Vypalování CD - I

4. 2. 2003 | Robert Krátký | Návody | 22290×

První díl velkého seriálu o vypalování CD pod Linuxem. Začínáme teorií a vysvětlením pojmů.

Tímto článkem začíná seriál o vypalování CD pod Linuxem. Jedná se o spolupráci více autorů, z nichž každý přispěl jedním nebo více díly. Jednotlivé části budou zaměřeny na všechny možné věci, které se týkají této problematiky.

Postupně budou pokryta následující témata:

1. Pojmy. Teorie. Obecný úvod. Hardware.
2. Nastavení systému: kompilace jádra, používání SCSI emulace.
3. Software. Formáty. Image soubory. Joliet. El Torito. Kopírování.
4. Multisession. CDRW. Packet Writing.
5. Frontendy (X-CD-Roast, k3b, gtoaster, atd.).
6. FAQ (často kladené dotazy).

Základní pojmy, teorie

Měl jsem původně v úmyslu vyprávět pohádky o tom, kterak se narodí malé kulaťoučké cédéčko, co se s ním stane ve vypalovačce, a jak s tím souvisí všechny možné barvičky, kterých se můžete na těch placatých věcičkách dočkat. Rozhodl jsem se však změnit přístup a radši vám nabídnu spoustu zkratek a termínů, o které jste třeba už někdy zavadili. Vše je doplněno definicemi, vysvětlením a samozřejmě také odkazy. Předem upozorňuji, že článek je plný teorie, která je sice zajímavá, ale jak vypálit cédéčko vám neporadí. O tom budou další díly. Rozepsána je navíc úplně každá zkratka, takže pokud o jejich význam nestojíte nebo jej už znáte, směle početné závorky přeskakujte.

Máte-li zájem o velmi pěkně zpracované články o výrobě CD-R, vypalovacích technologiích a všech možných technických záležitostech týkajících se vypalování, doporučuji český server www.cdr.cz. Je si trošku win-centrický, ale na kvalitě informací to neubírá.

Ponořme se tedy do bahna hardwarové terminologie. Začneme banalitami obecného rázu a postupně se propracujeme až k čistě linuxové problematice.

CD

Compact Disc. No comment.

CD-ROM (WORM)

Compact Disc - Read Only Memory: Paměť pouze pro čtení

Write Once Read Many: Jednou zapsat, mockrát přečíst.

www.CD-Info.com

CD-R/E/W

Compact Disc - Recordable / Erasable / Rewritable: Zapisovatelný / Smazatelný / Přepisovatelný

www.CDR-Info.com

CD 'knihy' - záznamové standardy

Red Book: Originální specifikace fyzikálních vlastností kompaktního disku a digitálního audio (CD-DA: Digital Audio) kódování (PCM: Pulse Code Modulation). Později rozšířené např. o CD-Text (informace týkající se audio obsahu CD)

Yellow Book: Red Book doplněná o možnost ukládání počítačových dat (CD-ROM, Mode 1). Specifikace fyzického uspořádání dat je v praxi podkladem pro další standardy určující adresářovou a souborovou strukturu jako ISO9660 (PC) nebo HFS (Hierarchical File System, MAC). Rozšířena o CD-ROM XA (eXtended Architecture, Mode 2) - základ pro další formáty/knihy - kombinace audia (ADPCM: Adaptive Differential PCM) a videa.

Orange Book: CD-R. Zapisovatelné CD (juch). Ve skutečnosti se jedná o tři odnože: Part I, II a III:

I: CD-MO (Magneto Optical: magnetooptické) přepisovatelné disky.

II: CD-R (Recordable: zapisovatelné), dříve CD-WO (Write Once: jeden zápis)

III: CD-RW (ReWritable: přepisovatelné)

Blue Book: CD-Extra (Enhanced Music CD: vylepšené hudební CD). Standard pro lisovaná MultiSession CD obsahující hudbu i data.

White Book: mimo jiné: VCD (Video CD - MPEG-1 (Motion Picture Experts Group) video), SVCD (Super VCD - MPEG-1/2 video)

a další deriváty: Green Book (CD-I: Interactive), Beige Book (Kodak Photo CD), ...

DVD (- ROM, R, RW)

Digital Versatile/Video Disc

ISO

International Standards Organization (Mezinárodní organizace pro standardy).

ANSI

American National Standards Institute (Americký národní institut pro standardy).

SFF

Small Form Factor Committee: Ad hoc seskupení firem zabývajících se výrobou a vývojem diskových jednotek.

SCSI

Small Computer System Interface: ANSI standard paralelního rozhraní pro připojování periferních zařízení k počítači.

IDE

Intelligent/Integrated Drive Electronics: Rozhraní pro MSD (Mass Storage Device: zařízení ukládající velký objem dat, např. FD (Floppy Disk: pružný disk, disketa) nebo HDD (Hard Disk Drive: pevný disk)), u kterého je řadič začleněn do samotného zařízení (HDD, CD-ROM). IDE bývá chybně používáno pro označení ATA specifikace.

EIDE

Enhanced IDE: Jméno, které Western Digital zvolil pro své ATA-2 disky. Často bývá pužíváno i pro disky s novější specifikací ATA rozhraní.

ATA

AT Attachment: AT (Advanced Technology, viz IBM PC/XT (eXtended Technology) a PC/AT) připojení. Rozhraní prvotně vyvinuté firmami Imprimis (divize Control Data Corporation), Western Digital a Compaq Computers. Během doby své existence doznalo významných změn:

ATA: První z řady. Podporuje až dvě diskové jednotky, 16-bitové rozhraní a PIO režimy 0, 1 a 2.

ATA-2: Rychlejší PIO režimy (3 a 4), multiword DMA režimy 0, 1 a 2 a také podpora LBA (Logical Block Addressing: logické adresování bloků). Známé jako Fast-ATA nebo EIDE.

ATA-3: Žádné zvýšení rychlosti. Zavedení nových vlastností: S.M.A.R.T. (Self Monitoring Analysis and Reporting Technology: Technologie pro analýzu a hlášení auto-monitorování zařízení) a Security Mode (bezpečnostní režim), který umožňuje chránit jednotku heslem.

ATA/ATAPI-4: ATA bylo rozšířeno o nový protokol pro provádění příkazů ATAPI. Zavedeno UDMA, které kromě vyšší rychlosti poskytovalo i CRC (Cyclical Redundancy Checking) kontrolu. Podle maximální propustnosti UDMA režimu 2 (lze se setkat i s označením DMA Mode 3) bývá (z prodejních důvodů) označováno jako Ultra ATA/33 (33 MBps).

ATA/ATAPI-5: Dva nové UDMA režimy: 3 a 4 (režim 3 /44,4 MBps/ se v praxi nikdy nepoužíval). Také známé jako Ultra ATA/66.

ATA/ATAPI-6: UDMA režim 5 (Ultra ATA/100), počet LBA bitů se zvýšil z 28 na 48 => větší adresovatelný prostor (až 144 PB ;), rozšíření maximální velikosti přenášeného bloku z 8 (131 kB) na 16 bitů (33 MB).

PIO

Programmed Input/Output: Programovaný vstup-výstup. Způsob přenosu dat mezi dvěma zařízeními, který jako součást cesty využívá hlavní procesor počítače (CPU: Central Processing Unit). Existují(-ovaly) režimy 0 (3,3 MBps) - 4 (16,6 MBps).

DMA

Direct Memory Access: Přímý přístup k paměti. Metoda přenosu dat z hlavní paměti na zařízení bez průchodu přes CPU. Původní 'singleword' DMA (word odpovída dvěma bajtům (byte: binary term) a zároveň 16 bitům (bit: binary digit)) používané třeba kartami na ISA (Industry Standard Architecture) sběrnici bylo již u ATA-2 nahrazeno 'multiword' DMA, které využívalo 32-bitového rozhrani VLB (VESA /Video Electronics Standards Association/ Local Bus) a pak PCI (Peripheral Component Interconnect) sběrnice (konec konců ATA vychází ze 16-bitového AT). ATA/ATAPI-4 přineslo Ultra-DMA, které bylo schopné zdvojnásobit přenosovou rychlost posíláním dat na obou koncích frekvenčního cyklu.

ATAPI

ATA Packet Interface: SFF standard pro posílání SCSI příkazů přes IDE rozhraní (s určitým omezením...).

USB

Universal Serial Bus: univerzální sériová sběrnice. Standard externí sběrnice podporující PnP (Plug and Play) a přenosové rychlosti až 12 Mbps. USB 2.0 až 480 Mbps.

PCMCIA/PC-Card, CardBus

PCMCIA (Personal Computer Memory Card International Association). Standard pro přídavná zařízení velikosti telefonní/kreditní karty. Ačkoliv původně vyvinuté jako prostředek pro přidávání paměti do přenosných počítačů, několikero vylepšení umožnilo připojení téměř libovolného periferního zařízení.

CardBus: 32-bitová verze standardu PC-Card.

IEEE 1394 (FireWire, iLink)

IEEE (Institute of Electrical and Electronics Engineers). Velmi rychlý (400 Mbps) standard externí sběrnice podporující (kromě jiného) isynchronní přenos.

Paralelní port/rozhraní

Kanál schopný přenášet najednou více než jeden bit. Rozšíření: EPP (Enhanced Parallel Port), ECP (Extended Capabilities Port); obě cca 10 x rychlejší než klasický Centronics/Epson PP.

Způsoby připojení vypalovaček

Z čeho lze vybírat? Možností je dost (IDE, SCSI, paralelní port, USB, 1394, PCMCIA/PC-Card a CardBus), většinou však záleží na tom, jaký počítač používáte a jaké jsou tedy vaše možnosti, respektive potřeby. U externích zařízení je často k dispozici kombinace více možností připojení, což vám dává možnost využít rozhraní, které dané situaci nejvíce vyhovuje.

• IDE - Drtivá většina všech vypalovaček používá rozhraní IDE/ATAPI. Podpora ATAPI pod Linuxem je kapitola sama pro sebe, a proto jí věnuji alespoň následující odstavec.

  Linux a ATAPI

  Linux až donedávna používal pro IDE CD mechaniky ovladač (ide-cd module), který umožňoval přístup pouze pro čtení a nikoliv už posílání potřebných SCSI příkazů. Aby mohly být ATAPI CD-R/W jednotky využity také pro vypalování, existovala (a samozřejmě i nadále existuje) tzv. SCSI emulace (ide-scsi module). Nové verze ovladače "ide-cd" (vývojové jádro 2.5.43 a výše) již podporují ATAPI komunikaci v dostatečné míře a lze jich tedy využít i k samotnému pálení bez nutnosti zabývat se SCSI emulací. Z praktického hlediska se této problematice věnuje druhý díl seriálu.

  Doplním tedy glosář o další dvě položky:

  IDE-SCSI/ATAPI-SCSI emulace (modul 'ide-scsi')

  Tento termín, ač hojně používaný, je vlastně poněkud zavádějící. Viz ATAPI. SCSI příkazy jsou přes IDE posílány pomocí ATA Packet příkazu. Nejedná se tedy o emulaci SCSI, nýbrž o (zjednodušeně řečeno) zpřístupnění SCSI příkazové sady dané mechaniky klasickému SCSI ovladači.

  Nativní podpora ATAPI pálení (modul 'ide-cd')

  Opět záležitost, která může v současné době mírně mást. Je totiž více způsobů, jak toho dosáhnout.

  • Tím složitějším, nicméně asi rozumnějším, je stažení a kompilace nového jádra z vývojové 2.5 řady, které má od verze 2.5.43 tuto možnost přímo začleněnu (viz také Jaderné noviny 190). Lze přidat i patch, který odstraní nepříjemnou vlastnost ide-cd: používání pouze PIO při zápisu. DMA je s touto záplatou využito, jak jen je to možné. K tomu je ještě třeba zazáplatovat cdrecord, aby si s tím uměl poradit (nebo použít verzi novější než cdrtools-1.11a39. Verze 2.01a01 je teď nejnovější.
  • Druhou možností je využití velmi experimentální podpory, kterou obsahují nové verze X-CD-Roast. DMA se však v tomto případě nedočkáte .

• SCSI vypalovačky byly sice dříve považovány za spolehlivější, ale jejich doba už minula. Nástup levných a stále rychlejších ATAPI mechanik způsobil, že 'scuzzy' už se vám bude těžko shánět. Pokud ji už máte nebo na ní trváte, neměli byste s ní mít žádné problémy, protože systém (respektive modul 'sg' - SCSI ovladač Linuxu) by ji měl rozpoznat a obsluhovat jako každé jiné SCSI zařízení.

• Připojení přes Paralelní port se už dnes také moc nepoužívá, protože přenosová rychlost neodpovídá potřebám vypalovaček, které mohou plivat hotová cédéčka častěji než jednou za 5 minut... Externí vypalovačky používající paralelní port jsou vlastně obyčejné ATAPI mechaniky vybavené adaptérem propojujícím PP a IDE kabel. Je třeba mít nainstalovaný PARIDE subsystém, z něhož využijete ovladač 'pg'. Paralelní port nastavit na EPP (rychlost 2x).

• USB není pro Linux problém. K vypalovačce bude přistupováno jako k SCSI Mass Storage Device. Kromě 'usb-storage' je třeba mít nainstalovánu podporu OHCI/UHCI (Open/Universal Host Controller Interface) - podle chipsetu, případně EHCI (Enhanced HCI) pro USB 2.0.

• 1394 (FireWire) mechaniky vyžadují kromě modulů pro IEEE-1394 ('ieee1394' a 'ohci1394') ještě ovladač SBP-2 (Serial Bus Protocol-2; 'sbp2_1394'). Vypalovačka pak opět funguje jako SCSI zařízení.

• PCMCIA a CardBus je podporováno pomocí pcmcia-cs (Card Services) ovladačů. Kernely řady 2.4 mají vlastní ovladače, jejichž funkčnost je více méně shodná s pcmcia-cs - mužete si vybrat, které použít. Podporují mnoho SCSI karet a téměř všechny ATA/IDE. A protože naprostá vetšina PCMCIA vypalovaček je ATAPI, s jejich použitím by neměl být problém. Využití SCSI emulace však vyžaduje malý trik. Vzhledem k tomu, že PCMCIA zařízení nejsou načítána při bootu, je třeba řešit, který ovladač (IDE x SCSI) se bude o mechaniku starat, jinak než rádkem v lilo.conf (např: modules.conf).

Co koupit a kam to dát?

Nejedná-li se vám o interní mechaniku do klasického stolního počítače, budou vaše nároky asi vycházet především z možností připojení a případně napájení. Naopak máte-li v počítači volný 5¼ slot a místo na IDE řadiči, vaší volbou bude určitě běžná ATAPI vypalovačka. Ceny těchto šikovných kousků hardware jsou dnes směšně nízké. Kolem dvou tisíc se prodává většina 48 rychlostních modelů. Vzpomenu-li si, jak dlouho jsem čekal, až bude čtyřrychlostní zázrak stát 12 tisíc...

Nebudu se pouštět do vychvalování své oblíbené značky. Dvě věci jsou však při výběru důležité:

• Ochrana proti podtečení bufferu (nekrmí-li počítač vypalovačku dostatečně rychle daty, vyrovnávací paměť se vyprázdní, mechanika nemá co zapisovat a poloprázdné CD je na vyhození). Funguje tak, že při vyprázdnění bufferu dokáže zastavit vypalování tak, aby na něj bylo později (tj. až se buffer opět naplní) možné bezpečně navázat. Snad každý výrobce již ve svých modelech používá nějaký druh takové prevence (BURN-Proof, Power Burn, SafeBurn, atd.). Funguje-li správně a podporuje-li ji váš vypalovací program, je téměř nemožné ji udolat a CD zničit.
• Buffer samotný. Chtělo by se říct, čím větší, tím lepší, ale nemusí to nutně znamenat, že vypalovačka s menším bufferem bude špatně fungovat. Záleží také na druhu nasazení (tj. předpokládané zátěži systému při vypalování). Čím větší vyrovnávací paměť, tím větší šance, že nebudete muset zjišťovat, jak dobře funguje ochrana proti podtečení.

Nepoužíváte-li nějaký druh RAID (Redundant Array of Independent/Inexpensive Disks), máte pravděpodobně na IDE sběrnici k dispozici dva kanály (Primární a Sekundární), na které lze na každý připojit dvě IDE zařízení. Pro umístění vypalovačky lze použít jednoduché pravidlo. Měla by být na jiném kabelu než předpokládaný zdroj dat. To znamená, že pokud například počítáte s častým kopírováním přímo z CD na CD, obě mechaniky (CD-ROM/DVD-ROM a vypalovačka) by neměly sdílet jeden kabel. Plánujete-li však spíše vypalování dat z pevného disku, připojte raději disky na Primary a vypalovačku na Secondary.

A nakonec se zmíním o prázdných médiích. Kvalitu, použité materiály, skutečnou kapacitu a spoustu dalších informací vám ze své úctyhodné databáze může poskytnout již zmiňovaný CDR server. Pokud nejste příliš paranoidní a věříte prostě tomu, co v obchodě mají, dávejte pozor na podporované rychlosti zápisu. Vaše nové dělo vám nepřinese tolik užitku, koupíte-li média, na které lze zapisovat třeba jen poloviční rychlostí.

Tak to by bylo 'stručně' na úvod... V druhém díle se již Juraj Remenec pustí do praktičtějších záležitostí.

       

Komentáře

[Chicky]

Dobry den. Podle obsahu vypada serial pekne, ale troufam si tvrdit, ze technika vypalovani CD je pomerne zvladnuta. Myslim si, ze by se mnohem vic hodilo napsat info o vypalovani DVD. Precejenom je tam mezi formaty pekny zmatek , kazdy se vyrabi jinak opatchovanym programem... Myslim, ze by stalo za uvahu napsat DVD pokracovani tohoto serialu.

[Robert Krátký]

to jsem rad, ze to nekdo zminil. uvazoval jsem o takovem clanku jiz drive, ale dospel(i) jsem k zaveru, ze DVD vypalovacky preci jen jeste nejsou tak rozsirene, aby mohl byt o navod k jejich pouziti zajem. kazdopadne prozatim vim, ze juraj remenec se chysta alespon zminit dvdrecord ve svem dilu o vypalovacim software.

[martin]

Take se primlouvam k DVD pokracovani serialu, mam v tom docela zmatek :)

[jiri]

Vypadá to jako velmi slibný začátek dobrého seriálu. Souhlasím, že pálení CD je celkem zvládnutá věc, ale řekl bych, že jen teoreticky. Až se dostanete k vlastnímu pálení, hodily by se triviální příklady pro začátečníky ve stylu "chcete-li okopírovat audioCD 1:1, tak postupujte takto...". Prostě jen taková začátečnická okénka, která by doplňovala jinak odborný text.

[CIJOML]

No myslim, ze jaky hw se pouziva kazdy vi... :) ale to nic... :)

[Leoš Literák]

to je casty problem pocitacovych odborniku: oni tomu rozumeji, takze tomu rozumi kazdy a kdo o tom pise, dela zbytecnou praci ..

[CIJOML]

Mozna jsme mohli i napsat, ze obycejna CD mechanika ma 4 dirky pro sroubky, ale ze staci 3, pri dobrem utazeni a rozmisteni jen 2 a extremaci, kteri porad komp rozebiraj pouzivaj dokonce jeden :)))

[Robert Krátký]

ano, opravdu jsem mohl napsat i neco takoveho... a mozna by to i nekomu pomohlo. kdyz jsem poprve stavel svuj vlastni pocitac, take jsem peclive dotahoval vsechny sroubky, s procesorem zachazel s posvatnou uctou (ackoliv to byla 286) a bal jsem se zatlacit na kartu, abych ji zasunul do slotu. - a nestydim se za to. kdyz jsem to delal podruhe, vedel uz jsem vic. podvacate uz to slo uplne samo.

jsem jen clovek a jak se rika, uceny jsem z nebe nespadl. ty asi ano, takze pokud pro tebe clanek neni prinosem, proste jej necti - pouze jej doporuc tem, kterym by mohl pomoci.

[Jan Navratil]

Proc ta ironie? Myslim ze plno lidem tenhle clanek muze pomoci (at uz jde o zacatecniky s linuxem nebo ne..). Palim a palil jsem driv nez tenhle clanek vysel a taky jsem musel kouknout po webu "jak se to vlastne dela" ... Takze - vice takovychto clanku!

[Jan Navratil]

a koukam ze Cijoml dnes rozjel uplne stejne tema na rootu :) tak uvidime co z toho bude :)

[Michal Sojka]

Presne tak. Vypalovacku jsem koupil teprve nedavno a takovy clanek se mi vyborne hodi.

[artur]

cijomlovi zrejme zamrzla hlava, z toho lezeni po strechach a proto se zacina trefovat do jinych pisatelu, jen tak dal cij-mole,zacina se z tebe stavat pekny prudic.

[Jiří Svoboda]

A to jste si jeste nevsimli, ze CIJOML ma vsechno nejlepsi, nejvetsi, je ze vsech nejchytrejsi, vsude byl, kde nebyl, tam se chysta... Aspon to tak prezentuje skoro pod kazdym clankem (resp. v kazdem clanku).

[Zdeněk Burda]

To ho prejde, az zjisti, ze na svete nejni sam

[CIJOML]

:) ja jen prezentoval svuj nazor, podle ktereho je proste tenhle dil naprosto zbytecny :) nic vic nic min - a prosil bych NEKOMOLIT muj nick... DEKUJI

[Dino]

Na tomto seriali sa mi asi paci to, ze to nie je nic na sposob clanku, ktory sa objavil na root-e. Clovek tam v jednom clanku najde pomaly cele napalovanie a ziadna blizsie popisana problematika. Dakujem pekne, radsej si pockam na dalsi diel.

[Zdeněk Burda]

jo,jo, me se ten clanek taky liby a budu cekat na dalsi dil. Vypaluju uz delsi dobu a zatim vetsinu problemu, ktere jsem mel jsem vyresil, ale trocha teorie navic neuskodi.

[artur]

mit svuj vlastni nazor je jiste dulezita vec, je nezbytny k zivotu a zdravemu vyvoji osobnosti kazdeho znas, ale snazme se rozlisovat nazory od narazek a zbytecneho prudeni.myslim si ze tento clanek je velmi pekne pojat pro naprosteho zacatecnika, a doufam ze autora tve rikejme tomu "nazory" neodradi od dalsiho dilu.a co se tyce zkomoleni tveho nicku > cij-mol > mol je taky urcite bezpochybne uzitecny tvorecek, ale ne vsichni tleskaji, aby mu tim prokazali hold a slavu.

[Stan]

Az na toho CIJOMLa to tady nema chybu. Je dulezite to vysvetlit i zacatecnikum, protoze by se jinak Linux nerozsiril a nemel dostatecnou podporu. Jen tak dal.

[Josef Varilek]

Pekny clanek - problematika popsana pekne od zacatku a vypada podrobne, pokud to neupadne bude vyborny UCELENY clanek. Jen tak dal :)))) a nenechte se odradit pany PERFEKTNIMI!

[Vrána]

Jste si tím jist? Není to Ultra ATA/133?!

[Robert Krátký]

na beton . krome toho, ze je to proste soucasti specifikace t13, tak to lze odvodit napr. z faktu, ze existuji 200 GB harddisky, ktere maji ATA/100 rozhrani - s 28 bitovym adresovanim by to nebylo mozne (2^28 sektoru po 512 bajtech = 137,439 MB).

[Quasar]

Vyborny pocin tento clanek. Podle mne se ma zacinat pekne od zacatku. Nemam rad clanky typu "ctenar snadno nahledne" Uz se nemuzu dockat dalsich dilu. Podle planu ma byt v 3. casti popis formatu. Rad si bych predem objednal popis formatu, ktery umozni, ze CD prohlizene ve Windows obsahuje neco jineho, nez prohlizene v Linuxu. Dostalo se mi takove CD do ruky, tusim Lingea Lexicon 2001 (nebo 2002?). Neni mi zcela jasne, jak se takova vychytavka dela

[Leoš Literák]

ahoj, snad to autori zmini. nicmene pro netrpelive, najdete to v man mkisofs:

The following command puts the contents of the directory cd_dir on the CD along with the three README files - but only one will be seen from each of the three filesystems:

mkisofs -o cd.iso -hfs -J -r graft-points
-hide README.hfs
-hide README.joliet
-hide-joliet README.hfs
-hide-joliet README.unix
-hide-hfs README.joliet
-hide-hfs README.unix
README=README.hfs
README=README.joliet
README=README.unix
cd_dir

i.e. the file README.hfs will be seen as README on the HFS CD and the other two README files will be hidden. Similarly for the Joliet and ISO9660/RockRidge CD.

[Buchar]

Snad Vas to vsechny bude zajimat. STRANECKU KTERA POJEDNAVA O PREHOZENI DVD-ROM MECHANIKY VE STOLNIM DVD PREHRAVACI JSEM DAL NA http://www.bigosi.com/phprs/view.php?cisloclanku=2004031701

[Kerny]

Len som chcel poznamenat ze ISO nie je skratka od International Standards Organization. ISO znamena: International Organization for Standardization

From Wikipedia: "It is a common misconception that ISO stands for International Standards Organization, or something similar."

http://en.wikipedia.org/wiki/International_Organization_for_Standardization