Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
GNOME je na scéně přes desít let a zdá se, že se mu daří.
Nechápu potřebu se každé vydání GNOME nebo KDE rozhodovat, jestli přejít...
A mimochodem, podle http://www.abclinuxu.cz/blog/miblog/2008/3/proc-jsou-windows-lepsi-nez je to stejně všechno stejné.
Novell vyvíjí.No platí vývojáře obou, jen do Gnome se snaží nacpat mono, což je podle mě jen skrytá podpora KDE, ale copak já tomu můžu rozumět?
Ale jinak si nemyslím, že by KDE 4 způsobilo nějaký velký úprk na jakoukoli stranu.
Takže péčka...
(Ba ne, ani jedno z toho.)
Takhle nějak by kupříkladu v TECO jazyku měl vypadat interpret Brainfucku:
@^UB#@S/{^EQQ,/#@^UC#@S/,^EQQ}/@-1S/{/#@^UR#.U1ZJQZ\^SC.,.+-^SXQ-^SDQ1J#@^U9/[]
-+<>.,/<@:-FD/^N^EG9/;>J30000<0@I//>ZJZUL30000J0U10U20U30U60U
7@^U4/[]/@^U5#<@:S/^EG4/U7Q7;-AU3(Q3-91)"=%1|Q1"=.U6ZJ@i/{/Q2\@i/,/Q6\@i/}/Q
6J0;'-1%1'>#<@:S/[/UT.U210^T13^TQT;QT"NM5Q2J'>0UP30000J.US.UI<(0A-4
3)"=QPJ0AUTDQT+1@I//QIJ@O/end/'(0A-45)"=QPJ0AUTDQT-1@I//QIJ@O/end/'(0A-60)"=QP-
1UP@O/end/'(0A-62)"=QP+1UP@O/end/'(0A-46)"=-.+QPA^T(-.+QPA-10)"=13^T'@O/end/'(0
A-44)"=^TUT8^TQPJDQT@I//QIJ@O/end/'(0A-91)"=-.+QPA"=QI+1UZQLJMRMB\-1J.UI'@O/end
/'(0A-93)"=-.+QPA"NQI+1UZQLJMRMC\-1J.UI'@O/end/'!end!QI+1UI(.-Z)"=.=@^a/END/^c^
c'C>
Neptejte se mě, jak (a proč vlastně) to funguje. Myslím, že Emacs Lisp byl velmi významný pokrok.
A pokud jde o nejstarší současnou aplikaci, která se v distribucích vyskytuje, a u které by se snad dala najít úplná kontinuita, bude to asi GNU Maxima. Nejsem si jen jist, jak rozsáhlé musely být úpravy, aby původně maclispový kód běhal v Common Lispu. Pokud malé (a Common Lisp byl navržen tak, aby byl co nejvíce kompatibilní se staršími Lispy včetně Maclispu), klidně bych ji prohlásil za čtyřicetiletou aplikaci.
Já jsem vycházel ze zprávičky, že Emacsu je 32: "NetworkWorld.com píše o tom, že Richard Stallman po 32 letech vývoje Emacs přenechal jeho údržbu dvojici (...)"
(Hmm, v rozhovoru odkázeném ze zprávičky ale Stallman odpovídá: I have not spent 32 years working on Emacs, and I'm not quite "parting." Since I first wrote GNU Emacs in 1984, I have not been the maintainer all the time. In fact, three other people have been the maintainer of GNU Emacs at various times. (...))
Takže máš pravdu, 24 let. Mno, nemyslím, že je to tak podstatné, i to je úctyhodné číslo.
GNU Emacs byl jeho přepis, takže jako program (zdrojáky) je novější, přestože Emacs jako celek je starší. Z TECO zdrojáků nešlo použít ani ň, jak vidíš, neběhaly by ani v Perlu.
