.
Za sestřelené objekty se přičítá skóre, ukládá se to nejvyšší dosažené (tabulka bohužel chybí). I to může prodloužit herní dobu – na nejnižší obtížnost ji odhaduji v řádu hodin na všech padesát map (které se točí ve smyčce, pokud je všechny zvládnete). Ale myslím, že zde se těžko lze bavit o čase nutném "k dohrání", protože příběh v Kobo Deluxe zcela chybí – jde jen o to, nakolik vás hra chytí. Za sebe můžu konstatovat, že je hodně návyková. Navíc se hodí i na prosté "tupé" odreagování: v zásadě není třeba přemýšlet, stačí reflexy.
Ovládání je velice minimalistické, aby bylo možné se skutečně soustředit jen na hru. Stačí kurzorové šipky a Ctrl nebo Shift. Nebo myš, případně joystick.
Grafické zpracování rozhodně neruší, označil bych ho za příjemné – vypadá velmi uhlazeně (ačkoliv se to tak na statických obrázcích nemusí zdát), efekty neruší a počítá se rozlišením až 2560×1600. Stejně tak zvuky jsou na slušné úrovni, elektronická hudba se generuje za chodu ve velmi vysoké kvalitě – ovšem není to můj šálek čaje, proto jsem ve hře zvuk brzy vypnul.
Kobo Deluxe je šířeno pod svobodnou licencí GNU, dá se stáhnout pro celou řadu platforem včetně některých mobilních zařízení a pravděpodobně je v repozitářích vaší distribuce. Pro vykreslování se používá SDL, příp. OpenGL. Hrát jde jak v celoobrazovkovém režimu, tak v okně.
Sluší se zmínit, že Kobo Deluxe je předělávkou starší arkády XKobo a autor intenzivně pracuje na pokračování Kobo II, které už je ale komerční.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: