R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Evropský parlament dnes přijal směrnici týkající se tzv. práva spotřebitele na opravu. Poslanci ji podpořili 584 hlasy (3 bylo proti a 14 se zdrželo hlasování). Směrnice ujasňuje povinnosti výrobců opravovat zboží a motivovat spotřebitele k tomu, aby si výrobky nechávali opravit a prodloužili tak jejich životnost.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 40. Přehled novinek ve Fedora Workstation 40 a Fedora KDE 40 na stránkách Fedora Magazinu. Současně byl oznámen notebook Slimbook Fedora 2.
V tomto díle vám nabídnu srovnání několika nejznámějších grafických nástaveb. Tyto mohou velkou měrou usnadnit práci při vypalování nejen úplným nováčkům v Linuxu, kteří byli doposud (z Windows) zvyklí zásadně na grafické programy, ale i těm, kteří občas prostě rádi nepohrdnou možností použít myšku.
Kromě toho, každý z popisovaných frontendů se vyvinul v docela svébytný program, který umožňuje využití nejen nejběžnějších funkcí klasických vypalovacích nástrojů (mkisofs, cdrecord, cdrdao), ale nabízí i množství rozšiřujících funkcí, které z něj činí mnohem více než pouhou okénkovou nástavbu pro CLI programy.
Pro srovnání jsem si vybral následující:
Těchto pět programů pochopitelně nepředstavuje vyčerpávající přehled. Beru to tak, že X-CD-Roast prostě pominout nelze a zbývající čtyři splňují dvě podmínky. Jednak jde jejich vývoj znatelně vpřed a poslední verze není starší než půl roku a zadruhé se osvědčily mně.
Vzhledem k tomu, že samotné vypalování je v těchto programech opravdu intuitivní a málokdo by s ním měl po chvilce rozkoukávání mít problém, zaměřím se při hodnocení a popisu spíše na celkovou použitelnost, možné potíže s instalací a ony zmiňované "nadstandardní" funkce. Funkčnost, kterou považuji za nutné minimum, zmíním pouze pokud se jí nebude programu dostávat. Tímto minimem mám na mysli:
Opatřete si a nainstalujte co nejnovější balík cdrtools (nejlépe ve
verzi 2.x). Pokud jej vaše distribuce neposkytuje jako binární balíček v
uspokojivé verzi (alespoň 1.11a34), stáhněte si zdrojový kód -
kompilace není nijak složitá. Jen je třeba pamatovat na to, že
./configure tentokrát není potřeba - skript je generován
automaticky.
Nejrozšířenějším z těchto programů je určitě stále X-CD-Roast. Jeho oblíbenost je daná nejenom stářím, ale i tím, že není závislý na žádném z oblíbených desktopových prostředí (čti Gnome a KDE). Jediné, co potřebujete jsou gtk+ knihovny, bez kterých si však nepustíte ani Mozillu nebo XMMS, takže to určitě není náročný požadavek.
Instalace je poměrně jednoduchá, avšak používáte-li jednu z mamutích distribucí typu RedHat nebo SuSE, autor doporučuje použít buď jeho vlastní .rpm balíčky a nebo ještě lépe - zkompilovat. Důvodem je velmi časté uvolňování nových (opravných) verzí programu, které se téměř nikdy nestihnou dostat ani do nejnovějších vydání těchto distribucí. Pokud používáte Debian, instalujte z unstable.
Samotné uživatelské prostředí X-CD-Roast je, alespoň podle mého názoru, bohužel pravým opakem přívětivosti. Autor programu je sice docela originální, když používá rozvržení nepodřizující se běžnému stylu, kdy je pod hlavním menu hlavní okno, jenže praktické použitelnosti to příliš neprospívá.
Především je opravdu nešťastné umístění všech voleb nastavení do stejného místa, kde se jindy zobrazují i funkční informace a nástroje programu. Nicméně i tento přístup určitě má své zastánce, takže se radši rovnou podívám dále.
Nezanedbatelnou předností je kompletně počeštěné rozhraní. A pokud si
nainstalujete nějaké hezčí gtk téma, vypadá i pěkně 
. Ve zkratce lze říci, že co
X-CD-Roast umí, to i dělá dobře a spolehlivě. Nicméně, ve srovnání s
dalšími programy, o kterých bude řeč, toho není zas tak omračující
množství. Je sice pravda, že poměrně nedávno byla doplněna i podpora
vytváření multisession disků, ale stále chybí hlavně přímé vypalování
mp3/ogg souborů a také jejich ukládání na disk z hudebního CD. Než se s
těmi wavy mordovat v X-CD-Roast, to už je snažší použít jen
cdda2wav/cdparanoia a cdrecord/cdrdao na příkazové řádce.
Kdybych měl známkovat, moc by to u mě X-CD-Roast asi nevyhrál. Jedinou jeho skutečně velkou přednost spatřuji v notorické známosti, takže si můžete být skoro jisti, že i když musíte nainstalovat systém z nějakého historického cédéčka, najde se tam i (byť ne zrovna aktuální) tento program. Oproti mnoha jiným grafickým vypalovacím programům, které jsou vesměs dost nové, a proto si do distribucí ještě nenašly cestu, je to velké plus.
Po pravdě řečeno, Gnome Toaster z praxe příliš neznám. Zkusil jsem s jeho pomocí vypálit pár CD, šlo to bez potíží. Zařadil jsem jej sem proto, že poskytuje bezkonkurenčně nejširší možnosti nastavení všech svých funkcí. Je to jediný skutečný "frontend", protože jeho funkčnost je závislá na správné konfiguraci každého jednotlivého nástroje, který pro svou práci používá. Tato konfigurace se navíc provádí ruční editací příkazů, které bude Gnome Toaster spouštět (viz náhled konfiguračního dialogu). Pro začátečníka to asi nebude žádný med - naopak pro toho, kdo chce mít vše plně pod kontrolou a vědět, co se přesně bude dít, je to ideální. Neznamená to sice, že bez úmorného nastavování parametrů příkazové řádky nic nevypálíte (většina základních příkazů je v defaultním nastavení okamžitě použitelná), ale podrobná konfigurace programu rozhodně není klikací záležitostí.
Věřím však, že po té, co si Gnome Toaster vyladíte podle svých představ, stane se z něj šikovný pomocník, který má ostatně i některé funkce pro lenochy... třeba přehrávač hudebních souborů v podobě tlačítka (vpravo dole), na které se požadovaný audio soubor prostě přetáhne myší.
Tímto již načínáme skupinu aplikací, které jsou více či méně závislé na KDE. Je sice možné je spouštět v rámci jiných okenních manažerů, ale ke svému fungování potřebují KDE knihovny. Jejich ovládání, vzhled a nastavení je modelováno tak, aby do KDE co nejlépe zapadly. Je to sice omezení, ale svými schopnostmi jej tyto programy do jisté míry vyvažují.
arson již ve srovnání s poněkud spartánským X-CD-Roast nabízí mnohem více. Možnosti jsou opravdu široké a podobně jako u následujících programů záleží hlavně na tom, kolik nástrojů, kterým může arson sloužit jako nástavba, nainstalujete. Kromě pokročilých funkcí pro vypalování audio CD (mimo jiné i možnost automatické kontroly pomocí md5sum) je k dispozici také rozhraní pro tvorbu Video CD z MPEG video souborů.
Ke své škodě však arson neobsahuje nějaký druh primitivního přehrávače, které nalezneme v jiných vypalovacích frontendech. Tato vlastnost, ač přímo nesouvisí s vypalováním, je pro mě velmi užitečná. Další nepříjemnou věcí, která se tentokrát opět týká uživatelského prostředí, je nemožnost otevřít v hlavním okně programu jednoduchý file browser. V prostředí KDE sice arson nemá problém s použitím drag&drop, ale i tak je o mnoho pohodlnější soubory či adresáře vybírat přímo v rámci programu.
K nabízeným funkcím sice nemám námitek, ale pokud chci lenošský komfort, tak se s tímhle nespokojím.
CD Bake Oven je sice trochu skoupější v počtu funkcí, ale jeho (nebo její, když je to "trouba"?) opravdu pohodlné a přehledné uspořádání rozhodně není k zahození. Najdeme tu například - v arsonu postrádaný - audio přehrávač a jednoduchý file browser. Zobrazení informací o dosavadním zaplnění připravovaného disku je možná kapku pouťové, ale o moc užitečnější než obyčejný progress bar (jakpak se tohle překládá?). Možnost rozpracovat a uložit k pozdějšímu načtení projekt nového CD mají i ostatní programy. U CD Bake Oven se mi však zamlouvá záložkové otevírání jednotlivých projektů, mezi kterými lze snadno přepínat.
Těm, kteří v Linuxu zatím spíše tápou se může hodit průvodce
(Wizard) nastavením systému, aby bylo vypalování možné. Tento průvodce vám
nabídne k upravení seznam nalezených programů a přehled detekovaných
zařízení použitelných pro ripování a vypalování. Také vám pomůže s
nastavením položek v /etc/fstab a přístupových práv k těmto
zařízením, abyste mohli vypalovat i jako obyčejný uživatel.
Poslední (a myslím, že nejlepší) program k3b kombinuje nejlepší z vlastností předchozích frontendů. Způsob jeho ovládání je nenáročný, jednoduchý a přesto efektivní. Až na dotěrně všudypřítomný řádek s logem a maskotem k3b, kterého se nelze zbavit a spíše jen zabírá místo, je uživatelské rozhraní dobře navržené a poskytuje všechny potřebné informace. Jeho součástí je tedy znovu audio přehrávač, file browser a okno s informacemi o projektu (kterých může být otevřeno více najednou).
Podobně jako arson, umožňuje i k3b snadné vytvoření Video CD. Navíc je tu však možnost skloubit celý proces zálohování DVD na CD rovnou v tomto programu. DVD můžete ripnout, zkomprimovat do AVI (výběr kodeku) nebo MPEG, pokud chcete mít VCD, a to všechno pěkně pohromadě i s vypálením. Vypalování a vůbec zacházení s audio i datovými CD je ošetřeno z hlediska všech náležitostí.
Při prvním spuštění vám bude nabídnut podobný průvodce nastavením jako má CD Bake Oven. Jeho použití není ani v tomto případě vůbec nutné, ale pravděpodobně znamená velké ulehčení práce pro úplné nováčky.
Tento program používám k plné spokojenosti pro všechny své paličské potřeby. Jste-li však někdo přesvědčen, že máte favorita, který nebyl uveden, dejte vědět v diskuzi, rád to vyzkouším.
Přístí, šestý a zároveň poslední, díl seriálu bude obsahovat FAQ (často kladené dotazy). Spolu s Jurajem Remencem jsme z diskuzí pod články a z hlavní diskuze na AbcLinuxu nashromáždili problémy, jejichž řešení seriál buď nepokrýval a nebo byly příliš specifického rázu. Doplníme je o další vybrané otázky (a hlavně odpovědi) a z toho bude sestaven díl číslo 6.
Další programy podobného ražení:
KreateCD (KDE)Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
(1.brezen).
Pavel
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
