Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nejprve se podíváme na program TIPP10. Je primárně v němčině (na angličtinu je nutné ručně přepnout) a většina cvičení či lekcí je… také v němčině. Krom toho obsažená rozložení klávesnice, která se při psaní ukazují na obrazovce, jsou — jak jinak — německá a švýcarská, vedle toho je to jen americká QWERTY. Proto nás bude zajímat v prvé řadě editor lekcí a statistické zpracování výsledků psaní. TIPP10 ještě obsahuje primitivní hru „padající písmena“ (podobnou minule zmíněným XLetters), ale za řeč to moc nestojí.
Na webu programu najdeme ke stažení instalátor/balíčky pro několik linuxových distribucí, MS Windows a Mac OS X. TIPP10 tedy nainstalujeme. Po prvním spuštění bude zřejmě německy. Pokud preferujete angličtinu, přepnout se můžete v nastavení (tam se dostanete přes Datei — Grundeinstellungen) Sprache, kde Programmoberfläche změňte na English a akci potvrďte (Speichern) — a následně aplikaci restartujte. Ve stejném konfiguračním dialogu si můžete nastavit lekce pro výuku psaní všemi deseti a rozložení klávesnice, což se hodí, protože pak je možné zvolit si také nahrazování znaků, které se na klávesnici nenachází (např. při zvolení US QWERTY se ve výchozím stavu bude v lekcích nahrazovat ‚ä‘ za ‚ae‘ apod.).
Při opisování lekcí se může zobrazovat virtuální klávesnice (jako nápověda, neznáte-li polohu kláves zpaměti) a vedle nad ní se ukazuje opisovaný text — aktuální řádek, jenž se při psaní posouvá, aby se kurzor nacházel uprostřed. Velikost, barvu a písmo si jde nastavit. Z dalších věcí, jež lze nastavit, stojí za zmínku způsob opravování překlepů (doporučuji zapnout nutnost smazat špatný znak pomocí Backspace) a především délka lekce — můžete opisovat celou lekci, nastavený počet minut nebo počet znaků, přičemž volba Intelligence navýší objem opisovaného textu o počet chyb, které uděláte.
Vzhledem k tomu, že většina lekcí je v němčině, doporučuji si přidat vlastní texty. To uděláte tak, že v levém panelu vyberete kartu Own lessons a následně Edit a New lessons nebo Import lesson. V jednoduchém dialogu pak vložíte název lekce a text samotný. Bohužel nejde zadat třeba celou knihu, spíše necelou kapitolu, resp. několik stránek (omezení je 400 řádků). Lekcí jsou dva typy: Sentence lessons (opisování textu) a Word lesson (opisování krátkých úryvků z textu, volně uspořádaných).
Po dokončení lekce se zobrazí statistiky. Ukládají se délka lekce, rychlost opisování ve znacích za minutu, počet a poměr zastoupení (žel jen v celých procentech) chyb — na základě toho program váš výkon ohodnotí jakýmsi skóre (mj. jeho výpočet najdete v nápovědě k programu) a zanese ho do grafu výsledků, v němž by měl být vidět vývoj v čase. Chybami se člověk učí, proto se hodí přehled chyb, které jste udělali. Je to jednak diagram, který ukazuje počty chyb pro jednotlivé prsty (má smysl, pokud používáte rozložení kláves nastavené v programu), a tabulka špatně napsaných znaků, jednak samotný opisovaný text s vyznačenými chybami.
TIPP10 je poměrně příjemný, má jednoduché, nerušící uživatelské rozhraní, na druhou stranu ale příliš zaměřený na německy hovořící země a ocenil bych detailnější statistiky.
Amphetype je sice primárně určen pro MS Windows, ale díky tomu, že je napsán v Pythonu a PyQt, funguje na GNU/Linuxu bezproblémově. Na webu najdeme mezi soubory ke stažení pouze instalační archiv pro MS Windows, proto si budeme muset stáhnout zdrojové kódy — a spustit v Pythonu soubor Amphetype.py.
svn checkout http://amphetype.googlecode.com/svn/trunk/ amphetype-read-only cd amphetype-read-only/ python Amphetype.py
Amphetype se již bohužel nevyvíjí, autor ho nepoužívá a pokud tedy zatoužíte po rozšíření funkcionality nebo opravě nějaké chyby (ačkoliv aplikace se mi jeví stabilní), budete se o to muset postarat sami.
Doplnění: Nová, aktualizovaná verze byla vydána v roce 2021. Využívá Python 3 a Qt5. Instaloval se dá z repozitářů PIP.
Stojí za zmínku, že zatímco předešlé programy jako KTouch nebo TIPP10 byly zaměřeny primárně na výuku psaní všemi deseti, Amphetype jakékoliv pomůcky pro prvotní fázi učení se pomíjí — je zamýšlen k sofistikovanějšímu procvičování především psaním delších textů. Doporučují se např. romány stažené z webu projektu Gutenberg — technicky by mělo jít o soubory s prostým textem kódovaným pomocí UTF–8. Amphetype je rozseká na části, načež můžete tyto oddíly postupně opisovat — a tímto vlastně knihu číst. Uživatelské rozhraní pro tuto činnost je velice jednoduché, jde o prosté pole s textem a obyčejné pole jakoby textového editoru, které pouze při chybě změní barvu (tu si můžete, stejně jako písmo, nastavit).
To nejpodstatnější u Amphetype jsou statistiky a následné procvičování toho, co vám nejde. Sledované ukazatele jsou rychlost (v slovech za minutu), přesnost (v procentuálním zastoupení správně napsaného textu) a „viskozita“ (jak moc není psaní plynulé, hodnota by se měla blížit nule). Hodnoty pro jednotlivá „sezení“ jsou v kartě Performance vynášeny do grafu — ty je možné několika způsoby nastavit, aby zobrazovaly co nejnázorněji posun výsledků v čase. Oproti tomu karta Analysis zobrazuje přehled nej(bez)problémovějších znaků, trojic znaků nebo celých slov, a to opět podle stejných měřítek. Tlačítkem Send List to Lesson Generator si můžete výsledky poslat do generátoru lekcí (karta Lesson Generator), který dokáže celkem rozumně sestavit sadu slov k procvičení na základě toho, co se mu předhodí (ze souboru, z toho, co už je v databázi, nebo právě na základě výsledků vašich testů). Takto můžete cvičit slova nebo kombinace znaků, které vám činí problémy. A pokud byste si výsledky rádi nějak zpracovali sami, můžete celkem snadno, protože Amphetype používá pro ukládání dat obyčejnou databázi SQLite.
Amphetype má smysl především při dlouhodobém používání, teprve pak dostanou statistiky jakousi vypovídací hodnotu (přiložené snímky obrazovky nejsou zcela vypovídající, ale o svou obsáhlou databázi jsem bohužel přišel). Jeho „nudné“ uživatelské rozhraní mi vyhovovalo ze všech testovaným programů nejvíce. Detailní nastavení výběru a generování lekcí potenciálně mohou najít využití, ovšem já ho příliš nepoužívám. Naopak oceňuji slušný import i obsáhlejších textů — už jsem výše zmíněným způsobem i něco přečetl.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: