Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Před časem zde vyšel článek, který představoval možnosti využití svobodného softwaru ve vědě, konkrétně v technice. Já bych si dovolil představit některé možnosti pro biologii. Rozhodně si nedělám nároky na úplnost seznamu. Jde o software, který používám buď já, anebo lidé v mém okolí.
Kancelářský balík OpenOffice.org znají a používají snad všichni. Většině lidem ale dělá trochu potíže práce se seznamy literatury. Ve vědě je důležité doložit všechna tvrzení, která jsou v textu uvedena. Ať už vlastním výzkumem, anebo odkazem na jiného autora. V prostředí Windows existují tzv. reference managery, které se starají o databázi literatury, jsou propojeny s Wordem, vkládají do něj odkazy na literaturu a nakonec generují seznam literatury. My můžeme buď využít obdobné vestavěné funkce v OpenOffice.org, anebo sáhnout po starém osvědčeném LaTeXu. Jeho výhodou je, že největší databáze vědeckých článků i Google Scholar umí exportovat záznamy ve formátu BibTeX. Mým oblíbeným nástrojem je KBibTeX. Z něj pak lze záznamy buď vkládat do LaTeXu, anebo exportovat do HTML, RTF nebo PDF.

KBibTeX s načteným seznamem literatury
Základem je statistický balík R, což je open-source obdoba S-plus, ale může se směle měřit i s předraženými velikány typu SAS nebo SPSS. Hodně lidí si stěžuje na jeho rozhraní, které běží jen v příkazové řádce. To se ale poslední dobou mění. Existuje doplněk do OpenOffice.org Calc a celé GUI pro R. Oba programy jsou zatím spíše na počátku vývoje, ale jistě je čeká slibná budoucnost. Krom základního balíku R používám doplňkové balíky agricolae, ade4, stats, vegan a další. Většinou jde o balíky související s mnohorozměrnou statistikou a biologií.

R4Calc - integrace R do OpenOffice.org Calc
Pro lidi zabývající se matematickými modely (ale nejen pro ně) tu je Octave, což je přímá konkurence známějšího Matlabu.
Existují i speciální programy psané za nějakým konkrétním účelem. Většinou si je píší sami biologové, takže to po informatické stránce nebývá žádný zázrak. Ale svůj účel to plní. Jako příklad bych uvedl třeba Arlequin, který slouží pro výpočet parametrů populační genetiky.

Arlequin (omlouvám se za screenshot z Windows ze stránek projektu, ale momentálně program nemám nainstalovaný)
I když to tak nemusí vypadat, nabídka je vpravdě široká. Neznám nikoho, kdo by se orientoval ve všem :-). O málo menší seznam dostanete, i když budete mezi balíčky Debianu hledat slova jako "biology" nebo "molecular". Existuje i software, který je k dispozici jen pro Linux. Je jím např. ARB, což je velice speciální program pro práci s jedním typem DNA. Opačný problém nastává se softwarem navázaným na hardware, třeba na tzv. sekvenátory, které "čtou" DNA a produkují výsledky ve speciálních formátech. V takových případech mnohdy pomůže Wine s winetricks. Nebo s některými mikroskopy, které se dodávají dohromady s počítači sloužícími k ovládání mikroskopu.
Biologové pracující s DNA běžně pracují s obrovskými on-line databázemi. Ta asi nejznámější je National Center for Biotechnology Information, kde je k dispozici i řada softwaru. Obdobná databáze je i v Evropě a Japonsku. Dohromady tvoří tzv. Velkou trojku a vzájemně se zálohují. Dále existuje řada menších, úžeji zaměřených. K databázím je k dispozici řada on-line nástrojů, pro které stačí jen prohlížeč. Jsou plně multiplatformní. Mezi nejznámější patří asi Sequence Manipulation Suite, kterou si případně lze stáhnout do svého počítače a pracovat jen se svými daty.
Zvláště mezi tvůrci svobodného softwaru pro molekulární biologii je rozšířena i jedna specifická licence: beerware. Když potkáte tvůrce softwaru (třeba na vědecké konferenci), musíte jej pozvat na pivo.
Ve většině případů není problém s tím, že by nebyl dostupný linuxový software pro nějakou konkrétní úlohu (i když i na takové situace už jsem narazil), ale s jeho pohodlností. Kupříkladu rozdíl mezi GRASS a ArcGIS od ESRI je nebetyčný. V jednom musíte psát skripty a zaobírat se příkazovou řádkou, ve druhém jen pohodlně klikáte. Na tom nic nezmění ani obdobné výsledky a nižší stabilita ArcGISu. Nicméně Linux má i pro přírodovědce rozhodně co nabídnout.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
)
Vážený pane Drábku,
slovníky podobu"sekven(c)ování" neuvádějí, postupovali bychom tedy na základě slovotvorné analogie. U sloves utvořených od podstatných jmen (např. listovat) postupujeme tak, že východiskem je kmen motivujícícho podstatného jména (zde "sekvenc-") + slovesný formant (zde "-ovat"). Podoba "sekvencovat" je tedy v pořádku. Tvar "sekvenovat" nevychází z kmene již zdomácnělého podst. jm. "sekvence", i když podle internetových výskytů se v tom významu užívá. Zdá se, že v oblasti vědecké se ustálil jako termín a užívají se i od něj odvozené tvary jako "sekvenace", "sekvenátor" apod., proto se domníváme, že ani tuto podobu nelze odmítat. V jiném kontextu, než je speciální odborná přírodovědná terminologie, bychom však tyto podoby nedoporučili užívat.
S pozdravem
Ludmila Uhlířová
Ústav pro jazyk český AV ČR
oddělení jazykové kultury – jazyková poradna
A mimochodem, znám pár biologů (osobně), kteří náhodou umí česky a umí i česky odvozovat (a tedy to používají)...
Jo. A říkají se i horší věci. Tahle už je plně zažitá. Sekvencátor tedy ne, ale sekvenátor ano. Častěji asi sekvenovat, než sekvencovat, ale nemáš to daleko, tak si to přijď poslechnout.
.
description [Middle English descripcioun, from Anglo-Norman, from Latin déscríptió, déscríptión-, from déscríptus, past participle of déscríbere, to write down; see describe.]
describe [Middle English describen, from Latin déscríbere, to write down : dé-, de- + scríbere, to write; see skríbh- in Indo-European roots.]
Doporučuji se zaměřit na rozdíl mezi descriptus a describere. Latinu neovládám, ale v české češtině se ve výslovnosti uplatňuje regresní asimilace, což znamená, že znělost poslední souhlásky ovlivňuje výslovnost předchozí souhlásky. Proto si dokážu představit, proč se v latině b změnilo na p.
Pak se takto různě psaná slova dostala do angličtiny (i tam se píšou jinak) a od tamtud je lidé postižení mísením jazyků tlačí do češtiny.
Článek se mi moc líbí.
Jen možna jedna věc (já vim, jsem hnidopich) ale program ARB nepracuje s jedním druhem DNA, ale s rRNA (ribosomarni RNA) a jejima databázema. Používá se to třeba pro fylogenetické studie (viz nedavne zjisteni ze Archebakterie jsou pribuznejsi s Eukaryotou a tedy i lidmi vic nez s Prokaryotou). Ale samozrejme je mozna prace i s DNA sekvencemi, nicmeně ne již ve spolupraci s databazi (na to je lepsi pouzit software od NCBI a jejich databaze).
Pokud jde ale o analyzovani sekvenci (hledani palindromu, tvorba sekundarnich struktur proteinu a tak) nepotkal jsem nic lepsiho, nez ARB.
Diky za clanek
Určovat ze sekvence aminokyselin něco víc než primární strukturu není nic jednoduchého, jestli vás to téma zajímá, doporučuji třeba knihu Introduction to Protein Structure.
A to je prosím jen "introduction".
Jinak proč myslíte, že existují projekty jako Folding@home?
Softwary na odhadování sekundární a případně terciární struktury jsou, ale není to žádná matematika, ale multiple sequence alignment na podobném principu, jako třeba BLAST, kdy se vyhledávaj (a doplňujou) části primární sekvence, které jsou v proteinech, jejichž strukturu už někdo vyřešil. Jinak ze samotného exonu se naprosto nedá vypočítat struktura, protože v něm nejsou zapsány posttranslační modifikace, navíc těch volných úhlů, ať už rotačních, nebo torzních je jak na -CO=NH- kostře, tak na postranních řetězcích tolik, že se z toho nedá udělat ani návrh, natož rozumná struktura.
Když chceš strukturu, je potřeba exprese a buď krystalografie, nebo NMR, tahle snadno to nejde...
Ale nějak se obávám, že to hned tak nebude...