Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Eric Migicovsky představil Pebble Emulator, tj. emulátor hodinek Pebble (PebbleOS) běžící ve webovém prohlížeči. Za 6 hodin jej napsal Claude Code. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Byla vydána nová verze 3.41 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.11 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Rusko zcela zablokovalo komunikační platformu WhatsApp, řekl včera mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Aplikace, jejímž vlastníkem je americká společnost Meta Platforms a která má v Rusku na 100 milionů uživatelů, podle Peskova nedodržovala ruské zákony. Mluvčí zároveň lidem v Rusku doporučil, aby začali používat domácí aplikaci MAX. Kritici tvrdí, že tato aplikace ruské vládě umožňuje lidi sledovat, což úřady popírají.
Před 34 lety, ve čtvrtek 13. února 1992, se tehdejší Česká a Slovenská Federativní Republika oficiálně (a slavnostně) připojila k Internetu.
Pure Data nebo-li také Pd je grafický programovací jazyk, který vyvinul Miller Puckette v 90. letech 20. století, a to především pro tvorbu interaktivních počítačových hudebních a multimediálních děl. Pd je open source alternativa ke komerčnímu řešení MAX/MSP, kterou taktéž stvořil Miller Puckette.
Vše začalo v pařížském IRCAMu (Institut de Recherche et Coordination Acoustique/Musique), který je součásti umělecké mekky: Centre Poumpidou. Funkcí institutu je obhajoba moderních hudebních tendencí a vytváření způsobů, jak uvést teoretické ideály do praxe. V 80. letech zde působil Miller Puckette, který začal rozvíjet syntezátor pro real-time zpracování zvuku pomocí grafického programovacího prostředí. Od roku 1989 byl program licencován společností Opcode system a komerčně prodáván. Od roku 1999 je aplikace distribuována společností Cycling '74 pod značkou Max/MSP. Za svou existenci si vybudoval širokou základnu uživatelů a stal se široce používaným nástrojem v elektroakustické hudbě.
Miller Puckette mezitím vydal pod copyleftovou licencí přepracovaný software s názvem Pure Data, který je přes řadu základních rozdílů od původního Maxu odlišný jenom povrchně. Systém se vyznačuje hlavně svou jednoduchostí. Díky balíčkům GEM od Marka Danka existuje možnost rozšíření na práci s počítačovou animací a audiem. Pd má vlastní sémantickou strukturu, která patří do rodiny programovacích jazyků Dataflow. Původ Pd systému můžeme hledat již v 60. letech u Berta Sutherlanda, který vytvořil jedno z prvních podobných grafických rozhraní.

licence: CC, zdroj: http://www.flickr.com/photos/lazzarello/
Aleši, co je podle tebe Pd?
První distribuce Pd byly brány jako hudební nastroj pro zpracování audia, tedy jednoduchý syntezátor s grafy. Díky otevřenosti se na projekt nabalilo spoustu šikovných vývojářů a z jednoduché hudební aplikace se stal všestranný nástroj pro práci s videem, internetovou sít, OSC protokoly, modelování i renderování 3D objektů. Stavebními kameny Pd jsou moduly, tedy samostatné částí, které zlepšují logické hranice mezi komponenty a taky umožňují jednoduché rozšiřování. Vlastnosti a funkce si tvoříš sám, ty jako autor jakéhokoliv aplikace. Hranice jsou dost široké.
Jaké vnímáš rozdíly mezi Maxem a Pd?
Pd je open source a má daleko větší komunitu dobrovolných přispěvatelů, testerů a vývojářů. Max je v určitých ohledech trochu napřed. V Pd se některé objekty objeví až za pár měsíců. Ale zase na druhou stranu je v Pd množství knihoven, které v Maxu nenajdeš, protože prostě nejsou komerčně využitelné. Pd má širší obzor. Pro komerční využití je Max jednodušší a přístupnější.
Takže ta otevřenost podporuje tvou kreativitu. Tím, že se toho účastní spousta lidí – a jak jsou ti lidé ulítlí, tak je to odráží.
To bych neřekl, je to asi obraceně. Ulítlost těch knihoven spíše zrcadlí kreativitu Pd, myslím tím, že vlastně je to na tobě, co tam děláš.
Nedávno ses vrátil z ciziny, co jsi tam dělal?
Od roku 2002 do roku 2006 jsem strávil v Grazu v galerii ESC a v medien.KUNSTLABOR. Dále jsem spolupracoval s lidmi z IEM (The Institute of Electronic Music), kde se zasloužili o napsání spousty výborných knihoven. Zaměstnali špičkové programátory, kteří začali doplňovat zvukové knihovny. Postavili zde první ambisonický systém: Místnost s 84 reproduktory, které jsou řízeny Pd patchem. Systém umí simuloval jakýkoliv prostor.
Ty jsi tam pracoval?
V ESC jsem dostal prostory a techniku a tam jsem začal dělal workshopy a zval lidi na přednášky. Většina jich byla úzce spojena s Pd a jinými open source projekty. ESC v roce 2004 uspořádala spolu s IEM a medien.Kunstlabor historicky první Pd konferenci. V jednom týdnu se tam setkali všichni významní vývojáři, probíhaly performance a různé přednášky. Po té akci byli všichni více motivováni a zdá se mi, že komunita více funguje.
Hodně jsem slyšel o tvém posledním projektu, popiš mi ho.
Jsou to dva moduly. Jeden je projekce statického obrázku, druhý je zvuk a ty se vzájemně ovlivňují. Grafiku narušuje systém tak, že je obraz transformován v ose y na časovou osu. Tím pádem vznikají v tom obraze nějaké vlny. Ty zase v určité přímce bodů detekuji, analyzuji pixely, které zpátky zasahují do samotného zvuku.
Na začátku je ticho. Obraz stojí. V systému nejsou žádné impulzy. Takže pro rozjetí je nutné malé posunutí. Pak to jede celé samo. Tento systém jde přirovnat k sonické řeči.
Děkuji za rozhovor.
Kde a jak začít s Pd? Komplexnější zdroj českých tutoriálů Pd naleznete na vyuka.avu.cz od Michala Cabowitze, který také vede do konce roku 2009 pravidelné kurzy Pure Data v ateliéru Veroniky Bromové na pražské AVU.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
to, ze pd rada tvurcu vyuziva tak, ze se vystupy pripominaji generatory nahodnych efektu je problem prave tech lidi a jejich hranic. pd jsou totiz - ostatne jako kazde prostredi, ktere ti poskytne vetsi miru svobody a vyjadreni - narocne a vyzaduji urcitou casovou investici, studium a to v dnesni instatnti dobe prave moc "cool" neni. na zaklade sveho omezeneho pozorovani si myslim, ze tato scena (potazmo nejen pd, ale cela DIY scena) zije a ma co rict (a jak vime od ludwiga: co je mozne rict, je mozne rici jednoduse)
tem kterym by nestacil ten clanek od f. zachovala muze sahnout treba po tomto
pd-graz.mur.at/label/book01/bangbook.pdf
heya :)