vcelku zname ukazky generatorov bludist:
char*M,A,Z,E=40,J[40],T[40];main(C){for(*J=A=scanf(M="%d",&C);
-- E; J[ E] =T
[E ]= E) printf("._"); for(;(A-=Z=!Z) || (printf("\n|"
) , A = 39 ,C --
) ; Z || printf (M ))M[Z]=Z[A-(E =A[J-Z])&&!C
& A == T[ A]
|6<<27<rand()||!C&!Z?J[T[E]=T[A]]=E,J[T[A]=A-Z]=A,"_.":" |"];}
a
#define P(X)j=write(1,X,1)
#define C 39
int M[5000]={2},*u=M,N[5000],R=22,a[4],l[]={0,-1,C-1,-1},m[]={1,-C,-1,C},*b=N,
*d=N,c,e,f,g,i,j,k,s;main(){for(M[i=C*R-1]=24;f|d>=b;){c=M[g=i];i=e;for(s=f=0;
s<4;s++)if((k=m[s]+g)>=0&&k<C*R&&l[s]!=k%C&&(!M[k]||!j&&c>=16!=M[k]>=16))a[f++
]=s;if(f){f=M[e=m[s=a[rand()/(1+2147483647/f)]]+g];j=j<f?f:j;f+=c&-16*!j;M[g]=
c|1<<s;M[*d++=e]=f|1<<(s+2)%4;}else e=d>b++?b[-1]:e;}P(" ");for(s=C;--s;P("_")
)P(" ");for(;P("\n"),R--;P("|"))for(e=C;e--;P("_ "+(*u++/8)%2))P("| "+(*u/4)%2
);}
No ja s tim mel take spoustu problemu a proto pouzivam Thunderbird, ktery si s tim poradi lepe. Dalsi problemy ma Gaim/pidgin, ktery pozira zpravy kdyz neni dostupny server/sit. Tvari se jako ze vse odeslal a pritom to neni pravda.Je to hlášeno?
A tvrdit o Evince ze funguje spolehlive to bych moc netvrdil. Napriklad se mne hrouti na Ansi SQL standardu atd...Nerozumím... Evince je prohlížeš PDF a PS dokumentů... (Nebo myslíš nějaký dokument, kde je popsáno ANSI SQL?)
A to nemluvim o nautilusu, ktery se hrouti kazdou chvili. Cely problem je, ze autori to netestuji na vice platformach a proste "stabilni" je to jen na verzi systemu, na kterem se to vyvijelo.Já to těžko můžu nahlásit za tebe, když nepoužívám tvou platformu...
A abych nezapomel editor na ZX spectru umel daleko vic veci nez gedit (az na zvyraznovani syntaxe). Obcas mne pride, ze se autori inspiruji v notepadu. :(ZX Spectrum jsem nikdy neměl v ruce. Ovšem Gedit umí všechno, co si myslím, že by měl umět (napadá mě jen chybějící možnost "srolovat" bloky kódu). A upozorňuji, že to je editor, nikoli IDE. Přídavné moduly jsou dostupné typicky v balíku gedit-plugins. Další lze nalézt na GNOME Live.
Gedit umí všechno, co si myslím, že by měl umět (napadá mě jen chybějící možnost "srolovat" bloky kódu).Já mám na textový editor obecně dost malé nároky (ze všech těch fíčur využiju opravdu máloco a málokdy), ale k tomu, co gedit neumí, musím přidat nemožnost změnit kódování otevřeného dokumentu. To je hlavní důvod, proč používám Kate.
uložil jsem na disk soubor ve Windows-1250A neukládal jste ho náhodou geditem?
To mi totiž funguje taky, gedit si zřejmě nějakým způsobem dokáže zapamatovat, v jakém kódování který dokument vytvářel. Když zcela identický soubor vytvořím pomocí kate a uložím ho ve win1250, tak se (můj) gedit vůbec nechytne.
Ono to funguje trochu jinak: GEdit má pro každé locale seznam zajímavých kódování.To asi má, ale zároveň trvám na tom, že si to musí nějak pamatovat (psal jsem, že soubory byly identické). Znovu: 1) Otevřu gedit. Do nového souboru napíšu znaky "ěščřžýáíé" (víc pro účely pokusu nepotřebuju). Uložím jako "soubor1.txt" v kódování win1250. Zavřu gedit. 2) Otevřu kate. Do nového souboru napíšu znaky "ěščřžýáíé". Uložím jako "soubor2.txt" v kódování win1250. 3) Otevřu gedit. V něm otevřu soubor1.txt (volbu "kódování znaků" ponechávám na "Automaticky detekované"). Text se zobrazí korektně. Zavřu soubor1.txt 4) V geditu otevřu soubor2.txt (volbu "kódování znaků" opět ponechávám na "Automaticky detekované"). Místo znaků "š" a "ž" jsou čtverečky. Tohle přece nejde vysvětlit pouze tím, že gedit postupně zkouší seznam zajímavých kódování. Proč se u dvou zcela identických souborů trefí právě u toho, který byl vytvořen jím samotným?
~/.gnome2/gedit-metadata.xml napoví...
<document uri="file:///home/miro/Desktop/soubor1.txt" atime="1204801768">
<entry key="encoding" value="WINDOWS-1250"/>
<entry key="position" value="9"/>
</document>
<document uri="file:///home/miro/Desktop/soubor2.txt" atime="1204802121">
<entry key="position" value="0"/>
</document>
2. a neznate nejakou aplikaci na vlastni kl. zkratky? (ackoli nerozumim tomu proc to nemuze umet Gnome samo)
ale zarovnane na max24 takze 50x24 je dost dobre.
4. smarja netusim zda je to hlaseno - gnome jako celek mam ani ne tyden :), nejpreve se musim zorientovat.
NOVE:/apps/metacity/keybinding_commandsale prestoze napriklad polozka maximize_vertically tvrdi:
/apps/metacity/window_keybindings/maximize_horizontally
/apps/metacity/window_keybindings/maximize_vertically
This keybinding resizes a window to fill available vertical space. The format looks like " < Control >a" or " <Shift><Alt>F1". The parser is fairly liberal and allows lower or upper case, and also abbreviations such as " <Ctl>" and "<Ctrl>". If you set the option to the special string "disabled", then there will be no keybinding for this action.nic z toho se tam ulozit neda protoze hodnota klice je nevim proc definovana jako cele cislo a nikoli jako retezec ... coz nastaveni <Alt> F7 neumoznuje... nevite tedy nekdo jak na to? (jak si ochocit gconf
Petr
rychly a se zapnutym copositnim skladanim oken je i primerene pohledny (stiny, pruhlednost apod). metacity se mi nedari nakonfigurovat a compiz je zase pomaly pri praci s okny pomoci buttonu v rohu okna "_ O X".
skoda ze netusim jak presvedcit gnome aby pouzil jako wm xfwm4 (xfwm4 nezna --replace).
/apps/metacity/keybinding_commands/* (tam se definují vlastní akce) a /apps/metacity/global_keybindings/* (tam se definují zkratky pro akce).
klicove slova: focus stealing prevention
cely problem je v tom ze kombinace nautilus jako spravce plochy a standardne nastavene conky (vykresluje informace na plochu) je proste problem.
nastesti conky je v tomto pruznejsi a tak podporuje zmenu modu vykreslovani pise se o tom v manualu - ma specialne mod pro nautilus :).
projevovalo se proste tak ze conky (startoval v ramci startu gnome po prihlaseni uzivatele) sebral fokus a uz jej nevratil spravci oken - tedy nautilu.
prenastavenim chovani conky cely problem s fokusem zmizel.
ostatni WM si proste fokus nenechaji ukrast a tak mi to pred tim fungovalo.
rozresenim ... je .... kdyz uz conky udelal co mohl...
zadost o funkci do gnome: "focus stealing prevention"
PS: mam pocit ze jsem se v gnome uz docela zabydlel... a to mi pripomina:
diky za pomoc, be Vasi pomoci by se tak jiste nestalo.
Petr.
rozresenim ... je .... kdyz uz conky udelal co mohl... zadost o funkci do gnome: "focus stealing prevention"Nainstaluju si conky a podívám se na to, abych to dobře naformuloval...
PS: mam pocit ze jsem se v gnome uz docela zabydlel... a to mi pripomina: diky za pomoc, be Vasi pomoci by se tak jiste nestalo. Petr.Není vůbec zač!
Někomu vede ke GNOME delší cesta, někomu kratší...
Jsem rád, že GNOME někomu může posloužit.
/apps/metacity/general/action_middle_click_titlebar (pozor, v dokumentaci chybí, že je platnou hodnotou i "lower").
gnome-keybinding-properties).
3. Už chápu ty maximalizace. Lze je běžně nastavit v Systém / Volby / Klávesové zkratky (mám dokonce dojem, že to tam přibylo zrovna ve verzi 2.20).
4. Zkusím si ten Glipper nainstalovat a podívat se na to, pak odpovím.
5. Ano, v GConfu je spousta věcí, co nejde nastavit "běžně". "Běžná okna" jsou pro GConf jen rozhraní. V GConfu jsou tady i nastavení, která: a) budou "běžnými okny" teprve implementovány, b) vůbec nemají být editována uživatelem, ale není dobré je natrvdo nabouchat do kódu (tzv. metaprogramování).
(Mimochodem, pokud jste v GNOME nový, tak GConf se prohlíží a edituje přímo přes gconf-editor -- jen upozorňuju.)
Jinak bod 3. -- lze to nastavit přes dialogové okno.
akorat se tam objevuji i veci ktere jsem pomoci ctrl-c neoznacil. v xfce to takhle taky dokazalo fungovat, ale tam to slo alespon vypnout.
Tiskni
Sdílej: