V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
V dnešní době výkonných CPU, obřích disků a jiného hardwaru jsou součástí každého počítače větráky pro chlazení a odvod horkého vzduchu z počítačové skříně. Nové základní desky a většina těch starších obsahují integrované obvody, které umožňují podávat informace o stavu teploty (často teploty čipové sady základní desky a teploty CPU) a otáčkách větráčků. Větráčky k tomu musí být uzpůsobené (třívodičové) a často je možné regulovat jejich otáčky až do úplného vypnutí. Bylo by jistě hezké všechny tyto funkce používat i pod operačním systémem Linux. K tomu právě slouží nástroj lm_sensors a my se nyní podíváme na jeho instalaci, konfiguraci a ovládání.
Balíček získáme na stránkách výrobce http://secure.netroedge.com/~lm78/download.html. Aktuální verze 2.8.7 podporuje Linux od verze linux-2.4.9. Používáme-li linux-2.4.9+, postup instalace bude trochu odlišný než na jádrech řady 2.5 a 2.6. V případě řady 2.4 stáhneme ještě balíček i2c. Tento balíček obsahuje ovladače pro sběrnici i2c. U jader 2.5 a 2.6 použijeme i2c, které je součástí zdrojových kódů jádra, jak uvidíme později. Nyní již můžeme přejít k samotné instalaci.
Lm_sensors podporuje celou řadu čipů. Informace o podporovaných čipech jsou na této adrese: http://www2.lm-sensors.nu/~lm78/supported.html. Může se stát, pokud máte opravdu hodně novou základní desku (nový čipset), že nebude podpora ještě zahrnuta, ale to je jen otázkou času.
Jak již bylo řečeno, je rozdíl, používáme-li jádro 2.4, nebo 2.5/2.6. Dnes se již v nových distribucích používá Linux řady 2.6, proto se budu o něco více věnovat případu, kdy používáme linux-2.6.
Používáme-li jádro přímo z distribuce, je pravděpodobné, že již bude obsahovat podporu I2C. V případě, že tomu tak není, je potřeba sestavit jádro s potřebnými moduly.
Device Drivers --->
I2C support --->
[M] I2C support
[M] I2C device interface
I2C Algorithms ---> (vše jako modul)
I2C Hardware Bus support --->(vše jako modul)
Hardware Sensors Chip support --->(vše jako modul)
Other I2C Chip support --->(vše jako modul)
Doporučuji zde dát do modulu veškeré ovladače čistě z funkčního hlediska, neboť není možné odhadnout, jakou podporu potřebuje právě vaše základní deska.
U jádra 2.4 bude postup následující. Nejprve rozbalíme patřičné balíčky. Po rozbalení sestavíme a nainstalujeme moduly i2c. Pak bude následovat krok, kdy sestavíme a nainstalujeme lm_sensors.
tar -xvzf i2c-2.8.7.tar.gz
|
tar -xvzf lm_sensors-2.8.7.tar.gz
|
U jádra řady 2.6 sestavíme jen balíček lm_sensors:
tar -xvzf lm_sensors-2.8.7.tar.gz
|
Máme-li vše nainstalované, zkontrolujeme ještě
/etc/ld.so.conf, zda je v něm řádek
/usr/local/lib. Pokud ne, doplníme jej a provedeme příkaz:
ldconfig
|
Může se stát, že vám budou chybět patřičné odkazy na zařízení v
/dev, pak budete muset spustit skript:
prog/mkdev/mkdev.sh. Dále je pak u linux-2.6 potřeba
zkontrolovat, zda máte připojený souborový systém SysFS. Pokud ne, upravíme
následujícím způsobem /ets/fstab.
sysfs /sys sysfs defaults 0 0
|
a následně souborový systém připojíme:
mkdir /sys
|
Máme-li lm_sensors nainstalovaný, spustíme detekční skript
sensors-detect. Tento skript se pokusí najít všechny možnosti,
které vaše základní deska nabízí, a navrhne nejvhodnější použití modulů a
typ sběrnice, přes kterou bude lm_sensors komunikovat s čipovou sadou. Po
skončení detekce doplníme patřičné řádky doporučené skriptem do
/etc/modules.conf (nebo modprobe.conf) a do
vhodného skriptu, který se spouští při každém bootování počítače, doplníme
řádky, kterými dojde k zavedení modulů. Na svém PC jsem provedl následující
postup:
sensors-detect
|
přidání do /etc/rc.d/rc.local:
modprobe i2c-nforce2
|
/etc/sensors.confPo instalaci by se měl v /etc nacházet soubor
sensors.conf. Pokud tomu tak není, musíme jej tam dodatečně
zkopírovat:
cp lm_sensors-2.8.7/etc/sensors.conf.eg /etc/sensors.conf
|
Pravděpodobně ještě nebude vše nastavené, jak bychom chtěli, ale
pro zkoušku můžeme spustit program sensors.
sensors asb100-i2c-1-2d Adapter: SMBus nForce2 adapter at 5500 VCore 1: +1.66 V (min = +1.31 V, max = +1.97 V) +3.3V: +3.26 V (min = +2.96 V, max = +3.63 V) +5V: +4.95 V (min = +4.49 V, max = +5.51 V) +12V: +11.98 V (min = +9.55 V, max = +14.41 V) -12V (reserved):-12.51 V (min = -0.00 V, max = -0.00 V) -5V (reserved):-5.25 V (min = -0.00 V, max = -0.00 V) CPU Fan: 2500 RPM (min = 4272 RPM, div = 2) CPU Temp(AMD):+38°C (high = +80°C, hyst = +75°C) MB Temp: +34°C (high = +80°C, hyst = +75°C) vid: +1.650 V alarms: eeprom-i2c-0-51 Adapter: SMBus nForce2 adapter at 5000 Memory type: DDR SDRAM DIMM Memory size (MB): 512 |
Případné změny musíme doladit ručně editací souboru
sensors.conf. Proto je potřeba ujistit se, jaký čip naše deska
používá. Nicméně soubor sensors.conf je poměrně dobře
komentovaný a uvádí vhodné příklady k nastavení jednotlivých čipů. Může se
stát, že program sensors bude ukazovat teploty CPU a základní
desky obráceně. V takovém případě jen vhodně prohodíme patřičný label:
label temp1 "M/B Temp"
|
Je-li naopak problém s otáčkami větráčku. Například ukazuje-li dvojnásobnou hodnotu otáček, provedeme následující úpravu (větráček fan1):
compute fan1 @/2, 2*@
|
Další nabízenou funkcí, která je již závislá na tom, jestli ji váš
hardware podporuje, je regulace otáček větráčků. Funkce se jmenuje PWM a
jestli ji můžete na vašem systému používat, můžete zjistit přítomností
souborů /proc/sys/dev/sensors/pwm*. Zapsání čísla 0 do
těchto souborů způsobí zastavení jednotlivých větráčků. Tím můžeme zjistit,
jaké větráčky jsme zastavili. Zvyšováním čísla je opět můžeme roztáčet.
Pozor ale při takovém experimentování. Zastavení větráčku nad procesorem by
mohlo mít neblahé následky.
Program sensors umožňuje sledovat informace v konzoli.
Další možností jak zobrazovat zjištěné informace v grafickém prostředí, je
program gkrellm. Najdeme jej na adrese http://web.wt.net/~billw/gkrellm/gkrellm.html. Tento program umožňuje
i nastavení alarmů pro pokles otáček, kolísání napětí nebo teploty.

Lm_sensors je opravdu mocným nástrojem ke sledování stavu teploty, napájení a otáček větráčků PC. V používání se meze nekladou, a tak se může doplnit o další funkce, jako odesílání informací o stavu na mail nebo pomocí sms, abychom měli neustále informace o stavu počítače k dispozici.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Hahaha. Bavime se o stejnych lm_sensors? Jeste jsem nevidel desku, ktera by ukazovala na prvni pokus jine hodnoty, nez platne pro tento sazkovy tyden. Jedna jedina deska mozna i pro pristi tyden. Oba vime, ze nastaveni vetraku a jine kraviny jsou nepodstatne, ale prijit na vyraz kterym zobrazit spravne hodnoty je nejvetsi problem a clovek si je musi vycucat z prstu. Silene by se hodila stranka s nastavenim pro jednotlive desky. Uz jen treba pro it87 vetsinou vubec nesedi zaporna napeti, ani podle vyrobce ani podle lm_sensors. Kazda deska vypada navic uplne jinak. lm_sensors jsou sice fajn vec, ale tvrdit ze default vsechno jede je nesmysl. Bez poradne databaze desek aby porad lidi nevymysleli kola jsou na tom dneska trosku hur nez treba mb monitor
((. btw mam dojem ze v novych verzich vyrazili dmidecode, nevi nekdo proc to udelali? Zas az tak dukladne jsem si teda novou verzi neprohlizel, je mozne ze je to tam nekde zasite.
-djz
.w83781d.
/ets/fstabopravte si to na
/etc/fstabMirek