Patentujte si - dokud je čas...

7. 6. 2005 | Lukáš Jelínek | Různé | 6360×

Situace okolo softwarových patentů v Evropě je stále nejistá. Možná není daleko doba, kdy si bude moci kdokoliv nechat udělit patent na cokoliv, co v oblasti SW existuje. Co na tom, že to vymyslel někdo jiný. Ale nedosti na tom. Může se stát, že budeme mít i patenty na to, co ještě vynalezeno nebylo. Nevěříte? Bohužel, i takové patenty už existují...

Poznámka redakce: Abychom předešli nejasnostem... Když před časem vyšel článek Glosa: O monopolech, objevilo se několik hlasů, které to považovaly za materiál vhodný k vydání v blogu. Tento dnešní článek by mohl vzbudit podobné reakce, a proto předem hlásím, že jsem autora požádal o občasné napsání článku právě na základě jeho blogu (Kacířské myšlenky) a v očekávání, že napíše článek v podobném duchu, v jakém se nesou jeho zápisy v blogu. Ačkoliv by na místě tohoto článku mohl být nějaký návod nebo třeba Jaderné noviny, věřím, že i tento typ textů má mezi články na AbcLinuxu své místo.

Patent na řízení mozku

Počátkem dubna na serveru The Register vyšel článek o tom, že americký patentový úřad (United States Patent and Trademark Office)udělil firmě Sony patent na technologii ovládání lidského mozku ultrazvukem. Na tom by nebylo zase až tolik divného, nebýt toho, že fungování technologie nelze nijak předvést. Neexistuje totiž žádná implementace, která by tuto technologii používala.

Bývalo zvykem, že jakýkoli vynález, pro který někdo požadoval udělení patentu, musel být funkční. Jules Verne by pravděpodobně nezískal patent pro cestu na Měsíc, pokud by o něj byl požádal. Ve výše uvedeném případě však patent udělen byl - jen na základě představ, které někdo vhodně uspořádal do formalizované podoby. Takže až někdo skutečně něco takového zprovozní, nebude mít právo se svým vynálezem disponovat podle své vůle - toto právo připadne tomu, kdo si vynález "vysnil" a získal na něj patent.

Bujnější fantazie = více patentů?

Tohle je sice zatím jediný veřejně diskutovaný případ tak podivné interpretace patentového práva, ale to samozřejmě neznamená, že by nemohly existovat i jiné případy. Anebo že nepřijdou někdy v budoucnu. Pak by se vynalézání mohlo stát vysloveně "černou prací", zatímco výnosy z užití patentů by připadly snílkům.

V takovém světě by pak platilo: čím bujnější fantazie, tím víc patentů (a tedy víc příležitostí k výdělkům). Samozřejmě, vymyslet si člověk může cokoliv, realizace už je horší. Ale na druhou stranu, ve spoustě případů se skutečně stalo, že se fantazie proměnila v realitu, přestože tomu původně nikdo nevěřil.

Skromný pokus o neskromné výsledky

Abych se také mohl svézt na vlně všeobecného patentování (které bezesporu přijde), připravil jsem si něco už dopředu. Sice se budu snažit skromně, ale o zcela neskromnou věc: vakcínu proti HIV. Ta by byla velice potřebná, mnoho vědců se snaží přijít na to, jak ji připravit. A tak mi připadá jako dobrý nápad, nechat si ji patentovat ještě dříve, než bude skutečně získána.

Připomínám, že nemám absolutně žádné znalosti z imunologie, proto bude následující text patentové přihlášky, ač promořen odbornými termíny, ve skutečnosti zcela nepoužitelný. Druhou překážkou reálné aplikace bude, že český Úřad průmyslového vlastnictví (níže uvedený text formálně upraven právě podle požadavků ÚPV) by moji přihlášku zcela jistě nepřijal (právě z toho důvodu, že jsem žádnou vakcínu ve skutečnosti nezískal).

Popis vynálezu

Vakcína proti HIV (Human Immunodeficiency Virus)

Oblast: medicína, imunologie

Dosavadní stav: vakcína proti HIV není k dispozici

Podstata vynálezu:

Podstatou je příprava živé antivirové vakcíny k jednorázové vakcinaci. Příprava vakcíny spočívá ve fyzikální inaktivaci směsi virových bází všech subtypů HIV. Směs virových bází (na vhodném termostabilním substrátu) se zahřívá pod dobu 120-150 sekund na teplotu 44,8 C a pak se ihned ochladí na teplotu 1-5 C, při které se nadále uchovává. Takto připravená vakcína má trvanlivost min. 2 měsíce při uvedené teplotě.

Vakcinace se provádí jednou injekcí pod kůži nebo do svalu. Incidence vedlejších účinků nepřesahuje úroveň obvyklou u jiných živých vakcín.

Po vakcinaci se do 1 měsíce vytvoří imunita proti všem subtypům viru. Účinnost lze prokázat na hladině významnosti 0,05.

Patentové nároky:

Vakcína proti HIV vyznačující se tím, že je vytvořena ze směsi virových bází inaktivací termickou cestou.

Tak, a jestli někdo teď takovým postupem vakcínu skutečně získá, mohu očekávat pohádkové zisky (protože uvedený postup se bude smět použít pouze se souhlasem držitele patentu - a to budu já). Zdá se vám to dostatečně absurdní? Přejděme tedy k softwaru.

Softwarové fantazie

Softwarové patenty u nás (na rozdíl od jiných, třeba pro léčiva) zatím naštěstí neplatí. Pokud by ale v platnost vstoupily, byla by role snílků ještě snazší než u klasických vynálezů. Zvlášť proto, že by mohli mnohem úspěšněji "mlžit" při popisu vynálezu.

Také zde se pokusím o jednu patentovou přihlášku. Nebudu si nechávat patentovat něco, co už existuje (to už dělá kdekdo a hlavně o to teď nejde), zkusím se trochu zamyslet a navrhnout něco, co téměř určitě někdo realizuje. Co třeba ... softwarový generátor ticha? Blbost, že? Možná ne tak docela. Počítače jsou často ještě hlučné, takže svůj smysl by to mělo. Čtěte, prosím:

Popis vynálezu

Adaptivní eliminace hluku prostředků výpočetní techniky a jiných zdrojů

Oblast: informační technologie, akustika

Dosavadní stav: řešení mechanickými prostředky

Podstata vynálezu:

Podstatou je uživatelsky řízený výpočet signálu z dat získaných pomocí zvukového vstupního zařízení, určeného k následné přeměně do zvukové podoby. Cílem je interference tohoto signálu s hlukem vznikajícím v prostředcích výpočetní techniky nebo jiných zdrojích.

Technologie funguje tak, že program získává vzorek hluku digitalizací signálu ze vstupního zařízení (mikrofonu). Tento signál se zpracuje parametrickými filtry podle nastavení uživatele, a podle dalších nastavení se určí fázový posun jednotlivých výstupních kanálů. Signály kanálů se po D/A konverzi přemění na zvukový signál, který dopadá na ušní bubínky uživatele a zde interferuje s hlukem. Při vhodném nastavení dojde k výraznému potlačení hluku, lze také změnit jeho spektrální složení, aby byl méně nepříjemný.

Patentové nároky:

Adaptivní eliminace hluku vyznačující se tím, že používá digitální uživatelem řízené generování interferenčního signálu.

Tento příklad jsem zvolil záměrně. Nejsem si sice jistý, že už něco takového neexistuje, ale hlavní je, že se nejedná o čistě softwarovou záležitost, nýbrž o program s určitou vazbou na hardware. A to je právě to, na co by se patenty (při schválení navrhované směrnice) vztahovaly zcela určitě. Takže pokud bych si tento (samozřejmě mnohem lépe rozpracovaný) nápad nechal patentovat, zajistilo by mi patentové právo, v případě realizace, slušné vyhlídky na odměnu.

Čas běží

Patenty původně vznikly proto, aby umožnily vynálezcům užívat plody své práce, přestože se jejich objev zveřejní. V poslední době to ale praxe začíná obracet naruby. Namísto vynalézání se stále více prosazuje udělování patentů na to, co vynalezl (nebo teprve vynalezne) někdo jiný. Stačí jen trochu popustit uzdu své fantazii, zkontrolovat databázi patentů, podat přihlášky a už jen s úsměvem přihlížet.

Proto mohu (ironicky) doporučit jen jediné. Žádejte o udělení patentů na cokoliv, než to udělá někdo jiný. Hraje se o čas, SW patenty u nás zatím neplatí, ale bohužel asi platit začnou. Pak bude sklízet ten, kdo nyní zasel.

       

Komentáře

[xkesh]

Ačkoliv by na místě tohoto článku mohl být nějaký návod nebo třeba Jaderné noviny, věřím, že i tento typ textů má mezi články na AbcLinuxu své místo.

Taky jsem puvodne omylem myslel, ze jsem se preklikl a opravdu skoncil v necim blogu.

Text tohoto clanku by skutecne patril spis na osobni weblog. Proc? Protoze jeho obsah je cistou spekulaci autora, postrada objektivni pohled, neobsahuje temer zadne nove informace (krome te v uvodu, na urovni zpravicky).

Jinymi slovy, je to osobni reakce na aktualni tema. Zanrove bych ho mozna zaradil kdyz uz tak nekam mezi fejetony nebo ctenarske ohlasy.

Je jiste vec redakce, jake clanky se rozhodne zverejnit a jestli se rozhodne setrit hranici mezi objektivnim clankem a subjektivnim vyjadrenim obecneho nazoru.

Jen nezapominejte prosim na to, aby upoutavka clanku nebyla klamava. Tato bohuzel vzbuzuje mylny dojem, ze se clanek tyka (vzhledem k zamereni abclinuxu) existujicich patentu v oblasti software, ktere nejsou podlozeny skutecnym produktem.

Jde o ponekud neprofesionalni praci redakce, jestlize ctenar az pri cteni zjisti, ze jde o osobni obecne zamysleni ci apel (neboli slohovou praci na tema Patenty a lidstvo :)

[Josef Kufner]

Myslím, že v přiměřeném množství jsou takovéto články přínosem a oživením. Jen se to nesmí přehnat, aby nestáhly celkovou úroveň Ábíčka.

[edo]

puvodne jsem omylem myslel ze vas kometar bude k veci ale opravdu je k nicemu. Priste radeji podobny clanek preskocte a nebude muset nic psat a ostatni to nebudou muset cist...

[Petr (DotaZ) Jakubec]

Ano opravdu se zda byt clanek zhruba nekde na pozici fejetonu ci jakesi glosy. A nemyslim, ze je v tom problem. varovani nechybelo , a mnozstvi neni vetsi nez male

takze proc ne? berte to jeko zprijemneni ci odlehceni od ABC.

PS: mam jeste na to konto navrh: nemohla by se jako soucast nazvu a popisku v RSS objevovat i "skatulka" do ktere by se asi tak priblizne dal "nacpat" dany clanek? Priklad: Lukáš Jelínek :: Patentujte si - dokud je čas... :: glosa Nerikam ze jsem prave vynalezl kolo , ale treba to prijde jako dobry napad i vam, redakci.

[Leoš Literák]

Skatulkou myslis "glosa" ? A jake dalsi hodnoty by mela mit? navod, rozhovor, recenze .. ? Kazdopadne je lepsi pozadavek strcit do vzkazu spravcum, tady zapadne ..

[xkesh]

rekneme, ze mne by uplne stacilo, kdybych se mohl pro priste spolehnout na to, ze kdyz je upoutavka o softwarovych patentech, ze o tom bude i clanek - jinak je to trochu bulvarni praktika. Neco takoveho jako je vyse by mohlo mit adekvatni upoutavku: Fantazie Lukase Jelinka na tema patenty...

[Keny]

Že to co si domněle vysnil - totiž generátor ticha - je ve skutečnosti technologie již dávno používaná u sluchátek v hlučných provozech. U kterých je na tomto principu odfiltrován hluk prostředí od lidského hlasu.

[ZS-Man]

O tom generatoru ticha si skus zjistit neco vic, a jestli to zatim nikdo nepatentoval, tak hura do toho. Penizky te neminou. Neco podobne ho se totiz pouziva. Koukal jsem na bednu, na dokument o vyvojo automobilu, maji cele oddeleni na akustiku a odhlucneni. V aerodynamickem tunelu se testuje, co vydava jaky hluk pri rychle jizde (anteny, sterace, ruzne konstrukcni prvky...) a prave aby se eliminoval hluk proudu vzduchu a hnaci turbiny, maji tam docela slusnou reproduktorovou stenu, ktera huci stejne, ale je fazove posunuta do protismeru. Takze potom jsou slyset uz jenom ty anteny, sterace atd. A o tonhle systemu se tam zminili jako o jednoduchem triku, zatimco jinak jsou jejich auta prospikovana patentovanymi technologiemi.

Jinak fajn clanek, upozornrni o "serioznosti" clanku hned na zacatku, takze proc ne? Obcas se to snese

[Roj]

Hluk turbiny eliminovat lze, zvuk proudiciho zvuku ani nahodou!!! Jedna se o nahodne rozlozeni hodnot v zase i PROSTORU.

[Roj]

Sori, melo byt "v CASE", nikov "v zase"

[Luk]

I zvuk proudícího vzduchu lze částečně eliminovat. Vždycky tam existují nějaké dominantní periodické signály, které lze potlačit. Sice jejich energetický podíl bude třeba jen 50 %, ale i potlačení o 3 dB se občas hodí...

[Roj]

Poctatne sluvko je ten PROSTOR. V kazdem bode je fase jina, stochasticky se meni, nelze to predikovat. Pokud se netrefime s pridanym signalem do protifaze (a to se teda ROZHODNE NETREFIME!!!), nezpusobime zeslabeni, alebrz ZESILENI.

Je to asitak stejne naivni prectava, jako ze ochladime plyn tim, ze do nej budeme rizene strilet molekuly tak, aby srazkami doslo ke zpomaleni tepelneho pohybu. Klidne si to patentujte, ale termodynamicke vety proste neochcijete

[Luk]

Ale ušní bubínky se nacházejí v konkrétních místech, ve zvukovodu se zvuk šíří v přibližně rovinných vlnách. Proto LZE v bezprostřední blízkosti zvukovodu hluk měřit a určovat jeho složení.

[Roj]

Jelikoz akusticka impedance bubinku neni rovna akusticke impedanci zvukovodu a ten zas je jakztakz prizpusoben volnemu prostoru, nikoliv uz vsak jakemukoliv sluchatku, vznika tam znacne slozite popsatelne stojate vlneni. Takze to "ticho" se da "generovat" jen na frekvencich hooodne nizsich, nez odpovida vlnove delce mezi bubinkem a membranou sluchatka. Ma to i dalsi fysikalne-akusticke duvody.

Zkratka, nejaky vnimatelny ucinek to ma na nizsich stredech a basech (max do 2kHz). Ale dovoluji si tvrdit, ze az si to nesadite na usi, budete se muset hodne soustredit, abyste poznali, kdy je to "zaple" a kdy "vyple" Rozhodne vyzaduje znacny optimismus myslet si, ze "pacient" uslysi TICHO )

Pro ucely mereni aerodynamickeho hluku je samozrejme dobry kazdy decibel, to je jasne.

Roj, jehoz konickem jsou bedny

[elviin]

V kazdem bode je fase jina, stochasticky se meni, nelze to predikovat. Pokud se netrefime s pridanym signalem do protifaze (a to se teda ROZHODNE NETREFIME!!!)

Ale trefime, s urcitou ppsti se da trefit. Prave ze se faze stochasticky meni, je mozne ji predikovat, predvidat. Vyuziva se nelinearnich filtru a zpetnych vazeb... proste nastroje jsou.

[Roj]

Asi tak stejne jako existuji nastroje na presne uhodnuti cisel ve Sportce, vzdyt ty micky se pohybuji take stochasticky.

A pak ze je malo milionaru

[elviin]

Nevím nic o generátorech čísel ve Sportce. Samozřejmě pro vygenerování čísel ve Sportce potřebujeme nulovou toleranci v chybě, když bychom se chtěli trefit při každém losování, a to pak není stochastický systém, ale deterministický. Ale teoreticky, kdybys měl dostatek informace, tak by šlo s __určitou ppstí__ (chybou) určit správný číslo, tj. stejně bychom se netrefili pokaždé. Téma je složitý. Doporučuju googlit/studovat, co vymysleli pánové Kalman, Bellman a teorie od jejich práce odvozené.

[Roj]

Ja asi vim, v cem je problem, ze si vsichni zcela nespravne myslite, ze to jde. Potlacit sum lze. Velmi ucinne, pomoci genialnich filtru. V nahravce!!!! Popripade s hodne dobrym strojem to lze i v realnem case v signalu. Ale strkat do komory repraky je pro tento ucel naprosty nesmysl! Kzdy, kdo trochu rozumi temhle vecem a nevidel je jen tak z rychliku, vam rekne, ze daleko jednodussi a ucinnejsi je pouzit takove rozestaveni mikrofonu a nasledne zpracovani jejich signalu, ze se zvuk turbiny zcela eliminuje, dobre se eliminuje i sum, vznikajici mimo zkoumana mista.

Proste strkat tam repraky... asi nekdo vypustil ven nejakou PR kachnu a nekdo jiny to zbastil

[Michal]

Tak o walkmanu (skutecnem funkcnim prototypu) disponujicim vyse zminenou technologii jsem cetl uz pred cca 4 lety.

[Hynek (Pichi) Vychodil]

Podobnou technologii použila pro odhlučnění svého vozu jistá automobilka a je tedy nasazena v sériově vyráběném výrobku.

[d.f.h]

bluetooth sluchatka firmy jabra to myslim take pouzivaji.

[Mark]

Stejne tak jsou takovato tlumici sluchatka bezne k dispozici v prostorach pro cestujici dopravnich letadel. Jinak z bezne dostupnych zarizeni umi takto potlacovat vnejsi ruchy jakasi sluchatka k wakmanum od fy Sennheiser - no a vzhledem k tomu ze cena sluchatem se tim vysplhala nad 3kkc a samotne technologii nadavaji NoiseGard(TM), hadam ze uz bude minimalne jednou patentovana .

[elviin]

Tenhle nápad už je realizovaný a vylepšuje se několik let. Např. v kabině letadla, raketoplánu nebo kdekoliv, kde to má smysl. Funguje to na základě predikce vlnění zdroje zvuku a generování posunuté fáze. Když jsem kdysi četl patent na houpačku, tak si myslim, že téměř vše už je patentované.

[Luk]

Vím o tom, že "generátory ticha" už existují. Pravděpodobně ale ne na "softwarové" bázi, což je to, o co tu jde (i když třeba se také mýlím, svět není zase až tak malý...). A i kdyby, nevadí to. Klidně by se místo toho dalo použít něco jiného, jde čistě o princip.

[elviin]

Souhlas.

[Marek Rychlý]

Mozna uz nastal boj o SW patenty i u nas. Viz napr. Systém a způsob mapování mezi softwarovými objekty a dokumenty založenými na prvcích strukturovaného jazyka.

[Hynek (Pichi) Vychodil]

No já tedy koukám. Něco tak obecně popsaného a zároveň tak triviálního jsem dlouho neviděl. Jinými slovy to popisuje jak funguje například tie z perlu.

[Luk]

A to je právě hlavní problém (především SW) patentů. Patentový úřad by to správně neměl přijmout, ale realita je poněkud jiná.

[Miroslav Suchy]

A nelze nějak podat proti přihlášce (uvedený odkaz není patent, ale je to "pouze" prihlaska) podat namitku. Treba ze je to obecne, nebo ze to uz nekdo jiny pouziva daaaaaavno, takze podavatel urcite neni vynalezce. Nejsem pravnik tak nevim jak proces prihlasovani funguje.

[Luk]

Námitku samozřejmě podat lze, zákon určuje konkrétní postup. Bližší informace jsou např. na webu ÚPV. Problém je v tom, že lidé jsou nedokonalí, ba někteří dokonce úplatní, proto může projít i něco, nad čím zůstává rozum stát. I když mám pocit, že český úřad patří ještě k těm lepším (v tom správném slova smyslu).

[J]

Obavam se, ze to neni hlavni problem. Aby nekdo mohl podat namitku, tak by musel kazdy prihlaseny patent procist a posoudit. Kdo to bude delat ? V okamziku udeleni patentu se samozrejme lze domahat jeho neplatnosti soudne, ale kdo na to bude mit $ ? A to je jadro problemu.

