Realtimová strategie Warzone 2100 (Wikipedie) byla vydána ve verzi 4.6.0. Podrobný přehled novinek, změn a oprav v ChangeLogu na GitHubu. Nejnovější verzi Warzone 2100 lze již instalovat také ze Snapcraftu a Flathubu.
Polské vývojářské studio CD Projekt Red publikovalo na Printables.com 3D modely z počítačové hry Cyberpunk 2077.
Organizátoři konference LinuxDays 2025 vydali program a zároveň otevřeli registrace. Akce se uskuteční 4. a 5. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích, kde vás čekají přednášky, workshopy, stánky a spousta šikovných lidí. Vstup na akci je zdarma.
Uživatelé komunikátoru Signal si mohou svá data přímo v Signalu bezpečně zálohovat a v případě rozbití nebo ztráty telefonu následně na novém telefonu obnovit. Zálohování posledních 45 dnů je zdarma. Nad 45 dnů je zpoplatněno částkou 1,99 dolaru měsíčně.
Server Groklaw, zaměřený na kauzy jako právní spory SCO týkající se Linuxu, skončil před 12 lety, resp. doména stále existuje, ale web obsahuje spam propagující hazardní hry. LWN.net proto v úvodníku připomíná důležitost zachovávání komunitních zdrojů a upozorňuje, že Internet Archive je také jen jeden.
Jakub Vrána vydal Adminer ve verzi 5.4.0: "Delší dobu se v Admineru neobjevila žádná závažná chyba, tak jsem nemusel vydávat novou verzi, až počet změn hodně nabobtnal."
V Německu slavnostně uvedli do provozu (en) nejrychlejší počítač v Evropě. Superpočítač Jupiter se nachází ve výzkumném ústavu v Jülichu na západě země, podle německého kancléře Friedricha Merze otevírá nové možnosti pro trénování modelů umělé inteligence (AI) i pro vědecké simulace. Superpočítač Jupiter je nejrychlejší v Evropě a čtvrtý nejrychlejší na světě (TOP500). „Chceme, aby se z Německa stal národ umělé inteligence,“ uvedl na
… více »V Berlíně probíhá konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí KDE Plasma Akademy 2025. Při té příležitosti byla oznámena alfa verze nové linuxové distribuce KDE Linux.
Byl vydán Debian 13.1, tj. první opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.12, tj. dvanáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Evropská komise potrestala Google ze skupiny Alphabet pokutou 2,95 miliardy eur (71,9 miliardy Kč) za porušení antimonopolní legislativy. Podle EK, která mimo jiné plní funkci antimonopolního orgánu EU, se Google dopustil protisoutěžních praktik ve svém reklamním byznysu. Google v reakci uvedl, že rozhodnutí považuje za chybné a hodlá se proti němu odvolat. EK ve věci rozhodovala na základě stížnosti Evropské rady vydavatelů. Podle
… více »Osobně pokud bych si pořídil takovýto slim desktop, tak si ho pořizuju kvůli tichu a ne kvůli honění benchmarků.nejde nez souhlasit. pretaktovavani Atomu a nasledne proklamace o tom ze to udela kazdy me doslova rozesmaly.
v dnešní době už asi ne velikost RAM (té je dneska obvykle dost)
to sedi mozna na windows...nevim, ale linux dokaze velmi dobre pracovat s pameti. nedavno sem napriklad zrychloval system pomoci upgrade 4GB na 8GB.
naopak co moc (od urcite vyse) nepomaha je navysovani taktu cpu.
takze pokud chcete zrychlit na atomu dejte tam vic pameti a linux :)
ostatni veci tak jak upozornujete v linuxu moc nepouzijete, ale napriklad zrychlovani linuxu probiraji velmi poutave na: http://tuxradar.com/content/make-linux-faster-and-lighter
ohledne IO (potazmo disku):
mate zhruba pravdu, flashdisk je opravdu na nic, ssd v kontextu tohoto stroje je neumerne drahe. zbyva co nejrychlejsi 2,5" disk je maly, nezere tolik a alespon se priblizuje vykonu 3,5", navic produkuje mene ruchu, coz se take pocita. (a tim myslim pohrbime i velociraptor :()
V notebooku těžko bude tak kvalitní displej jako můžu připojit k tomuhle. Přenášet PC doma nepotřebuju, ale ty malé rozměry jsou super. Klidně bych tím nahradil svůj desktop:
CPU AMD Athlon BE-2300 Intel Atom 330 Athlon je asi výkonnější, ale pro mně plichta grafika/čipset AMD 690G/SB600 nVidia ION plichta D-Sub, DVI, HDMI D-Sub, DVI, HDMI plichta konektivita: USB vzadu 4 6 plichta USB vpředu 3 0 vede desktop, ale řeší je velmi snadné čtečka karet ANO NE vede desktop, ale řeší je velmi snadné rozměry 195×385×370 mm 195×186×70 mm ASrock vede rozdílem několika tříd
Rád bych porovnal svůj počítač s tím recenzovaným ASRockem. Můj má vyšší spotřebu (v idle má 36 Wattů), ale zase je určitě rychlejší (a taky dražší). Mohli bychom se domluvit na nějaké sadě benchmarků, ze které by se dal usoudit počet Joulů potřebných k dokončení nějaké úlohy? Prostě vynásobit sekundy příkonem. Tak já začnu. Třeba tenhle nicneříkající program v pythonu:
#!/usr/bin/python from math import * s = 0 for i in xrange(10000000): s += sin(i) print sPři režimu powersave: 546 Joulů, při performance: 302 Joulů. BTW, slovo „powersave“ tady získává trochu zvláštní význam, že?
BTW, slovo „powersave“ tady získává trochu zvláštní význam, že?To je logické - počítač není jen procesor a v okamžiku, kdy spotřeba všecho ostatního (chipset, paměti, graf. karta, disky ...) převýší spotřebu procesoru, nemá už jeho zpomalování význam. Pokud ostatní obvody spotřebovávají více energie, než procesor (běžné např. u desek s Atomem a chipsetem i945), znamená podtaktování jen malý rozdíl ve spotřebě, ale velký rozdíl v čase. Např. když se úsporný počítač s procesorem typu Intel Atom podtaktuje na polovinu, tak klesně spotřeba řekněme z 30W na 25W, ale čas se zvýší na dvojnásobek. Pokud úloha trvala jednu sekundu (ať se to dobře počítá), je spotřebovaná energie namísto původních 30J dohromady 50J, tedy o dvě třetiny více. Jediný smysl podtaktování je při lehké zátěži, kdy je zatížení procesoru velmi blízké nule (interaktivní práce typu psaní textu, prohlížení webu* a podobně), v okamžiku, kdy je třeba déle trvající plné zatížení, je výhodnější přepnou procesor na plný výkon (od toho existují governory
onedemand
a conservative
).
Nicméně jsou situace, kdy je výhodné mít natvrdo zapnuté podtaktování (nebo obdobné omezení výkonu, např. throtting) i při plné zátěži - pokud není hlavním požadavkem energetická úspornost, tj. celková spotřebovaná energie (v J), ale odebíraný (a tedy na teplo přeměnovaný) vykon (ve W), má smysl podtaktovat, protože hlavním ůčelem může být například udžet teplotu procesoru v bezpečných mezich.
Já například podtaktovávám desktop (snížením scalling_max_freq
), když nechci, aby ventilátor na chladiči běžel na plný výkon, protože i když spotřeba celého stroje klese jen o pět procent (zatímco procesor se zpomalí o deset procent), rozdíl v otáčkách ventilátoru nutných na chlazení procesoru na stejnou teplotu je zhruba o třetinu nižší a to už je slyšet (hlavně v noci).
*Tedy alespoň pokud tam nejsou špatně udělané obludnosti ve Flashi či Javascriptu, které jsou schopné vytížit naplno i třígigový procesor.
Takže počet Joulů na danou operaci je vždy menší při plné rychlosti procesoru než při podtaktování?Ne, jen tehdy, když příkon procesoru tvoří jen malou část příkonu celého stroje, jako je to právě u sestav s Atomem (kde jenom samotný chipset i945 má trojnásobnou spotřebu než procesor a úspornější Poulsbo zhruba stejnou jako procesor). U klasických deskotpových procesorů s TDP okolo stovky wattů, kde většinu příkonu tvoří procesor, to platit nebude.
Prehravanie DVD je dobre, len mechanika je asi trochu pomala, takze ked si to potiahne dalsi kus dat je vidiet slabe zasklbnutie.To bude IMO spíš procesorem, nebo médiem.
Ten primecooler je dobrej, ten jsem tam dal taky. Bohužel zřejmě neseženeš žádný adekvátní ventilátor na výměnu toho 3cm (stejný napájení tj. proud atp.).
Já jsem koupil 3cm TITAN silent ale jeho otáčky byly strašně velký. Tak jsem to nakonec vyřešil tak, že jsem do Asrocku ION330 předsadil před ten původní 3cm ventilátor regulátor otáček, nastavil v biosu mode performance a zreguloval ho do neslyšitelných mezí.
Chladí se krásně, chtělo to jen o malinko snížit otáčky a už je krásně tichoučkej.
Vřele doporučuji.
Tiskni
Sdílej: