Manjaro Linux

17. 9. 2013 | David Kolibáč | Recenze | 150728×

Před časem jsme si představili distribuci Chakra, která se odtrhla od Arch Linuxu, aby se vývojáři mohli zaměřit na uživatelskou přítulnost. Tehdy jsem si posteskl, že kompatibilitu nemuseli zcela zavrhnout — tak jako Linux Mint zůstává založený na Ubuntu, příp. Debianu. Je tu ale jiná distribuce, která se Archu drží na dohled, přitom ale nejde pouze o připravené liveCD s grafickým instalátorem. Jmenuje se Manjaro Linux — podle hory Kilimandžáro — a Mint v mnoha ohledech skutečně připomíná.

Obsah

• Instalace
• Správa softwaru
• Xfce a aplikace
• Závěr

V čem spočívá ta podobnost?

• K dispozici je několik obrazů instalačních médií s různými grafickými uživatelskými prostředími a uživatelsky přívětivým instalátorem.
• Aktualizace softwaru nejsou vysloveně na hraně, distribuce ve výchozím stavu obsahuje (vlastní) grafické nástroje pro správu balíčků. Přitom ale zůstává zachována kompatibilita se zdroji balíčků připravovaných komunitou.
• Manjaro je vyvíjené primárně v Evropě, vyznačuje se vstřícnější politikou k proprietárnímu softwaru, zde nejen kodekům, ale i ovladačům.
• Ne že by to hrálo nějakou roli, ale je populární na Distrowatch (za poslední rok stabilně v první desítce, recentně dokonce na čtvrtém místě).

Instalace

Vývojáři pravidelně připravují tři varianty instalačních obrazů: s Xfce, s Openboxem a konečně bez grafického prostředí. Dále se se zpožděním objevují předělávky s jiným prostředím, namátkou Cinnamon nebo KDE. Jelikož aktuální verze v době, kdy jsem se jal Manjaro vyzkoušet, nebyla k dispozici s KDE Workspace, sáhl jsem po minimalistickém, asi 500MiB obrazu. Pro použití na jiném počítači jsem zvolil “plnotučné” Xfce.

Poznámka: V době dopisování článku byl vydán Manjaro Linux 0.8.7.1 s mírně revidovaným instalátorem. Krom toho jsem pořádně netestoval verzi instalátoru, která podporuje UEFI, ale současně je zatím označena jako potenciálně nestabilní, resp. když jsem ji zkoušel, skutečně se ukázala jako experimentální — instalace se nezdařila.

Konzolový instalátor je vcelku přímočarý a pro pokročilého uživatele, na nějž je tato varianta beztak cílená, bude procházkou růžovou zahradou. Pro nastavení rozdělení disku se používá cfdisk. Pokud tuto variantu instalace zvolíte, nedivte se, že se budete muset o hodně věcí starat sami. Polopatická uživatelská příručka¹ např. zmiňuje, že prostředí KDE nainstalujete příkazem

sudo pacman -S kde kdeplasma-applets-networkmanagement

Už ale nehovoří o tom, že budete muset ještě rozběhnout správce přihlášení, tj. alespoň systemctl enable kdm apod. Dále jsem např. nečekal, že instalátor na disku nenajde MS Windows a nepřidá odpovídající položku do nabídky Grubu.

Oproti tomu grafický instalátor se nikterak zvláště neliší od jiných desktopových distribucí. Mám k němu jen několik poznámek:

• Není přeložený do češtiny, totiž pokud na začátku zvolíte češtinu, pouze se nainstaluje několik balíčků s lokalizací aplikací a nastaví se locale.
• Je možné vytvořit pouze jednoho uživatele, ten bude moct používat pro administraci systému sudo se svým heslem (jako v Ubuntu). Síla hesla se nekontroluje. Naopak si můžete zvolit jako obrázek pro použití na přihlašovací obrazovce jednu z mnoha podob Tuxe.
• Automatické rozdělení disku není možné — přístupnější varianta je ruční nastavení diskových oddílů, což je pěkně zpracováno a můžete si příp. pomoct aplikací GParted. Netradiční možnost pro náročné je kompletně vlastní, ruční konfigurace včetně vytvoření souboru fstab, pak se instalátor o nic nestará.
• Pokud instalátor vypnete nebo se vám podaří ho shodit, budete vše vyplňovat znovu.
• Během samotného kopírování souborů se tradičně zobrazují různá sdělení o distribuci. Z těchto informací mě zaujalo hlavně vyjmenování některých populárních alternativ k předinstalovaným aplikacím, např. hudebnímu přehrávači.
• Instalátor detekuje další operační systémy a přidá pro ně položky do nabídky Grubu.

Při prvním spuštění po instalaci se systém přihlásil s instalací dodatečných lokalizačních balíčků — prostředí bylo v češtině jen tak napůl — jenže provést ji následně odmítl s tím, že první se musí provést aktualizace všech balíčků.

Správa softwaru

Jestliže jste obeznámeni se správou balíčků na Arch Linuxu, budete v Manjaro Linuxu jako doma. Používá se zde pacman a dokonce i AUR, resp. yaourt. O nich už toho bylo napsáno hodně jindy, proto jen k odlišnostem od Archu…

Stěžejní rozdíl spočívá v tom, že Manjaro má vlastní repozitáře a nejde je úplně jednoduše nahradit těmi z Archu². V dostupnosti softwaru jsem rozdíly nepozoroval; běží jen o to, že Manjaro je trošku konzervativnější, pokud jde o aktualizace.

S cílením distribuce na pohodlnější uživatele jde ruku v ruce grafická správa softwaru. Pro tento účel zamýšlený Pamac i Qt používající alternativa Octopi svou roli plní, jsou přehledné, stabilní a docela rychlé. Vzpomínáte-li si z minulých let např. na pomalý Yumex nebo neschopný KPackageKit, tohle rozhodně není ten případ.

Ještě jedna věc stojí za zmínku v souvislosti se správou softwaru, a sice Manjaro Hardware Detection, resp. v konzoli mhwd. Tento nástroj by vám měl pomoci s instalací ovladačů především grafické karty. Protože ovšem na všech počítačích momentálně používám grafické čipy Intel, bezproblémově podporované síťové karty apod., prakticky jsem tuto vymoženost vyzkoušet nemohl.

mhwd umí ale ještě jednu věc, a to manipulovat s více verzemi linuxového jádra na jednom počítači. Vývojáři distribuce udržují v repozitářích více vydání — aktuálně stabilní 3.4, 3.8, 3.10 a spíše nestabilní 3.11. Doinstalovat jinou verzi je otázkou jednoho příkazu jako

sudo mhwd-kernel -i linux38

Xfce a aplikace

Na GNU/Linuxu samozřejmě můžeme používat aplikace a prostředí dle vlastní volby, ale krátce k tomu, co pro nás vývojáři připravili v případě Manjaro Linuxu s Xfce.

Aktuálně je to prostě Xfce 4.10 s odpovídajícími aplikacemi:

• správce souborů Thunar;
• přehrávač Xnoise;
• vypalovací nástroj Xfburn;
• emulátor terminálu xfce4-terminal.

Do toho jsou zamotané nástroje z GNOME, namátkou prohlížeč dokumentů (PDF) Evince nebo textový editor gedit, a populární aplikace jako Firefox, Thunderbird, Pidgin, VLC nebo balík LibreOffice. Z mně nepochopitelných důvodů ve výchozí instalaci (opět) straší např. vývojářské nástroje Qt.

Zajímavější jsou předinstalované proprietární kodeky, Adobe Flash a pro mě překvapivě Steam. Nic pro milovníky svobody tak, jak si ji představuje Free Software Foundation.

Musím ocenit výchozí nastavení vzhledu prostředí. Upravený motiv Adwaita společně s ikonkami Faenza vypadá dobře. Ovšem dál už je to slabší. Průhlednost emulátoru terminálu je přehnaná. Klávesové zkratky Alt+Fx kromě své funkce v grafickém prostředí občas současně fungují také tak jako v konzoli — např. při zavření okna pomocí Alt+F4 se přepnu na tty4. Další nepříjemnosti se týkaly regulace hlasitosti a nestability přehrávače Xnoise, při prvním spuštění se zhroutil a při druhém se zasekl, takže nešlo pozastavit přehrávání…

Závěr

Přiznám se, že z Manjaro Linuxu mám rozporuplné dojmy. Jakkoliv se mi myšlenka již připravené, věčně víceméně aktuální distribuce líbí, nutně vede k tomu, že se člověk nechá ukolébat tím, co za něj připravili vývojáři, načež tvrdě narazí na hrubé hrany Arch Linuxu. Kromě toho především na instalátoru by šlo ještě leccos zlepšit.

---

1. Wiki Manjaro Linuxu obsahuje několik návodů, které vedou uživatele za ruku. Pěknou kompilací stěžejních wiki stránek je pak PDF, jež naleznete mezi obrazy disku na SourceForge.↩

2. Ačkoliv provést konverzi systému z Manjaro Linuxu na Arch technicky možné je, jen to není tak docela triviální↩

       

Komentáře

[Artran]

Nedávno mi odešel disk i s vyladěnou instalací Archu. Abych to nemusel zas celé od píky tunit asi tam hodím právě to Manjaro s Openboxem. Hlavní pro mě je, že je dostupný AUR. Podle mě je Manjaro zatím spíš pro lidi, kteří si už Archem prošli a případnou další instalaci si chtějí ulehčit a kteří si detaily v konfigurácích snadno doladí, než pro nováčky, kteří očekávájí zcela user friendly distribuci srovnatelnou třeba s Mintem.

[|🇵🇸]

Podle mě je Manjaro zatím spíš pro lidi, kteří si už Archem prošli a případnou další instalaci si chtějí ulehčit a kteří si detaily v konfigurácích snadno doladí, než pro nováčky, kteří očekávájí zcela user friendly distribuci srovnatelnou třeba s Mintem.

Kam patřím já, když jsem z lenosti přešel z Archu na Mint?

[mca]

Tezko rici, ale treba Te jen nebavi pouzivat pocitac proto, abys mohl pouzivat pocitac.

[kotrcka]

a preto je dobre, ak je viac druhov (nie vsak privela) distribucii.

kubuntu ci opensuse pre ludi, ktori chcu pracovat

arch ci debian pre ludi, ktori sa radi aj povrtaju

gentoo ci lunar pre ludi, ktori radi pozru pod povrch.

ale zasa 300 distribucii je uz asi zbytocne mnozstvo (OK, ese su tam jednoucelovky na pracu s diskami, routre a podobne, ale aj tak - 300?)

[|🇵🇸]

ale zasa 300 distribucii je uz asi zbytocne mnozstvo (OK, ese su tam jednoucelovky na pracu s diskami, routre a podobne, ale aj tak - 300?)

Rozhodl kdo? To budeš obcházet vývojáře distribucí a u 300. distribuce jim řekneš, že tu jsou přebyteční? O_o

[pavlix]

Zvláštní situace, kdy oba máte pravdu ;). Vznik nové distribuce může znamenat nové posily v open source nebo oslabení jiného projektu. Zánik distribuce může znamenat ztrátu open source vývojářů nebo posílení jiného projektu.

Laik (kotrcka, snad neurazím) se na to dívá přímočaře a nechápe, proč by někteří nemohli spolupracovat a mít jednu společnou distribuci pro každou kategorii uživatelů, které on si umí představit. Je to sice primitivní, ale když to promítneš do reálné situace, skutečně nevidím důvod proč nemít těsnější spolupráci mezi distribucemi.

Na druhou stranu, to laik nemůže ovlivnit. Dokonce je to dost těžké ovlivit i z pozice ostříleného člena komunity. Navíc kecy nemaj cenu, důležité jsou činy (nebo aspoň kecy do správných uších, které vedou ke změně situace). Musel by si vybrat nějakou význačnou distribuci a aktivně pomáhat ji dostat do stavu, kdy některé deriváty budou skutečně zbytečné a půjdou s distribucí sloučit nebo redukovat na spin či alternativní instalační CD.

[lempl]

ospravedlnujem sa ze reagujem svojim neznalym nazorom, nemam v umysle niekoho urazit

co sa tyka komunity, a spoluprace viacerych projektov pre jeden ciel, mam dojem, ze je to rovnake aj ako s ostatnymi vecami okolo nas

pokial sa nenajde spolocny "nepriatel" (aj keby mal byt iba fiktyvny alebo si ho v niekom premietly, napr v nepriatelskej/nepopularnej nadnarodnej korporacii) tak tieto komunitne projekty sa velmi neochotne a tazko spajaju aby tahali za jeden povraz a dosiahli rovnaky ciel, aj ked pracuju na rieseni rovnakeho problemu

myslim ze to je z niekolkych dovodov ego tvorcov - snaziasa nieco dokazat nie len sebe ale aj okoliu (co neberem ako zlu vec, kazdy si potrebuje niekedy nieco dokazat aby sa uistil ze je dobry v tom co robi)

nevedomost - v niektorych pripadoch jedna komunita okolo neakeho projektu ani netusi ze existuje neaka dalsia komunita ktora ma podobny napad a zamer a snazia sa dosiahnut rovnakeho ciela (moze byt nedostatocna informovanost, neni od kial alebo od koho sa o danych projektoch dozvediet)

neochota spolupracovat - pri niektorych projektoch moze byt ze hlavny veduci tychto projektov su ludia co sa neradi prisposobuju druhym a radsej su aby sa ostatny prisposobili im

alebo len cista tvrdohlavost - "nebudem spolupracovat pretoze ..." a neaky dovod si uz najdu len aby boli odlisny od ostatnych aby boli priekopnikmi ci rebelmi

a urcite sa najdu este neake dalsie osobne ci emocionalne nezhody ktore brania vzajomnej spolupraci aj na menej dolezitych projektoch

ospravedlnujem sa ak sa to niekoho dotklo ale podobne pristupy su obcas videne aj pri inych skupinovych zalezitostiach a pri skupine ludi dost casto hraju ulohu aj emocie

a pokial si nedokazu ludia uvedomovat tieto emocionalne stavy a snazit sa ich pre spolocne dobro potlacit , tak je dost mala pravdepodobnost na uspech

[pavlix]

co sa tyka komunity, a spoluprace viacerych projektov pre jeden ciel, mam dojem, ze je to rovnake aj ako s ostatnymi vecami okolo nas

Je to tak.

pokial sa nenajde spolocny "nepriatel"

To vždycky pomáhá :).

myslim ze to je z niekolkych dovodov ego tvorcov - snaziasa nieco dokazat nie len sebe ale aj okoliu (co neberem ako zlu vec, kazdy si potrebuje niekedy nieco dokazat aby sa uistil ze je dobry v tom co robi)

Možnost svoji práci předvést taky hodně pomáhá :).

ospravedlnujem sa ak sa to niekoho dotklo ale podobne pristupy su obcas videne aj pri inych skupinovych zalezitostiach a pri skupine ludi dost casto hraju ulohu aj emocie

Celá tvá úvaha má jednu jedinou zato zásadní vadu. Ty mluvíš o projektech a problémy ve spolupráci mezi nimi zdůvodňuješ neochotou lidí spolupracovat (a dalšími důvody). Jenže tvé teorie jsou o lidech, nikoli o projektech. A pokud by ti lidé skutečně nemohli spolupracovat, tak by ty projekty nikdy nevznikly. Většina z nich není one man show.

a pokial si nedokazu ludia uvedomovat tieto emocionalne stavy a snazit sa ich pre spolocne dobro potlacit , tak je dost mala pravdepodobnost na uspech

Ono je někdy mnohem lepší na něčem prostě zapracovat a neřešit sračky. Porovnej člověka, který se bude půl roku intenzivně věnovat potlačování stavů a člověka, který se bude půl roku věnovat nějakému projektu a stavy může neplánovitě potlačit třeba v hospodě po konferenci ;).

[lempl]

"...Celá tvá úvaha má jednu jedinou zato zásadní vadu. Ty mluvíš o projektech a problémy ve spolupráci mezi nimi zdůvodňuješ neochotou lidí spolupracovat (a dalšími důvody). Jenže tvé teorie jsou o lidech, nikoli o projektech. ..."

dokial ludia budu viest a vytvarat projekty a na nich pracovat tak je to myslim, ze emocie a psychologicky vplyv bude dost zasadna cast pre zivot a fungovanie projektu ako takeho :)

"...A pokud by ti lidé skutečně nemohli spolupracovat, tak by ty projekty nikdy nevznikly. Většina z nich není one man show. ..."

tuto trocha poupravim, povodne som mal na mysli rozne projekty medzi sebou, ktore su si podobne alebo chcu dosiahnut rovnaky ciel ale kazdy samostatne

ale aj v komunite jedneho projektu moze nastat situacia, ze aj ked na zaciatku prispievatelia nemali vobec ziadny konflikt medzi sebou alebo nezhody pri rozhodovani akym smerom bude projekt pokracovat, to nemusi platit o neskorsom case ked uz projekt urcite ciele splnil no zacne sa rozhodovat o neakych zasadnych zmenach alebo smerovani projektu, pripadne narazi na neake problemy pri dosahovani ciela, tam zacinju (casom) nezhody (ale to je myslim uz asi prirodzena vlastnost cloveka , snazit si ist za vlastnym cielom, vlastnou viziou, snazit sa riesit problemy po svojom, aj ked to vo vacsine pripadov znamena vynachadzanie kolesa od uplneho zaciatku)

"...Ono je někdy mnohem lepší na něčem prostě zapracovat a neřešit sračky. Porovnej člověka, který se bude půl roku intenzivně věnovat potlačování stavů a člověka, který se bude půl roku věnovat nějakému projektu a stavy může neplánovitě potlačit třeba v hospodě po konferenci ;). ..."

ospravedlnujem sa tuto cast som asi nepochopil uplne :) ono dost zalezi od jedinca ktory prispieva na neakom projekte, ci sa dokaze povzniest nad vlastne ego a pojde tym smerom ktorym sa urci (bude teamovy hrac) alebo uz ten hrniec pretecie a povie dost ukaze prostrednik a odide s tym ze zaklada vlastny fork, akym sposobom clovek potlaca svoj vlastny nazor na smerovanie projektu to uz je asi kazdeho individualna vec, ale potlacat to do nekonecna nejde :) (inac suhlasim s tou castou o pive :D, teda dufam ze slo o pivo a nie o nasilie :D)

tiez nevravim ze vzdy take nieco nastane su aj svetle priklady, ale vo vacsine pripadov asi k tomuto dochadza (inac by tolko tych forkov zas nebolo ;) )

[pavlix]

ono dost zalezi od jedinca ktory prispieva na neakom projekte, ci sa dokaze povzniest nad vlastne ego a pojde tym smerom ktorym sa urci (bude teamovy hrac) alebo uz ten hrniec pretecie a povie dost ukaze prostrednik a odide s tym ze zaklada vlastny fork

Legrační na tom je, že nejde obecně říct, co z toho je správně a často není ani v konkrétním případě jednoduché si na to udělat názor. Nehledě na to, že se nejedná zdaleka jen o to, co si běžný linuxák představuje pod názvem fork, ale různé drobné nuance jako jestli patch začlením do distribuce nebo protlačím do upstreamu, popřípadě naopak velké kroky jako nové implementace software s překrývajícími se cíly.

Technicky vzato je fork základním nástrojem open source. Budu-li předpokládat, že forkem myslíš odchod lidí z projektu za účelem založení nového, pak je takový fork záchranným nástrojem open source.

[lempl]

je pravda ze neda sa zobecnovat, ci to je zle alebo dobre, zalezi na kazdej situacii individualne

niekto moze odist z projektu pretoze sa mu nepaci aky ten projekt nabera smer, a zalozi vlastny projekt s rovnakym cielom a rovnakou myslienkou len pozmeni formu, ALE ! nehladi na to a ani nehlada ci uz niekto taky projekt v minulosti zacal alebo ci bezi, pricom by sa stacilo k uz existujucemu alternativnemu projektu pripojit

a to je tiez trocha rozdiel kto ako chape fork projektu, niekto to chape ze zobere to co bolo doteraz a pozmeni posledne rozhodnutie

iny to zas chape ze zobere projekt ktory mal dobru myslienku no poslednych x rokov do toho zacali kecat manageri a pravnici a pozmenili licencie ktore uz znemoznovali pristup komunity, a tak sa spravi fork z poslednej volnej dostupnej verzie, a komunita to podpori

teda ci sa forkuje pretoze ina moznost neexistuje, alebo sa forkuje len a iba preto ze sa to da ale vacsi a hlbsi prinost to nema ?

ano open source to umoznuje a podporuje, a bude sa to diat stale pretoze nikdy sa neda vyhoviet vsetkym za kazdych okolnosti

tisic ludi tisic chuti tisic nazorov tisic myslienok

vyhoviet sa neda vsetkym, ale da sa spravit kompromis ktory bude vyhovovat vacsine a ten zvysok si to poupravi, ale zas je to na ludoch aby dany kompromis prijali, suhlasili s nim, a dane zmeny boli mozne a dali sa vykonat bez problemov (teda s moznymi upravami sa pocita od zaciatku)

[pavlix]

Obávám se, že to jsou natolik prázdné řeči, že na to nemá smysl nějak více reagovat.

[lempl]

ospravedlnujem sa,

moje chapanie skutocnych dovodov, preco sa stiepia komunitne projekty na mensie, urcite nebudu spravne a ani presne

ale nevidim iny dovod preco sa tomu deje, a snazim sa to pochopit

hovorim o menej dolezitych projektoch nie o zasadnych s velkymi zasadnymi zmenami

napr preco je x distribucii, a kazda s vlastnym repozitarom (tj dalsi ludia co sa o taky repozitar musia starat) pricom rozdiely medzi tymito distribuciami je iba v desktopovom prostredi, alebo preco sa vyvyja usilie na 3 rozne forky rovnakeho prostredia

nechcel som nikoho svojimi komentarmi urazit, iba som sa to snazil pochopit, vidiet to z ineho pohladu

mohli by ste preto prosim napisat preco su to "prazdne reci" a v ktorych bodoch je moje chapanie nespravne ?

este raz sa ospravedlnujem ak som niekoho urazil alebo nahneval , nebolo to v mojom umysle

[pavlix]

napr preco je x distribucii, a kazda s vlastnym repozitarom (tj dalsi ludia co sa o taky repozitar musia starat) pricom rozdiely medzi tymito distribuciami je iba v desktopovom prostredi

Například?

alebo preco sa vyvyja usilie na 3 rozne forky rovnakeho prostredia

Vím, o čem mluvíš, ale stejně. Je potřeba ptát se na ty jednotlivé forky, nikoliv na jejich počet.

nechcel som nikoho svojimi komentarmi urazit

Z mého pohledu k žádné urážce nedošlo, není se za co omlouvat.

mohli by ste preto prosim napisat preco su to "prazdne reci" a v ktorych bodoch je moje chapanie nespravne ?

Tyhle dvě otázky se vylučují. Buď se jedná o prázdné řeči, nebo se jedná o nesprávné chápání. Já v tom vidím prázdné řeči proto, že je to hromada obecných nic neříkajících tvrzení, z nichž některé jsou příliš zřejmé pravdy, ze kterých si nikdo nic nového nevezme a u jiných jsem ani nepochopil, proč je zmiňuješ.

[lempl]

dakujem za reakciu

"...Například?..." rozne forky Ubuntu, dalsie distribucie nepoznam do hlbky aby som mohol povedat ktora je zdvojena, a je ich aj nespocetne mnozstvo ( ? arch ? gentoo ? slackware ? archbang ? )

"...Vím, o čem mluvíš, ale stejně. Je potřeba ptát se na ty jednotlivé forky, nikoliv na jejich počet. ..."

suhlasim, ze treba sa pytat na dovod a ciel forku, ale tieto otazky by si mali asi klast na zaciatku projektu ich zakladatelia a spravit si neaky prieskum ci uz nieco podobne niekto nerobi pripadne byt otvoreny blizkej spolupraci s inym podobnym projektom

"...Tyhle dvě otázky se vylučují. Buď se jedná o prázdné řeči, nebo se jedná o nesprávné chápání. Já v tom vidím prázdné řeči proto, že je to hromada obecných nic neříkajících tvrzení, z nichž některé jsou příliš zřejmé pravdy, ze kterých si nikdo nic nového nevezme a u jiných jsem ani nepochopil, proč je zmiňuješ. ..."

podla mna sa nevylucuju :) ale to je to ze kazdy ma na vec iny nazor

niektore veci som sa snazil napisat jednoduchsie aby nedoslo k nedorozumeniam (mam problem sa spravne vyjadrovat)

obecne som to popisoval preto ze su to problemy ktore sa vyskytuju aj mimo linux komunitu

> myslim si ze interkacia medzi ludmi je dost dolezity faktor pri praci na projekte, a komunikacia je dolezita pocas celeho projektu ci uz na zaciatku alebo pocas jeho niekolko rocneho vyvoja pri jeho zmenach

ziskavanie a zdielani informacii o inych projektoch by malo byt sucastou tejto komunikacie

ale to vsetko zavisi na klucovych ludoch v projekte ci su otvoreny novym podnetom a spolupraci <

exte raz sa ospravedlnujem ak som niekoho urazil ci nahneval, tiez sa ospravedlnujem ze neviem spravne vyjadrovat :)

[pavlix]

"...Například?..." rozne forky Ubuntu,

Mezi „forky“ Ubuntu v odkázaném grafu bohužel i názvy, které nepatří samostatným distribucím se samostatnými repozitáři, nýbrž i něco, čemu by jiní říkali spiny nebo alternativní instalační obrazy.

tieto otazky by si mali asi klast na zaciatku projektu ich zakladatelia

Vtip je v tom, že jednotlivci si můžou založit projekt, jaký chtějí a z jakýchkoli pohnutek. Open source není o tom, že si přijde někdo z ulice a začne lidem diktovat, co mají nebo nemají dělat.

pripadne byt otvoreny blizkej spolupraci s inym podobnym projektom

Lidé se snaží mezi sebou spolupracovat, protože jim to něco přinese, ne proto, aby z nich měl náhodný kolemjdoucí radost. Rozhodnutí zda se zapojit do existujícího projektu podobného zaměření je na každém.

ziskavanie a zdielani informacii o inych projektoch by malo byt sucastou tejto komunikacie

Pokud si myslíš, že můžeš open source světu něco dát, tak to udělej a pak ukaž výsledky. Rád si přečtu více o úspěšné aplikaci tvých myšlenek v praxi.

exte raz sa ospravedlnujem ak som niekoho urazil ci nahneval, tiez sa ospravedlnujem ze neviem spravne vyjadrovat :)

Jestli tě můžu poprosit, tak se dalšího omlouvání vyvaruj.

[lempl]

to by som neradil , pretoze ak im povies ze su prebutocny alebo ze to je hlupost co robia , mohli by ta skopnut do velkej hlbokej jamy :D hlavne si treba davat pozor aby sa dana distribucia nevolala THISISSPARTA

[|🇵🇸]

Heh, skopnutí ze schodů nebo prohození proskleným balkónem je lepší.

[Petr Ježek]

To je přesné. Mint je pro linuxové novice, Manjaro pro pro ty, kteří nechtějí vše ručně konfigurovat a Arch jim jinak vyhovuje. Osobně používám CD Manjara s Openboxem jako univerzální live OS s přístupem na mé stroje s Archem i na vše cizí. Konzolová variatnta mi u Manjara moc smysl nedává, na server raději odladěný Arch nebo něco jiného.

[Neel]

CLI instalator narozdil od GUI instalatoru umoznuje jednoduche instalovani na lvm + umoznuje editaci par konfiguracnich souboru, coz se hodi, pokud neznate vsechny nastroje konfigurujici arch, ale chcete trochu flexibility, ktera typicky u GUI instalatoru neni mozna.

[Petr Ježek]

Stížnosti na nedetekování Windows na disku u konzolové variantě je nesmyslné. Grub má svou vlastní utilitu zjišťování různých OS na disku (os-prober), která těm, kdo instalují bez grafického prostředí, plně vyhovuje. Editace Grubu při instalaci je přitom základní procedura.

[|🇵🇸]

To nemusím pak instalovat Manjaro, ale stačí mi Arch, že...

[Paolo]

Prešiel som z Archlinuxu na Manjaro. Rozbil sa mi systém pri nejakom z update, kde bola nutná manuálna intervencia. Už som to rozvŕtal, ale nakoniec poskladal dokopy, ale predsa som sa rozhodol radštej preinštalovať. Preinštaloval som na Manjaro linux Xfce4 a som spokoný. V prípade, že sa objavia maličké chybyčky, viem si to opraviť. Niekto písal v tejto diskúsii, že existuje zbytočne veľa distribúcii. Uviedol by som to na pravú mieru. Hlavných linuxových distribúcii je iba zopár, všetko ostatné sú forky a deriváty a v prípade forkov, derivátov sa jedná v podstate o podobný princíp respektíve mierne zmenený...