Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Diskuse byla administrátory uzamčena.
pokud se spokojíte s tím, že jsou všechny soubory přímo v /bootSpíš pokud se spokojíme s tím, jak to chce vendor distribuce. Při instalaci se volá /sbin/installkernel.
make clean
' obejdete.
make clean
při nové kompilaci jádra z už jednou použitých zdrojáků. Když například zjistím, že by se mi hodilo mít ještě nějaký modul v jádře, tak překladač může použít *.o soubory které už jednou zkompiloval. Nebo se mýlím?
No, dál to vypisovat nebudu, ale po téhle stránce jsi to nezvládl.
cd /usr/src
ln -s linux-2.6.13 linux
:-O A na to jsi přišel jak? Co je na tom? Přečti si http://linuxmafia.com/faq/Kernel/usr-src-linux-symlink.html - za tohle si pochvalu nezasloužíš.
cp /usr/src/linux/.config /boot/2.6.13 - zálohujeme .config
Není na tohle nějaká šikovná volba v kernelu? Třeba CONFIG_IKCONFIG?
/usr/include/linux -> /usr/src/linux/include/linux /usr/include/asm -> /usr/src/linux/include/asm-i386V /usr/include/linux a /usr/include/asm vsak maju byt hlavickove subory, za pouzitia ktorych bola skompilovana kniznica GNU libc a nie subory z naposledy skompilovaneho kernelu. Dnes sa pri kompilacii GNU libc pouzivaju dokonca mierne upravene include subory z balika linux-libc-headers, ktory dava dokopy Mariusz Mazur. Tento balicek sa da najst na adrese: http://ep09.pld-linux.org/~mmazur/linux-libc-headers/ Pouzitie najnovsich hlavickovych suborov pri kompilacii GNU libc neznamena ze je mozne pouzit uz len Linux verzie takej ake su hlavickove subory alebo vyssej. To sa zabezpecuje volbou --enable-kernel=X.Y.Z pri kompilacii glibc.
No, dál to vypisovat nebudu, ale po téhle stránce jsi to nezvládl.Chyby tohoto typu jdou na moji hlavu.
O konfiguračních volbách budou další díly, ne? Pokud tím myslíš, že zálohování souboru .config je díky možnosti uložení konfigurace do jádra zbytečné, tak s tím nesouhlasím. Mnohdy se totiž může hodit konfigurační soubor k jádru, které ti zrovna neběží.cp /usr/src/linux/.config /boot/2.6.13 - zálohujeme .config
Není na tohle nějaká šikovná volba v kernelu? Třeba CONFIG_IKCONFIG?
Nechci (a snad to ani nedělám) se hádat o "mnohdy" - obvykle mi doma běží jeden kernel (říkejme mu) stabilní, další - originální distribuční - se toulá někde na disku a třetí - up-to-date - právě kompiluju. Věren "podle sebe soudím tebe" jsem předpokládal, že ostatní jsou na tom stejně.
Ještě ke včerejší debatě - napadl mě argument proti make bzImage. (Omlouvám se za nenavazující příspěvek, kdyby to vadilo, tak ho někdo smažte.)
Kdysi jsem na nějaký stařičký stroj (12 MB RAM?, 200 MB hdd) instaloval linux. Hledal jsem rozumně aktuální distribuci, kterou by bylo možné nainstalovat. Zkoušel jsem RockLinux. Jeho instalační balíčky jsou baleny bzip2kou a vůbec se mi nepodařilo nainstalovat base_system, protože to prostě nešlo rozbalit. Včera mě napadlo, že může existovat platforma, na které není bzip2 z nějakého důvodu použitelný nebo neexistuje. Protože je snaha, aby byl linux přenositelný, měl by být přenositelný i proces kompilace kernelu. Tím spíš, že je algoritmicky snadno zvladatelné. (Možná je to příliš umělá myšlenková konstrukce .)
Jinak k těm adresářům v /boot - tam se mi líbí trošku jiný systém. (But hey, this is a free software, you are free to use it your own way.) Už asi dva roky si říkám, že to tak udělám, ale ještě k tomu nedošlo - sdílená /boot partition. V /boot by pak byly adresáře pro jednotlivé distribuce. V případě grubu s tím není problém, s lilo by asi pomohl symlink /etc/lilo.conf -> /boot/<distro_id>/lilo.conf.
To nezpochybňuju. Jen to není nutné, protože ten .config získáš z běžícího kernelu, pokud jsi nastavil CONFIG_IKCONFIG=y. Což má tu výhodu, že se ti to udělá samo, pokud přenášíš .config mezi jednotlivými verzemi. (Já to nedělám, .config používám jen v rámci např. 2.6.12.x vzhledem k současnému způsobu vývoje.) Představ si, že zapomeneš na to cp .config ... a smažeš zdrojáky. No, tobě to třeba nevadí, protože kompiluješ kernel skoro tak často jako já a znáš ty volby.
Samostatný oddíl na /boot je ve stroji s jedním linuxem asi skutečně k ničemu. Mrknu se na notebook, jestli tam mám /boot samostatně... aha, nemám. Tak buď je to náhoda, nebo mám zrovna v tomhle asi jasno
.
Btw. ale doma mám 3 disky a jen na jednom z nich mám 12 partition. A níž nejdu.
))
2/ speciální oddíl pro /boot pochází hlavně z historie, kde to bylo kvůli LILO zavaděči, který neuměl číst za 1024 cylindrem. Když to vezmu kolem a polem, tak nevidím rozumný důvod, prč dávat /boot na speciální oddíl.
Jeden důvod bych vědel. Když uživatel chce používat reiser4 jako kořenový filesystém a grub jako bootloader, tak mu nezbyde než buď opatchovat grub nebo udělat extra oddíl pro /boot a jako filesystém dát jeden z mnoha podporovaných.
Když to vezmu kolem a polem, tak nevidím rozumný důvod, proč dávat /boot na speciální oddíl.Jednoduchy priklad - mam cryptovany souborovy system. Bez samostatneho necryptovaneho /boot bych to ani nahodou nerozjel :)
obvykle mi doma běží jeden kernel (říkejme mu) stabilní, další - originální distribuční - se toulá někde na disku a třetí - up-to-date - právě kompiluju.U mě to vypadá tak, že po kompilaci a instalaci nového jádra ještě ponechávám nějakou dobu na disku to, které nahrazuji. Když je s nově zkompilovaným něco v nepořádku, pak se mi hodí .config z toho předchozího, o kterém vím, že fungovalo správně.
Jinak k těm adresářům v /boot - tam se mi líbí trošku jiný systém. (But hey, this is a free software, you are free to use it your own way.)Asi tak. Taky to dělám jinak, ale i popsaný způsob má své výhody. Je pravda, že samotnou kompilaci provádím ve svém $HOME, ale při přípravě článku mě nenapadlo na to autora upozornit.
http://linuxmafia.com/faq/Kernel/usr-src-linux-symlink.htmlPíše se rok 2005...
Tiskni
Sdílej: