V dokumentově orientované databáze MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Do konference přišlo celkem 1941 emailů, nejvíce jich poslali Andrew Morton, Robert Love a Alan Cox.
29. zář - 30. zář
Andi Kleen napsal:
Pozdější vydání verze 2.4 obsahovaly funkci, která způsobila blikání LED, když došlo ke kernel panic. Tento patch ji přidává do 2.6.
Je to užitečné, jste-li v X a systém zamrzne. Když blikají LED, alespoň víte, že příčinou je kernel panic, a ne jen tak nějaké zatuhnutí.
Trošku jsem patch vyčistil a portoval ho na nový ovladač klávesnice. Oproti 2.4 to nyní funguje i s panic=... a už se nespoléhá na tikání přerušení časovače [timer interrupt ticking]. Také je to přehlednější, protože se používá obecný callback, ne ifdef. Mělo by to také fungovat s ovladačem klávesnice zkompilovaným jako modul, a frekvence blikání může být nastavena v SysFS (to se hodí pro některé KVM přepínače, kterým se podobné věci nelíbí). Nastavení na 0 funkci vypne.
Zbývá udělat: vymyslet způsob, jak použít HLT v zaneprázdněných smyčkách. V současné době spolykají počítače při panic hodně energie a někdy v takovém stavu zatuhnou na několik dní než je možné je resetovat. Bohužel to však znamená spolehnout se opět na přerušení časovače.
P.S. Než se někdo zeptá: ne, nezajímá mě výstup v morseovce.
1. říj
Arvind Kalyan se zeptal:
Snažím se nahrát a spustit dva linuxové kernely současně; pokouším se předvést virtualizaci jako první krok.
Poradíte mi někdo, kde začít? Díval jsem se na plex, bochs, vmware, usermode linux... pouze simulují architekturu, na které běží jiné jádro.
Mým cílem je dát oběma jádrům přímou kontrolu nad hardwarem a pak mezi nimi "kontextově přepínat" podle time-slice.
Frederik Deweerdt doporučil: Zkus se podívat na Adeos: http://home.gna.org/adeos/. Martin Waitz navrhl: Můžeš zkusit Xen: http://www.cl.cam.ac .uk/Research/SRG/netos/xen/. Neumožňují ale přímou manipulaci s hardwarem, místo toho používají své vlastní ovladače. Adam Heath opravil: Od verze 2.0 už přímou manipulaci s hardwarem podporují. Chris Wright také doporučil Xen.
1. říj - 4. říj
Marcelo Tosatti napsal:
Posledních pár týdnů si pohrávám s defragmentací paměti.
Následující patch implementuje funkci "coalesce_memory()", která bere jako parametry "zone" a "order".
Snaží se přesunout dost fyzicky blízkých stránek tak, aby vytvořila volné místo o velikosti "order".
Dělá to tak, že zkontroluje, jestli je stránku možné přesunout, alokuje novou stránku, "odmapuje" PTE (Page Table Entry), zkopíruje data na novou stránku, přemapuje PTE a vloží stranu na radix/LRU.
Zatím to není moc kompletní - současné vyhledávání radixu na SMP zmrví odmapovávání souborových stránek (vyhledávání swapcache by mělo být bezpečné) a spousta dalších chybiček. Například PTE nejsou po odmapování znovu stanoveny.
Pracuji na tom.
Ale na UP to funguje dobře (pár minut :)) a lehce vytvoří velké fyzické oblasti nefragmentované paměti.
S takovou funkcí můžeme vytvořit mechanismus pro kswapd (nebo samostatný thread kernelu, bude-li třeba), který by si všiml, že máme málo vyšších stránek [high order pages], a použít koalescenční algoritmus - místo uvolňování jednotlivých stránek z LRU naslepo - v naději, že sestavíme fyzicky velké nefragmentované oblasti paměti.
Nick Piggin a Marcelo pak řešili možné problémy s kswapd. Nick poslal vlastní patch, o kterém již dříve mluvil s Linusem Torvaldsem. Řekl, že se pokusí jej nechat začlenit do 2.6.10 společně s Marcelovým defragmentátorem.
1. říj - 2. říj
Dave Hansen měl pár otázek k nedávným změnám v pravidlech zasílání patchů, které bylo poprvé popisováno v Jaderných novinách 264: Linus navrhuje nová pravidla označování původu záplat. Dave napsal:
Po nedávných aktualizacích pro ppc64 se několik patchů nepodařilo bez problému začlenit do mého stromu. Protože jsem líný, požádal jsem jednoho z vývojářů ppc64, aby to pro mě synchronizoval. Ale byl to někdo jiný než původní autor patchů.
Když mi je poslal zpátky, byly řádky "Signed-off-by:" původního autora (i moje) pryč a byly nahrazeny jménem toho chlapíka, který je pro mě začlenil. Určitě to bylo kvůli způsobu, jak generuje patche, zjevně ne zlý úmysl, ale i tak by mě zajímalo, jak se to má dělat "správně".
Zapisujeme logický postup?
Signed-off-by: původní autor
Signed-off-by: začlenil patch
Signed-off-by: správce stromu
Nebo skutečnou cestu patchů, což by ukázalo, že se u správce stromu objevily dvakrát?
Signed-off-by: původní autor
Signed-off-by: správce stromu
Signed-off-by: začlenil patch
Signed-off-by: správce stromu
A záleží na tom vůbec?
Linus Torvalds odpověděl:
Nemyslím, že by na tom moc záleželo, ale osobně radši vidím na konci seznamu osobu, která mi to poslala ("poslední dotyk"). To je částečně proto, že především u větších balíků patchů (např. od Andrewa) prostě provedu najdi-a-nahraď a nahradím všechna "signed-off-by odesílatel" řádkou "signed-off-by odesílatel a já".
I tak si však myslím, že je to docela zbytečné (a možná matoucí), aby byl někdo zmíněn dvakrát, takže bych vlastně dával přednost tomu, aby taková osoba před odesláním prostě přesunula svůj (předchozí) řádek na poslední místo.
Poznámka bokem: Také jsem rád, když jsou hned nad Signed-off-by řádkami údaje "Acked-by:" ("ví o tom") nebo "Cc:", protože se to hodí v případě technických problémů s patchem - objeví-li se chyba, je velmi pohodlné jen vzít všechny lidi ze signed-off-by _a_ acked-by a další "zainteresované" lidi a poslat jim dotaz. I kdyby ty řádky "Acked-by:" nebyly k ničemu jinému, než že by značily, že diskuze se účastnil i někdo další - ačkoliv se ve skutečnosti nepodíleli na psaní nebo posílání patche.
Paul Jackson napsal:
Způsob přidávání řádku Acked-by mě trochu mate.
Když pošlu patch poté, co jsem si o něm pěkně popovídal s Pepou Novákem, měl bych sám za Pepu přidat řádek Acked-by, nebo bych se ho měl nejdříve zeptat (případně ho znát dost dobře na to, abych věděl, že by souhlasil), a nebo bych ho měl přidat jen pokud si o to Pepa řekne?
Jinými slovy, zavazuje přítomnost takového řádku Pepu k něčemu vůči patchi - snad kromě toho, aby nebyl otrávený, když se ho na něj někdo zeptá?
Linus odpověděl: "Acked-by" neznamená nic, takže se řiďte vlastním úsudkem. Zopakoval, že 'acked-by' nikoho k ničemu nezavazuje: Aspekt otravnosti je jediným aspektem, který je potřeba brát v potaz.
V originálu Kernel Traffic 280 vyšla navíc ještě tato témata:
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
9.11.2004 14:10
Jiří Svoboda | skóre: 37
| blog: cat /dev/mind
| Prostějov
V originale se pise:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
11.11.2004 22:38