Velke firmy se vzdy nejak dohodnou, protoze dlouhodobym sporem by zbytecne vyhazovali penize a "kdyz oni maji tohle, my mame zase tamto" => vymena patentu, ke ktere (diky jejich nesmyslnemu udelovani) dochazi uz dnes. Puvodne byly patenty udelovany na opravdu prevratne objevy, dnes jsou udelovany na kazdou prkotinu, a casto na veci, ke kterym musi zakonite dojit kazdy po par minutach premysleni.

Takze male firmy, pripadne zivnostnici programatori prestanou existovat, jelikoz nebudou proste mit $ na reseni patentovych sporu.

[fan]

Ano, rozhodně to je pro ty kdo mají dostatek $. Takže jsou zcela jasně zvýhodněny velké společnosti - pak patentují každou maličkost... . Pro zajímavost uvádím odkaz na ceník ÚPV. http://isdvapl.upv.cz/pls/portal30/docs/FOLDER/PDF_DOKUMENTY/ZAKONY/634_2004_UPV.PDF

[Luk]

Skoro vždycky a všude je zvýhodněn ten kdo má víc peněz, tak to prostě je. Je to diskriminace, ale pokud ji chceme odstranit, lze to jedině tak, že se tato diskriminace nahradí jinou diskriminací.

[Roj]

Opravdu mi unika, jakou novou diskriminaci by bylo nezavedeni SW patentu.

[Luk]

Asi teď každý mluvíme o něčem jiném. Nevyjadřoval jsem se k zavedení/nezavedení SW patentů (že je zavedení nesmyslné, víme stejně dobře oba), nýbrž k tomu, že kdo má víc peněz, je obecně ve výhodě (nejen při boji proti neoprávněným cizím patentům).

[fpul]

V EU patenty asi budou. Ale ještě se dá protestova, peticovat a jinak mručet, ale to je asi tak všechno. Zdroj např. ffii.org (.cz)

Stručný popis stavu:

Veřejnosti (odborné) se podařilo přesvědčit poslance Evropského parlamentu. Nicméně ten má malé pravomoci a skutečnou moc mají lidé, kteří nejsou na voličích závislý (Evropská komise). Sice teoreticky se jejich moc odvíjí od národních parlamentů, ale to je pro ně asi příliš daleko. (v newspeaku se tomu tuším říká demokratocký deficit EU). Navíc Brusel má příjemnou pravomoc tyto parlamety úkolovat (newspeak - haromonizace práva).

Ministrně informatiky Behrová říká, že připravovaná směrnice se nijak nepromítne do práva ČR. Tato ministrně také ale tvrdí, že o směrnici se diskutuje v Evropské komisi (včera v interview s Václavem Moravcem na BBC), přířemž ve skutečnosti to je v Evropském Parlamentu. Také tvrdí, že na přípravě stanoviska ČR ke směrnici spolupracoval CZLUG a FFII. Ano zástupci těchto organizací u jednání byli, vyjádřili svůj nesouhlas a to bylo tak všechno (archiv konference cz-parl@ffii.org) ...

[Roj]

A jestli je to tak, ze pripadny patentovy spor soudy uznaji, pokud se drziteli patentu prokaze, ze nebyl puvodni, dalo by se s tim neco delat. Zalozit otevrenou BANKU POTENCIALNICH PATENTU. Vsechno by se archivalo, zverejnovalo a pokud by korporace prisla s ofic patentem o den pozdeji, byl by dukaz proti ni.

Nestalo by to za zamysleni?

[Luk]

Za zamyšlení ano, ale jsem skeptický k realizaci. Aby to bylo skutečně použitelné (tzn. aby se uložené informace daly použít jako důkaz, aby je úřady a soudy uznávaly), musel by v "bance potenciálních patentů" fungovat takový systém řízení toku dat, aby byla zajištěna nezpochybnitelná identita dokumentů a jejich časové příslušnosti.

Čili by to musel být certifikovaný systém, používající pro identifikaci dokumentů zaručený elektronický podpis (vydaný schválenou autoritou), zaručující neměnitelné časové orazítkování každé operace. To všechno by znamenalo velké náklady, které by musel někdo platit.

[Roj]

FFII? Nejaka nadace? Podle me by to fungovat mohlo. Komunita je silna.