KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Diskuse byla administrátory uzamčena.
pokud se spokojíte s tím, že jsou všechny soubory přímo v /bootSpíš pokud se spokojíme s tím, jak to chce vendor distribuce. Při instalaci se volá /sbin/installkernel.
make clean' obejdete.
make clean při nové kompilaci jádra z už jednou použitých zdrojáků. Když například zjistím, že by se mi hodilo mít ještě nějaký modul v jádře, tak překladač může použít *.o soubory které už jednou zkompiloval. Nebo se mýlím?
, včera jsem ti slíbil zdrcující kritiku, tady ji máš:No, dál to vypisovat nebudu, ale po téhle stránce jsi to nezvládl.
cd /usr/src
ln -s linux-2.6.13 linux
:-O A na to jsi přišel jak? Co je na tom? Přečti si http://linuxmafia.com/faq/Kernel/usr-src-linux-symlink.html - za tohle si pochvalu nezasloužíš.
cp /usr/src/linux/.config /boot/2.6.13 - zálohujeme .config
Není na tohle nějaká šikovná volba v kernelu? Třeba CONFIG_IKCONFIG?
/usr/include/linux -> /usr/src/linux/include/linux /usr/include/asm -> /usr/src/linux/include/asm-i386V /usr/include/linux a /usr/include/asm vsak maju byt hlavickove subory, za pouzitia ktorych bola skompilovana kniznica GNU libc a nie subory z naposledy skompilovaneho kernelu. Dnes sa pri kompilacii GNU libc pouzivaju dokonca mierne upravene include subory z balika linux-libc-headers, ktory dava dokopy Mariusz Mazur. Tento balicek sa da najst na adrese: http://ep09.pld-linux.org/~mmazur/linux-libc-headers/ Pouzitie najnovsich hlavickovych suborov pri kompilacii GNU libc neznamena ze je mozne pouzit uz len Linux verzie takej ake su hlavickove subory alebo vyssej. To sa zabezpecuje volbou --enable-kernel=X.Y.Z pri kompilacii glibc.
No, dál to vypisovat nebudu, ale po téhle stránce jsi to nezvládl.Chyby tohoto typu jdou na moji hlavu.
O konfiguračních volbách budou další díly, ne? Pokud tím myslíš, že zálohování souboru .config je díky možnosti uložení konfigurace do jádra zbytečné, tak s tím nesouhlasím. Mnohdy se totiž může hodit konfigurační soubor k jádru, které ti zrovna neběží.cp /usr/src/linux/.config /boot/2.6.13 - zálohujeme .configNení na tohle nějaká šikovná volba v kernelu? Třeba CONFIG_IKCONFIG?
Nechci (a snad to ani nedělám) se hádat o "mnohdy" - obvykle mi doma běží jeden kernel (říkejme mu) stabilní, další - originální distribuční - se toulá někde na disku a třetí - up-to-date - právě kompiluju. Věren "podle sebe soudím tebe" jsem předpokládal, že ostatní jsou na tom stejně.
Ještě ke včerejší debatě - napadl mě argument proti make bzImage. (Omlouvám se za nenavazující příspěvek, kdyby to vadilo, tak ho někdo smažte.)
Kdysi jsem na nějaký stařičký stroj (12 MB RAM?, 200 MB hdd) instaloval linux. Hledal jsem rozumně aktuální distribuci, kterou by bylo možné nainstalovat. Zkoušel jsem RockLinux. Jeho instalační balíčky jsou baleny bzip2kou a vůbec se mi nepodařilo nainstalovat base_system, protože to prostě nešlo rozbalit. Včera mě napadlo, že může existovat platforma, na které není bzip2 z nějakého důvodu použitelný nebo neexistuje. Protože je snaha, aby byl linux přenositelný, měl by být přenositelný i proces kompilace kernelu. Tím spíš, že je algoritmicky snadno zvladatelné. (Možná je to příliš umělá myšlenková konstrukce
.)
Jinak k těm adresářům v /boot - tam se mi líbí trošku jiný systém. (But hey, this is a free software, you are free to use it your own way.) Už asi dva roky si říkám, že to tak udělám, ale ještě k tomu nedošlo - sdílená /boot partition. V /boot by pak byly adresáře pro jednotlivé distribuce. V případě grubu s tím není problém, s lilo by asi pomohl symlink /etc/lilo.conf -> /boot/<distro_id>/lilo.conf.
To nezpochybňuju. Jen to není nutné, protože ten .config získáš z běžícího kernelu, pokud jsi nastavil CONFIG_IKCONFIG=y. Což má tu výhodu, že se ti to udělá samo, pokud přenášíš .config mezi jednotlivými verzemi. (Já to nedělám, .config používám jen v rámci např. 2.6.12.x vzhledem k současnému způsobu vývoje.) Představ si, že zapomeneš na to cp .config ... a smažeš zdrojáky. No, tobě to třeba nevadí, protože kompiluješ kernel skoro tak často jako já
a znáš ty volby.
Samostatný oddíl na /boot je ve stroji s jedním linuxem asi skutečně k ničemu. Mrknu se na notebook, jestli tam mám /boot samostatně... aha, nemám.
Tak buď je to náhoda, nebo mám zrovna v tomhle asi jasno
.
Btw. ale doma mám 3 disky a jen na jednom z nich mám 12 partition. A níž nejdu.
))
2/ speciální oddíl pro /boot pochází hlavně z historie, kde to bylo kvůli LILO zavaděči, který neuměl číst za 1024 cylindrem. Když to vezmu kolem a polem, tak nevidím rozumný důvod, prč dávat /boot na speciální oddíl.
Jeden důvod bych vědel. Když uživatel chce používat reiser4 jako kořenový filesystém a grub jako bootloader, tak mu nezbyde než buď opatchovat grub nebo udělat extra oddíl pro /boot a jako filesystém dát jeden z mnoha podporovaných.
Když to vezmu kolem a polem, tak nevidím rozumný důvod, proč dávat /boot na speciální oddíl.Jednoduchy priklad - mam cryptovany souborovy system. Bez samostatneho necryptovaneho /boot bych to ani nahodou nerozjel :)
obvykle mi doma běží jeden kernel (říkejme mu) stabilní, další - originální distribuční - se toulá někde na disku a třetí - up-to-date - právě kompiluju.U mě to vypadá tak, že po kompilaci a instalaci nového jádra ještě ponechávám nějakou dobu na disku to, které nahrazuji. Když je s nově zkompilovaným něco v nepořádku, pak se mi hodí .config z toho předchozího, o kterém vím, že fungovalo správně.
Jinak k těm adresářům v /boot - tam se mi líbí trošku jiný systém. (But hey, this is a free software, you are free to use it your own way.)Asi tak. Taky to dělám jinak, ale i popsaný způsob má své výhody. Je pravda, že samotnou kompilaci provádím ve svém $HOME, ale při přípravě článku mě nenapadlo na to autora upozornit.
http://linuxmafia.com/faq/Kernel/usr-src-linux-symlink.htmlPíše se rok 2005...
.
Jinak tam určitě budou i ovladače pro SCSI, RAID, LVM, programy na sestavení RAIDu a LVM atd...
.
Tiskni
Sdílej: