Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Musím říci, že při psaní této recenze jsem dlouho váhal. Není to dáno ani
tak faktem, že bych snad nevěděl, co napsat. Je to dáno spíše zamyšlením nad
rozdílností několika světů, mohu-li tak nazvat ono jádro
pudla. V podstatě jde o to, že kniha samotná by se spíše měla jmenovat
Reverzní inženýrství ve světě MS-Windows. Cítíte ten rozdíl? Teď už
zkrátka nebudete očekávat něco o síťových službách a protokolech, nebudete
očekávat nezávislost na operačním systému. Zkrátka víte, že dostanete jen
střípek mozaiky a víte, který to bude. Ale pojďme pěkně popořádku.
Kniha je poměrně pěkně napsaná, nicméně nepopisuje to, co slibuje. Slibuje totiž cracking bez tajemství, ale cracking je poměrně široký pojem. Pokud by obsahovala již výše uvedené, pak si troufám tvrdit, že je výborným doplňkem domácí knihovny každého profesionála nebo fandy z oblasti informačních technologií. Ovšem zde musím autorovi vytknout, že zaměňuje pojmy hacker, cracker a reverzní inženýrství. Jde skutečně o tři samostatné oblasti a dobrý popis nalezneme (v důvěrně známém) jargon file:
Vysvětlení pojmu Reverse-engineering na Jargon File nenajdete a zde nabídnu jednu malou soutěžní otázku: Co myslíte, proč? Ale nebuďte smutní. Základní vysvětlení můžete nalézt v odkazu, který mi poskytl Google (www.google.com). Vyhledávací řetězec byl reverse-engineering.
Jak jsem již uvedl dříve, naleznete zde poměrně hezky vysvětlené příklady z reverzního inženýrství. Řada věcí je bohužel silně závislá na prostředí MS-Windows, ale to je již chyba prostředí, ne autora. Nechybějí ani názvy a popis jednotlivých nástrojů a odkazy na jejich stránky.
Postrádám však odkazy na normy, standardy apod. Hodně je to znát v kapitole
o protikopírovacích ochranách datových CD, kde by nebylo špatné uvést nějaký
ten odkaz na ISO 9660, joliet, rockridge, (co že to používá MAC?) a další.
Podobný stav je i v kapitole o šifrování. Jsou zde sice zmíněny šifrovací
algoritmy (např. BlowFish, DES, 3DES, chybí zde RSA, které je samostatně
vysvětleno později), ale opět chybí odkazy na normy, standardy, stránky,
RFC apod. Škoda. U DES si dovolím podotknout, že prolomitelný sice je, ale
nějak v knize postrádám právě ty podmínky, za nichž by se vám prolomení
mohlo i podařit. Určitě to nestihnete na zastávce autobusu
Hezkým zpestřením je i kapitola o známých crackerech a crackerských skupinách. Opět se zde projevuje rozdílnost světů. Já zde například postrádám Binary Division...
Co dodat závěrem? To hlavní, kniha nepojednává o crackingu, ale o reverzním inženýrství. Druhým hlavním faktem je, že kniha je bohužel zaměřena jen na jeden operační systém a tím je MS-Windows (dobře, tak řada MS-Windows). Kniha je dobře napsaná a pokud se přenesete přes fakt, že jaksi není univerzální (ruku na srdce, reverzní inženýrství není univerzální záležitost) a příklady jsou zaměřeny jen na jeden operační systém, pak bude vhodným doplňkem vaší knihovny.
| Autor: | Jakub Zemánek |
| Nakladatelství: | Computer Press |
| Cena: | 369,- Kč / 553,- Sk |
| Datum vydání: | 2002 |
| Počet stran: | 313 |
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
A soutezni otazka byla - procpak neni tento pojem projednavan v Jargon File. Vite to nekdo?
Nevidim duvod se rozepisovat o ida,fravia, softice a to z techto duvodu:
1) Rozpis mate v odkazu na knihu.
2) Tyto veci se netykaji crackingu, tykaji se reverzniho inzenyrstvi. O reverznim inzenyrstvi zde ale nepojednavame.
3) Nejedna se o univerzalni zalezitosti.
Alespon ne v brzke dobe. Pokud chcete psat do mezinarodnich konferenci, pak jedine anglicky (nebo spanelsky, arabsky, rusky, francouzsky). Jargon file nema ceskou verzi a zatim nikdo nepracuje na jeho pocesteni.