Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Asi si říkáte, že na AbcLinuxu podobný článek již vyšel, ale brzy zjistíte, že cíl našeho snažení bude celkem odlišný. Předem upozorňuji, že se stále pokládám pouze za mírně pokročilého uživatele a ani tento seriál nebude psaný pro profesionálního správce linuxového serveru. Zde zmíněný postup je jedním, nikoliv jediným možným řešením pro stavbu podobné sítě, a proto rád uvítám vaše návrhy na zlepšení v diskusi pod článkem.
Síť se bude skládat z jednoho linuxového serveru a dvou stanic se systémy MS Windows XP Professional a MS Windows 2000 Professional. Stanice budou využívat několika služeb, běžících na serveru, včetně Samba serveru, který bude fungovat jako primární doménový řadič. To znamená, že náš server bude zajišťovat centrální správu sítě a uživatelů.
Použít Linux na serveru a Windows na stanicích mi připadá jako v dnešní době vhodně využitelné řešení. Instalace všech prostředků, které budeme v tomto seriálu používat na serveru, je relativně velmi jednoduchá a rychlá a tím pádem efektivní. Pokud bychom třeba později chtěli připojit naší síť do internetu, mít na serveru Linux je z bezpečnostního hlediska výhodné a stanice s Windows jsou zase dobře použitelné tam, kde nemáme k dispozici uživatele zvyklé na Linux (kterých je stále většina). Navíc, chceme-li vybudovat podobné síťové řešení v nějaké fungující firmě, je veliká šance, že se zde již stanice s Windows nacházejí. Jediné dvě věci, které tedy bude nutné udělat, je nastavení serveru a přepnutí klientů s Windows do nově vytvořené domény NT.
Na stanicích lze samozřejmě lehce použít i Linux, čímž lze vyhovět i
uživatelům, kteří s produktem Windows z nějakého důvodu nepracují. Ke
sdíleným prostředkům našeho Samba serveru z linuxové stanice se totiž
jednoduše dostaneme přes aplikaci smbclient. Nastavením
linuxové stanice se zde však zabývat nebudeme, protože to již řešil tento článek.
Popis všech důležitých služeb běžících na našem serveru, jejichž konfiguraci si budeme v našem seriálu popisovat, je zde:
Určitě si říkáte, že provozovat DHCP, DNS či mailový server v takto malé
síti je nesmysl. Vím, že existují věci jako statické přidělení IP adresy či
soubor /etc/hosts, ale myslím si, že nakonec naše sít muže
sloužit pouze jako prototyp či pomůcka pro stavění sítě větší, kde se tyto
zmíněné služby s výhodou využijí, a kde je postup konfigurace stejný. A
nikdy není na škodu se naučit něco nového.
Siť tohoto typu se dá využít v domácnosti, či menší firmě, kde se sdílení domácích adresářů pomocí Samby, či zmíněné posílání e-mailů, hodí. Neměl by být problém připojit naší síť k jiné síti (internetu). V seriálu se tím zatím zabývat nebudu, ale je možné, že se k tomu v budoucnu vrátím.
Kromě zmíněných programů budeme samozřejmě potřebovat nějaké počítače. Jak bylo zmíněno, v článku budu popisovat síť s jedním serverem a dvěma stanicemi, avšak s přidáváním (či odebíráním) stanic by neměl být problém. Počítače mám spojené pomocí 8 portového ethernetového switche DeXlan a klasickými ethernetovými kroucenými dvoulinkami. Síťování tak funguje spolehlivě, takže mohu toto řešení doporučit.
Chod serveru zajišťuje Slackware Linux 10.0, veškerá popisovaná nastavení a konfigurace se tedy týkají této distribuce. Odlišnost nastavení v 99 % ostatních distribucí však bude maximálně v jiném umístění konfiguračního souboru.
Nebudu zde popisovat instalaci Linuxu, Windows ani potřebných programů,
protože to není hlavní náplní tohoto článku. Pouze podotknu, že je výhodné
mít Linux nějak šikovně rozdělený na oddíly (alespoň samostatný oddíl pro
/home, avšak lepší je oddělit i /tmp a
/var).
Předpokládám tedy, že máte operační systémy i výše zmíněné programy správně nainstalovány a připraveny k použití. Také je nutno zdůraznit, že veškerá konfigurace serveru se bude skládat z editací konfiguračních souborů a prací na příkazové řádce, a tak se předpokládá že vám tyto činnosti nejsou úplně cizí (grafické prostředí nejlépe na server vůbec neinstalovat). Pro všechna nastavení je také nutné mít oprávnění uživatele root.
Na závěr prvního dílu seriálu přidávám ještě konfiguraci mých počítačů v síti a malé doporučení ohledně hardwaru:
Hardwarové nároky na stanice jsou pouze takové, aby vám tam běžela nějaká NT verze Windows (NT/2000/XP), nároky na server jsou rychlejší (7200rpm, ale i s 5400 vyjdeme) a větší (řádově pár GB, podle toho kolik připojíme stanic) disk.
V příštím díle už půjdeme k věci. Konkrétně si kromě základního nastavení pro naše budoucí uživatele vytvoříme uživatelské kvóty a nastavíme DHCP a DNS.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Ak si mal na mysli nieco ine, tak napis.
. Jen tak dale.
Dakujem
)