Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Již minule, když jsme nahlédli do BIOSu, bylo celkem jasné, že s přetaktováním si výrobce hlavu neláme a dává majiteli k dispozici vše potřebné. Je zde možno nastavovat napětí CPU, čipsetu/GPU i pamětem, měnit frekvence a pro snadné přetaktování CPU jsou k dispozici i profily s předdefinovanými otestovanými parametry. Osobně mám ověřeno, že přetaktovaný 1,6GHz Atom na maximálních povolených 2,1 GHz lze provozovat bez potíží dlouhodobě, aniž by se CPU nějak přehřívalo. Pouze s některými hrami toto nastavení protestovalo, takže dlouhodobě se mi osvědčilo 2,0 GHz, nicméně stabilních 2,1 GHz mám potvrzeno i z jiného ASRock IONu 330, takže s trochu vyšším napětím, než jaké nastavuje OC profil, to nejspíš pojede v pořádku.
Přetaktování GPU je kapitola sama pro sebe, zde již BIOS nepomůže a je třeba se pustit do ručního testování maximální meze. Mně se při automatickém nastavení otáček, které drží ventilátory v přijatelných mezích, osvědčilo maximální zvýšení frekvence GPU z 450 na 500 MHz a stream procesorů z 1,1 na 1,2 GHz. více si již žádalo hlučnější nastavení ventilátoru nebo vedlo k výtuhům.
Každopádně mohu říci, že po přetaktování zejména CPU se z IONu 330 stane o něco svižnější stroj. Už aby byl na světě Flash 10.1 s akcelerací přes Nvidia VDPAU, pak už bude vše naprosto v pořádku.
Většinou zahlédnete zmínky, že ION 330 je příjemně tichý, ale to bohužel nemohu zcela potvrdit. S ohledem na to, že první věc, kterou každý bezpochyby udělá, je přetaktování CPU, budu se nadále držet pouze automatické regulace ventilátorů, nikoli nízkootáčkových režimů nastavitelných v BIOSu. V základu, kdy v místnosti bylo 32,8 dBA hluku a moje osobní PC (Athlon X2 5200+, GeForce GTX 260, 3× SATA disk) tuto hladinu zvedá k 33,5 dBA, ION 330 šel ještě výše, a sice na 33,8 dBA. Při nejhlučnějším nastavení ventilátorů dosáhl na 39,4 dBA.
Může se to zdát málo, ale musíte si uvědomit dvě věci: Zaprvé, dBA není lineární jednotka, převod na akustický tlak ukáže výrazně vyšší rozdíl, než by ony tři desetinky nasvědčovaly. Navíc zatímco moje PC dlí na zemi a jeho hluk je spíše nižších frekvencí, ION 330 má zvukový projev vyšších frekvencí a tedy více rušivý, navíc typicky jej budete mít umístěn na stole. Nechci zde tvrdit, že je zvuk z něj nesnesitelný, ale pouze upozornit, pokud máte tiché standardní PC, můžete být překvapeni. Ale celkově zvukový projev tohoto stroje nehodnotím záporně, je to takový průměr (ostatně když to GeForce GTX 260 rozjede naplno, blížím se k hodně nesympatické hranici 50 dBA).
Teploty jsou v grafu dvojího druhu. Zaprvé při standardních frekvencích a auto nastavení ventilátorů, druhé pro přetaktovaný stav (CPU 2,0 GHz, GPU 500/1200 MHz), ale s nejvýkonnějším nastavením ventilátorů. To je hodně hlučné, ale demonstrujeme si na něm, jak lze v IONu 330 chladit.
U procesoru je uvedena střední hodnota, jeho teploty dost oscilují i s minimální změnou zátěže, což je v pořádku. V klidovém stavu při hlučném nastavení ventilátorů mimochodem procesor padá až k 2°C hranici, což je pochopitelně nesmysl, přisuzoval bych to tomu, že jsme již za mezí použitelnosti teplotního čidla. Každopádně CPU i GPU je vždy drženo v přijatelných teplotních hodnotách. Mezní teploty pro GPU Nvidia bývají obvykle stanoveny na 105 °C, není se tedy třeba teplot přes 80 °C bát.
Spotřeba je doslova výborná, ani v zátěži nijak výrazně nestoupá. Po přetaktování je v klidu jen minimálně zvýšená, v zátěži taktéž jen malý rozdíl. Celkově se například s 22 až 24palcovým LCD o rozlišení 1920×1080 vejdete do 70 W s celým PC, v případě monitoru s LED podsvícením je šance, že to srazíte i pod 50 W. Spotřeba je silnou devizou dua Atom+Ion.
3D hry dají nejvíce zabrat integrované grafice, jejíchž pouhých 16 stream procesorů moc nadějí nedává. Ale to se týče spíše nových her pod majoritními OS, starší hry či graficky méně náročné linuxové problémů moc nenadělají. Než abych dlouze slovně cosi popisoval nebo se pokoušel o jakési grafy, nabídnu vám 10minutové video zahrnující Torcs, Open Arenu, Wormux a kratičký odskok do Blenderu (za provedení videa se omlouvám, ale nahrávat přímo desktop je kvůli nízkému výkonu Atomu, který v tu chvíli potřebujete pro hru, nereálné).
Celkově mohu konstatovat, že hrát se na IONu 330 dá celkem bez potíží, většina her poběží i v 1920×1200/1080 a pokud by náhodou ne, stačí srazit detaily nebo rozlišení trochu níže. Nvidia Ion umí stejně jako všechny GeForce zachovat poměr stran obrazu na DVI výstupu, pokud byste na FullHD LCD například sáhli po 1024 768, takže to není problém.
ASRock ION 330 po řadě dnů používání hodnotím poměrně kladně. Výkon CPU je sice celkem bída, ale vzhledem k bezproblémovému přetaktování poslouží nakonec celkem obstojně. Sice si občas počkáte, než se okno té či oné aplikace načte, ale jinak běží Ubuntu 9.10 solidně. Multimédia taktéž nedělají žádné vážnější potíže, přehrávání hudby utáhne procesor a o video se po zprovoznění hardwarové akcelerace pomocí VDPAU postará integrovaná grafika téměř na jedničku (občas zazlobí, ale VDPAU je ve vývoji, takže za měsíc může být vše v pořádku). Až se dočkáme hardwarové akcelerace Flashe přes VDPAU, budou spokojeni i příznivci Youtube a podobných služeb.
Diskový výkon je dostatečný, stejně tak 320GB kapacita. Optická mechanika se chová bezchybně, zvuk také funguje a je v Linuxu podporován. Mezi výstupy oceňuji přítomnost šesti USB a také HDMI. Pokud tedy hledáte optimální úsporný stroj pro babičku, potomstvo či kohokoli, kdo nepotřebuje hrát nejnovější hry pod Windows, stojí tahle malá krabička s minimální spotřebou za úvahu. Cena se v současné době pohybuje kolem 7000 Kč, což mi přijde odpovídající parametrům a schopnostem.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
3.11.2009 08:24
David Ježek | skóre: 83
| blog: Mostly_IMDB
stačí jen aktualizovat bios a firmware... On se pak dá mnohem inteligentněji nastavit Mám jedno z prvních vydání, a jediné co slyším, je občasný seek HDD Když nemluvím o cvakání disku.... klasika. Větrák opravdu neslyším, chtěl jsem udělat původně zásah do case a vyřezat otvor pro další, ale není potřeba 
Osobně pokud bych si pořídil takovýto slim desktop, tak si ho pořizuju kvůli tichu a ne kvůli honění benchmarků.nejde nez souhlasit. pretaktovavani Atomu a nasledne proklamace o tom ze to udela kazdy me doslova rozesmaly.
v dnešní době už asi ne velikost RAM (té je dneska obvykle dost)
to sedi mozna na windows...nevim, ale linux dokaze velmi dobre pracovat s pameti. nedavno sem napriklad zrychloval system pomoci upgrade 4GB na 8GB.
naopak co moc (od urcite vyse) nepomaha je navysovani taktu cpu.
takze pokud chcete zrychlit na atomu dejte tam vic pameti a linux :)
ostatni veci tak jak upozornujete v linuxu moc nepouzijete, ale napriklad zrychlovani linuxu probiraji velmi poutave na: http://tuxradar.com/content/make-linux-faster-and-lighter
ohledne IO (potazmo disku):
mate zhruba pravdu, flashdisk je opravdu na nic, ssd v kontextu tohoto stroje je neumerne drahe. zbyva co nejrychlejsi 2,5" disk je maly, nezere tolik a alespon se priblizuje vykonu 3,5", navic produkuje mene ruchu, coz se take pocita. (a tim myslim pohrbime i velociraptor :()
)
3.11.2009 09:47
David Ježek | skóre: 83
| blog: Mostly_IMDB
3.11.2009 10:25
David Ježek | skóre: 83
| blog: Mostly_IMDB
).
V notebooku těžko bude tak kvalitní displej jako můžu připojit k tomuhle. Přenášet PC doma nepotřebuju, ale ty malé rozměry jsou super. Klidně bych tím nahradil svůj desktop:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
CPU AMD Athlon BE-2300 Intel Atom 330 Athlon je asi výkonnější, ale pro mně plichta
grafika/čipset AMD 690G/SB600 nVidia ION plichta
D-Sub, DVI, HDMI D-Sub, DVI, HDMI plichta
konektivita:
USB vzadu 4 6 plichta
USB vpředu 3 0 vede desktop, ale řeší je velmi snadné
čtečka karet ANO NE vede desktop, ale řeší je velmi snadné
rozměry 195×385×370 mm 195×186×70 mm ASrock vede rozdílem několika tříd
Rád bych porovnal svůj počítač s tím recenzovaným ASRockem. Můj má vyšší spotřebu (v idle má 36 Wattů), ale zase je určitě rychlejší (a taky dražší). Mohli bychom se domluvit na nějaké sadě benchmarků, ze které by se dal usoudit počet Joulů potřebných k dokončení nějaké úlohy? Prostě vynásobit sekundy příkonem. Tak já začnu. Třeba tenhle nicneříkající program v pythonu:
#!/usr/bin/python from math import * s = 0 for i in xrange(10000000): s += sin(i) print sPři režimu powersave: 546 Joulů, při performance: 302 Joulů. BTW, slovo „powersave“ tady získává trochu zvláštní význam, že?
3.11.2009 11:32
David Ježek | skóre: 83
| blog: Mostly_IMDB
BTW, slovo „powersave“ tady získává trochu zvláštní význam, že?To je logické - počítač není jen procesor a v okamžiku, kdy spotřeba všecho ostatního (chipset, paměti, graf. karta, disky ...) převýší spotřebu procesoru, nemá už jeho zpomalování význam. Pokud ostatní obvody spotřebovávají více energie, než procesor (běžné např. u desek s Atomem a chipsetem i945), znamená podtaktování jen malý rozdíl ve spotřebě, ale velký rozdíl v čase. Např. když se úsporný počítač s procesorem typu Intel Atom podtaktuje na polovinu, tak klesně spotřeba řekněme z 30W na 25W, ale čas se zvýší na dvojnásobek. Pokud úloha trvala jednu sekundu (ať se to dobře počítá), je spotřebovaná energie namísto původních 30J dohromady 50J, tedy o dvě třetiny více. Jediný smysl podtaktování je při lehké zátěži, kdy je zatížení procesoru velmi blízké nule (interaktivní práce typu psaní textu, prohlížení webu* a podobně), v okamžiku, kdy je třeba déle trvající plné zatížení, je výhodnější přepnou procesor na plný výkon (od toho existují governory
onedemand a conservative).
Nicméně jsou situace, kdy je výhodné mít natvrdo zapnuté podtaktování (nebo obdobné omezení výkonu, např. throtting) i při plné zátěži - pokud není hlavním požadavkem energetická úspornost, tj. celková spotřebovaná energie (v J), ale odebíraný (a tedy na teplo přeměnovaný) vykon (ve W), má smysl podtaktovat, protože hlavním ůčelem může být například udžet teplotu procesoru v bezpečných mezich.
Já například podtaktovávám desktop (snížením scalling_max_freq), když nechci, aby ventilátor na chladiči běžel na plný výkon, protože i když spotřeba celého stroje klese jen o pět procent (zatímco procesor se zpomalí o deset procent), rozdíl v otáčkách ventilátoru nutných na chlazení procesoru na stejnou teplotu je zhruba o třetinu nižší a to už je slyšet (hlavně v noci).
*Tedy alespoň pokud tam nejsou špatně udělané obludnosti ve Flashi či Javascriptu, které jsou schopné vytížit naplno i třígigový procesor.
Takže počet Joulů na danou operaci je vždy menší při plné rychlosti procesoru než při podtaktování?Ne, jen tehdy, když příkon procesoru tvoří jen malou část příkonu celého stroje, jako je to právě u sestav s Atomem (kde jenom samotný chipset i945 má trojnásobnou spotřebu než procesor a úspornější Poulsbo zhruba stejnou jako procesor). U klasických deskotpových procesorů s TDP okolo stovky wattů, kde většinu příkonu tvoří procesor, to platit nebude.
3.11.2009 21:20
Nicky726 | skóre: 56
| blog: Nicky726
Prehravanie DVD je dobre, len mechanika je asi trochu pomala, takze ked si to potiahne dalsi kus dat je vidiet slabe zasklbnutie.To bude IMO spíš procesorem, nebo médiem.
Levný, širokoúhlý kolem 20". Dík!
4.11.2009 00:04
David Ježek | skóre: 83
| blog: Mostly_IMDB
4.11.2009 11:11
Bedňa | skóre: 34
| blog: Žumpa
| Horňany
Jednak aby to trochu foukalo, musí to mít vysoké otáčky - vyšší, než ventilátor o větším průměru a srovnatelném elektrickém příkonu. Čím vyšší otáčky, tím "citlivější akustický zářič" představuje mechanicky připojená plocha skříně, navíc v relevantní oblasti otáček taky s frekvencí roste citlivost lidského ucha... Druhak je 5 cm trochu atypický rozměr, není mnoho modelů na výběr.
Osobně na tiché ventilátory chodím sem:
http://eshop.100mega.cz/komponenty-chladice-a-ventilatory-pridavne-ventilatory-do-skrini_c11487.html?page=1
Ale zatím jsem potřeboval 8 nebo 12 cm... Akasa Amber jsou docela dobré.
Pak se dá taky něco koupit v bastlířských krámech (GM).
http://www.gme.cz/cz/index.php?page=electronic&id=14210423
Těžko říct, jak moc jsou tyhle obyčejné Sunony tiché - ale obecně to není špatné. Modely s příponou .AF mají čidlo otáček, pokud ho potřebujete.
Pokud by byla šance (což u téhle skříně možná není), stojí za to udělat nějakou zásadnější úpravu - vyhodit malý ventilátor a dát tam větší, s nižšími otáčkami. Taky jsem zjistil, že běžný axiální ventilátor se dá poměrně snadno překonfigurovat pilkou na železo na radiální dmychadlo - vyříznete mu jednu ze čtyř postranic klece a namontujete na desku tak, že ucpete "výfuk" Radiální dmychadla o srovnatelném výkonu jsou podstatně dražší a hůře dostupná...
Ten primecooler je dobrej, ten jsem tam dal taky. Bohužel zřejmě neseženeš žádný adekvátní ventilátor na výměnu toho 3cm (stejný napájení tj. proud atp.).
Já jsem koupil 3cm TITAN silent ale jeho otáčky byly strašně velký. Tak jsem to nakonec vyřešil tak, že jsem do Asrocku ION330 předsadil před ten původní 3cm ventilátor regulátor otáček, nastavil v biosu mode performance a zreguloval ho do neslyšitelných mezí.
Chladí se krásně, chtělo to jen o malinko snížit otáčky a už je krásně tichoučkej.
Vřele doporučuji.