Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
V případě příchodu znaku x se přepne do stavu X a ten neopustí, dokud nenačte znak yV tom případě máš drobnou chybku v obrázku u svislé šipky ze stavu X do Y.
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-freedeb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-freehledej1("y") --> x*y+ nalezen (0, 1)
To je velmi optimistický výsledek...
Nemělo by to na osamocené „y“ mlčet?
No jo, dobrou a díky...
Přečtu celé, až budu v použitelném stavu...

Ještě by mě zajímalo, co je to "věta" (zmiňovaná v perexu a ještě v článku), já znám jenom písmeno (nebo symbol) a pak už jenom jazyk.
David
.
Moc pekny clanek, jak funguje grep me vzdycky zajimalo.
Jenom tenhle kus kodu mi prijde nejaky podezrely. javascript neznam, ale misto toho prvniho break bych videl radsi case ;)
break states.Y:
if (ch != "y") { kon = i - 1; st = states.F;}
break;
. Jen drobnost: pokud me pamet nesali, tak u prvniho obrazku urcite neni koncovy stav Y, ale S, protoze v grafu se pocatecni stav oznacuje "sipkou odnikud do stavu" a koncovy (akceptujici) "dvojitym koleckem", takze na tom obrazku je S pocatecni a zaroven koncovy stav...
A pokud si chce nekdo trochu pohrat, doporucuju stahnout pekny simulator automatu v Jave ze stranek http://ozark.hendrix.edu/~burch/proj/autosim/
A navic je to proste bajecne nazorne. Je to parada.
Jen bych se mozna primluvil za to, aby uvadene priklady byly spravne. Sice jsem si s prvni implementaci x*y+ hral, ale zrovna mne nenapadla kombinace, na ktere je chyba tehle implementace videt a z toho kodu jsem to taky nejakou dobu musel lustit nez jsem prisel na to co je blbe a jak to (mozna, nemam overeno) udelat spravne. Popravde, kdyby to autor nezminil, tak bych na chybu sam od sebe asi neprisel.
Jinak mam teda par laickych dotazu:
Ad sipka X, Nechapu proc je v prvnim obrazku (SXY) u prechodu X->Y sipka oznacena X, a to ani po upozorneni Kralik_, ze je to NKA (coz si nejsem moc jisty). Podle "selske" logiky bych tam dal Y. Jsem ve stavu X, kdyz narazim na dalsi X, tak zustavan ve stavu X (kruhova sipka k X oznacena X), kdyz narazim na cokoliv jineho krome X a Y tak jdu zpet do S (sipka k S oznacena !y, coz je skoro jako S
) a pokud narazim na Y tak jdu ze stavu X do stavu Y (sipka oznacena X?!, to mi spis sedi Y, jak navrhoval diverman v druhem prispevku).
Dotaz 1: proc je tam X ?
Ad NKA, na mne to schema spis pusobi pomerne "urcite" co se tyce pravidel pro prechody mezi stavy. Pokud neco, tak bez touto a jenom touto cestou tamhle.
Dotaz 2: proc by to mel byt NKA ?
Ad konecny stav, pochopil jsem notaci, ze sipka od nikud do stavu oznacuje start a dvojite kolecko oznacuje konecny stav. Coz zjevne vypada jak bylo zmineno vyse, ze zacatek je shodny s koncem. Dava to v teto uloze smysl ?
Dotaz 3: kde je teda konecny stav ? A pokud je v S tak proc ?
Ad prechodova tabulka, jasne a pochopitelne az na nezodpoveznou poznamku divermana o prechodu Y->S po precteni x
Dotaz 4: jdu skutecne do ... S
po precteni x ve stavu Y ? Pokud ano, melo by to byt v obrazku ?
Ad ostatně moje implementace pracuje špatněPomohla by pridat pred posledni podminku jeste jednu ?
if ( byloX && !byloY && ch != "y") { byloX = false; zac = 0; kon = 0;}
Dotaz 5: Opravil by muj navrh na pridani podminky tu implementaci ?
Diky moc za pripadne odpovedi a srry za takovou zbesilou tapetu, ale pro lidi co nemaji potrebnou vysokou skolu je dobre, kdyz se i v trivialitach ujisti. Je to lepsi nez stavet na necem co je blbe
) "akceptujici stav". Tento stav neni vyjimecny tim, ze se v nem vypocet zastavi, jak by mohlo napovidat slovo "koncovy", ale tim, ze pokud dojdou pismenka na vstupni pasce a automat je zrovna v tomto stavu, pak je slovo "akceptovano", tedy uznano za spravne. Pokud by dosla pismenka a automat byl v jinem stavu, nez v nekterem z akceptujicich, je slovo zamitnuto, tedy prohlaseno za spatne. Pekne je to videt pri simulaci v tom simulatoru, co jsem dal odkaz vyse.
Ad 4: Ve stavu Y smim cist jen znaky y. Spravne by mel mit automat jeste jeden neakceptujici stav (jednoduche kolecko), kam by byl automat "nasmerovan", pokud by ve stavu Y precetl cokoliv jineho nez y. Sipka not(y) do S je taky zbytecna, protoze predpokladam, ze mame abecedu {x,y}, takze not(y) je x a pod tim se cykli nad X (prechod do S vnasi jen nedeterminicnost a vynucuje dve x za sebou). Pokud mel autor na mysli "sirsi" abecedu, pak ma not(y) jit do zmineneho noveho neakceptujiciho stavu, protoze slova obsahujici jakykoliv jiny znak nez x a y neodpovidaji x*y+. Navic prechod do S umoznuje akceptaci slov jako treba xzxy, coz jiste neodpovida x*y+, tedy pokud se bavime o automatech a ne o vyhledavani retezce x*y+ v nejakem jinem retezci. To take implikuje, ze z Y pod x rozhodne nejdeme do S. Umoznili bychom akceptaci napr. slova xyxy a to neodpovida x*y+, ackoliv tento "patern" obsahuje hned dvakrat. Samozrejme je tu opet ona nejasnost, jestli se bavime o automatech nebo o implementaci vyhledavani regularnich vyrazu v retezci za pouziti automatu. Ze clanku mi to neni zcela jasne.
Y je koncovy stav proto, ze pokud jsme v nem, mohli jsme projit lib. poctem pismen x a alespon jednim y (at uz to y bylo bez x nebo ne).
A jestli by ten navrh opravy neco spravil se mi opravdu ted nechce zjistovat. Ten kod je totalne necitelny, jak pravil koneckoncu i autor
To x nad sipkou ze stavu X do Y je samozrejme spatne -- patri tam y (to je to alespon jedno y, ktere tam musi byt kvuli +). NFA je to proto, ze z jednoho stavu vede vice sipek s x. To je ten nedeterminismus. Konecny automat cte ze vstupni pasky jednotliva pismenka a kdyz dorazi do stavu X a zrovna ma cist dalsi pismenko x, tak nevi, kudy ma jit. Pokud by byl ten obrazek spravne (viz vyse), bude ten automat DFA (deterministicky), protoze v zadnem ze stavu neni moznost jit vice jak jednou cestou skrze jeden znak.Njn, pokud je nad sipkou "y" a pokud not(y) znamena cokoliv jineho krome x a y, pak nepovede z jednoho kolecka vice sipek ze stejnym pismenkem => je to spis DKA podle toho co rikas. Pokud ale not(y) zahrnuje i moznost "x" (bezohledu na to, ze tato moznost uz je tam konkretne zminena tou kruhovou sipkou), pak opravdu bude kolecko X s vice stejnymi moznostmi "uniku" a pak je to jednoznacne NKA jak pises. A pokud by byl obrazek spravne tak by opet bylo vice stejnych vetvi s jednoho kolecka a pak by to spis byl NFA ne ? Ted mi teda zbyva otazka, jak je to s tim not(y) v tomto pripade ? PS: jinak ostatni bylo velice pochopitelne napsano, diky :-}
. Nuze k tomu "not": nejak si nevybavuju, ze bychom ho vubec v automatech pouzivali. Kazdopadne bych to not intuitivne definoval tak, jak to byva obvykle, tedy not(y) je vsechno krome y (nezavisle na jinych sipkach do jinych stavu). Spis si vybavuji, ze jsme nad sipku vypisovali vsechny znaky, pod kterymi se do daneho stavu prechazi. Je to proto, ze se automaty vetsinou probiraji nad nejakou "malou" abecedou, napr. {x, y} nebo {a, b, c, d}, aby to bylo nazorne a prehledne. U toho obrazku postradam exaktni definici abecedy, nicmene pokud jsme si ve cvikach abecedu nedefinovali, vzdycky jsme pocitali s tim, ze abeceda ma jen pismenka obsazena v grafu. Proto je to "not" ponekud nelogicke. Pri abecede {x,y} je not(y)=x. Pokud ma mit abeceda vice pismen, pak chybi definice (a navic jsou pro tuto ulohu jina pismena zbytecna).
A ted k te determinite:
Tak jak je to v obrazku je to jednoznacne NEDETERMINISTICKE (NFA) a to kvuli stavu "X". Z nej vede smycka pod x, sipka do Y pod x a sipka do S pod not(y), coz je take x.
Pokud obrazek opravime, odstranime not(y), ktere je chybne, a zamenime x za y v preklepu pri prechodu z X do Y, pak je to DFA, protoze z S jde po jedne sipce pod x a pod y, z X jde smycka pod x a sipka pod y a z Y je jen smycka y. Nikde tedy neni vic jak jedna sipka z jednoho stavu pod stejnym znakem. (Samozrejme tou opravou myslim opravu chyb v obrazku a ne algoritmicky postup, jak prevest NFA na DFA.)
Tiskni
Sdílej: