Alliance for Open Media vydala verzi 1.0.0 specifikace svobodného videoformátu AV2. Jean-Baptiste Kempf, prezident neziskové organizace VideoLAN stojící za svobodným multiplatformním multimediálním přehrávačem a frameworkem VLC, představil na svém blogu dekodér AV2 s názvem dav2d.
V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.2.0.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.5.1. Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána nová stabilní verze 26.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Yarara. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 26.05. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Český stát by v budoucnu mohl provozovat vlastní alternativu ke komunikačním aplikacím typu WhatsApp, Signal, Telegram, Facebook Messenger a podobně. Cílem je zajistit bezpečnou datovou komunikaci pro stát a jeho důležité subjekty, jako jsou bezpečnostní složky, ministerstva a další organizace.
Už za týden, ve čtvrtek 4. června, se v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích uskuteční další konference věnovaná tématům spojeným s IPv6 - Den IPv6. Program akce a registrační formulář jsou k dispozici na webu akce. Kapacita konference je omezená, proto organizátoři doporučují, aby se vážní zájemci přihlásili včas (k dnešnímu dni zbývá přibližně 30 volných míst). Konferenci Den IPv6 2026 organizují i letos společně sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Zařízení Steam Deck OLED bylo znovu naskladněno, ale vlivem rostoucích cen pamětí a úložišť má novou, vyšší cenovku. Steam Deck OLED 512 GB stojí nově 779 EUR (stál 569 EUR) a Steam Deck OLED 1 TB stojí 919 EUR (stál 679 EUR). Samotné zařízení se nijak nezměnilo a nové ceny tedy pouze odráží aktuální náklady na komponenty a další globální logistické výzvy, se kterými se potýká celá branže.
Pokud jsem na jiném stroji a nemám čas nebo náladu si výše uvedený font instalovat a není ani jiná bitmapová vhodná alternativa, tak aspoň zásadně vypínám hinting/antialiasing. Nechápu lidi, který dokážou hodiny doostřovat ty neostrý kontury.
...asi je to moc průhledný...Proč? Opravdoví programátoři používají WingDings.
xfonts-base, ale minimalne v Ubuntu se bitmapove fonty defaultne neobjevuji v nabidkach.
misc-fixed :)
Myšlenka dobrá, ale provedení článku špatné.
První věc, která člověka praští do očí, jsou obrázky. Zveřejňovat snímky písma s podpixelovým vyhlazovováním může jenom barbar, kterému je jedno, na jaké písmo několik hodin deně kouká
. Lepší by bylo, kdyby ukázky byly udělány jako HTML + CSS dokument, takže by si každý, po instalaci patřičného fontu, mohl prohlédnout, jak písmo vypadá na jeho monitoru.
Rozbor ani snímky neřeší inverzní barvy (osobně neznám člověka, který by celý den koukal na bílý terminál), „tučný“ řez písma (mnoha fontům chybí tučné české znaky, které jsou běžné v manuálových stránkách a curses aplikacích), neukazuje kvalitu písma na „běžném“ strojovém výpisu (například dmesg, v bloku si pak člověk všimne mnoha odlišností a chyb).
A nakonec chybí písma bitmapová. Osobně jsem zatím nenašel obrysovou vektorovou náhradu za -misc-fixed-medium-r-normal-*. Ostatní fonty jsou buď moc baculaté nebo moc nitkovité nebo nemají patky nebo mají chyby (hlavně nemají rovnoměrnou světlost).
Zveřejňovat snímky písma s podpixelovým vyhlazovováním může jenom barbar, kterému je jedno, na jaké písmo několik hodin deně kouká.Jsem tedy také barbar. Nepřijde mi na tom nic zvláštního, používám to tak a vyhovuje mi to. Navíc naprostá většina distribucí má ve výchozím nastavení vyhlazování zapnuté.
Lepší by bylo, kdyby ukázky byly udělány jako HTML + CSS dokument, takže by si každý, po instalaci patřičného fontu, mohl prohlédnout, jak písmo vypadá na jeho monitoru.To by podle mě rozhodně nebylo lepší, protože by článek nutil lidi instalovat všechny ty fonty, aniž by věděli, jak vypadají. Smysl článku je ukázat čtenářům, jak ta písma vypadají, aniž by museli každý font sami instalovat. Někdo používá AA, někdo ne, ale důležité je, že lze ze screenshotů získat základní představu o tom, jak font vypadá.
Rozbor ani snímky neřeší inverzní barvy (osobně neznám člověka, který by celý den koukal na bílý terminál)Já jich znám dost a jsem jeden z nich. Tmavé písmo na světlém povrchu mi vyhovuje více, i když na monitor koukám mnoho hodin denně. Ale především - jak to souvisí s fontem?
„tučný“ řez písma (mnoha fontům chybí tučné české znaky, které jsou běžné v manuálových stránkách a curses aplikacích)To je pravda, to by v článku být mělo. Ale můžeme to doplnit, díky za tuhle připomínku.
neukazuje kvalitu písma na „běžném“ strojovém výpisu (například dmesg, v bloku si pak člověk všimne mnoha odlišností a chyb).I to by šlo doplnit, ale pochybuji o užitečnosti.
A nakonec chybí písma bitmapová. Osobně jsem zatím nenašel obrysovou vektorovou náhradu za -misc-fixed-medium-r-normal-*.Je tam bitmapový Terminus, ale na klasický fixed se zapomnělo, to je pravda. Pod svícnem bývá tma... Zkusíme doplnit.
Nepřijde mi na tom nic zvláštního, používám to tak a vyhovuje mi to. Navíc naprostá většina distribucí má ve výchozím nastavení vyhlazování zapnuté.To vyhlazování je ale nakonfigurované pro konkrétní monitor nebo displej, případně i podle toho, jak to vyhovuje konkrétnímu uživateli. Pak se to ale zobrazí úplně někde jinde, což samozřejmě může dopadnout dost špatně.
To by podle mě rozhodně nebylo lepší, protože by článek nutil lidi instalovat všechny ty fonty, aniž by věděli, jak vypadají. Smysl článku je ukázat čtenářům, jak ta písma vypadají, aniž by museli každý font sami instalovat. Někdo používá AA, někdo ne, ale důležité je, že lze ze screenshotů získat základní představu o tom, jak font vypadá.Možná by se to dalo řešit vektorovými obrázky (SVG), i když je dost možné, že (ne)vyhlazování vektorové grafiky v proglížeči bude jiné, než (ne)vyhlazování písma v systému.
Jsem tedy také barbar. Nepřijde mi na tom nic zvláštního, používám to tak a vyhovuje mi to. Navíc naprostá většina distribucí má ve výchozím nastavení vyhlazování zapnuté.Problém je, že zapomínáš na lidi, kteří mají jinak uspořádané barvy v pixelu a na lidi s CRT. A co se týče síly hintingu tak ta je taky dost subjektivní, já ho třeba nesnesu vůbec.
Nene, o to zde vůbec nešlo. Jde o to, že ty bitmapy fungují správně jenom na určité části monitorů. Schválně si někdy zkus na LCDčku posunout třeba v gimpu nebo kritě pixelovou čáru o třetinu pixelu. Ten posun o třetinu pixelu ti bude fungovat jenom vodorovně nebo jenom svisle a to ještě jenom když zvolíš správné řazení subpixelů. Samozřejmě to musíš dělat na monitoru, co vůbec se seřazenými subpixely pracuje.Zveřejňovat snímky písma s podpixelovým vyhlazovováním může jenom barbar, kterému je jedno, na jaké písmo několik hodin deně kouká.Jsem tedy také barbar. Nepřijde mi na tom nic zvláštního, používám to tak a vyhovuje mi to. Navíc naprostá většina distribucí má ve výchozím nastavení vyhlazování zapnuté.
Nene, o to zde vůbec nešlo. Jde o to, že ty bitmapy fungují správně jenom na určité části monitorů.Aha, v tom případě se omlouvám. Nezbývá než doufat, že screenshoty v současné podobě poslouží alespoň k tomu, aby si šlo udělat představu o tvaru znaků, když už nebudou na všech monitorech "krásné".
připadá mi že jste to s tím převymýšlením přehnal :)Připadá mi, že děláte moc rychlé soudy, a přitom neposkytujete argumenty. Takže i kdybyste měl pravdu, tak ji zřejmě nebudete umět nijak podložit. Zcela logicky, jestliže hinting umožňujě mírně vyladit geometrii písma tak, aby dobře sedělo na pixelovou mřížku (a tedy využíval celé pixely a nepůsobilo nepravidelně rozmazaně)... aspoň tak jsem pochopil různé zdroje, co byly zrovna po ruce... tak nevidím jediný důvod, proč by nemohl u subpixelů vylaďovat jemněji. Bílou tečku na černém pozadí i černou tečku na bílém lze při použití subpixelů v některém směru trefovat s trojnásobnou přesností (jinak řečeno, lze posouvat o třetinu pixelu). Takže bych hádal, že z toho může rendering písma těžit hned v několika oblastech, může trefovat písmo na jemnější mřížku a může jemněji vyhlazovat, opět s přesností v jednom směru na pixel, v druhém směru na třetinu pixelu.
Nezbývá než doufat, že screenshoty v současné podobě poslouží alespoň k tomu, aby si šlo udělat představu o tvaru znaků
A to je právě ta nejméně podstatná vlastnost. Tvar znaků je jen o zvyku. Pokud je písmo jen jiné, ale jinak dobré, tak je vše v pořádku. Ale když začnou vyskakovat chyby, tak je zle. (Viděl jsem autory, kteří si chválili tvary, ale že české znaky se nahrazovaly z jiného písma, to jim nevadilo.)
To by podle mě rozhodně nebylo lepší, protože by článek nutil lidi instalovat všechny ty fonty, ...Šel by použít
@font-face selektor z CSS3. Většina aktuálních prohlížečů by měla mít podporu minimálně pro truetype a opentype fonty (Chromium/chrome má i pro SVG).
Rozbor ani snímky neřeší inverzní barvy (osobně neznám člověka, který by celý den koukal na bílý terminál)Já jich znám dost a jsem jeden z nich. Tmavé písmo na světlém povrchu mi vyhovuje více, i když na monitor koukám mnoho hodin denně. Ale především - jak to souvisí s fontem?
Souvisí to s vykreslovacím algoritmem a hintingem.
Vzpomeňme si na optické chytáky, kdy jsou zobrazeny dva stejné předměty, ale jeden je světlý na tmavém pozadí a druhý tmavý na světlém, a divák má rozhodnout, který z nich je větší. Protože světlá barva vydává více světla, leckdo řekne, že ten bílý je větší.
Jiný příklad: Máme černou obrazovku a na ní svítí jeden bílý bod. Máme bílou obrazovku a na ní nesvítí jeden bod. Divák ma bod najít. Druhá situace je často beznadějná.
A tyto jevy musí brát v úvahu vykreslovací algoritmus. A proti němu jde hinting, který mu radí kterou čáru udělat tlustší, která je důležitější. Jenže když si autor fontů svoje rady zoptimalizuje pro tmavé písmo na světlém pozadí a když algoritmus se těmi radami řídí, tak výsledky jsou hrozné.
Konkrétní problém je s diakritickými znaménky, která jsou podstatná, ale knihovna Freetype je často nevykreslí (lépe řečeno je zúží a podpixelovu čáru rozmyje anti-aliasingem do tmavého pozadí). Zrovna tady na Ábíčku v tmavém stylu a písmu DejaVu Sans, obzvlášť u nižších kontrastů (například modré odkazy na tmavém pozadí), je to patrné.
neukazuje kvalitu písma na „běžném“ strojovém výpisu (například dmesg, v bloku si pak člověk všimne mnoha odlišností a chyb).I to by šlo doplnit, ale pochybuji o užitečnosti.
Užitečnost je právě v rozložení světlosti textu. U těch abeced z článku si člověk ničeho nevšimne. Ale když máte blok textu, tak najednou vidíte, že „ď“ má příliš přisazený háček, že nožička „y“ se slévá s diakritikou na nižším řádku, že bříška „a“, “d“, „b“, „p“, „q“ jsou taková divná – každé jiné, že písmu chybí patky (obrazovka vypadá jako směs koleček a čárek), takže při rychlém pohledu na text človek má problém udržet nebo dokonce najít řádek (důležité pro výpisy typu top). A mohl bych pokračovat. Ne nadarmo existuje lorem ipsum.
Ale když máte blok textu, tak najednou vidíte, že „ď“ má příliš přisazený háček, že nožička „y“ se slévá s diakritikou na nižším řádku, že bříška „a“, “d“, „b“, „p“, „q“ jsou taková divná – každé jiné,O kousek výše píšeš, že na tvarech písmen nezáleží... Já bych se spíš ztotožnil s tímto komentářem, protože na tvaru písmen podle mě záleží velmi mnoho. Časem snad článek rozšíříme a doplníme navrhované věci.
Asi si každý pod tvarem představujeme něco jiného.
Já si pod tím představím návrh písma, to čím je písmo charakteristické (přehnaný příklad: fraktální gotické písmo v portovnání s antikvou je samá hrana).
Problém s bříšky je, když třeba „b“ a „p“ je mají jiné.
najednou vidíte, že „ď“ má příliš přisazený háčekJsem se divil, kde má d jaký háček, a ono je to ď, která má v mnou používaném fontu příliš přisazený háček
PDF ke stažení?Lepší by bylo, kdyby ukázky byly udělány jako HTML + CSS dokument, takže by si každý, po instalaci patřičného fontu, mohl prohlédnout, jak písmo vypadá na jeho monitoru.To by podle mě rozhodně nebylo lepší, protože by článek nutil lidi instalovat všechny ty fonty, aniž by věděli, jak vypadají. Smysl článku je ukázat čtenářům, jak ta písma vypadají, aniž by museli každý font sami instalovat. Někdo používá AA, někdo ne, ale důležité je, že lze ze screenshotů získat základní představu o tom, jak font vypadá.
neznám člověka, který by celý den koukal na bílý terminál
Pokud nebudete trvat na bílém a spokojíte se se světle žlutým, tak se vám hlásím.
Každopádně moje nejoblíbenější jsou asi Droid Sans Mono, Inconsolata, v Konsoli teď ale používám font QuickType Mono (což je v podstatě velmi jemně upravené Andale Mono). Docela slušné je i Consolas z MS VS, ale to jaksi není příliš licenčně kompatibilní.
Hinting mám v KDE nastaven na slight, přijde mi to jako rozumný kompromis mezi ostrostí znaků a stavem, kdy to písmo imho už vůbec nevypadá tak, jak by mělo (např. u Droidí familie je to vidět).
příliš šíleně žluťoučký kůň.
A co třeba proto, že se na to většina programátorů spoléhá a zarovnává po znacích, leckdy uvidíš ve zdrojovém kódu tabulku nebo ASCII art, který pomáhá pochopit, co se tam děje.
Přes prázdniny čumím na monitor celou dobu, co jsem vzhůru, a naopak moc nesnesu černé pozadí, je to náročné na oči.
wget píši také stojatým písmem...
Přijde mi dosti hulvátskéI takto lze upozornit na chybu... Děkuji, opraveno.

... To mi připomíná má léta s Amigou 500.
Díky za URL, opravdu vehementní přehled...
Tiskni
Sdílej: