Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Pure Data nebo-li také Pd je grafický programovací jazyk, který vyvinul Miller Puckette v 90. letech 20. století, a to především pro tvorbu interaktivních počítačových hudebních a multimediálních děl. Pd je open source alternativa ke komerčnímu řešení MAX/MSP, kterou taktéž stvořil Miller Puckette.
Vše začalo v pařížském IRCAMu (Institut de Recherche et Coordination Acoustique/Musique), který je součásti umělecké mekky: Centre Poumpidou. Funkcí institutu je obhajoba moderních hudebních tendencí a vytváření způsobů, jak uvést teoretické ideály do praxe. V 80. letech zde působil Miller Puckette, který začal rozvíjet syntezátor pro real-time zpracování zvuku pomocí grafického programovacího prostředí. Od roku 1989 byl program licencován společností Opcode system a komerčně prodáván. Od roku 1999 je aplikace distribuována společností Cycling '74 pod značkou Max/MSP. Za svou existenci si vybudoval širokou základnu uživatelů a stal se široce používaným nástrojem v elektroakustické hudbě.
Miller Puckette mezitím vydal pod copyleftovou licencí přepracovaný software s názvem Pure Data, který je přes řadu základních rozdílů od původního Maxu odlišný jenom povrchně. Systém se vyznačuje hlavně svou jednoduchostí. Díky balíčkům GEM od Marka Danka existuje možnost rozšíření na práci s počítačovou animací a audiem. Pd má vlastní sémantickou strukturu, která patří do rodiny programovacích jazyků Dataflow. Původ Pd systému můžeme hledat již v 60. letech u Berta Sutherlanda, který vytvořil jedno z prvních podobných grafických rozhraní.
licence: CC, zdroj: http://www.flickr.com/photos/lazzarello/
Aleši, co je podle tebe Pd?
První distribuce Pd byly brány jako hudební nastroj pro zpracování audia, tedy jednoduchý syntezátor s grafy. Díky otevřenosti se na projekt nabalilo spoustu šikovných vývojářů a z jednoduché hudební aplikace se stal všestranný nástroj pro práci s videem, internetovou sít, OSC protokoly, modelování i renderování 3D objektů. Stavebními kameny Pd jsou moduly, tedy samostatné částí, které zlepšují logické hranice mezi komponenty a taky umožňují jednoduché rozšiřování. Vlastnosti a funkce si tvoříš sám, ty jako autor jakéhokoliv aplikace. Hranice jsou dost široké.
Jaké vnímáš rozdíly mezi Maxem a Pd?
Pd je open source a má daleko větší komunitu dobrovolných přispěvatelů, testerů a vývojářů. Max je v určitých ohledech trochu napřed. V Pd se některé objekty objeví až za pár měsíců. Ale zase na druhou stranu je v Pd množství knihoven, které v Maxu nenajdeš, protože prostě nejsou komerčně využitelné. Pd má širší obzor. Pro komerční využití je Max jednodušší a přístupnější.
Takže ta otevřenost podporuje tvou kreativitu. Tím, že se toho účastní spousta lidí – a jak jsou ti lidé ulítlí, tak je to odráží.
To bych neřekl, je to asi obraceně. Ulítlost těch knihoven spíše zrcadlí kreativitu Pd, myslím tím, že vlastně je to na tobě, co tam děláš.
Nedávno ses vrátil z ciziny, co jsi tam dělal?
Od roku 2002 do roku 2006 jsem strávil v Grazu v galerii ESC a v medien.KUNSTLABOR. Dále jsem spolupracoval s lidmi z IEM (The Institute of Electronic Music), kde se zasloužili o napsání spousty výborných knihoven. Zaměstnali špičkové programátory, kteří začali doplňovat zvukové knihovny. Postavili zde první ambisonický systém: Místnost s 84 reproduktory, které jsou řízeny Pd patchem. Systém umí simuloval jakýkoliv prostor.
Ty jsi tam pracoval?
V ESC jsem dostal prostory a techniku a tam jsem začal dělal workshopy a zval lidi na přednášky. Většina jich byla úzce spojena s Pd a jinými open source projekty. ESC v roce 2004 uspořádala spolu s IEM a medien.Kunstlabor historicky první Pd konferenci. V jednom týdnu se tam setkali všichni významní vývojáři, probíhaly performance a různé přednášky. Po té akci byli všichni více motivováni a zdá se mi, že komunita více funguje.
Hodně jsem slyšel o tvém posledním projektu, popiš mi ho.
Jsou to dva moduly. Jeden je projekce statického obrázku, druhý je zvuk a ty se vzájemně ovlivňují. Grafiku narušuje systém tak, že je obraz transformován v ose y na časovou osu. Tím pádem vznikají v tom obraze nějaké vlny. Ty zase v určité přímce bodů detekuji, analyzuji pixely, které zpátky zasahují do samotného zvuku.
Na začátku je ticho. Obraz stojí. V systému nejsou žádné impulzy. Takže pro rozjetí je nutné malé posunutí. Pak to jede celé samo. Tento systém jde přirovnat k sonické řeči.
Děkuji za rozhovor.
Kde a jak začít s Pd? Komplexnější zdroj českých tutoriálů Pd naleznete na vyuka.avu.cz od Michala Cabowitze, který také vede do konce roku 2009 pravidelné kurzy Pure Data v ateliéru Veroniky Bromové na pražské AVU.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
16.2.2010 21:51
Steppenwolf | skóre: 5
30.12.2009 10:26
MyOwnClone
30.12.2009 15:31
Envel | skóre: 15
to, ze pd rada tvurcu vyuziva tak, ze se vystupy pripominaji generatory nahodnych efektu je problem prave tech lidi a jejich hranic. pd jsou totiz - ostatne jako kazde prostredi, ktere ti poskytne vetsi miru svobody a vyjadreni - narocne a vyzaduji urcitou casovou investici, studium a to v dnesni instatnti dobe prave moc "cool" neni. na zaklade sveho omezeneho pozorovani si myslim, ze tato scena (potazmo nejen pd, ale cela DIY scena) zije a ma co rict (a jak vime od ludwiga: co je mozne rict, je mozne rici jednoduse)
tem kterym by nestacil ten clanek od f. zachovala muze sahnout treba po tomto
pd-graz.mur.at/label/book01/bangbook.pdf
heya :)
30.1.2010 09:01
Petr Tomášek | skóre: 39
| blog: Vejšplechty
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz