Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Pure Data nebo-li také Pd je grafický programovací jazyk, který vyvinul Miller Puckette v 90. letech 20. století, a to především pro tvorbu interaktivních počítačových hudebních a multimediálních děl. Pd je open source alternativa ke komerčnímu řešení MAX/MSP, kterou taktéž stvořil Miller Puckette.
Vše začalo v pařížském IRCAMu (Institut de Recherche et Coordination Acoustique/Musique), který je součásti umělecké mekky: Centre Poumpidou. Funkcí institutu je obhajoba moderních hudebních tendencí a vytváření způsobů, jak uvést teoretické ideály do praxe. V 80. letech zde působil Miller Puckette, který začal rozvíjet syntezátor pro real-time zpracování zvuku pomocí grafického programovacího prostředí. Od roku 1989 byl program licencován společností Opcode system a komerčně prodáván. Od roku 1999 je aplikace distribuována společností Cycling '74 pod značkou Max/MSP. Za svou existenci si vybudoval širokou základnu uživatelů a stal se široce používaným nástrojem v elektroakustické hudbě.
Miller Puckette mezitím vydal pod copyleftovou licencí přepracovaný software s názvem Pure Data, který je přes řadu základních rozdílů od původního Maxu odlišný jenom povrchně. Systém se vyznačuje hlavně svou jednoduchostí. Díky balíčkům GEM od Marka Danka existuje možnost rozšíření na práci s počítačovou animací a audiem. Pd má vlastní sémantickou strukturu, která patří do rodiny programovacích jazyků Dataflow. Původ Pd systému můžeme hledat již v 60. letech u Berta Sutherlanda, který vytvořil jedno z prvních podobných grafických rozhraní.
licence: CC, zdroj: http://www.flickr.com/photos/lazzarello/
Aleši, co je podle tebe Pd?
První distribuce Pd byly brány jako hudební nastroj pro zpracování audia, tedy jednoduchý syntezátor s grafy. Díky otevřenosti se na projekt nabalilo spoustu šikovných vývojářů a z jednoduché hudební aplikace se stal všestranný nástroj pro práci s videem, internetovou sít, OSC protokoly, modelování i renderování 3D objektů. Stavebními kameny Pd jsou moduly, tedy samostatné částí, které zlepšují logické hranice mezi komponenty a taky umožňují jednoduché rozšiřování. Vlastnosti a funkce si tvoříš sám, ty jako autor jakéhokoliv aplikace. Hranice jsou dost široké.
Jaké vnímáš rozdíly mezi Maxem a Pd?
Pd je open source a má daleko větší komunitu dobrovolných přispěvatelů, testerů a vývojářů. Max je v určitých ohledech trochu napřed. V Pd se některé objekty objeví až za pár měsíců. Ale zase na druhou stranu je v Pd množství knihoven, které v Maxu nenajdeš, protože prostě nejsou komerčně využitelné. Pd má širší obzor. Pro komerční využití je Max jednodušší a přístupnější.
Takže ta otevřenost podporuje tvou kreativitu. Tím, že se toho účastní spousta lidí – a jak jsou ti lidé ulítlí, tak je to odráží.
To bych neřekl, je to asi obraceně. Ulítlost těch knihoven spíše zrcadlí kreativitu Pd, myslím tím, že vlastně je to na tobě, co tam děláš.
Nedávno ses vrátil z ciziny, co jsi tam dělal?
Od roku 2002 do roku 2006 jsem strávil v Grazu v galerii ESC a v medien.KUNSTLABOR. Dále jsem spolupracoval s lidmi z IEM (The Institute of Electronic Music), kde se zasloužili o napsání spousty výborných knihoven. Zaměstnali špičkové programátory, kteří začali doplňovat zvukové knihovny. Postavili zde první ambisonický systém: Místnost s 84 reproduktory, které jsou řízeny Pd patchem. Systém umí simuloval jakýkoliv prostor.
Ty jsi tam pracoval?
V ESC jsem dostal prostory a techniku a tam jsem začal dělal workshopy a zval lidi na přednášky. Většina jich byla úzce spojena s Pd a jinými open source projekty. ESC v roce 2004 uspořádala spolu s IEM a medien.Kunstlabor historicky první Pd konferenci. V jednom týdnu se tam setkali všichni významní vývojáři, probíhaly performance a různé přednášky. Po té akci byli všichni více motivováni a zdá se mi, že komunita více funguje.
Hodně jsem slyšel o tvém posledním projektu, popiš mi ho.
Jsou to dva moduly. Jeden je projekce statického obrázku, druhý je zvuk a ty se vzájemně ovlivňují. Grafiku narušuje systém tak, že je obraz transformován v ose y na časovou osu. Tím pádem vznikají v tom obraze nějaké vlny. Ty zase v určité přímce bodů detekuji, analyzuji pixely, které zpátky zasahují do samotného zvuku.
Na začátku je ticho. Obraz stojí. V systému nejsou žádné impulzy. Takže pro rozjetí je nutné malé posunutí. Pak to jede celé samo. Tento systém jde přirovnat k sonické řeči.
Děkuji za rozhovor.
Kde a jak začít s Pd? Komplexnější zdroj českých tutoriálů Pd naleznete na vyuka.avu.cz od Michala Cabowitze, který také vede do konce roku 2009 pravidelné kurzy Pure Data v ateliéru Veroniky Bromové na pražské AVU.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: