Interaktivní editor binárních dat GNU poke byl vydán ve verzi 5.0 (seznam změn).
Byla vydána verze 0.85 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Řešeno je 5 zranitelností.
Byly publikovány novinky z vývoje GIMPu. Pracuje se na novém formátu souborů. Stávající binární XCF bude nahrazen "zazipovaným XML". XCF zůstane plně podporován pouze pro načítání starých souborů.
Workshop o umělé inteligenci v Dartmouthu proběhl před 70 lety, od 18. června do 17. srpna 1956. Dvouměsíční soustředění 6–11 informatiků, iniciované Johnem McCarthym, položilo základy oboru umělé inteligence.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.1 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.2. Podrobný přehled novinek a vylepšení na Linux Kernel Newbies nebo LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna.
Debian dnes slaví 33 let. Ian Murdock oznámil vydání "Debian Linux Release" 16. srpna 1993.
Probíhá hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu mají na výběr 9 možností (návrhy A až H a žádný z nich).
Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové major verzi 4.0.0 - The Quattro Release. Videopředstavení na YouTube. Celý desktop shell byl přepsán do Quickshellu. Přidána byla podpora pluginů.
Francouzská Ústavní rada zamítla zákaz používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Francouzská obdoba ústavního soudu uvedla, že opatření představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu. Francouzský parlament zákaz schválil na konci července, začít platit měl od září. Šlo o první zákaz sociálních sítí pro děti v Evropě. Členové Ústavní rady se domnívají, že ustanovení „představuje zásah, který není přiměřený, nezbytný ani
… více »Open-source trackball Ploopy Adept má novou verzi nazvanou A+. Stále jde o symetrický desktopový trackball s šasi z 3D tiskárny a firmwarem QMK. Novinkami jsou dvojice tlačítek, jimiž půjde také otáčet, a volitelná opěrka ruky. Funkcionalita firmwaru je rozšířena o gesta, vrstvy a možnost konfigurace za běhu. Schémata a kód jsou jako obvykle na GitHubu. A+ půjde předobjednat za 99 CAD (bez dopravy a cla/DPH).
Diskuse byla administrátory uzamčena.
pokud se spokojíte s tím, že jsou všechny soubory přímo v /bootSpíš pokud se spokojíme s tím, jak to chce vendor distribuce. Při instalaci se volá /sbin/installkernel.
make clean' obejdete.
make clean při nové kompilaci jádra z už jednou použitých zdrojáků. Když například zjistím, že by se mi hodilo mít ještě nějaký modul v jádře, tak překladač může použít *.o soubory které už jednou zkompiloval. Nebo se mýlím?
, včera jsem ti slíbil zdrcující kritiku, tady ji máš:No, dál to vypisovat nebudu, ale po téhle stránce jsi to nezvládl.
cd /usr/src
ln -s linux-2.6.13 linux
:-O A na to jsi přišel jak? Co je na tom? Přečti si http://linuxmafia.com/faq/Kernel/usr-src-linux-symlink.html - za tohle si pochvalu nezasloužíš.
cp /usr/src/linux/.config /boot/2.6.13 - zálohujeme .config
Není na tohle nějaká šikovná volba v kernelu? Třeba CONFIG_IKCONFIG?
/usr/include/linux -> /usr/src/linux/include/linux /usr/include/asm -> /usr/src/linux/include/asm-i386V /usr/include/linux a /usr/include/asm vsak maju byt hlavickove subory, za pouzitia ktorych bola skompilovana kniznica GNU libc a nie subory z naposledy skompilovaneho kernelu. Dnes sa pri kompilacii GNU libc pouzivaju dokonca mierne upravene include subory z balika linux-libc-headers, ktory dava dokopy Mariusz Mazur. Tento balicek sa da najst na adrese: http://ep09.pld-linux.org/~mmazur/linux-libc-headers/ Pouzitie najnovsich hlavickovych suborov pri kompilacii GNU libc neznamena ze je mozne pouzit uz len Linux verzie takej ake su hlavickove subory alebo vyssej. To sa zabezpecuje volbou --enable-kernel=X.Y.Z pri kompilacii glibc.
No, dál to vypisovat nebudu, ale po téhle stránce jsi to nezvládl.Chyby tohoto typu jdou na moji hlavu.
O konfiguračních volbách budou další díly, ne? Pokud tím myslíš, že zálohování souboru .config je díky možnosti uložení konfigurace do jádra zbytečné, tak s tím nesouhlasím. Mnohdy se totiž může hodit konfigurační soubor k jádru, které ti zrovna neběží.cp /usr/src/linux/.config /boot/2.6.13 - zálohujeme .configNení na tohle nějaká šikovná volba v kernelu? Třeba CONFIG_IKCONFIG?
