OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
GNOME nedávno oslavilo desítku let své existence. To je na softwarový projekt slušná doba života – rychlost vývoje softwaru je překotná a projekty přicházejí na výsluní a odcházejí do zapomnění velmi snadno a velmi rychle, stejně tak jako přicházejí a odcházejí jejich programovací jazyky, knihovny i lidé. K dispozici je software, který existuje (a je používán) třeba třicet let, například Emacs, ale existují i projekty, které možná sice byly perspektivní, ale z nějakých důvodů se nedožily ani puberty.
Dělat projekt, který je masivně nasazován, vyžaduje kombinaci vysoké kvality mnoha faktorů. Selhání jednoho z nich může potopit celý projekt – a je velmi snadné, aby se to stalo.
GNOME je na scéně přes deset let a zdá se, že se mu daří. Jeho obliba stále stoupá (i díky tomu, že se stalo výchozím prostředím linuxových distribucí jako Ubuntu, Fedora nebo SUSE) a prosazuje se nejen na různých místech – v domácnostech i firmách –, ale i na různých zařízeních: na stolních a přenosných počítačích, na mobilních telefonech i jinde.
Samozřejmě, ne všem se cesta, kterou se toto pracovní prostředí vydalo, líbí. Existují uživatelé, kterým GNOME z nějakých důvodů prostě nevyhovuje. Co naplat, nelze vyhovět všem. Naštěstí existují skvělé alternativy: komplexní KDE, jednoduché Xfce nebo ještě jednodušší správce oken WindowMaker, Fvwm nebo Fluxbox.
Následující recenze se pokusí uspokojit potřeby obou skupin: uživatelům GNOME řekne, co je čeká, a uživatele jiných prostředí zpraví o tom, co by je mohlo čekat.
Doba zkracování stále probíhá. Napsat do Nepálu je rychlejší než zajít k sousedovi přes ulici. I GNOME se vzdálenost mezi příjemcem a odesílatelem informací snaží krátit.
Poštovní klient Evolution prodělal zajímavé změny. K nejdůležitějším patří podpora pro ikonku v oznamovací oblasti. Ano – až nyní se k tomu vývojáři dopracovali, přestože je tato funkce naprosto elementární. Špatnou zprávou je, že se ikonka zobrazuje jen tehdy, přijde-li nová pošta, nelze tedy aplikaci do ikonky „schovat”. Lepší podporu vývojáři slibují v GNOME 2.22 a my můžeme doufat, že svému slibu dostojí, protože tato absence je dosti závažná a k naštvání.
K příjemnějším novinkám patří podpora zálohování dat aplikace: jedním klepnutím lze zazálohovat data (poštu, kalendáře, poznámky, úkoly, kontakty) i nastavení. Celá záloha se smrskne do jednoho komprimovaného archivu a její užití je též snadné. Je to jedna z možností, jak přenášet data mezi více počítači.
Dalším hezkým vylepšením je nástroj, který umí připomenout, že jsme zapomněli přiložit přílohu. Samozřejmě nemyslí za nás, ale čte text zprávy, a nalezne-li tam některé z nastavených slov a nenalezne-li přílohu, upozorní nás. Takovými slovy jsou typicky výrazy jako „attached”, „příloha” nebo „přiložil”. Nyní se tedy snadno lze vyhnout zbytečným zprávám začínajícím na „Zapomněl(a) jsem přiložit přílohu, přikládám ji teď…”.
Mezi další novinky patří filtrace událostí v kalendáři na následujících sedm dní, užívání standardního dialogu knihovny GTK+ pro tisk (konečně!), možnost volby externího programu na kontrolu nevyžádané pošty, ale i spousta drobností, ke kterým se lze vyjádřit jen a jen pozitivně.
Osobně bych ocenil některé změny uživatelského rozhraní, odpoutání se od „vzoru” Evolutionu (Microsoft Outlook) a možnost povypínání nepotřebných modulů (v modularitě je pro Evolution dobrým vzorem konkurenční Kontact), ale budu si muset počkat na další verze.
Mimochodem, v dalších verzích bude Evolution číslován v souladu s celým projektem GNOME.
Epiphany je webový prohlížeč, který si získal sympatie svou elegancí. Některé jeho populární funkce implementuje například (již brzy vycházejcí) Firefox 3, což je myslím velká pocta.
Elegance je jedna věc, ale výkon druhá. Osobně nejsem příliš spokojen s výkonem Epiphany. Zaprvé si myslím, že by mohl, přestože to není nijak extrémně zlé, ubrat požadavky na operační paměť (to se však týká hlavně jeho vykreslovacího jádra Gecko, takže s tím samotný Epiphany nic moc nezmůže) a dále optimalizovat algoritmy pro vyhledávání interních dat (záložky, historie atp.).
První problém se vyřeší „sám” v další verzi: Gecko bude v nové verzi a kromě toho přibude i (již neexperimentální) podpora WebKitu.
Co se týče druhého problému, tak vývojáři sice své algoritmy optimalizovali, ale ne dostatečně. Já mám například velmi mnoho záložek a jejich filtrování (Epiphany vyhledává záložky i přes adresní řádek: stačí do něj napsat kus názvu záložky) není úplně nejrychlejší, přestože se to od minulé verze zlepšilo.
K zajímavým novinkám patří jistá vylepšení vyhledávání záložek v adresním řádku a také podpora pro „jemné posouvání” (při otáčení kolečkem myši se neposouvá skokově, ale plynule).
Prohlížeč dokumentů Evince patří k aplikacím, se kterými jsem plně spokojen a užívám je bez výhrad již po několik verzí. V GNOME 2.20 byla doplněna podpora pro interaktivní formuláře ve formátu PDF a dále byl zlepšen výkon vykreslování. Také lze ukládat vložené obrázky.
Naopak aplikace Eye of GNOME (prohlížeč obrázků) má sice velký potenciál, ale zatím není příliš bohatá na funkce.
GNOME 2.20 se to snažilo změnit. Dialog vlastností obrázku je bohatší na informace (podporuje data EXIF a XMP, tedy informace o tom, kde a za jakých okolností byla fotografie získána atd.), byl zlepšen prohlížeč kolekce (adresáře), přibyl dialog „Otevřít pomocí…” (umožní otevřít prohlížený obrázek jinou aplikací). Zlepšil se také výkon a stabilita.
Vývojáři ocení lepší podporu pro přídavné moduly.
V příštích verzích by se mi líbila podpora procházení adresářů v postranním panelu. Dobrá zpráva – pracuje se na tom.
Palčivým problémem uživatelů svobodného softwaru jsou peripetie s kodeky. Některé linuxové distribuce je přibalují do základního vybavení, jiné je instalují až na žádost uživatele, další je vůbec neposkytují.
Například distribuce Ubuntu má systém takový, že v základní instalaci kodeky s „nevyhovující” licencí nejsou, ale při pokusu otevřít soubor, který je vyžaduje, je zobrazen dialog, jenž instalaci vyžadovaného kodeku nabídne. Přehrávač videí Totem podporu tohoto stylu instalace kodeků nyní přidává (konkrétní implementace ale záleží na dodavateli GNOME).
Následující obrázek ilustruje, jak to probíhá v již zmíněné distribuci Ubuntu.
Dále Totem vylepšuje přehrávání videí vložených do webových stránek a také lépe podporuje přídavné moduly. Vývojáři zapracovali i na uživatelském rozhraní. Naopak odebrána byla možnost přehrávání hudebních CD.
Přestože přehrávač audia Rhythmbox tak úplně nepatří do balíku GNOME (má například vlastní číslování verzí), rád bych se o něm zmínil, jelikož jej považuji za zásadní aplikaci.
Hudbychtivé uživatele potěší vylepšená možnost získávání muziky z projektu Jamendo (především bylo zapracováno na výkonu, ale stále to není zcela ono) a od prodejce hudby Magnatune (ten o sobě tvrdí, že není „evil”).
Naopak ty uživatele, kteří ještě nemají epilepsii, určitě zaujme aktualizovaná podpora vizualizace hudby.
U Rhythmboxu mi chybí možnost výběru, jak se Rhythmbox zavře, když mu přes správce oken dám signál k uzavření. Zatím se ukončuje celá aplikace, ale já bych ocenil, kdyby se mohl „ukládat” do ikonky v oznamovací oblasti (nyní je třeba to dělat přes nabídku, což je otravné). Chyba je hlášena, nechme se překvapit v dalších verzích. Jinak je to fajn aplikace.
Začnu u textového editoru Gedit, protože jej velmi rád používám. Má v sobě několik změn.
Nejdůležitější změnou je zcela nový systém pro zvýrazňování syntaxe programovacích a značkovacích jazyků. To je ale hlavně interní záležitost; já jsem změnu příliš nezaznamenal. Měl jsem jen potíže s hodně velkými soubory v jazyce HTML, jejichž zvýrazňovač nestíhal (chybu jsem nahlásil). Naopak se mi líbí nová podpora zvýrazňování kombinace jazyků jako PHP nebo Ruby s HTML.
Praktické je také zvýrazňování slov FIXME a TODO, jsou-li v komentáři programovacího nebo značkovacího jazyka.
Další změnou je podpora barevných schémat zvýrazňovače syntaxe. Dřívejší systém byl pro uživatele o něco složitější. Nyní stačí kliknout na vybrané schéma. Mezi vestavěnými schématy je i schéma konkurenčního editoru textů Kate nebo paleta projektu Tango.
Mrzí mě, že nelze paletu editovat, ale nahlásil jsem to a této možnosti se nejspíš dočkáme v další verzi GNOME.
Aplikace pro tvorbu poznámek, Tomboy, přináší možnost synchronizace (přes WebDAV nebo SSH) na více počítačích, což je velmi užitečné.
S Tomboyem mám ale jiný problém než množství funkcí, a to je výkon. Někdy potřebuje okolo dvou megabajtů, jindy ale až dvanáct. Troufám si říct, že to bohužel souvisí víc se samotnými knihovnami Mono než s Tomboyem. Jestli se to zlepší, je ve hvězdách (poznámka: autor není velkým příznivcem projektu Mono).
Nautilus vylepšil podporu náhledů na obrázky (nyní by měly všechny mít svůj spodní okraj dole – i ty, které byly foceny „na výšku”) a ve vlastnostech médií (pevných disků, CD, DVD atp.) zobrazuje pěkný koláčkový graf s využitím dostupného prostoru.
Špatnou zprávou je, že Nautilus bohužel stále nepodporuje karty (někdy označované jako panely; anglicky tabs, resp. panels).
Se soubory souvisejí i souborové dialogy. Ty byly vylepšeny o vyhledávání a seznam naposledy použitých souborů. Je to dobrá cesta vývoje, ale stále to má své mouchy a je co zlepšovat (například zamezení změny velikosti okna při kliknutí na vyhledávání).
Dialog Vzhled sjednotil původní dialogy Motiv, Pozadí, Písma a Rozhraní, což je přehlednější, a dále jsou zobrazovány náhledy motivů.
V tomto trendu pokračují i některé položky dialogu Přístupnost, který se jako karta vmísil do okna Preferované aplikace.
Osobně se mi sjednocování dialogů líbí, protože kvůli jejich velkému množství bylo nastavení nepřehledné. V dalších verzích GNOME se dočkáme dalšího sjednocování. Tady bych chtěl jen upozornit, že množství nastavení se nejenže nezmenšilo, ale naopak zvětšilo (a to se týká i předchozích verzí GNOME).
Sabayon (správce uživatelských profilů) přidal k aplikacím GNOME a Mozilly možnost nastavit OpenOffice.org a aplikace pro omezení práv uživatelů Pessulus nyní umožňuje omezit činnost uživatele ve více směrech.
GNOME 2.20 přináší také nový vzhled (Clearlooks): týká se to tématu GTK+ i vzhledu správce oken Metacity. Téměř všechny ikonky nyní vycházejí z ikonek Tango. Následující obrázek ukazuje původní vzhled Clearlooks; obrázek po něm ukazuje vzhled nový.
A nyní již jen v heslech: aplet panelu Seznam oken zobrazuje své položky s konstatní velikostí (dříve měnily velikost dle délky titulku), formátování nápovědy v aplikaci Yelp bylo vylepšeno, z šetřiče obrazovky je možno přihlášenému uživateli zanechat zprávu, byla zlepšena práce s bateriemi mobilních počítačů, vylepšen byl i správce přihlašování GDM. Tento seznam změn samozřejmě není konečný; více informací lze najít v poznámkách k vydání (viz zdroje článku).
To nejlepší na konec: velmi nerad bych opomenul vznik GNOME Library, což je webový archiv manuálů, dokumentací a návodů týkajících se GNOME. Informace jsou určeny uživatelům, správcům i vývojářům. Silně doporučuji k nahlédnutí.
Na závěr přikládám ještě snímek celé pracovní plochy:
Možná se zdá, že množství změn, které přineslo GNOME 2.20, není až tak velké. Já si však nemyslím, že by jich bylo málo; podle mě je to ideální množství obsáhnutelné v půlročním vývojovém cyklu.
Většina novinek se mi velmi zamlouvá, jsou to postupné krůčky k dokonalému (minimálně z pohledu uživatele GNOME) prostředí.
Nicméně není dobré usnout na vavřínech, je stále na čem pracovat. Například pořád chybí podpora karet v prohlížeči souborů Nautilus a je třeba zlepšit integraci některých aplikací, kupříkladu Seahorse (dobrá zpráva je, že celé GNOME 2.24 by na integraci mělo být zaměřené). Uvidíme, jak se s tím vývojáři poperou. Uživatelům pouze doporučuji hlásit chyby a přání do GNOME Bugzilly.
Celkově považuji GNOME 2.20 za dobré vydání. Nenašel jsem žádné zásadní chyby, neměl jsem problémy se stabilitou ani s výkonem (s výjimkami Epiphany a Tomboy). Nové funkce mě vesměs potěšily.
Takže spokojenost. Zdá se, že budeme moci oslavit i další roky s GNOME.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
GNOME je na scéně přes desít let a zdá se, že se mu daří.
Novell vyvíjí.No platí vývojáře obou, jen do Gnome se snaží nacpat mono, což je podle mě jen skrytá podpora KDE, ale copak já tomu můžu rozumět?
@^UB#@S/{^EQQ,/#@^UC#@S/,^EQQ}/@-1S/{/#@^UR#.U1ZJQZ\^SC.,.+-^SXQ-^SDQ1J#@^U9/[] -+<>.,/<@:-FD/^N^EG9/;>J30000<0@I//>ZJZUL30000J0U10U20U30U60U 7@^U4/[]/@^U5#<@:S/^EG4/U7Q7;-AU3(Q3-91)"=%1|Q1"=.U6ZJ@i/{/Q2\@i/,/Q6\@i/}/Q 6J0;'-1%1'>#<@:S/[/UT.U210^T13^TQT;QT"NM5Q2J'>0UP30000J.US.UI<(0A-4 3)"=QPJ0AUTDQT+1@I//QIJ@O/end/'(0A-45)"=QPJ0AUTDQT-1@I//QIJ@O/end/'(0A-60)"=QP- 1UP@O/end/'(0A-62)"=QP+1UP@O/end/'(0A-46)"=-.+QPA^T(-.+QPA-10)"=13^T'@O/end/'(0 A-44)"=^TUT8^TQPJDQT@I//QIJ@O/end/'(0A-91)"=-.+QPA"=QI+1UZQLJMRMB\-1J.UI'@O/end /'(0A-93)"=-.+QPA"NQI+1UZQLJMRMC\-1J.UI'@O/end/'!end!QI+1UI(.-Z)"=.=@^a/END/^c^ c'C>Neptejte se mě, jak (a proč vlastně) to funguje. Myslím, že Emacs Lisp byl velmi významný pokrok.
char*M,A,Z,E=40,J[40],T[40];main(C){for(*J=A=scanf(M="%d",&C); -- E; J[ E] =T [E ]= E) printf("._"); for(;(A-=Z=!Z) || (printf("\n|" ) , A = 39 ,C -- ) ; Z || printf (M ))M[Z]=Z[A-(E =A[J-Z])&&!C & A == T[ A] |6<<27<rand()||!C&!Z?J[T[E]=T[A]]=E,J[T[A]=A-Z]=A,"_.":" |"];}a
#define P(X)j=write(1,X,1) #define C 39 int M[5000]={2},*u=M,N[5000],R=22,a[4],l[]={0,-1,C-1,-1},m[]={1,-C,-1,C},*b=N, *d=N,c,e,f,g,i,j,k,s;main(){for(M[i=C*R-1]=24;f|d>=b;){c=M[g=i];i=e;for(s=f=0; s<4;s++)if((k=m[s]+g)>=0&&k<C*R&&l[s]!=k%C&&(!M[k]||!j&&c>=16!=M[k]>=16))a[f++ ]=s;if(f){f=M[e=m[s=a[rand()/(1+2147483647/f)]]+g];j=j<f?f:j;f+=c&-16*!j;M[g]= c|1<<s;M[*d++=e]=f|1<<(s+2)%4;}else e=d>b++?b[-1]:e;}P(" ");for(s=C;--s;P("_") )P(" ");for(;P("\n"),R--;P("|"))for(e=C;e--;P("_ "+(*u++/8)%2))P("| "+(*u/4)%2 );}
No ja s tim mel take spoustu problemu a proto pouzivam Thunderbird, ktery si s tim poradi lepe. Dalsi problemy ma Gaim/pidgin, ktery pozira zpravy kdyz neni dostupny server/sit. Tvari se jako ze vse odeslal a pritom to neni pravda.Je to hlášeno?
A tvrdit o Evince ze funguje spolehlive to bych moc netvrdil. Napriklad se mne hrouti na Ansi SQL standardu atd...Nerozumím... Evince je prohlížeš PDF a PS dokumentů... (Nebo myslíš nějaký dokument, kde je popsáno ANSI SQL?)
A to nemluvim o nautilusu, ktery se hrouti kazdou chvili. Cely problem je, ze autori to netestuji na vice platformach a proste "stabilni" je to jen na verzi systemu, na kterem se to vyvijelo.Já to těžko můžu nahlásit za tebe, když nepoužívám tvou platformu...
A abych nezapomel editor na ZX spectru umel daleko vic veci nez gedit (az na zvyraznovani syntaxe). Obcas mne pride, ze se autori inspiruji v notepadu. :(ZX Spectrum jsem nikdy neměl v ruce. Ovšem Gedit umí všechno, co si myslím, že by měl umět (napadá mě jen chybějící možnost "srolovat" bloky kódu). A upozorňuji, že to je editor, nikoli IDE. Přídavné moduly jsou dostupné typicky v balíku gedit-plugins. Další lze nalézt na GNOME Live.
Gedit umí všechno, co si myslím, že by měl umět (napadá mě jen chybějící možnost "srolovat" bloky kódu).Já mám na textový editor obecně dost malé nároky (ze všech těch fíčur využiju opravdu máloco a málokdy), ale k tomu, co gedit neumí, musím přidat nemožnost změnit kódování otevřeného dokumentu. To je hlavní důvod, proč používám Kate.
uložil jsem na disk soubor ve Windows-1250A neukládal jste ho náhodou geditem?
Ono to funguje trochu jinak: GEdit má pro každé locale seznam zajímavých kódování.To asi má, ale zároveň trvám na tom, že si to musí nějak pamatovat (psal jsem, že soubory byly identické). Znovu: 1) Otevřu gedit. Do nového souboru napíšu znaky "ěščřžýáíé" (víc pro účely pokusu nepotřebuju). Uložím jako "soubor1.txt" v kódování win1250. Zavřu gedit. 2) Otevřu kate. Do nového souboru napíšu znaky "ěščřžýáíé". Uložím jako "soubor2.txt" v kódování win1250. 3) Otevřu gedit. V něm otevřu soubor1.txt (volbu "kódování znaků" ponechávám na "Automaticky detekované"). Text se zobrazí korektně. Zavřu soubor1.txt 4) V geditu otevřu soubor2.txt (volbu "kódování znaků" opět ponechávám na "Automaticky detekované"). Místo znaků "š" a "ž" jsou čtverečky. Tohle přece nejde vysvětlit pouze tím, že gedit postupně zkouší seznam zajímavých kódování. Proč se u dvou zcela identických souborů trefí právě u toho, který byl vytvořen jím samotným?
~/.gnome2/gedit-metadata.xml
napoví...
<document uri="file:///home/miro/Desktop/soubor1.txt" atime="1204801768"> <entry key="encoding" value="WINDOWS-1250"/> <entry key="position" value="9"/> </document> <document uri="file:///home/miro/Desktop/soubor2.txt" atime="1204802121"> <entry key="position" value="0"/> </document>
/apps/metacity/keybinding_commandsale prestoze napriklad polozka maximize_vertically tvrdi:
/apps/metacity/window_keybindings/maximize_horizontally
/apps/metacity/window_keybindings/maximize_vertically
This keybinding resizes a window to fill available vertical space. The format looks like " < Control >a" or " <Shift><Alt>F1". The parser is fairly liberal and allows lower or upper case, and also abbreviations such as " <Ctl>" and "<Ctrl>". If you set the option to the special string "disabled", then there will be no keybinding for this action.nic z toho se tam ulozit neda protoze hodnota klice je nevim proc definovana jako cele cislo a nikoli jako retezec ... coz nastaveni <Alt> F7 neumoznuje... nevite tedy nekdo jak na to? (jak si ochocit gconf
/apps/metacity/keybinding_commands/*
(tam se definují vlastní akce) a /apps/metacity/global_keybindings/*
(tam se definují zkratky pro akce).
rozresenim ... je .... kdyz uz conky udelal co mohl... zadost o funkci do gnome: "focus stealing prevention"Nainstaluju si conky a podívám se na to, abych to dobře naformuloval...
PS: mam pocit ze jsem se v gnome uz docela zabydlel... a to mi pripomina: diky za pomoc, be Vasi pomoci by se tak jiste nestalo. Petr.Není vůbec zač!
/apps/metacity/general/action_middle_click_titlebar
(pozor, v dokumentaci chybí, že je platnou hodnotou i "lower").
gnome-keybinding-properties
).
3. Už chápu ty maximalizace. Lze je běžně nastavit v Systém / Volby / Klávesové zkratky (mám dokonce dojem, že to tam přibylo zrovna ve verzi 2.20).
4. Zkusím si ten Glipper nainstalovat a podívat se na to, pak odpovím.
5. Ano, v GConfu je spousta věcí, co nejde nastavit "běžně". "Běžná okna" jsou pro GConf jen rozhraní. V GConfu jsou tady i nastavení, která: a) budou "běžnými okny" teprve implementovány, b) vůbec nemají být editována uživatelem, ale není dobré je natrvdo nabouchat do kódu (tzv. metaprogramování).
(Mimochodem, pokud jste v GNOME nový, tak GConf se prohlíží a edituje přímo přes gconf-editor
-- jen upozorňuju.)
Jinak bod 3. -- lze to nastavit přes dialogové okno.