Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
10. led - 28. led
Mauricio Lin napsal: Provedli jsme srovnání verze v jádře a v uživatelském prostředí a zjevně se to chová podobně. Chcete-li si srovnání s jadernou verzí OOM Killer [OOM - Out Of Memory = vyčerpaná paměť, killer = zabiják] udělat sami, stáhněte si patch a modul. Marcelo Tosatti to považoval za zajímavé, i když samotný kód nekomentoval: OOM Killer v uživatelském prostředí je však nebezpečný. Musíte zaručit, aby k alokacím nedocházelo před spuštěním OOM Killer a než bude zabíjený proces mrtvý a jeho stránky uvolněné - alokace pod OOM mohou způsobit zatuhnutí. OOM Killer v uživatelském prostředí je nespolehlivý a nejsem si jist, jestli stojí za tu námahu jej předělávat na spolehlivý.
Ale pak odpověděl sám sobě: Vlastně je to nespolehlivé jen tehdy, když je volán z OOM. Vy ale v tomto případě máte démona, který periodicky zapisuje do /proc/oom? Mauricio odpověděl: Ano, vysvětlím. Dosáhne-li spotřeba paměti 98 procent nebo tak podobně, nazýváme to červenou zónou. Když je dosaženo červené zóny, spustí se hodnotící algoritmus, který zvolí, jaké procesy mohou být zabity, dojde-li k OOM. Je-li spotřeba paměti pod touto hranicí (ne v červené zóně), nebude hodnotící algoritmus spuštěn. Takže máme cyklus, který kontroluje využití paměti, a je-li dosaženo červené zóny, je hodnotící algoritmus spuštěn ještě než se dostaneme do stavu OOM.
Edjard Souza Mota také poukázal na to, že tento patch přesouvá do uživatelského prostředí pouze hodnotící algoritmus, ne samotného "zabijáka": Díky tomu jde o jiný přístup a může stát za to jej vyzkoušet - především kvůli případům, kde chceme umožnit lepší hodnotící pravidla. Například v embedded zařízeních s málo zdroji a několika důležitými spuštěnými aplikacemi: která je nejlepší? Chápu-li to správně, tak současný způsob hodnocení si moc nevybírá, kterou aplikaci by bylo zrovna nejlepší zabít. To Marcelovi připadalo rozumnější a měl pocit, že v tom případě stojí patch za zvážení.
21. led - 27. led
Linus Torvalds oznámil Linux 2.6.11-rc2: OK, zkouším to opět uklidnit před vydáním 2.6.11. Máme tu hromadu malých pročištění, anotací a oprav. Aktualizace ovladačů, cpufreq, PPC, PARISC, ARM, ... Zkontrolujte, prosím, jestli mi něco neuniklo. Udo A. Steinberg poslal hlášení o chybě při kompilaci netfilter, kterou Martin Josefsson diagnostikoval a opravil. Udo na Linuse naléhal, aby patch přijal, ale Linus odpověděl: Jděte s tím, prosím, přes Davea M. Odpoví vám rychle, ale je radši, když podobné věci nejdříve projdou přes konferenci netdev - pokud tam už nebyly (netdev@oss.sgi.com).
Jinde napsal Sytse Wielinga: Mohl bys, prosím, vrátit zpět skb_copy_datagram? V jádře už se to nepoužívá, ale modul vmnet (ve VMware) to rozhraní pořád využívá k skb_copy_datagram_iovec. Poslal patch, ale Christoph Hellwig odpověděl: Spíš sprav VMware. Nebo upgraduj na opravenou verzi..
24. led - 27. led
Andrew Morton oznámil Linux 2.6.11-rc2-mm1:
Na mém testovacím stroji není v konzoli blikající kurzor. Vím o té chybě, nehlaste ji, prosím.
Ukázalo se, že tu chybu má na svědomí cleanup-vc-array-access.patch, ale jedná se bohužel o obrovský patch.
Brice Goglin hlásil:
Na mém Compaqu Evo N600c (Radeon Mobility M6 LY) přestalo fungovat X, je-li zapnuto DRI. Moje XFree 4.3 (z Debianu testing) s DRI používá drm a radeon moduly z jádra.
Místo běžného okna gdm se objeví černá nebo zrnitá obrazovka (zbytkové kusy obrazu z posledního funkčního sezení). Kurzor myši funguje. Sysrq funguje. Ale Caps-lock ne. Mohu pingnout, ale ne připojit přes SSH.
Nevím přesně, co se to děje. V dmesg nic zajímavého nevidím. Odstranění DRI z konfiguračního souboru X (i když jsou i nadále natahovány moduly drm/radeon) to spraví. Linusův 2.6.11-rc2 funguje bez problémů.
Florian Bohrer hlásil stejný problém s ovladačem od nVIDIA: Vypadá to, že vůbec nefunguje AGP. Poblíž se k odpovědnosti přihlásil Dave Jones a požádal, aby byla aktualizace agpgart-bk prozatím vynechána. Za pár hodin poslal patch, ale dodal, že ještě nejsou vyřešeny všechny problémy. Brice patch vyzkoušel a hlásil 100% úspěch. Nabídl pomoc s dalším testováním a Dave prohlásil: Je docela s podivem, že to vůbec funguje.
25. led - 28. led
Dan Williams napsal:
Tento seznam věcí, které by měly být v Linuxu opraveny v oblasti podpory wireless [bezdrátová komunikace], vznikl díky mému pokusu o vytvoření GUI pro linuxovou bezdrátovou komunikaci - NetworkManager (http://people.redhat.com/dcbw/NetworkManager). Nejde samozřejmě o nějaký seznam požadavků. Sám pomalu některé věci opravuji, když se k nim dostanu (začlenění orinoco, opravení linux-wlan-ng, malé patche pro jaderný wireless ovladač). Myslím, že nikdo zatím nesestavil vyčerpávající seznam problémů s wireless v Linuxu.
Řekl bych, že největším problémem je stagnace API Wireless Extensions [rozšíření pro bezdrátovou komunikaci] a autoři ovladačů proto dělají věci po svém (například podporu WPA), protože WEAPI se v této oblasti neprojevuje jako vůdce. To lze napravit. A v tuto chvíli to nevypadá ani na moc práce, protože hlavním provinilcem je tu WPA.
Komentáře vítám. Doufám, že to vyburcuje více lidí ke snaze o opravení aspoň nějakých věcí.
Takže, bez dalších okolků, zde je ten seznam:
Hodnoty kvality se výrazně liší nebo úplně chybí:
Téměř každý ovladač hlásí kvalitu jiným způsobem:
Je třeba udělat: sjednotit hodnoty kvality. Wireless Extensions podporují dva různé druhy dat o kvalitě - procentuální a dBm. JEDNO VYBRAT. Já bych doporučoval do uživatelského prostředí hlásit pouze procenta pomocí volání SIOCGIWSTATS. A pro získávání specifických hodnot dBm/šumu bych použil samostatná ioctl - bude-li to uživatelská aplikace _a_ ovladač podporovat. Nemůžeme po uživatelských aplikacích chtít, aby hádaly, podle kterého ze tři různých algoritmů ovladač kvalitu hlásí.
Hodnoty frekvence se výrazně liší od iw_get_range:
Je třeba udělat: sjednotit hodnoty frekvence u všech karet. Používat skutečné frekvence v MHz místo formátu "exponent a mantisa" jak je tomu nyní. Donutit uživatelské aplikace ke konvertování kanálů na frekvence - podle toho, jaké frekvence ovladač podporuje. Nebo opravit ovladače tak, aby hlásily dvojice Frekvence<->Kanál, když oznamují podporované frekvence. Ale podstatné je vybrat JEDEN ZPŮSOB a všechny ovladače přizpůsobit. Zbavit uživatelské prostředí hádanek a zvolit jedno API, které budou ovladače používat.
Airo/prism54 mají asi problémy s IPv6 a způsobují paniku jádra.
Je třeba udělat: zajistit, aby všechny ovladače při uzavírání likvidovaly svá data. Nebo opravit ty části jádra, které ta stará data využívají. Prostě přijít na to, kde je problém.
Ne všechny ovladače mají správnou podporu netlink:
Je třeba udělat: opravit všechny ovladače tak, aby po úspěšném připojení k přístupovému bodu daly jádru signál, že síťové spojení je "up" [nahozeno].
Ne všechny ovladače podporují bezdrátové scanování:
Je třeba udělat: urychlit začlenění nového ovladače orinoco do jádra.
Problémy s firmwarem
Je třeba udělat: vyřešit licenční vztahy mezi ovladačem od Cisco pro jádro 2.4 (který je pod MPL) a ovladačem airo v jádře (který je pod GPL). Pak zjistit, jakých změn se dočkal ovladač od Cisco, aby podporoval firmware až k verzi 5.30.17, a provést tyto změny v ovladači z jádra.
Podpora ethtool pro všechny ovladače:
Podpora Ad-Hoc režimu je ve většině ovladačů buď dost nestabilní nebo úplně chybí:
Je třeba udělat: opravit ovladače, aby podporovaly Ad-Hoc režim. Pokusit se od výrobců získat specifikace hardware a registrů - pokud to ještě pro všechny "moderní" karty nemáme.
Podpora WPA buď chybí nebo se na ní teprve pracuje. S tím je potřeba pomoci.
Je třeba udělat: standardizovat rozhraní pro WPA a příbuzné technologie a implementovat to rozhraní ve Wireless Extensions API. Opravit všechny ovladače, aby používaly nové API místo privátních volání ioctl(). Některé z ovladačů. které WPA podporují: atmel, madwifi, prism54, ipw2200. Rovněž by při té příležitosti bylo prospěšné zavést podporu pro volání, která potřebují 802.1x stacky (jako wpa_supplicant a Open 802.1x). Aby nemusely ovladače patchovat (Open 802.1x). Nebo vytvářet speciální háčkové moduly pro každý ovladač (wpa_supplicant), díky kterým mohou zachytávat potřebné autentizační pakety nebo nastavovat WPA na kartě.
Se skrytými ESSID ovladače zacházejí každý jinak.
Je třeba udělat: standardizovat všechny ovladače, aby do uživatelského prostoru pouze předaly prázdný řetězec - pokud stanice nevysílá ESSID. Ovladače by se neměly snažit být v této věci chytré.
Pořadí důležitosti (podle mě):
V originálu Kernel Traffic 297 vyšla navíc ještě tato témata:
Tento článek vychází ze seriálu Kernel Traffic (www.kerneltraffic.org) a je zveřejněn pod licencí GPL verze 2.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: