Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Diskuse byla administrátory uzamčena.
pokud se spokojíte s tím, že jsou všechny soubory přímo v /bootSpíš pokud se spokojíme s tím, jak to chce vendor distribuce. Při instalaci se volá /sbin/installkernel.
make clean
' obejdete.
make clean
při nové kompilaci jádra z už jednou použitých zdrojáků. Když například zjistím, že by se mi hodilo mít ještě nějaký modul v jádře, tak překladač může použít *.o soubory které už jednou zkompiloval. Nebo se mýlím?
No, dál to vypisovat nebudu, ale po téhle stránce jsi to nezvládl.
cd /usr/src
ln -s linux-2.6.13 linux
:-O A na to jsi přišel jak? Co je na tom? Přečti si http://linuxmafia.com/faq/Kernel/usr-src-linux-symlink.html - za tohle si pochvalu nezasloužíš.
cp /usr/src/linux/.config /boot/2.6.13 - zálohujeme .config
Není na tohle nějaká šikovná volba v kernelu? Třeba CONFIG_IKCONFIG?
/usr/include/linux -> /usr/src/linux/include/linux /usr/include/asm -> /usr/src/linux/include/asm-i386V /usr/include/linux a /usr/include/asm vsak maju byt hlavickove subory, za pouzitia ktorych bola skompilovana kniznica GNU libc a nie subory z naposledy skompilovaneho kernelu. Dnes sa pri kompilacii GNU libc pouzivaju dokonca mierne upravene include subory z balika linux-libc-headers, ktory dava dokopy Mariusz Mazur. Tento balicek sa da najst na adrese: http://ep09.pld-linux.org/~mmazur/linux-libc-headers/ Pouzitie najnovsich hlavickovych suborov pri kompilacii GNU libc neznamena ze je mozne pouzit uz len Linux verzie takej ake su hlavickove subory alebo vyssej. To sa zabezpecuje volbou --enable-kernel=X.Y.Z pri kompilacii glibc.
No, dál to vypisovat nebudu, ale po téhle stránce jsi to nezvládl.Chyby tohoto typu jdou na moji hlavu.
O konfiguračních volbách budou další díly, ne? Pokud tím myslíš, že zálohování souboru .config je díky možnosti uložení konfigurace do jádra zbytečné, tak s tím nesouhlasím. Mnohdy se totiž může hodit konfigurační soubor k jádru, které ti zrovna neběží.cp /usr/src/linux/.config /boot/2.6.13 - zálohujeme .config
Není na tohle nějaká šikovná volba v kernelu? Třeba CONFIG_IKCONFIG?
Nechci (a snad to ani nedělám) se hádat o "mnohdy" - obvykle mi doma běží jeden kernel (říkejme mu) stabilní, další - originální distribuční - se toulá někde na disku a třetí - up-to-date - právě kompiluju. Věren "podle sebe soudím tebe" jsem předpokládal, že ostatní jsou na tom stejně.
Ještě ke včerejší debatě - napadl mě argument proti make bzImage. (Omlouvám se za nenavazující příspěvek, kdyby to vadilo, tak ho někdo smažte.)
Kdysi jsem na nějaký stařičký stroj (12 MB RAM?, 200 MB hdd) instaloval linux. Hledal jsem rozumně aktuální distribuci, kterou by bylo možné nainstalovat. Zkoušel jsem RockLinux. Jeho instalační balíčky jsou baleny bzip2kou a vůbec se mi nepodařilo nainstalovat base_system, protože to prostě nešlo rozbalit. Včera mě napadlo, že může existovat platforma, na které není bzip2 z nějakého důvodu použitelný nebo neexistuje. Protože je snaha, aby byl linux přenositelný, měl by být přenositelný i proces kompilace kernelu. Tím spíš, že je algoritmicky snadno zvladatelné. (Možná je to příliš umělá myšlenková konstrukce .)
Jinak k těm adresářům v /boot - tam se mi líbí trošku jiný systém. (But hey, this is a free software, you are free to use it your own way.) Už asi dva roky si říkám, že to tak udělám, ale ještě k tomu nedošlo - sdílená /boot partition. V /boot by pak byly adresáře pro jednotlivé distribuce. V případě grubu s tím není problém, s lilo by asi pomohl symlink /etc/lilo.conf -> /boot/<distro_id>/lilo.conf.
To nezpochybňuju. Jen to není nutné, protože ten .config získáš z běžícího kernelu, pokud jsi nastavil CONFIG_IKCONFIG=y. Což má tu výhodu, že se ti to udělá samo, pokud přenášíš .config mezi jednotlivými verzemi. (Já to nedělám, .config používám jen v rámci např. 2.6.12.x vzhledem k současnému způsobu vývoje.) Představ si, že zapomeneš na to cp .config ... a smažeš zdrojáky. No, tobě to třeba nevadí, protože kompiluješ kernel skoro tak často jako já a znáš ty volby.
Samostatný oddíl na /boot je ve stroji s jedním linuxem asi skutečně k ničemu. Mrknu se na notebook, jestli tam mám /boot samostatně... aha, nemám. Tak buď je to náhoda, nebo mám zrovna v tomhle asi jasno
.
Btw. ale doma mám 3 disky a jen na jednom z nich mám 12 partition. A níž nejdu.
))
2/ speciální oddíl pro /boot pochází hlavně z historie, kde to bylo kvůli LILO zavaděči, který neuměl číst za 1024 cylindrem. Když to vezmu kolem a polem, tak nevidím rozumný důvod, prč dávat /boot na speciální oddíl.
Jeden důvod bych vědel. Když uživatel chce používat reiser4 jako kořenový filesystém a grub jako bootloader, tak mu nezbyde než buď opatchovat grub nebo udělat extra oddíl pro /boot a jako filesystém dát jeden z mnoha podporovaných.
Když to vezmu kolem a polem, tak nevidím rozumný důvod, proč dávat /boot na speciální oddíl.Jednoduchy priklad - mam cryptovany souborovy system. Bez samostatneho necryptovaneho /boot bych to ani nahodou nerozjel :)
obvykle mi doma běží jeden kernel (říkejme mu) stabilní, další - originální distribuční - se toulá někde na disku a třetí - up-to-date - právě kompiluju.U mě to vypadá tak, že po kompilaci a instalaci nového jádra ještě ponechávám nějakou dobu na disku to, které nahrazuji. Když je s nově zkompilovaným něco v nepořádku, pak se mi hodí .config z toho předchozího, o kterém vím, že fungovalo správně.
Jinak k těm adresářům v /boot - tam se mi líbí trošku jiný systém. (But hey, this is a free software, you are free to use it your own way.)Asi tak. Taky to dělám jinak, ale i popsaný způsob má své výhody. Je pravda, že samotnou kompilaci provádím ve svém $HOME, ale při přípravě článku mě nenapadlo na to autora upozornit.
http://linuxmafia.com/faq/Kernel/usr-src-linux-symlink.htmlPíše se rok 2005...
Tiskni
Sdílej: