Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.

Na stůl se mi dostala tato kniha pojednávající o svobodném kancelářském balíku a dlouho mi trvalo, než jsem ji celou přečetl. Je totiž zcela napěchována informacemi. Opravdu přiznávám, že jsem nečekal takovou praktickou publikaci.
Struktura je logicky členěna do sekcí podle jednotlivých programů kancelářského balíku. Poměr textu už zdaleka není srovnatelný. Pro aplikace Draw a Impress bylo určeno cca 60 stran, kdežto pro Writer celých 160. Autor byl(?) jednak autorem dokumentace produktů firmy Software602, jednak je plodným tvůrcem, který se věnuje počítačové problematice. Nebudu tvrdit, že je to hned vidět na první pohled, ale odlišný přístup je patrný. Nebo je to možná tím, že jsem dlouho původní české dílo nerecenzoval.
Kniha překvapivě začíná částí pro začátečníky, která je ukončena velkým nápisem "Konec části pro začátečníky". Chvíli jsem se smál, ale pak jsem si uvědomil, že je to správný přístup. Také kamarád, který se IT věnuje, byl z koncepce knihy příjemně překvapen. Souhlasím. Kniha jde velmi do hloubky, zejména co se Writeru týče. Ale každý uživatel se nejprve může naučit, jak s programem pracovat, co znamenají všechny ty prvky na obrazovce a jak změnit styl Výchozí.
Pokročilejší si osvěží některé postupy, dozví se o nových tricích a zarazí se, když najde něco nového. Víte, co je ruby text? Já jsem to četl až teď, a nikdy neviděl a nepoužil. Podrobně jsem si pročetl kapitoly o vkládání textových rámců, číslování seznamů, vkládání poznámek, automatickém textu, o vkládání OLE a jiných objektů, o rejstřích a obsazích.
Ve Vyšší škole práce s dokumenty nás autor tvrdě drtí - absolutně nebere ohled na to, že člověk zapomíná. Operuje s výrazy jako poddokument, práce s databázemi apod. K tomu se jednou vrátím; až to budu potřebovat. Pro začínající uživatele to ale musí být šok.
O práci v Calcu toho nebylo napsáno tolik, snad proto, že textový editor je v praxi důležitější? Lze ho využít ve více případech? Netuším, ale přesto není kapitola o Calcu povrchní, to v žádném případě. Autor už pozapomněl na začínající a pracuje s poučeným čtenářem. Tomu servíruje výpočty pro spotřebu služebního vozu, tedy jakousi knihu jízd. Praktických příkladů, bychom v celé knize zase tak moc nenašli, autor se zaměřuje na obecné principy.
Věnuje se práci s buňkami a zápisem údajů do nich, práci s listy (sheets). Seznamuje nás s pojmem datová oblast, mezisoučet, filtrování, řazení a dalšími. Vkládáme objekty do listu, navazujeme vztahy mezi listy, tiskneme list, oblast či stránku. Tady jsem se dozvěděl, že buňky lze adresovat relativně, či absolutně, což je důležité pro konstrukci výpočtů. V neposlední řadě se rozebírá i vytváření grafů, to je ale otázka dobrého "rozhledu" po aplikaci a několika kliků.
Kapitole o Drawu bych vytkl jistou schematičnost. Čtivý text opravdu prořídl, až se témeř vypařil, a zůstaly pouze suchopárné informace. Ono to asi ale jinak nejde. Nalezneme zde množství seznamů a přehledů, které zpracovávají informace o typech čar, barvách, 2D a 3D objektech a jejich úpravě. Závěr kapitoly pojednává o tom, jak vyrobit 3D efekt či jak vyplnit oblast vzorkem nebo vyrobit barevný přechod.
Úplný závěr textu knihy, po kterém následuje ještě rejstřík, je věnován
prezentačnímu nástroji Impress. Po přečtění má člověk pocit, že je text buď
povrchní, nebo je aplikace tak krásně jednoduchá. Samozřejmě, že b) je
správně.
Na základě již zmíněných postupů (důsledné používání stylů) je
ukázán postup pro vytvoření vlastní prezentace. Bohužel autor nepřipravil
svou vlastní, aby byl vidět výsledek. To ale na výsledku nic nemění -
vytvoření prezentace je prostě jednoduché.
Trochu absurdní mi připadla kapitola(!) o vložení obrázku ve formátu GIF(!), aby se dosáhlo zajímavějšího pozadí. Obrázky v tomto formátu totiž mohou obsahovat (a obvykle jsou k tomuto účelu používány) animaci. Neznám sice lepší řešení, ale stejně mi to připadá divné; nicméně jistě funkční.
Sazba knihy je na stejné úrovni, jak jsme u CPressu zvyklí. Rejstřík je jistě dostatečný, ale mohl by být lepší. Bohužel jsem ani v této vynikající knize o OOo nenašel bližší přehled, resp. seznam, funkcí do Calcu. Možná je to má chyba, ale o žádném dosud nevím (nápověda v programu mi nějak nestačí).
Díky autorovi, tohle je opravdu skvělá kniha, neměl jsem odvahu "sjet ji rychločtením", naopak pročítal jsem každý tip (všechny jsou tradičně v rámečku). Tipy na stránkách s vyšším číslem jsou často velmi sofistikované, žádná máčka "aby se neřeklo". Tuto knihu vidím v domácnosti nebo v kanceláři. Bude hodně "ošahaná", protože v ní budou hledat všichni - pouze na jiných stranách. Stránky, kterých je hodně a jsou plné informací, časem opustí lepenou vazbu, kniha se prohne, roztřepí a bude stát na hraně. Co víc by si mohl autor přát?
Přílohou knihy je CD, které obsahuje OpenOffice.org 1.1.2 ve verzi pro Windows, Mac a Linux.
| Název | OpenOffice.org - Podrobná uživatelská příručka |
| Autor | Jiří Lapáček |
| Vydal | Computer Press |
| ISBN | 80-251-0360-9 |
| Datum vydání | 2004 |
| Počet stran | 320, přiložen CD-ROM |
| Doporučená cena | 269 Kč / 399 Sk |
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: