Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Čistě teoreticky je to chyba rozhraní (i když LyX býval použitelný). Prakticky je problém ve formátu, protože se jedná o plnohodnotný programovací jazyk a na to se nějaká klikátka dělají velmi obtížně.
Stačí se podívat na současné OOo. Jestlipak můžete u nového stylu vysvětlit „přítulnému uživatelskému rozhraní“, že tenhle styl značí odstavec? Nemůžete, přestože ODF to umožňuje. Jestlipak dokážete vyrobit hypertextový odkaz, třeba na jabberovou adresu? Nemůžete, protože na to chybí ve formuláři kolonka.
Prostě řečeno jakékoliv přítulné rozhraní se z principu bude dopouštět trestuhodných zjednodušení.
chce proste jen psat text a pak si naklikat jeho vzhled
A to je problém. Protože výsledkem je mišmaš, který je čitelný jen po vytištění. Žádné další strojové zpracování (vyhledávání, tvorba obsahu, rejstříku, převod do XHTML, porovnávání verzí) se nemůže konat.
Občas mám svrbění hodit jim XML editor řídící se schématem z připravených šablon.
Občas mám svrbění hodit jim XML editor řídící se schématem z připravených šablon.Znáte takový, použitelný, multiplatformní, nejlépe open-source? Kdysi jsem něco takového marně sháněl…
Eclipse?Občas mám svrbění hodit jim XML editor řídící se schématem z připravených šablon.Znáte takový, použitelný, multiplatformní, nejlépe open-source? Kdysi jsem něco takového marně sháněl…
Ne. Ale doufám, že něco takového existuje. Kdysi si někdo pochvaloval jEdit, či co to bylo za javovou obludu, které se hodilo XML schéma a uživatel pak klikal elementy, vybíral z výčtově definovaných atributů a při řízeném textu (např. ISO datum) mu editor vynadal, když porušil syntaxi. Výsledek údajně byl vždy validní strom.
Osobně takový přístup nemám rád (raději Vim a validující parser), ale mám dojem, že na některé lidi nic jiného neplatí.
žádný bombastické převrat
Třeba ani export do PDF (zabijácká vlastnost verze 2) nefunguje zrovna spolehlivě. Nejem mně se z takových dokumentů zrácejí česká písmenka (jsem smolař, píšu česky), což je o to zvláštnější, že exportované PDF je bestiálních rozměrů a člověk by čekal, že tam tedy budou i všechny potřebné fonty. Tisk do souboru (.ps či .pdf) je vždy jistější varianta než ten "úžasný" export. Výsledek je pak o řád menší a zobrazuje vše správně.
Říká se, že MSO umí věci, které drtivá většina lidí v životě nevyužije a asi to je pravda. No ale OpenOffice.org na druhou stranu neumí věci, které by drtivá většina lidí ráda využila.
OpenOffice.org mne díky svým naprosto unikátním vlastnostem (ať už se jedno o schopnosti funkční či zobrazovací) na krátkou dobu donutil používat (La)TeX. Jíný způsob pro napsání bakalářské/diplomové nebo jakékoli jiné práce neznám.
Zrovna v případě Office sady Microsoft válcuje kohokoli prostou kvalitou produktu.Ako pre koho. Pre mňa MS Office nie je dosť dobrý. Čokoľvek, čo potrebujem, dokážem urobiť rýchlejšie v starom SmartSuite z roku 1997, pretože je to intuitívnejšie, premyslenejšie a šikovnejšie než MSO. Problém je len v tom, že IBM prehralo súboj s marketingom Microsoftu a SS sa už nevyvíja.
A to rozhodně není k smíchu...
Že OO nově umí sdílení sešitu, je určitě dobrá zpráva, ale Excel tuhle věc umí už minimálně od verze 2000, tudíž bych to rozhodně nepovažoval za "killer feature".Hmm, to jsem netušil; to jsme tady všichni lamy, protože to řešíme už pěkně dlouho. Jak se to dělá, jestli se můžu zeptat, ať taky udělám něco produktivního?
http://magazin.slunecnice.cz/clanky/tipy-a-triky-pro-excel-3-cast/
sudo ln -s /usr/lib/libstlport_gcc.so.4.6 /usr/lib/libstlport_gcc.so sudo ldconfig -v(OOo jsem instaloval z Debian testing) A teď už můžu pdf importovat...
echo 1 >/proc/sys/vm/drop_cachesa potom spustanie zazije stredovek.
Podle mě je jeden za osmnáct a druhej za dvacet bez dvou. Taky jsem nemohl odolatHa! Kryptofašismus :D (také jsem nemohl odolat)![]()
Vývoj balíku OpenOffice.org probíhá pod záštitou zejména firem Sun Microsystems a Novell. Přispěvateli jsou také další subjekty včetně dobrovolných programátorů. Vývoj je veden na ryze profesionální bázi, jen se nejedná o uzavřený projekt jedné firmy, ale o projekt otevřený.Uff, tak toto som fakt netusil.
Linuxová verze rozšíření je k dispozici bohužel pouze pro 32bitový OpenOffice.org.
Zapomněl jste sdělit jednu zásadní informaci - a tou je proč? Že by zase nějaké prasácké přetypovávačky z pointerů na int/long? Takovou prasárnu bych neudělal ani já a že teda jsem programátor prase, hlavně díky mému oblíbenému operátoru ?:
, který jsem schopen vnořit i 10x do sebe .
Tiskni
Sdílej: