Open source webový aplikační framework Django slaví 20. narozeniny.
V Brestu dnes začala konference vývojářů a uživatelů linuxové distribuce Debian DebConf25. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze online.
Před 30 lety, tj. 14. července 1995, se začala používat přípona .mp3 pro soubory s hudbou komprimovanou pomocí MPEG-2 Audio Layer 3.
Výroba 8bitových domácích počítačů Commodore 64 byla ukončena v dubnu 1994. Po více než 30 letech byl představen nový oficiální Commodore 64 Ultimate (YouTube). S deskou postavenou na FPGA. Ve 3 edicích v ceně od 299 dolarů a plánovaným dodáním v říjnu a listopadu letošního roku.
Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila open source robota Reachy Mini (YouTube). Předobjednat lze lite verzi za 299 dolarů a wireless verzi s Raspberry Pi 5 za 449 dolarů.
Dnes v 17:30 bude oficiálně vydána open source počítačová hra DOGWALK vytvořena v 3D softwaru Blender a herním enginu Godot. Release party proběhne na YouTube od 17:00.
McDonald's se spojil se společností Paradox a pracovníky nabírá také pomocí AI řešení s virtuální asistentkou Olivii běžící na webu McHire. Ian Carroll a Sam Curry se na toto AI řešení blíže podívali a opravdu je překvapilo, že se mohli přihlásit pomocí jména 123456 a hesla 123456 a získat přístup k údajům o 64 milionech uchazečů o práci.
Byla vydána (𝕏) červnová aktualizace aneb nová verze 1.102 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.102 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána nová verze 2.4.64 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 8 bezpečnostních chyb.
Společnost xAI na síti 𝕏 představila Grok 4, tj. novou verzi svého AI LLM modelu Grok.
Pokud jsem na jiném stroji a nemám čas nebo náladu si výše uvedený font instalovat a není ani jiná bitmapová vhodná alternativa, tak aspoň zásadně vypínám hinting/antialiasing. Nechápu lidi, který dokážou hodiny doostřovat ty neostrý kontury.
...asi je to moc průhledný...Proč? Opravdoví programátoři používají WingDings.
xfonts-base
, ale minimalne v Ubuntu se bitmapove fonty defaultne neobjevuji v nabidkach.
misc-fixed
:)
Myšlenka dobrá, ale provedení článku špatné.
První věc, která člověka praští do očí, jsou obrázky. Zveřejňovat snímky písma s podpixelovým vyhlazovováním může jenom barbar, kterému je jedno, na jaké písmo několik hodin deně kouká
. Lepší by bylo, kdyby ukázky byly udělány jako HTML + CSS dokument, takže by si každý, po instalaci patřičného fontu, mohl prohlédnout, jak písmo vypadá na jeho monitoru.
Rozbor ani snímky neřeší inverzní barvy (osobně neznám člověka, který by celý den koukal na bílý terminál), „tučný“ řez písma (mnoha fontům chybí tučné české znaky, které jsou běžné v manuálových stránkách a curses aplikacích), neukazuje kvalitu písma na „běžném“ strojovém výpisu (například dmesg, v bloku si pak člověk všimne mnoha odlišností a chyb).
A nakonec chybí písma bitmapová. Osobně jsem zatím nenašel obrysovou vektorovou náhradu za -misc-fixed-medium-r-normal-*. Ostatní fonty jsou buď moc baculaté nebo moc nitkovité nebo nemají patky nebo mají chyby (hlavně nemají rovnoměrnou světlost).
Zveřejňovat snímky písma s podpixelovým vyhlazovováním může jenom barbar, kterému je jedno, na jaké písmo několik hodin deně kouká.Jsem tedy také barbar. Nepřijde mi na tom nic zvláštního, používám to tak a vyhovuje mi to. Navíc naprostá většina distribucí má ve výchozím nastavení vyhlazování zapnuté.
Lepší by bylo, kdyby ukázky byly udělány jako HTML + CSS dokument, takže by si každý, po instalaci patřičného fontu, mohl prohlédnout, jak písmo vypadá na jeho monitoru.To by podle mě rozhodně nebylo lepší, protože by článek nutil lidi instalovat všechny ty fonty, aniž by věděli, jak vypadají. Smysl článku je ukázat čtenářům, jak ta písma vypadají, aniž by museli každý font sami instalovat. Někdo používá AA, někdo ne, ale důležité je, že lze ze screenshotů získat základní představu o tom, jak font vypadá.
Rozbor ani snímky neřeší inverzní barvy (osobně neznám člověka, který by celý den koukal na bílý terminál)Já jich znám dost a jsem jeden z nich. Tmavé písmo na světlém povrchu mi vyhovuje více, i když na monitor koukám mnoho hodin denně. Ale především - jak to souvisí s fontem?
„tučný“ řez písma (mnoha fontům chybí tučné české znaky, které jsou běžné v manuálových stránkách a curses aplikacích)To je pravda, to by v článku být mělo. Ale můžeme to doplnit, díky za tuhle připomínku.
neukazuje kvalitu písma na „běžném“ strojovém výpisu (například dmesg, v bloku si pak člověk všimne mnoha odlišností a chyb).I to by šlo doplnit, ale pochybuji o užitečnosti.
A nakonec chybí písma bitmapová. Osobně jsem zatím nenašel obrysovou vektorovou náhradu za -misc-fixed-medium-r-normal-*.Je tam bitmapový Terminus, ale na klasický fixed se zapomnělo, to je pravda. Pod svícnem bývá tma... Zkusíme doplnit.
Nepřijde mi na tom nic zvláštního, používám to tak a vyhovuje mi to. Navíc naprostá většina distribucí má ve výchozím nastavení vyhlazování zapnuté.To vyhlazování je ale nakonfigurované pro konkrétní monitor nebo displej, případně i podle toho, jak to vyhovuje konkrétnímu uživateli. Pak se to ale zobrazí úplně někde jinde, což samozřejmě může dopadnout dost špatně.
To by podle mě rozhodně nebylo lepší, protože by článek nutil lidi instalovat všechny ty fonty, aniž by věděli, jak vypadají. Smysl článku je ukázat čtenářům, jak ta písma vypadají, aniž by museli každý font sami instalovat. Někdo používá AA, někdo ne, ale důležité je, že lze ze screenshotů získat základní představu o tom, jak font vypadá.Možná by se to dalo řešit vektorovými obrázky (SVG), i když je dost možné, že (ne)vyhlazování vektorové grafiky v proglížeči bude jiné, než (ne)vyhlazování písma v systému.
Jsem tedy také barbar. Nepřijde mi na tom nic zvláštního, používám to tak a vyhovuje mi to. Navíc naprostá většina distribucí má ve výchozím nastavení vyhlazování zapnuté.Problém je, že zapomínáš na lidi, kteří mají jinak uspořádané barvy v pixelu a na lidi s CRT. A co se týče síly hintingu tak ta je taky dost subjektivní, já ho třeba nesnesu vůbec.
Nene, o to zde vůbec nešlo. Jde o to, že ty bitmapy fungují správně jenom na určité části monitorů. Schválně si někdy zkus na LCDčku posunout třeba v gimpu nebo kritě pixelovou čáru o třetinu pixelu. Ten posun o třetinu pixelu ti bude fungovat jenom vodorovně nebo jenom svisle a to ještě jenom když zvolíš správné řazení subpixelů. Samozřejmě to musíš dělat na monitoru, co vůbec se seřazenými subpixely pracuje.Zveřejňovat snímky písma s podpixelovým vyhlazovováním může jenom barbar, kterému je jedno, na jaké písmo několik hodin deně kouká.Jsem tedy také barbar. Nepřijde mi na tom nic zvláštního, používám to tak a vyhovuje mi to. Navíc naprostá většina distribucí má ve výchozím nastavení vyhlazování zapnuté.
Nene, o to zde vůbec nešlo. Jde o to, že ty bitmapy fungují správně jenom na určité části monitorů.Aha, v tom případě se omlouvám. Nezbývá než doufat, že screenshoty v současné podobě poslouží alespoň k tomu, aby si šlo udělat představu o tvaru znaků, když už nebudou na všech monitorech "krásné".
připadá mi že jste to s tím převymýšlením přehnal :)Připadá mi, že děláte moc rychlé soudy, a přitom neposkytujete argumenty. Takže i kdybyste měl pravdu, tak ji zřejmě nebudete umět nijak podložit. Zcela logicky, jestliže hinting umožňujě mírně vyladit geometrii písma tak, aby dobře sedělo na pixelovou mřížku (a tedy využíval celé pixely a nepůsobilo nepravidelně rozmazaně)... aspoň tak jsem pochopil různé zdroje, co byly zrovna po ruce... tak nevidím jediný důvod, proč by nemohl u subpixelů vylaďovat jemněji. Bílou tečku na černém pozadí i černou tečku na bílém lze při použití subpixelů v některém směru trefovat s trojnásobnou přesností (jinak řečeno, lze posouvat o třetinu pixelu). Takže bych hádal, že z toho může rendering písma těžit hned v několika oblastech, může trefovat písmo na jemnější mřížku a může jemněji vyhlazovat, opět s přesností v jednom směru na pixel, v druhém směru na třetinu pixelu.
Nezbývá než doufat, že screenshoty v současné podobě poslouží alespoň k tomu, aby si šlo udělat představu o tvaru znaků
A to je právě ta nejméně podstatná vlastnost. Tvar znaků je jen o zvyku. Pokud je písmo jen jiné, ale jinak dobré, tak je vše v pořádku. Ale když začnou vyskakovat chyby, tak je zle. (Viděl jsem autory, kteří si chválili tvary, ale že české znaky se nahrazovaly z jiného písma, to jim nevadilo.)
To by podle mě rozhodně nebylo lepší, protože by článek nutil lidi instalovat všechny ty fonty, ...Šel by použít
@font-face
selektor z CSS3. Většina aktuálních prohlížečů by měla mít podporu minimálně pro truetype a opentype fonty (Chromium/chrome má i pro SVG).
Rozbor ani snímky neřeší inverzní barvy (osobně neznám člověka, který by celý den koukal na bílý terminál)Já jich znám dost a jsem jeden z nich. Tmavé písmo na světlém povrchu mi vyhovuje více, i když na monitor koukám mnoho hodin denně. Ale především - jak to souvisí s fontem?
Souvisí to s vykreslovacím algoritmem a hintingem.
Vzpomeňme si na optické chytáky, kdy jsou zobrazeny dva stejné předměty, ale jeden je světlý na tmavém pozadí a druhý tmavý na světlém, a divák má rozhodnout, který z nich je větší. Protože světlá barva vydává více světla, leckdo řekne, že ten bílý je větší.
Jiný příklad: Máme černou obrazovku a na ní svítí jeden bílý bod. Máme bílou obrazovku a na ní nesvítí jeden bod. Divák ma bod najít. Druhá situace je často beznadějná.
A tyto jevy musí brát v úvahu vykreslovací algoritmus. A proti němu jde hinting, který mu radí kterou čáru udělat tlustší, která je důležitější. Jenže když si autor fontů svoje rady zoptimalizuje pro tmavé písmo na světlém pozadí a když algoritmus se těmi radami řídí, tak výsledky jsou hrozné.
Konkrétní problém je s diakritickými znaménky, která jsou podstatná, ale knihovna Freetype je často nevykreslí (lépe řečeno je zúží a podpixelovu čáru rozmyje anti-aliasingem do tmavého pozadí). Zrovna tady na Ábíčku v tmavém stylu a písmu DejaVu Sans, obzvlášť u nižších kontrastů (například modré odkazy na tmavém pozadí), je to patrné.
neukazuje kvalitu písma na „běžném“ strojovém výpisu (například dmesg, v bloku si pak člověk všimne mnoha odlišností a chyb).I to by šlo doplnit, ale pochybuji o užitečnosti.
Užitečnost je právě v rozložení světlosti textu. U těch abeced z článku si člověk ničeho nevšimne. Ale když máte blok textu, tak najednou vidíte, že „ď“ má příliš přisazený háček, že nožička „y“ se slévá s diakritikou na nižším řádku, že bříška „a“, “d“, „b“, „p“, „q“ jsou taková divná – každé jiné, že písmu chybí patky (obrazovka vypadá jako směs koleček a čárek), takže při rychlém pohledu na text človek má problém udržet nebo dokonce najít řádek (důležité pro výpisy typu top). A mohl bych pokračovat. Ne nadarmo existuje lorem ipsum.
Ale když máte blok textu, tak najednou vidíte, že „ď“ má příliš přisazený háček, že nožička „y“ se slévá s diakritikou na nižším řádku, že bříška „a“, “d“, „b“, „p“, „q“ jsou taková divná – každé jiné,O kousek výše píšeš, že na tvarech písmen nezáleží... Já bych se spíš ztotožnil s tímto komentářem, protože na tvaru písmen podle mě záleží velmi mnoho. Časem snad článek rozšíříme a doplníme navrhované věci.
Asi si každý pod tvarem představujeme něco jiného.
Já si pod tím představím návrh písma, to čím je písmo charakteristické (přehnaný příklad: fraktální gotické písmo v portovnání s antikvou je samá hrana).
Problém s bříšky je, když třeba „b“ a „p“ je mají jiné.
najednou vidíte, že „ď“ má příliš přisazený háčekJsem se divil, kde má d jaký háček, a ono je to ď, která má v mnou používaném fontu příliš přisazený háček
PDF ke stažení?Lepší by bylo, kdyby ukázky byly udělány jako HTML + CSS dokument, takže by si každý, po instalaci patřičného fontu, mohl prohlédnout, jak písmo vypadá na jeho monitoru.To by podle mě rozhodně nebylo lepší, protože by článek nutil lidi instalovat všechny ty fonty, aniž by věděli, jak vypadají. Smysl článku je ukázat čtenářům, jak ta písma vypadají, aniž by museli každý font sami instalovat. Někdo používá AA, někdo ne, ale důležité je, že lze ze screenshotů získat základní představu o tom, jak font vypadá.
neznám člověka, který by celý den koukal na bílý terminál
Pokud nebudete trvat na bílém a spokojíte se se světle žlutým, tak se vám hlásím.
A co třeba proto, že se na to většina programátorů spoléhá a zarovnává po znacích, leckdy uvidíš ve zdrojovém kódu tabulku nebo ASCII art, který pomáhá pochopit, co se tam děje.
Přes prázdniny čumím na monitor celou dobu, co jsem vzhůru, a naopak moc nesnesu černé pozadí, je to náročné na oči.
wget
píši také stojatým písmem...
Přijde mi dosti hulvátskéI takto lze upozornit na chybu... Děkuji, opraveno.
Tiskni
Sdílej: