Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Správce fotografií Shotwell byl vydán ve verzi 33.0 (GitLab). Hlavní novinkou v tomto vydání po dvou letech je přechod na GTK4.
Na YouTube byly publikovány videozáznamy přednášek a na Flickru fotografie z konference EuroPython 2026.
Byl vydán Debian 13.7, tj. sedmá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Jiří Eischmann se v příspěvku Fiasko jménem W Social na svém blogu věnuje evropské sociální síti W: "W Social je příkladem toho, že se problémy sociální sítí nedají řešit od exekutivního stolu. Když na začátku tohoto roku v Davosu oznámili vznik nové sociální sítě W Social, politici se mohli přetrhnout ve chvalozpěvech. Konečně evropská sociální síť a ještě s ověřením identity. … Jak se ukázalo, když v Davosu W Social oznamovali, neměli kromě
… více »Výrobce hardwarových kryptoměnových peněženek Trezor upozorňuje na bezpečnostní incident u společnosti Brevo, kterou využívá k odesílání newsletterů. Útočník na e-mailové adresy odeslal phishingový e-mail.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za srpen 2026. Aplikace XApp mají vlastní webovou stránku xapp-project.org. Představena byl čtečka EPUB s názvem Xepub a kalendář Clockenstein.
Byla vydána nová verze 3.2.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.5 LTS, tj. páté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na poznámkách k vydání.
Švýcarsko testuje přechod z Microsoft 365 na FOSS, konkrétně balík openDesk (Wikipedie) od německé státní společnosti ZenDiS (Wikipedie), s cílem posílit digitální suverenitu.
Tak z článku mi vyplynulo, že na HAL je závislé i KDE.mě z reálné zkušenosti vyplynulo, že KDE 3.5.x HAL sice umí používat, ale obejde se i bez něj - a nevidím důvod, proč by to v KDE 4 mělo být jinak; jestliže spolu s Qt4 míří za podporou více platforem, těžko se stane závislým na technologii dostupné pouze v jednom systému
), doufal jsem, že KDE 4 by databáze mohlo přinést -- aby se pak nebála další prostředí do toho jít. Nepřineslo, škoda. (Možná jsem ale něco přehlédl, měl bych jít raději chrnět.)
Vůbec tam není napsaný co by tedy třeba v Gnome měli naimplementovat, pokud to budou chtít taky (protože ochotou používat KDE implementaci nikdo kypět nebude). Což teda možná je tím, že to je v raném stádiu vývoje, ale má-li bejt KDE4 za pár měsíců, tak nevjem.
To si myslím taky, když koukám na ty roadmapy.
) akurat mam trosku vyhradu voci kritike memory usage Beagle a JIndex, ktore bezia na VM (Mono a Java), co sice autori spominaju, ale jednoznacne to oznacili ako zapornu vlastnost.. Co je myslim dost diskutabilne. Ale ono to tak asi byva u vsetkych testov.
Kazdopadne naozaj zaujimave citanie.
subjektivne nejpomalejsi bylo kde2 .... od kde3 se pouze zrychlujejak se to vezme ... oproti KDE 1 bylo KDE 2 rozhodně nechutně nenažrané, ale na tehdejších konfiguracích (Celeron 400 MHz 128 MB RAM byl "dělo"
se není čemu divit, na druhou stranu je fakt, že na konfiguracích z doby vydání KDE 3 lze docela slušně honit i nejnovější verze; první alfu KDE 4 (hej, neměla by už pomalu vycházet druhá?) jsem si zkompiloval na Duronu 700 MHz, 384 MB RAM, a výkon byl to poslední, s čím by to mělo problémy ...
Proto zásadně vypínám zobrazování obsahu okna při tažení a zvětšování - to vytíží naplno i Athlon 64 (zkrátka jakýkoliv procesor)Ne proto, že je to nepraktické, protože není vidět, co leží pod přetahovaným oknem?
To čekání u Windows, o kterém pořád lidi píšou, není způsobeno tou GUI vrstvou, jak jsem se marně snažil dodat.Mě je ale úplně jedno, čím je to způsobeno. Prostě se mi to nijak super rychlé nepřijde (spíš naopak) a především, dělá se mi to v tom blbě a basta. Já mám počítač na práci a tu potřebuju dělat rychle pohodlně a efektivně. To mi Linux s KDE 100% splňuje. Kdyby ne, nepoužíval bych ho, nejsem sebemrskač. Zabývat se takovýma hovadinama, jestli se při otevření okna ukáže v nějakém pochybném ukazateli zátěže CPU (jejichž údaje jsou navíc napříč platformama naprosto neporovnatelné) 8 nebo 3, fakt nehodlám.
... A GUI Windows, to je naprosto jiná liga, s tím se v linuxovém světě může rychlostně rovnat tak leda čisté X bez toolkitu, maximálně snad Motif. O pomalosti GUI Windows mají lidé zkreslené představy hlavně kvůli jiným, spodnějším vrstvám OS Windows, ale to GUI samo o sobě je geniálně superrychlé. Já jsem na rychlost GUI hodně velký pes a detailista a tyto rozdíly velmi pozorně sleduji již řadu let.Stoprocentně s tebou souhlasím. Těch příčin, proč je GUI windows tak zatraceně rychlé, je docela hodně, takže se těžko zjišťuje čím to vlastně je.
Ale nejhorší, co lze dělat je zastírat to, nepřiznat si to, lhát si sám sobě a utěšovat se tím, že windows mají své chyby.Mluvte za sebe. Mě se pracuje několikanásobě líp na linuxu a to i přes to, že mám prehistorický počítač, na kterém bych si mohl v XP tak akorát posouvat okny. Žádný problém s rychlostí tedy fakt nemám a už vůbec nemám potřebu si nic nalhávat ani se utěšovat. Pokud to tak děláte vy, doporučuju změnit platformu.
+1
ctrl l a muzu psat cestuJa zmacknutak to mi spadnul kamen ze srdcectrl la muzu psat cestu
Tiskni
Sdílej: