Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Čistě teoreticky je to chyba rozhraní (i když LyX býval použitelný). Prakticky je problém ve formátu, protože se jedná o plnohodnotný programovací jazyk a na to se nějaká klikátka dělají velmi obtížně.
Stačí se podívat na současné OOo. Jestlipak můžete u nového stylu vysvětlit „přítulnému uživatelskému rozhraní“, že tenhle styl značí odstavec? Nemůžete, přestože ODF to umožňuje. Jestlipak dokážete vyrobit hypertextový odkaz, třeba na jabberovou adresu? Nemůžete, protože na to chybí ve formuláři kolonka.
Prostě řečeno jakékoliv přítulné rozhraní se z principu bude dopouštět trestuhodných zjednodušení.
chce proste jen psat text a pak si naklikat jeho vzhled
A to je problém. Protože výsledkem je mišmaš, který je čitelný jen po vytištění. Žádné další strojové zpracování (vyhledávání, tvorba obsahu, rejstříku, převod do XHTML, porovnávání verzí) se nemůže konat.
Občas mám svrbění hodit jim XML editor řídící se schématem z připravených šablon.
Občas mám svrbění hodit jim XML editor řídící se schématem z připravených šablon.Znáte takový, použitelný, multiplatformní, nejlépe open-source? Kdysi jsem něco takového marně sháněl…
Eclipse?Občas mám svrbění hodit jim XML editor řídící se schématem z připravených šablon.Znáte takový, použitelný, multiplatformní, nejlépe open-source? Kdysi jsem něco takového marně sháněl…
Ne. Ale doufám, že něco takového existuje. Kdysi si někdo pochvaloval jEdit, či co to bylo za javovou obludu, které se hodilo XML schéma a uživatel pak klikal elementy, vybíral z výčtově definovaných atributů a při řízeném textu (např. ISO datum) mu editor vynadal, když porušil syntaxi. Výsledek údajně byl vždy validní strom.
Osobně takový přístup nemám rád (raději Vim a validující parser), ale mám dojem, že na některé lidi nic jiného neplatí.
žádný bombastické převrat
Třeba ani export do PDF (zabijácká vlastnost verze 2) nefunguje zrovna spolehlivě. Nejem mně se z takových dokumentů zrácejí česká písmenka (jsem smolař, píšu česky), což je o to zvláštnější, že exportované PDF je bestiálních rozměrů a člověk by čekal, že tam tedy budou i všechny potřebné fonty. Tisk do souboru (.ps či .pdf) je vždy jistější varianta než ten "úžasný" export. Výsledek je pak o řád menší a zobrazuje vše správně.
Říká se, že MSO umí věci, které drtivá většina lidí v životě nevyužije a asi to je pravda. No ale OpenOffice.org na druhou stranu neumí věci, které by drtivá většina lidí ráda využila.
OpenOffice.org mne díky svým naprosto unikátním vlastnostem (ať už se jedno o schopnosti funkční či zobrazovací) na krátkou dobu donutil používat (La)TeX. Jíný způsob pro napsání bakalářské/diplomové nebo jakékoli jiné práce neznám.
Zrovna v případě Office sady Microsoft válcuje kohokoli prostou kvalitou produktu.Ako pre koho. Pre mňa MS Office nie je dosť dobrý. Čokoľvek, čo potrebujem, dokážem urobiť rýchlejšie v starom SmartSuite z roku 1997, pretože je to intuitívnejšie, premyslenejšie a šikovnejšie než MSO. Problém je len v tom, že IBM prehralo súboj s marketingom Microsoftu a SS sa už nevyvíja.
A to rozhodně není k smíchu...
Že OO nově umí sdílení sešitu, je určitě dobrá zpráva, ale Excel tuhle věc umí už minimálně od verze 2000, tudíž bych to rozhodně nepovažoval za "killer feature".Hmm, to jsem netušil; to jsme tady všichni lamy, protože to řešíme už pěkně dlouho. Jak se to dělá, jestli se můžu zeptat, ať taky udělám něco produktivního?
http://magazin.slunecnice.cz/clanky/tipy-a-triky-pro-excel-3-cast/
sudo ln -s /usr/lib/libstlport_gcc.so.4.6 /usr/lib/libstlport_gcc.so sudo ldconfig -v(OOo jsem instaloval z Debian testing) A teď už můžu pdf importovat...
echo 1 >/proc/sys/vm/drop_cachesa potom spustanie zazije stredovek.
Podle mě je jeden za osmnáct a druhej za dvacet bez dvou. Taky jsem nemohl odolatHa! Kryptofašismus :D (také jsem nemohl odolat)![]()
Vývoj balíku OpenOffice.org probíhá pod záštitou zejména firem Sun Microsystems a Novell. Přispěvateli jsou také další subjekty včetně dobrovolných programátorů. Vývoj je veden na ryze profesionální bázi, jen se nejedná o uzavřený projekt jedné firmy, ale o projekt otevřený.Uff, tak toto som fakt netusil.
Linuxová verze rozšíření je k dispozici bohužel pouze pro 32bitový OpenOffice.org.
Zapomněl jste sdělit jednu zásadní informaci - a tou je proč? Že by zase nějaké prasácké přetypovávačky z pointerů na int/long? Takovou prasárnu bych neudělal ani já a že teda jsem programátor prase, hlavně díky mému oblíbenému operátoru ?:
, který jsem schopen vnořit i 10x do sebe .
Tiskni
Sdílej: