Zemřel Rob Grant, spolutvůrce kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Apple oznámil, že iPhone a iPad jako první a jediná zařízení pro koncové uživatele splňují požadavky členských států NATO na zabezpečení informací. Díky tomu je možné je používat pro práci s utajovanými informacemi až do stupně „NATO Restricted“, a to bez nutnosti instalovat speciální software nebo měnit nastavení. Žádné jiné běžně dostupné mobilní zařízení tak vysokou úroveň státní certifikace dosud nezískalo.
Americký provozovatel streamovací platformy Netflix odmítl zvýšit nabídku na převzetí filmových studií a streamovací divize konglomerátu Warner Bros. Discovery (WBD). Netflix to ve čtvrtek oznámil v tiskové zprávě. Jeho krok po několikaměsíčním boji o převzetí otevírá dveře k akvizici WBD mediální skupině Paramount Skydance, a to zhruba za 111 miliard dolarů (2,28 bilionu Kč).
Americká společnosti Apple přesune část výroby svého malého stolního počítače Mac mini z Asie do Spojených států. Výroba v závodě v Houstonu by měla začít ještě v letošním roce, uvedla firma na svém webu. Apple také plánuje rozšířit svůj závod v Houstonu o nové školicí centrum pro pokročilou výrobu. V Houstonu by měly vzniknout tisíce nových pracovních míst.
Vědci Biotechnologické společnosti Cortical Labs vytvořili biopočítač nazvaný CL1, který využívá živé lidské mozkové buňky vypěstované z kmenových buněk na čipu. Po úspěchu se hrou PONG se ho nyní snaží naučit hrát DOOM. Neurony přijímají signály podle toho, co se ve hře děje, a jejich reakce jsou převáděny na akce jako pohyb nebo střelba. V tuto chvíli systém hraje velmi špatně, ale dokáže reagovat, trochu se učit a v reálném čase se hrou
… více »Pro testování byl vydán 4. snapshot Ubuntu 26.04 LTS (Resolute Raccoon).
Ben Sturmfels oznámil vydání MediaGoblinu 0.15.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání. MediaGoblin (Wikipedie) je svobodná multimediální publikační platforma a decentralizovaná alternativa ke službám jako Flickr, YouTube, SoundCloud atd. Ukázka například na LibrePlanet.
TerminalPhone (png) je skript v Bashi pro push-to-talk hlasovou a textovou komunikaci přes Tor využívající .onion adresy.
Před dvěma lety zavedli operátoři ochranu proti podvrženým hovorům, kdy volající falšuje čísla anebo se vydává za někoho jiného. Nyní v roce 2026 blokují operátoři díky nasazeným technologiím v průměru 3 miliony pokusů o podvodný hovor měsíčně (tzn., že k propojení na zákazníka vůbec nedojde). Ochrana před tzv. spoofingem je pro zákazníky a zákaznice všech tří operátorů zdarma, ať už jde o mobilní čísla nebo pevné linky.
Společnost Meta (Facebook) předává React, React Native a související projekty jako JSX nadaci React Foundation patřící pod Linux Foundation. Zakládajícími členy React Foundation jsou Amazon, Callstack, Expo, Huawei, Meta, Microsoft, Software Mansion a Vercel.
V případě příchodu znaku x se přepne do stavu X a ten neopustí, dokud nenačte znak yV tom případě máš drobnou chybku v obrázku u svislé šipky ze stavu X do Y.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.czdeb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-freedeb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-freehledej1("y") --> x*y+ nalezen (0, 1)
To je velmi optimistický výsledek... 
Nemělo by to na osamocené „y“ mlčet?
No jo, dobrou a díky... 
Přečtu celé, až budu v použitelném stavu... 
2.8.2006 07:59
xvasek | skóre: 21
| blog:
| Zlín
Ještě by mě zajímalo, co je to "věta" (zmiňovaná v perexu a ještě v článku), já znám jenom písmeno (nebo symbol) a pak už jenom jazyk.
3.8.2006 08:39
xvasek | skóre: 21
| blog:
| Zlín
3.8.2006 13:16
Marek Bernát | skóre: 17
| blog: Arcadia
David
.
2.8.2006 22:50
lankvil | skóre: 8
| Praha
Moc pekny clanek, jak funguje grep me vzdycky zajimalo.
Jenom tenhle kus kodu mi prijde nejaky podezrely. javascript neznam, ale misto toho prvniho break bych videl radsi case ;)
2.8.2006 09:34
break states.Y:
if (ch != "y") { kon = i - 1; st = states.F;}
break;
. Jen drobnost: pokud me pamet nesali, tak u prvniho obrazku urcite neni koncovy stav Y, ale S, protoze v grafu se pocatecni stav oznacuje "sipkou odnikud do stavu" a koncovy (akceptujici) "dvojitym koleckem", takze na tom obrazku je S pocatecni a zaroven koncovy stav...
A pokud si chce nekdo trochu pohrat, doporucuju stahnout pekny simulator automatu v Jave ze stranek http://ozark.hendrix.edu/~burch/proj/autosim/
A navic je to proste bajecne nazorne. Je to parada.
Jen bych se mozna primluvil za to, aby uvadene priklady byly spravne. Sice jsem si s prvni implementaci x*y+ hral, ale zrovna mne nenapadla kombinace, na ktere je chyba tehle implementace videt a z toho kodu jsem to taky nejakou dobu musel lustit nez jsem prisel na to co je blbe a jak to (mozna, nemam overeno) udelat spravne. Popravde, kdyby to autor nezminil, tak bych na chybu sam od sebe asi neprisel.
Jinak mam teda par laickych dotazu:
Ad sipka X, Nechapu proc je v prvnim obrazku (SXY) u prechodu X->Y sipka oznacena X, a to ani po upozorneni Kralik_, ze je to NKA (coz si nejsem moc jisty). Podle "selske" logiky bych tam dal Y. Jsem ve stavu X, kdyz narazim na dalsi X, tak zustavan ve stavu X (kruhova sipka k X oznacena X), kdyz narazim na cokoliv jineho krome X a Y tak jdu zpet do S (sipka k S oznacena !y, coz je skoro jako S ) a pokud narazim na Y tak jdu ze stavu X do stavu Y (sipka oznacena X?!, to mi spis sedi Y, jak navrhoval diverman v druhem prispevku).
Dotaz 1: proc je tam X ?
Ad NKA, na mne to schema spis pusobi pomerne "urcite" co se tyce pravidel pro prechody mezi stavy. Pokud neco, tak bez touto a jenom touto cestou tamhle.
Dotaz 2: proc by to mel byt NKA ?
Ad konecny stav, pochopil jsem notaci, ze sipka od nikud do stavu oznacuje start a dvojite kolecko oznacuje konecny stav. Coz zjevne vypada jak bylo zmineno vyse, ze zacatek je shodny s koncem. Dava to v teto uloze smysl ?
Dotaz 3: kde je teda konecny stav ? A pokud je v S tak proc ?
Ad prechodova tabulka, jasne a pochopitelne az na nezodpoveznou poznamku divermana o prechodu Y->S po precteni x
Dotaz 4: jdu skutecne do ... S po precteni x ve stavu Y ? Pokud ano, melo by to byt v obrazku ?
Ad ostatně moje implementace pracuje špatněPomohla by pridat pred posledni podminku jeste jednu ?
if ( byloX && !byloY && ch != "y") { byloX = false; zac = 0; kon = 0;}
Dotaz 5: Opravil by muj navrh na pridani podminky tu implementaci ?
Diky moc za pripadne odpovedi a srry za takovou zbesilou tapetu, ale pro lidi co nemaji potrebnou vysokou skolu je dobre, kdyz se i v trivialitach ujisti. Je to lepsi nez stavet na necem co je blbe
) "akceptujici stav". Tento stav neni vyjimecny tim, ze se v nem vypocet zastavi, jak by mohlo napovidat slovo "koncovy", ale tim, ze pokud dojdou pismenka na vstupni pasce a automat je zrovna v tomto stavu, pak je slovo "akceptovano", tedy uznano za spravne. Pokud by dosla pismenka a automat byl v jinem stavu, nez v nekterem z akceptujicich, je slovo zamitnuto, tedy prohlaseno za spatne. Pekne je to videt pri simulaci v tom simulatoru, co jsem dal odkaz vyse.