Nechci (a snad to ani nedělám) se hádat o "mnohdy" - obvykle mi doma běží jeden kernel (říkejme mu) stabilní, další - originální distribuční - se toulá někde na disku a třetí - up-to-date - právě kompiluju. Věren "podle sebe soudím tebe" jsem předpokládal, že ostatní jsou na tom stejně.
Ještě ke včerejší debatě - napadl mě argument proti make bzImage. (Omlouvám se za nenavazující příspěvek, kdyby to vadilo, tak ho někdo smažte.)
Kdysi jsem na nějaký stařičký stroj (12 MB RAM?, 200 MB hdd) instaloval linux. Hledal jsem rozumně aktuální distribuci, kterou by bylo možné nainstalovat. Zkoušel jsem RockLinux. Jeho instalační balíčky jsou baleny bzip2kou a vůbec se mi nepodařilo nainstalovat base_system, protože to prostě nešlo rozbalit. Včera mě napadlo, že může existovat platforma, na které není bzip2 z nějakého důvodu použitelný nebo neexistuje. Protože je snaha, aby byl linux přenositelný, měl by být přenositelný i proces kompilace kernelu. Tím spíš, že je algoritmicky snadno zvladatelné. (Možná je to příliš umělá myšlenková konstrukce
.)
Jinak k těm adresářům v /boot - tam se mi líbí trošku jiný systém. (But hey, this is a free software, you are free to use it your own way.) Už asi dva roky si říkám, že to tak udělám, ale ještě k tomu nedošlo - sdílená /boot partition. V /boot by pak byly adresáře pro jednotlivé distribuce. V případě grubu s tím není problém, s lilo by asi pomohl symlink /etc/lilo.conf -> /boot/<distro_id>/lilo.conf.
To nezpochybňuju. Jen to není nutné, protože ten .config získáš z běžícího kernelu, pokud jsi nastavil CONFIG_IKCONFIG=y. Což má tu výhodu, že se ti to udělá samo, pokud přenášíš .config mezi jednotlivými verzemi. (Já to nedělám, .config používám jen v rámci např. 2.6.12.x vzhledem k současnému způsobu vývoje.) Představ si, že zapomeneš na to cp .config ... a smažeš zdrojáky. No, tobě to třeba nevadí, protože kompiluješ kernel skoro tak často jako já
a znáš ty volby.
Samostatný oddíl na /boot je ve stroji s jedním linuxem asi skutečně k ničemu. Mrknu se na notebook, jestli tam mám /boot samostatně... aha, nemám.
Tak buď je to náhoda, nebo mám zrovna v tomhle asi jasno
.
Btw. ale doma mám 3 disky a jen na jednom z nich mám 12 partition. A níž nejdu.
))
2/ speciální oddíl pro /boot pochází hlavně z historie, kde to bylo kvůli LILO zavaděči, který neuměl číst za 1024 cylindrem. Když to vezmu kolem a polem, tak nevidím rozumný důvod, prč dávat /boot na speciální oddíl.
Jeden důvod bych vědel. Když uživatel chce používat reiser4 jako kořenový filesystém a grub jako bootloader, tak mu nezbyde než buď opatchovat grub nebo udělat extra oddíl pro /boot a jako filesystém dát jeden z mnoha podporovaných.
Když to vezmu kolem a polem, tak nevidím rozumný důvod, proč dávat /boot na speciální oddíl.Jednoduchy priklad - mam cryptovany souborovy system. Bez samostatneho necryptovaneho /boot bych to ani nahodou nerozjel :)
obvykle mi doma běží jeden kernel (říkejme mu) stabilní, další - originální distribuční - se toulá někde na disku a třetí - up-to-date - právě kompiluju.U mě to vypadá tak, že po kompilaci a instalaci nového jádra ještě ponechávám nějakou dobu na disku to, které nahrazuji. Když je s nově zkompilovaným něco v nepořádku, pak se mi hodí .config z toho předchozího, o kterém vím, že fungovalo správně.
Jinak k těm adresářům v /boot - tam se mi líbí trošku jiný systém. (But hey, this is a free software, you are free to use it your own way.)Asi tak. Taky to dělám jinak, ale i popsaný způsob má své výhody. Je pravda, že samotnou kompilaci provádím ve svém $HOME, ale při přípravě článku mě nenapadlo na to autora upozornit.
http://linuxmafia.com/faq/Kernel/usr-src-linux-symlink.htmlPíše se rok 2005...
.
Jinak tam určitě budou i ovladače pro SCSI, RAID, LVM, programy na sestavení RAIDu a LVM atd...
.
Tiskni
Sdílej: