Proběhl Snapdragon Summit 2026. Společnost Qualcomm se mimo jiné pochlubila během Linuxu na čipech Snapdragon X2. Zatím pouze v ranní verzi vhodné pro vývojáře linuxových distribucí a přispěvatele do jádra Linux.
Byla vydána nová verze 2.0 klienta F-Droid určeného pro instalaci bezplatných a otevřených mobilních aplikací do Androidu ze softwarového repozitáře F-Droid (Wikipedie). Jedná se o alternativu k Google Play.
Debian Inference Portal nabízí vývojářům Debianu bezplatný přístup ke službám AI/LLM. Sponzorem je společnost Scaleway.
Robert Ressl nalezl ve WordPressu kritickou zranitelnost CVE-2026-87902 s CVSS 9.2. Útočníkům umožňuje neoprávněný přístup k souborům a vzdálené spuštění kódu (RCE). Opravena je ve verzích 7.1.2, 7.0.6, 6.9.9…
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2026 představuje své novinky. Vypíchnout lze lehké brýle s funkci VR Meta VR Glasses. Do prodeje půjdou na jaře 2027 za cenu 1299,99 dolarů.
Google Chrome 154 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 154.0.8037.57 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 108 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Vláda sníží v příštím roce výdaje na IT služby státu o 1,4 miliardy korun. Úspory má umožnit lepší koordinace nákupu služeb napříč resorty prostřednictvím nového zmocněnce. Celkové roční výdaje státu na informační technologie a digitalizaci se podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu pohybují okolo 20 až 25 miliard korun ročně, pro letošek bylo na 320 projektů vyčleněno 21 miliard.
Irská komise pro ochranu dat (DPC) uložila americké technologické společnosti Google ze skupiny Alphabet pokutu 403 milionů eur (9,8 miliardy Kč) za neoprávněné nakládání s údaji o poloze uživatelů. Firma podle komise porušila evropské nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). DPC uvedla, že při šetření zjistila, že si lidé nemuseli být vědomi skutečnosti, že jejich poloha byla využívána například k ovlivňování prostřednictvím reklam nebo k odvozování jejich zájmů, a mohli tak ztratit kontrolu nad svými osobními údaji.
Byla oznámena beta verze nového video kodeku Pyrowave pro streamování her v Steam Remote Play. S vysokou propustností a nízkou latencí. S podporou HDR a YUV 4:4:4.
Byl vydán Sublime Text 4 Build 4213. Sublime Text (Wikipedie) je proprietární multiplatformní editor textových souborů a zdrojových kódů. Ke stažení a k vyzkoušení je zdarma. Pro další používání je nutná licence v ceně 99 dolarů. Spolu se Sublime Merge je cena 168 dolarů.
Pro pořádek dodám lehký úvod do problematiky: Pokud je cílem našeho snažení databáze (někde uložená uspořádaná data), musíme mít na počátku zadaní, které specifikuje s jakými daty a jakým způsobem se bude pracovat. Dalším krokem je rozdělení dat na různé entity (objekty reálného světa) a určení vztahů mezi nimi. Toto se nazývá konceptuální model. Entitami si můžeme přestavit například knihu a autora a vztahem to, že autor napsal knihu. A nakonec můžeme převést daný konceptuální model na logický model, který konkrétně řeší, jak budou daná data reprezentována objekty (relační) databáze, což jsou tabulky, pohledy, indexy, atd...
Dopředu upozorním, že není vyloženě nutné používat nějaký nástroj. Entity a vazby se dají namalovat na papír a SQL skript popisující logický model se napíše z hlavy do textového editoru. Další oblíbený postup je tabulky naklikat v nástrojích typu phpMyAdmin či Adminer. V článku se ale pokusím ukázat třetí cestu, kterou si při větším počtu entit (tabulek) nemohu vynachválit a možná ji někdo docení též.
A to použít MySQL Workbench, což je open source nástroj od autorů MySQL pod licencí GPL (existuje i komerční verze, článek je ale o OSS) nejen k vizuálnímu návrhu databáze. Program funguje na platformě Linux, Windows a Mac OS X. Článek je o aktuální verzi 5.2.47. Co se týče instalace na Linux, na domovské stránce jsou balíčky pro Fedoru, Ubuntu a Oracle / Red Hat Enterprise Linux 6 a to v 32 i 64bitové verzi. Pro Ubuntu jsou dokonce pro verzi 12.04 a 10.04, která se mi podařila nainstalovat na Debian Wheezy. Pro ostatní distribuce jsou zdrojové kódy, ovšem v první řadě byste se měli podívat, jestli už nemáte program v repozitářích.
Pokud chceme něco dělat, musíme mít k tomu důvod. Proč navrhovat logický model vizuálně? Osobně proto, že to považuji za přehledné. Takový návrh má samodokumentační funkci, vazby mezi tabulkami jdou okamžitě vidět a i cizí člověk, co se dostane k projektu, se má šanci rychle zorientovat.
Tuto funkci by ale pořád poměrně dobře zastoupila tužka a papír (i když výstup z MySQL Workbench vypadá podstatně lépe, než to jak umím malovat). Ta za Vás ale nevygeneruje SQL kód. Toto je možná trošku kontroverzní vlastnost, kterou spousta vývojářů odmítá, protože považuje takto generovaný kód za ošklivý. Je to věc názoru, já jsem s tím, co MySQL Workbench produkuje, spokojený.
MySQL Workbench má ale ještě jednu a to někdy dost zabijáckou vlastnost. Dokáže grafickou reprezentaci reverzně vytvořit z SQL skriptu, tedy z existující databáze! A navíc umí vytvářet SQL „patche“ (importujete, graficky upravíte a exportujete ALTER skript). Ovšem všechno popořadě.
Po spuštění programu se nám ukáže úvodní obrazovka, kde je správa existujících modelů. Je skvělé, že program disponuje funkcí obnovy a pokud by náhodou spadl, neuložené modely jsou zde označeny žlutým vykřičníkem a jdou obnovit. My vytvoříme nový model. Objeví se další okno, které obsahuje více věcí, ale ta hlavní je ikona přidat diagram.
A teď konečně můžeme začít modelovat. První věc, co radím udělat je nastavit název databáze, kódování a způsob řazení. Bude se hodit při exportu. To uděláme v levém sloupci pravým kliknutím na výchozí databázi „mydb“ a zvolením upravit schéma.
Nyní už můžeme z nástrojové lišty přidávat tabulky. Poklepáním na tabulku se nám v panelu dole zobrazí její nastavení. To je rozděleno na několik logických celků. Můžeme změnit jméno enginu, řazení, indexy, nevlastní klíče, definovat triggery a podobně, ale nejvíce nás zajímá sekce sloupce (columns).
Zde jdou velmi pohodlně definovat všechny atributy tabulky. Je intuitivní, že pro přidání dalšího sloupce stačí zmáčknout šipka dolů a enter a rovněž oceňuji, že do sloupce pro datový typ lze přímo psát, takže není problém nic jako ENUM('zaměstnanec', 'šéf').
Pokud máme více tabulek, je potřeba mezi nimi definovat vazby. Ty jsou pak v SQL řešeny pomocí primárních a nevlastních klíčů. Integritní omezení pro nevlastní (foreign) klíče umí až InnoDB, proto doporučuji tento engine pro tabulky používat. Vazby opět najdeme v nástrojové listě a máme jich na výběr více (1:1, 1:N, N:M).
." width="250" height="118" />
Pozastavím se nad vazbou 1:N, která je zde v identifikující a neidentifikující variantě, což se liší tím, jestli má být nevlastní klíč součástí primárního klíče tabulky nebo ne. Při vytváření vazby se prvně kliká na odkazující tabulku a poté na odkazovanou. Aplikace má spoustu šikovných vychytávek, například při najetí na vazbu / tabulku se zvýrazní barevně co je s čím propojeno nebo při smazání vazby se program zeptá, zda ponechat vytvořené sloupce, či je odstranit.
Formát, jakým bude program pojmenovávat nevlastní klíče, integritní omezení a indexy (MySQL Workbench při vytvoření vazby automaticky pro nevlastní klíč vytvoří index) se dá specifikovat v nastavení a vždy to lze ručně změnit v nastavení tabulky.
." width="250" height="115" />
Pokud jsme už s modelem spokojeni, budeme ho chtít exportovat. Možnosti najdeme v menu File→Export. Kromě SQL skriptu program samozřejmě zvládá export i do SVG a PNG, pokud bychom například chtěli model vložit do dokumentace.
Skvělou vlastností programu je možnost vytvořit „patch“ (ALTER skript) vůči existujícímu SQL skriptu. Tato volba se jmenuje Forward Engineer SQL ALTER Script.
Toto se dá skvěle zkombinovat s importem, který dokáže reverzně otevřít existující SQL schéma, které můžete třeba lehce upravit a exportovat si ALTER skript, který spustíte nad databázi s daty (předtím ale rozhodně zálohujte
).
V článku jsem popsal jen věci, které používám. MySQL Workbench toho ale umí mnohem více. Dokáže spravovat existující databázi podobně jako phpMyAdmin (pokud to ale není Vaše lokální databáze, potřebujete povolený vzdálený přístup na databázovém serveru), automaticky na ni exportovat vaše úpravy v modelu, atd...
Na druhou stranu se dá nástroj využít, i když nikdy žádnou existující databázi vytvářet nechcete a to jako kreslítko tabulek do dokumentace, protože grafický výstup je slušný. A pak nemusíte ani používat MySQL.
Za tu dobu, co program používám, se občas stane, že spadne, ale díky automatické obnově to není problém. Celkově MySQL Workbench hodnotím jako výborný kousek software a je skvělé, že je dostupný i na Linuxu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Shodou náhod jsem Workbanch zkoušel před dvěma dny a kvůli častým pádům jsem se vrátil do textového editoru a napsal SQL ručně. Teď (po přečtení článku) si říkám jestli mu nevadilo, že jsem použil MariaDB místo MySQL. To by ale mělo být jedno, ne?