V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Začnu rovnou vybalením krabice. ASRock vám dorazí v poměrně nevelké škatuli rozměrů ~31×23×12cm.
Uvnitř se nachází samotný stroj (vedle černé je v prodeji i bílá verze) s řadou příslušenství, jmenovitě:
Na zadní stěně je vyvedeno velké množství všech podstatných konektorů. Pro připojení monitorů je k dispozici HDMI a D-Sub (DVI dodávanou redukcí z HDMI), zvukovým zařízením poslouží standardní trojice konektorů (Line-out, Line-In, Mic-In – možno využít jako 5.1 výstup, dále je zde také optický S/PDIF), RJ-45 (síťová karta je gigabitová), celkem 6× USB 2.0 a pochopitelně konektor napájení.
Přední stěna obsahuje hlavní spínač a slim DVD±RW mechaniku. Jak jednotlivé části svítí, viz fotografie. Modře je indikován chod počítače, oranžově aktivita disku a zeleně pomrkává DVD mechanika.
Ve stručnosti mi dovolte shrnout specifikaci dle výrobce doplněnou o podrobnosti, na příslušné výpisy nástrojů z Linuxu se podíváme za chvíli:
Uspořádání vnitřku je velmi zajímavé. Na vrchu je přišroubován společný kus DVD mechaniky a pevného disku. Ten je pod mechanikou a „vzhůru nohama“. Pod nimi je chladič procesoru a čipové sady.
Osazeny jsou dva ventilátorky, které zajišťují tunelový průtok vzduchu skříní. Řešení je to elegantní, nicméně raději bych viděl pasivní chlazení nebo maximálně jeden ventilátor a teplo odvedené od základní desky k zadní/boční stěně pomocí heatpipe. Nicméně to by počítač o něco prodražilo.
Osazeny jsou standardní moduly DDR2, žádné SO-DIMM, takže upgrade na 4GB kapacitu (maximum) brání pouze koupě dvou 2GB pamětí DDR2-800.
Co rozhodně chválím, je kompletní osázení základní desky zapouzdřenými cívkami (účinně potlačuje pískání) a kondenzátory s tuhým dielektrikem (mají výrazně delší životnost). To u přístrojů tohoto typu all-in-one nebývá pravidlem.
BIOS ASRocku toho nabízí překvapivě mnoho. Za zmínku stojí možnost přetaktování procesoru až o ~31 % se zvýšením napětí CPU, čipsetu i pamětí, přetaktování GPU a jeho shaderů. Dále pět manuálních režimů řízení otáček ventilátorů a možnost uložit tři profily BIOSu (na schopnosti přetaktování, jeho vlivu na hlučnost a teploty CPU a GPU a také výkon, se podíváme příště v další části recenze, dnes by toho bylo moc).
Bootovací POST obrazovka ASRocku disponuje typicky nudnou grafikou, kterou lze vypnout a dostat se ke standardnímu výpisu. A nyní už k Linuxu. S ohledem na známý nízký výkon procesorů Atom jsem sice Ubuntu vyzkoušel, ale nakonec jsem se rozhodl pro vlastní prvotní zkoušky přejít na Xubuntu, a sice verzi 9.10 beta:
Linux david-desktop 2.6.31-14-generic #46-Ubuntu SMP Tue Oct 13 16:47:59 UTC 2009 i686 GNU/Linux
Prohlédnout si můžete výpis dmesg a také lspci.
Jistě ale nebudu daleko od pravdy, že nejvíce vás zajímá integrovaná grafika, resp. čipset ION. Nejprve se podívejme, co o parametrech říká sama Nvidia:
Stream procesorů nese ION 16, což odpovídá například počtu na desktopových kartách GeForce 9400 GT. Frekvence jsou víceméně základní nízké, ale celkově tato grafika určitě něco utáhne (Compiz zcela jistě, méně náročné hry, případně nižší rozlišení také, podíváme se příště).
Na digitálních výstupech dokáže uživit i 30palcová LCD, já ASRock prověřoval na 24" monitoru s 1920×1200 přes HDMI. Vyvést lze z uvedených výstupů vždy dva, tudíž zde bude nějaké sdílení v rámci čipsetu (čipu). ASRock, jak již zaznělo, vyvedl VGA a HDMI, z něhož redukcí lze získat DVI.
PCI Express linek je dle mého přiměřený počet, 16 jich je k dispozici grafice (resp. přídavné kartě, bavíme-li se o IONu jako normální základní desce), čtyři pak dalším zařízením, visí na nich typicky „věci z jižního můstku“ jako USB, SATA/IDE, zvukovka, síťovka atd. PCI slotů poskytuje ION celkem pět, v ASRocku pochopitelně není vyveden fyzicky ani jeden (což neznamená, že nejsou využity).

Instalace ovladačů GeForce je pod *buntu velmi triviální, podívejme se spolu na jednu z relativně čerstvých verzí. K dispozici je monitoring teploty GPU, sledování taktů a pochopitelně řada nastavení týkající se grafiky, monitoru, OpenGL, jak jsou majitelé karet Nvidia zvyklí.
Kombinace Atom+ION je v zásadě bez problémů použitelná pro nenáročný desktop. Surfování po webu je takřka v pořádku (vysvětlím za chvíli), přehrávání hudby a videa taktéž, hraní her závisí na tom, jak moc náročné máte požadavky. Jediný problém, který se mi zatím nepodařilo uspokojivě vyřešit, je přehrávání flashových videí na webu typu YouTube. Ta nejsou plynulá ani v základním rozlišení, natož v HD a ve fullscreen zobrazení. Ale protože Adobe připravuje novou verzi Flash 10.1, která bude v Linuxu na Nvidia grafikách schopná akcelerace videa právě přes rozhraní Nvidia VDPAU, nebudu tento bod ASRocku nijak vyčítat a pro jeho finální zhodnocení počkám právě na Flash 10.1.
Jiná možnost spočívá pochopitelně v tom, že si video přehrávané ve flashovém přehrávači stáhnete (často je to třeba standardní MP4 video) a přehrajete v normálním přehrávači videa s podporou VDPAU, jako je třeba MPlayer, který si nyní popíšeme blíže.
Zprovoznění hardwarové akcelerace videa na této mašince je opět, při vhodné volbě operačního systému, jednoduché. Úvodem musím zmínit, že je to naprosto nezbytné, protože kromě běžných DVDripů v kodecích DivX nebo Xvid a nižších kvalit toho CPU Intel Atom moc neutáhne a jakékoli HD video či video H.264 jej pošle do kolen a přehrávání je neplynulé a nepoužitelné. Zprovoznění hardwarové akcelerace videa přes Nvidia PureVideo HD tedy rozhoduje o použitelnosti počítače jako takového.
Pod Linuxem se to u karet na Nvidia dělá pomocí otevřené knihovny (a brzy i obecného rozhraní) VDPAU (zkratka pro Video Decode and Presentation API for Unix). Já osobně jsem to vzal tou nejjednodušší cestou, kterou vám vylíčím v několika krocích:
Však se na to podívejme společně. První obrázek zachycuje film o rozlišení 1280×544 s videem H.264 a zvukem AC3, vše v kontejneru Matroška.

Další test probíhal na filmu v 1920×800 s H.264 a zvukem DTS, opět Matroška.

A do třetice ukázka toho nejnáročnějšího, co lze na internetu běžně stáhnout. Prezentační video firmy Samsung známé jako Samsung.Demo.Oceanic.Life.x264.1080p.40Mbps.mkv má plné rozlišení 1920×1080p, zvuk AC3 a hlavně video H.264 o brutálním datovém toku 40 Mbps.

Jak vidíte, vše je v pořádku, vytížení pomalého procesoru Atom se ani nehne (standardní vytížení systému je naznačeno červeně). Ony vyšší oblasti jsou chvíle, kdy jsem buď přesouval okno, nebo mačkal Alt+PrnScr pro pořízení obrázku. Vytížení Atomu generuje převážně právě okno „Sledování systému“, video samotné obstarává grafická část čipsetu.
Musím podotknout, že jsem samozřejmě zkoušel i jiná videa. Ať již AVI, nebo kodeky jako DivX5, Xvid, zvuk v MP3, Ogg Vorbis a další, s videem si Nvidia PureVideo HD vždy poradilo na výbornou.
Tolik dnes první část recenze. Příště se podíváme na nějaké ty 3D hry, spotřebu, hlučnost, přetaktování a doplníme si další, dlouhodobější zkušenosti z používání ASRock ION 330.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
sudo mousepad ~/.mplayer/config
Proc autor clanku edituje soubor ve svem home adresari pod rootem?
zdrzuje pozadavkem na heslone vzdy, u me temer nikdy. ale souhlasim, ze sudo na editaci uzivateske konfigurace je trochu zvlastni.
A co takto mirror pre zalohu nahranych dat?Huh? Není dělání mirorru zálohy nahraných dat zcela typický úkol pro fileserver? Právě proto jsem psal:
... pokud funguje opravdu jen jako HTPC a ne jako fileserver či něco podobného.Činnost HTPC si představuju jako stroj, co přehává (a případně nahrává) video a audio, ne jako něco, co dělá zálohy sbírky zripovaných CD. Navíc na stejnou funkčnost úplně stačí čas od času připojit externí disk či NAS a sesynchronizovat obsah (je tam 6 USB a gigová síťovka), potom je zcela zbytečné, aby tam druhý disk strašil pořát, obzvlášť v případě, kdy každý kubický centimetr i spotřebovaný miliwatt ovlivňují jak často a s jakou inteznitou budou muset běžet větráky.
).
Ale tak zkuste si na takovém střepu spustit aplikační server, databázový server, vývojové prostředí (Netbeans, Eclipse, nebo podobnou parní mlátičku) a k tomu ještě živit hladovou potvoru, jakou je webový prohlížeč. Nevěřím, že to pojede jako hodinky. Ani na nové mašině to nejede jako hodinky.
) aplikácie idú ako hodinky, keby nebola Java a možno aj Python, tak by kompiše cez 1GHz nemuseli ani vyvíjať, napíš jedinú "normálnu aplikáciu" ktorá mi nebude stíhať.
Servery mám spustené Apache, MySQL a určite mi to beží rýchlejšie ako na free hostingu čo som skúšal.
Bohužel v moderních distribucích je spousta klikátek a programů vytvořená v Pythonu. Taky z toho nemám radost, ale pro autory je to zřejmě jednodušší. V Javě je taky spousta aplikací. Proto jsem upgradoval, ale jestli si vystačíš s těmi v C/C++ tak je to plus pro tebe.
Fixed a power management regression that prevented some notebooks and systems with integrated GeForce 8 and 9 series GPUs from suspending.
Tak sem to včera konečně rozchodil. Řešení bylo následující:
HDMI grafika:
HDMI zvuk:
Jelikož mi dmesg i lspci ukazovaly, že je vše korektní a televize se kterou mám ION 330 spojen nevyluzovala ani hlásku, tak sem chvíli laboroval s nastavením a nakonec to začalo zpívat.
Postup byl následující:
Po tomto nastavení už mi začla televize pčehrávat jak mp3, tak zvuk z DVD. Ještě se musím podívat, proč mi nejdou systémové zvuky, a zvuky v prohlížeči (např. při přehrávání videí).
Za pomoc tedy všem díky a těším se na další díl seriálu ...
sudo aptitude install gnome-alsamixer
a zašrtnout IEC958 a hle, zvuk přes HDMI náhle funguje ... ;)
juzna@htpc:~$ for i in `seq 1 30`; do vmstat -d | grep sd; sleep 1; done sda 10306 13458 572835 922100 3391 38169 332112 194280 0 76 sda 10306 13458 572835 922100 3391 38169 332112 194280 0 76 sda 10306 13458 572835 922100 3391 38169 332112 194280 0 76 sda 10306 13458 572835 922100 3391 38169 332112 194280 0 76 sda 10306 13458 572835 922100 3391 38169 332112 194280 0 76 sda 10306 13458 572835 922100 3391 38169 332112 194280 0 76 sda 10306 13458 572835 922100 3391 38169 332112 194280 0 76 sda 10306 13458 572835 922100 3391 38169 332112 194280 0 76 sda 10306 13458 572835 922100 3391 38169 332112 194280 0 76 sda 10306 13458 572835 922100 3391 38169 332112 194280 0 76 sda 10306 13458 572835 922100 3391 38169 332112 194280 0 76 sda 10306 13458 572835 922100 3391 38169 332112 194280 0 76 sda 10306 13458 572835 922100 3391 38169 332112 194280 0 76 sda 10306 13458 572835 922100 3391 38169 332112 194280 0 76 sda 10306 13458 572835 922100 3391 38169 332112 194280 0 76 sda 10306 13458 572835 922100 3391 38169 332112 194280 0 76 sda 10306 13458 572835 922100 3391 38169 332112 194280 0 76 sda 10306 13458 572835 922100 3391 38169 332112 194280 0 76 sda 10306 13458 572835 922100 3395 38171 332160 194360 0 76 sda 10306 13458 572835 922100 3395 38171 332160 194360 0 76 sda 10306 13458 572835 922100 3395 38171 332160 194360 0 76 sda 10306 13458 572835 922100 3395 38171 332160 194360 0 76 sda 10306 13458 572835 922100 3395 38171 332160 194360 0 76 sda 10306 13458 572835 922100 3395 38171 332160 194360 0 76 sda 10306 13458 572835 922100 3395 38171 332160 194360 0 76 sda 10306 13458 572835 922100 3395 38171 332160 194360 0 76 sda 10306 13458 572835 922100 3395 38171 332160 194360 0 76 sda 10306 13458 572835 922100 3395 38171 332160 194360 0 76 sda 10306 13458 572835 922100 3395 38171 332160 194360 0 76 sda 10306 13458 572835 922100 3395 38171 332160 194360 0 76Z dmesg jsem nevycetl take nic extra zajimaveho:
juzna@htpc:~$ dmesg | grep -i sda [ 1.873504] sd 0:0:0:0: [sda] 625142448 512-byte logical blocks: (320 GB/298 GiB) [ 1.873686] sd 0:0:0:0: [sda] Write Protect is off [ 1.873693] sd 0:0:0:0: [sda] Mode Sense: 00 3a 00 00 [ 1.873810] sd 0:0:0:0: [sda] Write cache: enabled, read cache: enabled, doesn't support DPO or FUA [ 1.874282] sda: [ 1.885253] sda1 sda2 < sda5 > [ 1.916263] sd 0:0:0:0: [sda] Attached SCSI disk [ 3.755259] EXT4-fs (sda1): INFO: recovery required on readonly filesystem [ 3.755271] EXT4-fs (sda1): write access will be enabled during recovery [ 3.794356] EXT4-fs (sda1): barriers enabled [ 5.839650] kjournald2 starting: pid 366, dev sda1:8, commit interval 5 seconds [ 5.839685] EXT4-fs (sda1): delayed allocation enabled [ 5.943273] EXT4-fs (sda1): recovery complete [ 5.945685] EXT4-fs (sda1): mounted filesystem with ordered data mode [ 8.096732] Adding 5261248k swap on /dev/sda5. Priority:-1 extents:1 across:5261248k [ 9.763897] EXT4-fs (sda1): internal journal on sda1:8 juzna@htpc:~$ dmesg | grep -i HDA [ 15.064626] HDA Intel 0000:00:08.0: power state changed by ACPI to D0 [ 15.065667] HDA Intel 0000:00:08.0: PCI INT A -> Link[LAZA] -> GSI 23 (level, low) -> IRQ 23 [ 15.065748] HDA Intel 0000:00:08.0: setting latency timer to 64Nema nekdo podobne zkusenosti a pripadne reseni? Diky za info
u Debianu asi ia64 misto i386Kdepak. ia64 je Itanium, pro klasickou x86-64 potřebuješ amd64 (i když je to procesor od Intelu).
Ano, AP matika se zrychlí dvojnásobně, to dá rozum, a většina programů vytříská něco navíc díky většímu počtu registrů, ale kdo používá zrovna calc na výpočty, při kterých je nutné čekat déle na počítač než na uživatele*?
*(Argument typu miliony much …
)
. Pusťte si video, uvidíte dokonalý hardware.
Jirka
.
Ale viděl jsem miniITX škatule připevněné zezadu na monitor třeba tady nebo zde. Ale asi to není to, co potřebujete.
Jirka