Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Správce fotografií Shotwell byl vydán ve verzi 33.0 (GitLab). Hlavní novinkou v tomto vydání po dvou letech je přechod na GTK4.
Na YouTube byly publikovány videozáznamy přednášek a na Flickru fotografie z konference EuroPython 2026.
Byl vydán Debian 13.7, tj. sedmá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Jiří Eischmann se v příspěvku Fiasko jménem W Social na svém blogu věnuje evropské sociální síti W: "W Social je příkladem toho, že se problémy sociální sítí nedají řešit od exekutivního stolu. Když na začátku tohoto roku v Davosu oznámili vznik nové sociální sítě W Social, politici se mohli přetrhnout ve chvalozpěvech. Konečně evropská sociální síť a ještě s ověřením identity. … Jak se ukázalo, když v Davosu W Social oznamovali, neměli kromě
… více »Výrobce hardwarových kryptoměnových peněženek Trezor upozorňuje na bezpečnostní incident u společnosti Brevo, kterou využívá k odesílání newsletterů. Útočník na e-mailové adresy odeslal phishingový e-mail.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za srpen 2026. Aplikace XApp mají vlastní webovou stránku xapp-project.org. Představena byl čtečka EPUB s názvem Xepub a kalendář Clockenstein.
Byla vydána nová verze 3.2.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.5 LTS, tj. páté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na poznámkách k vydání.
Švýcarsko testuje přechod z Microsoft 365 na FOSS, konkrétně balík openDesk (Wikipedie) od německé státní společnosti ZenDiS (Wikipedie), s cílem posílit digitální suverenitu.
)
Vážený pane Drábku,
slovníky podobu"sekven(c)ování" neuvádějí, postupovali bychom tedy na základě slovotvorné analogie. U sloves utvořených od podstatných jmen (např. listovat) postupujeme tak, že východiskem je kmen motivujícícho podstatného jména (zde "sekvenc-") + slovesný formant (zde "-ovat"). Podoba "sekvencovat" je tedy v pořádku. Tvar "sekvenovat" nevychází z kmene již zdomácnělého podst. jm. "sekvence", i když podle internetových výskytů se v tom významu užívá. Zdá se, že v oblasti vědecké se ustálil jako termín a užívají se i od něj odvozené tvary jako "sekvenace", "sekvenátor" apod., proto se domníváme, že ani tuto podobu nelze odmítat. V jiném kontextu, než je speciální odborná přírodovědná terminologie, bychom však tyto podoby nedoporučili užívat.
S pozdravem
Ludmila Uhlířová
Ústav pro jazyk český AV ČR
oddělení jazykové kultury – jazyková poradna
A mimochodem, znám pár biologů (osobně), kteří náhodou umí česky a umí i česky odvozovat (a tedy to používají)...
Jo. A říkají se i horší věci. Tahle už je plně zažitá. Sekvencátor tedy ne, ale sekvenátor ano. Častěji asi sekvenovat, než sekvencovat, ale nemáš to daleko, tak si to přijď poslechnout.
.
description [Middle English descripcioun, from Anglo-Norman, from Latin déscríptió, déscríptión-, from déscríptus, past participle of déscríbere, to write down; see describe.]
describe [Middle English describen, from Latin déscríbere, to write down : dé-, de- + scríbere, to write; see skríbh- in Indo-European roots.]
Doporučuji se zaměřit na rozdíl mezi descriptus a describere. Latinu neovládám, ale v české češtině se ve výslovnosti uplatňuje regresní asimilace, což znamená, že znělost poslední souhlásky ovlivňuje výslovnost předchozí souhlásky. Proto si dokážu představit, proč se v latině b změnilo na p.
Pak se takto různě psaná slova dostala do angličtiny (i tam se píšou jinak) a od tamtud je lidé postižení mísením jazyků tlačí do češtiny.
Článek se mi moc líbí.
Jen možna jedna věc (já vim, jsem hnidopich) ale program ARB nepracuje s jedním druhem DNA, ale s rRNA (ribosomarni RNA) a jejima databázema. Používá se to třeba pro fylogenetické studie (viz nedavne zjisteni ze Archebakterie jsou pribuznejsi s Eukaryotou a tedy i lidmi vic nez s Prokaryotou). Ale samozrejme je mozna prace i s DNA sekvencemi, nicmeně ne již ve spolupraci s databazi (na to je lepsi pouzit software od NCBI a jejich databaze).
Pokud jde ale o analyzovani sekvenci (hledani palindromu, tvorba sekundarnich struktur proteinu a tak) nepotkal jsem nic lepsiho, nez ARB.
Diky za clanek
Určovat ze sekvence aminokyselin něco víc než primární strukturu není nic jednoduchého, jestli vás to téma zajímá, doporučuji třeba knihu Introduction to Protein Structure.
A to je prosím jen "introduction".
Jinak proč myslíte, že existují projekty jako Folding@home?
Softwary na odhadování sekundární a případně terciární struktury jsou, ale není to žádná matematika, ale multiple sequence alignment na podobném principu, jako třeba BLAST, kdy se vyhledávaj (a doplňujou) části primární sekvence, které jsou v proteinech, jejichž strukturu už někdo vyřešil. Jinak ze samotného exonu se naprosto nedá vypočítat struktura, protože v něm nejsou zapsány posttranslační modifikace, navíc těch volných úhlů, ať už rotačních, nebo torzních je jak na -CO=NH- kostře, tak na postranních řetězcích tolik, že se z toho nedá udělat ani návrh, natož rozumná struktura.
Když chceš strukturu, je potřeba exprese a buď krystalografie, nebo NMR, tahle snadno to nejde...
Ale nějak se obávám, že to hned tak nebude...
Tiskni
Sdílej: