Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.14 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.15. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
plwm je nový, poměrně minimalistický správce oken pro X11. Podporuje dynamické dláždění okny, plochy, pravidla pro okna atd. Zvláštností je, že je napsaný v logickém programovacím jazyce Prolog. Používá implementaci SWI-Prolog.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Sean Heelan se na svém blogu rozepsal o tom, jak pomocí OpenAI o3 nalezl vzdálenou zranitelnost nultého dne CVE-2025-37899 v Linuxu v implementaci SMB.
Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Poznámka redakce: Abychom předešli nejasnostem... Když před časem vyšel článek Glosa: O monopolech, objevilo se několik hlasů, které to považovaly za materiál vhodný k vydání v blogu. Tento dnešní článek by mohl vzbudit podobné reakce, a proto předem hlásím, že jsem autora požádal o občasné napsání článku právě na základě jeho blogu (Kacířské myšlenky) a v očekávání, že napíše článek v podobném duchu, v jakém se nesou jeho zápisy v blogu. Ačkoliv by na místě tohoto článku mohl být nějaký návod nebo třeba Jaderné noviny, věřím, že i tento typ textů má mezi články na AbcLinuxu své místo.
Počátkem dubna na serveru The Register vyšel článek o tom, že americký patentový úřad (United States Patent and Trademark Office)udělil firmě Sony patent na technologii ovládání lidského mozku ultrazvukem. Na tom by nebylo zase až tolik divného, nebýt toho, že fungování technologie nelze nijak předvést. Neexistuje totiž žádná implementace, která by tuto technologii používala.
Bývalo zvykem, že jakýkoli vynález, pro který někdo požadoval udělení patentu, musel být funkční. Jules Verne by pravděpodobně nezískal patent pro cestu na Měsíc, pokud by o něj byl požádal. Ve výše uvedeném případě však patent udělen byl - jen na základě představ, které někdo vhodně uspořádal do formalizované podoby. Takže až někdo skutečně něco takového zprovozní, nebude mít právo se svým vynálezem disponovat podle své vůle - toto právo připadne tomu, kdo si vynález "vysnil" a získal na něj patent.
Tohle je sice zatím jediný veřejně diskutovaný případ tak podivné interpretace patentového práva, ale to samozřejmě neznamená, že by nemohly existovat i jiné případy. Anebo že nepřijdou někdy v budoucnu. Pak by se vynalézání mohlo stát vysloveně "černou prací", zatímco výnosy z užití patentů by připadly snílkům.
V takovém světě by pak platilo: čím bujnější fantazie, tím víc patentů (a tedy víc příležitostí k výdělkům). Samozřejmě, vymyslet si člověk může cokoliv, realizace už je horší. Ale na druhou stranu, ve spoustě případů se skutečně stalo, že se fantazie proměnila v realitu, přestože tomu původně nikdo nevěřil.
Abych se také mohl svézt na vlně všeobecného patentování (které bezesporu přijde), připravil jsem si něco už dopředu. Sice se budu snažit skromně, ale o zcela neskromnou věc: vakcínu proti HIV. Ta by byla velice potřebná, mnoho vědců se snaží přijít na to, jak ji připravit. A tak mi připadá jako dobrý nápad, nechat si ji patentovat ještě dříve, než bude skutečně získána.
Připomínám, že nemám absolutně žádné znalosti z imunologie, proto bude následující text patentové přihlášky, ač promořen odbornými termíny, ve skutečnosti zcela nepoužitelný. Druhou překážkou reálné aplikace bude, že český Úřad průmyslového vlastnictví (níže uvedený text formálně upraven právě podle požadavků ÚPV) by moji přihlášku zcela jistě nepřijal (právě z toho důvodu, že jsem žádnou vakcínu ve skutečnosti nezískal).
Vakcína proti HIV (Human Immunodeficiency Virus)
Oblast: medicína, imunologie
Dosavadní stav: vakcína proti HIV není k dispozici
Podstata vynálezu:
Podstatou je příprava živé antivirové vakcíny k jednorázové vakcinaci. Příprava vakcíny spočívá ve fyzikální inaktivaci směsi virových bází všech subtypů HIV. Směs virových bází (na vhodném termostabilním substrátu) se zahřívá pod dobu 120-150 sekund na teplotu 44,8 C a pak se ihned ochladí na teplotu 1-5 C, při které se nadále uchovává. Takto připravená vakcína má trvanlivost min. 2 měsíce při uvedené teplotě.
Vakcinace se provádí jednou injekcí pod kůži nebo do svalu. Incidence vedlejších účinků nepřesahuje úroveň obvyklou u jiných živých vakcín.
Po vakcinaci se do 1 měsíce vytvoří imunita proti všem subtypům viru. Účinnost lze prokázat na hladině významnosti 0,05.
Patentové nároky:
Vakcína proti HIV vyznačující se tím, že je vytvořena ze směsi virových bází inaktivací termickou cestou.
Tak, a jestli někdo teď takovým postupem vakcínu skutečně získá, mohu očekávat pohádkové zisky (protože uvedený postup se bude smět použít pouze se souhlasem držitele patentu - a to budu já). Zdá se vám to dostatečně absurdní? Přejděme tedy k softwaru.
Softwarové patenty u nás (na rozdíl od jiných, třeba pro léčiva) zatím naštěstí neplatí. Pokud by ale v platnost vstoupily, byla by role snílků ještě snazší než u klasických vynálezů. Zvlášť proto, že by mohli mnohem úspěšněji "mlžit" při popisu vynálezu.
Také zde se pokusím o jednu patentovou přihlášku. Nebudu si nechávat patentovat něco, co už existuje (to už dělá kdekdo a hlavně o to teď nejde), zkusím se trochu zamyslet a navrhnout něco, co téměř určitě někdo realizuje. Co třeba ... softwarový generátor ticha? Blbost, že? Možná ne tak docela. Počítače jsou často ještě hlučné, takže svůj smysl by to mělo. Čtěte, prosím:
Adaptivní eliminace hluku prostředků výpočetní techniky a jiných zdrojů
Oblast: informační technologie, akustika
Dosavadní stav: řešení mechanickými prostředky
Podstata vynálezu:
Podstatou je uživatelsky řízený výpočet signálu z dat získaných pomocí zvukového vstupního zařízení, určeného k následné přeměně do zvukové podoby. Cílem je interference tohoto signálu s hlukem vznikajícím v prostředcích výpočetní techniky nebo jiných zdrojích.
Technologie funguje tak, že program získává vzorek hluku digitalizací signálu ze vstupního zařízení (mikrofonu). Tento signál se zpracuje parametrickými filtry podle nastavení uživatele, a podle dalších nastavení se určí fázový posun jednotlivých výstupních kanálů. Signály kanálů se po D/A konverzi přemění na zvukový signál, který dopadá na ušní bubínky uživatele a zde interferuje s hlukem. Při vhodném nastavení dojde k výraznému potlačení hluku, lze také změnit jeho spektrální složení, aby byl méně nepříjemný.
Patentové nároky:
Adaptivní eliminace hluku vyznačující se tím, že používá digitální uživatelem řízené generování interferenčního signálu.
Tento příklad jsem zvolil záměrně. Nejsem si sice jistý, že už něco takového neexistuje, ale hlavní je, že se nejedná o čistě softwarovou záležitost, nýbrž o program s určitou vazbou na hardware. A to je právě to, na co by se patenty (při schválení navrhované směrnice) vztahovaly zcela určitě. Takže pokud bych si tento (samozřejmě mnohem lépe rozpracovaný) nápad nechal patentovat, zajistilo by mi patentové právo, v případě realizace, slušné vyhlídky na odměnu.
Patenty původně vznikly proto, aby umožnily vynálezcům užívat plody své práce, přestože se jejich objev zveřejní. V poslední době to ale praxe začíná obracet naruby. Namísto vynalézání se stále více prosazuje udělování patentů na to, co vynalezl (nebo teprve vynalezne) někdo jiný. Stačí jen trochu popustit uzdu své fantazii, zkontrolovat databázi patentů, podat přihlášky a už jen s úsměvem přihlížet.
Proto mohu (ironicky) doporučit jen jediné. Žádejte o udělení patentů na cokoliv, než to udělá někdo jiný. Hraje se o čas, SW patenty u nás zatím neplatí, ale bohužel asi platit začnou. Pak bude sklízet ten, kdo nyní zasel.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Ačkoliv by na místě tohoto článku mohl být nějaký návod nebo třeba Jaderné noviny, věřím, že i tento typ textů má mezi články na AbcLinuxu své místo.Taky jsem puvodne omylem myslel, ze jsem se preklikl a opravdu skoncil v necim blogu. Text tohoto clanku by skutecne patril spis na osobni weblog. Proc? Protoze jeho obsah je cistou spekulaci autora, postrada objektivni pohled, neobsahuje temer zadne nove informace (krome te v uvodu, na urovni zpravicky). Jinymi slovy, je to osobni reakce na aktualni tema. Zanrove bych ho mozna zaradil kdyz uz tak nekam mezi fejetony nebo ctenarske ohlasy. Je jiste vec redakce, jake clanky se rozhodne zverejnit a jestli se rozhodne setrit hranici mezi objektivnim clankem a subjektivnim vyjadrenim obecneho nazoru. Jen nezapominejte prosim na to, aby upoutavka clanku nebyla klamava. Tato bohuzel vzbuzuje mylny dojem, ze se clanek tyka (vzhledem k zamereni abclinuxu) existujicich patentu v oblasti software, ktere nejsou podlozeny skutecnym produktem. Jde o ponekud neprofesionalni praci redakce, jestlize ctenar az pri cteni zjisti, ze jde o osobni obecne zamysleni ci apel (neboli slohovou praci na tema Patenty a lidstvo :)
V kazdem bode je fase jina, stochasticky se meni, nelze to predikovat. Pokud se netrefime s pridanym signalem do protifaze (a to se teda ROZHODNE NETREFIME!!!)Ale trefime, s urcitou ppsti se da trefit. Prave ze se faze stochasticky meni, je mozne ji predikovat, predvidat. Vyuziva se nelinearnich filtru a zpetnych vazeb... proste nastroje jsou.
tie
z perlu.