Ad 4: Ve stavu Y smim cist jen znaky y. Spravne by mel mit automat jeste jeden neakceptujici stav (jednoduche kolecko), kam by byl automat "nasmerovan", pokud by ve stavu Y precetl cokoliv jineho nez y. Sipka not(y) do S je taky zbytecna, protoze predpokladam, ze mame abecedu {x,y}, takze not(y) je x a pod tim se cykli nad X (prechod do S vnasi jen nedeterminicnost a vynucuje dve x za sebou). Pokud mel autor na mysli "sirsi" abecedu, pak ma not(y) jit do zmineneho noveho neakceptujiciho stavu, protoze slova obsahujici jakykoliv jiny znak nez x a y neodpovidaji x*y+. Navic prechod do S umoznuje akceptaci slov jako treba xzxy, coz jiste neodpovida x*y+, tedy pokud se bavime o automatech a ne o vyhledavani retezce x*y+ v nejakem jinem retezci. To take implikuje, ze z Y pod x rozhodne nejdeme do S. Umoznili bychom akceptaci napr. slova xyxy a to neodpovida x*y+, ackoliv tento "patern" obsahuje hned dvakrat. Samozrejme je tu opet ona nejasnost, jestli se bavime o automatech nebo o implementaci vyhledavani regularnich vyrazu v retezci za pouziti automatu. Ze clanku mi to neni zcela jasne.
Y je koncovy stav proto, ze pokud jsme v nem, mohli jsme projit lib. poctem pismen x a alespon jednim y (at uz to y bylo bez x nebo ne).
A jestli by ten navrh opravy neco spravil se mi opravdu ted nechce zjistovat. Ten kod je totalne necitelny, jak pravil koneckoncu i autor
To x nad sipkou ze stavu X do Y je samozrejme spatne -- patri tam y (to je to alespon jedno y, ktere tam musi byt kvuli +). NFA je to proto, ze z jednoho stavu vede vice sipek s x. To je ten nedeterminismus. Konecny automat cte ze vstupni pasky jednotliva pismenka a kdyz dorazi do stavu X a zrovna ma cist dalsi pismenko x, tak nevi, kudy ma jit. Pokud by byl ten obrazek spravne (viz vyse), bude ten automat DFA (deterministicky), protoze v zadnem ze stavu neni moznost jit vice jak jednou cestou skrze jeden znak.Njn, pokud je nad sipkou "y" a pokud not(y) znamena cokoliv jineho krome x a y, pak nepovede z jednoho kolecka vice sipek ze stejnym pismenkem => je to spis DKA podle toho co rikas. Pokud ale not(y) zahrnuje i moznost "x" (bezohledu na to, ze tato moznost uz je tam konkretne zminena tou kruhovou sipkou), pak opravdu bude kolecko X s vice stejnymi moznostmi "uniku" a pak je to jednoznacne NKA jak pises. A pokud by byl obrazek spravne tak by opet bylo vice stejnych vetvi s jednoho kolecka a pak by to spis byl NFA ne ? Ted mi teda zbyva otazka, jak je to s tim not(y) v tomto pripade ? PS: jinak ostatni bylo velice pochopitelne napsano, diky :-}
. Nuze k tomu "not": nejak si nevybavuju, ze bychom ho vubec v automatech pouzivali. Kazdopadne bych to not intuitivne definoval tak, jak to byva obvykle, tedy not(y) je vsechno krome y (nezavisle na jinych sipkach do jinych stavu). Spis si vybavuji, ze jsme nad sipku vypisovali vsechny znaky, pod kterymi se do daneho stavu prechazi. Je to proto, ze se automaty vetsinou probiraji nad nejakou "malou" abecedou, napr. {x, y} nebo {a, b, c, d}, aby to bylo nazorne a prehledne. U toho obrazku postradam exaktni definici abecedy, nicmene pokud jsme si ve cvikach abecedu nedefinovali, vzdycky jsme pocitali s tim, ze abeceda ma jen pismenka obsazena v grafu. Proto je to "not" ponekud nelogicke. Pri abecede {x,y} je not(y)=x. Pokud ma mit abeceda vice pismen, pak chybi definice (a navic jsou pro tuto ulohu jina pismena zbytecna).
A ted k te determinite:
Tak jak je to v obrazku je to jednoznacne NEDETERMINISTICKE (NFA) a to kvuli stavu "X". Z nej vede smycka pod x, sipka do Y pod x a sipka do S pod not(y), coz je take x.
Pokud obrazek opravime, odstranime not(y), ktere je chybne, a zamenime x za y v preklepu pri prechodu z X do Y, pak je to DFA, protoze z S jde po jedne sipce pod x a pod y, z X jde smycka pod x a sipka pod y a z Y je jen smycka y. Nikde tedy neni vic jak jedna sipka z jednoho stavu pod stejnym znakem. (Samozrejme tou opravou myslim opravu chyb v obrazku a ne algoritmicky postup, jak prevest NFA na DFA.)
Tiskni
Sdílej:
