Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na úvod ještě mírně odbočím: učení se nového rozložení, prstokladu, vůbec psaní všemi deseti je poměrně náročné. Může trvat několik týdnů až měsíců a chvílemi je doprovázeno frustrací (z pomalosti či nepřesnosti). Na druhou stranu je to investice do budoucna, která se jen tak neztratí (a nezapomíná). Není přitom špatné vést si přitom záznamy, aby časem (ne)byl vidět pokrok.
Osobně jsem názoru, že klasický styl výuky psaní na stroji (psaní nesmyslných znakových řetězců jako „ffjfjj“) je nudný a neskutečně odpudivý. Raději jsem postupoval tak, že jsem rovnou skočil do vody, tedy začal psát opravdový smysluplný text a občas jsem se v krizové situaci podíval na obrázek s rozložením kláves. Trénink na hrách nebo opisováním (tedy současně čtením i psaním) reálného textu (třeba citátů nebo knih) považuji za mnohem příjemnější a praktičtější (píšeme snad běžně obskurností typu „ffjfjj“?).
Především pro MS Windows existuje množství (vesměs komerčních) aplikací, které obsahují více či méně propracované výukové lekce a dovedou zobrazovat statistiky rychlosti a chyb — některé na základě těchto statistik zvládají i intenzivnější procvičování nejproblémovějších (kombinací) znaků. Mnoho podobných (byť obvykle jednodušších) aplikací a především testů rychlosti najdeme i na webu. Zde se jimi nebudu zabývat, tak aspoň jmenuji tři asi nejrozšířenější: Ryan Heise’s hi-games.net, TypeRacer a KeyHero.
KTouch je součástí balíku KDE Edu, z čehož už je zřejmé, do kterého desktopového prostředí lépe zapadne. Přesto funguje i na MS Windows a samozřejmě i obecně na linuxovém desktopu. Klavaro je jeho protějšek z GNOME. Oba tyto programy — ačkoliv vypadají na první pohled výrazně odlišně — zvládají v podstatě totéž.
Oba obsahují velké množství jazyků (resp. lekcí v různých jazycích) a rozložení klávesnice, přičemž si jde snadno definovat vlastní rozložení, pokud by to vaše v nabídce chybělo. Klavaro navíc zahrnuje krátkého instruktážního průvodce, který ukazuje základní prstoklad při psaní všemi deseti.
To hlavní je ale (podle mého soudu) nahrávání vlastních textů/lekcí, uživatelské rozhraní při psaní a nakonec také statistiky. V KTouch si vlastní text přidáme pomocí Procvičování: Otevřít soubor s prostým textem… nebo Upravit lekci…. V Klavaru se totéž provede skrze tlačítko Další texty. Obě aplikace také zobrazují statistiky, tedy především rychlost, počet/zastoupení chyb a konečně graf s dlouhodobým posunem výsledků. Liší se jen detaily jako uživatelské rozhraní — to je otázka osobních preferencí.
Ještě stojí za zmínku různé režimy v Klavaru: Adaptabilita obsahuje náhodné řetězce znaků, Rychlost náhodná slova ze vstupního souboru (přitom nejde opravovat chyby) a Plynulost souvislý text.
Další dvojice programů je konzolová. GNU Typist se sestává především z mnoha různých lekcí pro výuku psaní všemi deseti, mezi nimiž se najdou i povedené souvislé texty. Přitom se zobrazuje dosažená průměrná rychlost a počet chyb. Je trochu škoda, že v aplikaci dělá neplechu (viz obrázky) čeština, což se mi nedařilo opravit.
TypeSpeed je spíše hra: zleva „padají“ slova a hráč je musí psát dostatečně rychle, aby nedoputovala k pravému okraji. Na výběr je několik balíčků slov: namátkou anglická slova, klíčová slova jazyka C# nebo unixové příkazy. Nejlepší výsledky se ukládají (zahrnují skóre, rychlost psaní, počet chyb apod.).
TuxTyping je součástí balíku Tux4Kids. Z toho je zřejmé, že je cílen především na děti. Odpovídá tomu i poněkud infantilní forma. Grafika přitom příliš nezaujme, zvuky zní vysloveně amatérsky, ba až otravně a elektronický „tuc-tuc„ doprovod tomu rozhodně nepřidává. Česká lokalizace také není zcela kompletní a na slovní zásobu pro trénink je poměrně chudá, proto jsem se díval spíše na anglickou variantu.
Dvě hry Fish Cascade a Comet Zip kopírují známé náměty — jako obvykle shora padají slova a je cílem je psát rychleji než dopadnou. K dispozici je mnoho balíčků slov včetně názvů různých organismů či geografických útvarů v mnoha jazycích, ale slova se začnou rychle opakovat. Navíc jsem narazil na technický problém, totiž TuxTyping hlásí chybu při každém stisku AltGr, pokud tento modifikátor používám pro psaní české diakritiky, takže s českými slovy jsem narazil (nemusí platit pro vaše rozložení kláves).
Něco mezi TypeSpeed a režimem Fish Cascade v TuxTyping je hra XLetters. Princip je stejný, ale provedení trochu jiné. Slovní zásoba (anglická) je tentokrát rozsáhlá; slova padají a po skoku do další úrovně svůj pokles zrychlují, ale zvláštností je, že na konci každé úrovně začnou místo slov padat shluky všelijakých znaků, což vyzývá k procvičení si mimo programování méně častých symbolů/kláves.
Pro úplnost zmíním několik již nevyvíjených programů, které se mi zprovoznit nepodařilo:
Klavaro, potažmo KTouch mohu doporučit. Někdy příště bych ale rád představil dva programy, které jsou funkcionalitou o poznání zajímavější, ale o nichž, pokud vím, se (aspoň na GNU/Linuxu) moc neví: Amphetype a TIPP10.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
3.4.2012 06:38
vain | skóre: 16
3.4.2012 08:25
|🇵🇸 | skóre: 94
| blog:
4.4.2012 01:48
|🇵🇸 | skóre: 94
| blog:
7.4.2012 02:13
|🇵🇸 | skóre: 94
| blog:
3.4.2012 07:31
DaBler | skóre: 17
| blog: dabler
| Brno
3.4.2012 08:04
|🇵🇸 | skóre: 94
| blog:
Znám, občas hraju. Ale dvě připomínky:
3.4.2012 12:49
Marián Kyral | skóre: 29
| blog: Sem_Tam
| Frýdek-Místek
3.4.2012 14:31
|🇵🇸 | skóre: 94
| blog:
4.4.2012 05:04
Marián Kyral | skóre: 29
| blog: Sem_Tam
| Frýdek-Místek
Mimochodem ta hra by mohla mít čitelnější font.
Takze z toho odvozuju, ze deseti bychom dali 54, to se nevyplati ucit.
8.4.2012 05:08
|🇵🇸 | skóre: 94
| blog:
3.4.2012 10:32
pek | skóre: 20
3.4.2012 11:08
|🇵🇸 | skóre: 94
| blog:
3.4.2012 15:16
David Watzke | skóre: 74
| blog: Blog...
| Praha
[cz172638@localhost ~]$ LANG=cs_CZ gtypist
P�ejeme p��jemn� psan�!
[cz172638@localhost ~]$ LANG=cs_CZ.UTF-8 gtypist
Přejeme příjemné psaní!
Psaní všemi deseti je až překvapivě dobrá věc. Hlavně pro nás, kteří tráví před klávesnicí x hodin denně. Člověk by nevěřil kolik času se tak dá ušetřit a věnovat ho třeba důležitějším věcem.
Nicméně se pořád řeší hlavně program, který používat na naučení se. Já ale vidím mnohem větší problém v motivaci a výdrži při učení. Aby člověk po 2 týdnech nezjistil, že cvičí už jen 2 hod týdně a to je na nic. Proto je možná lepší vstoupit do nějakého online kurzu, ke kterému bývá zdarma i program, ale hlavně je tam lektor, který vás motivuje, vede, dává rady.
Jeden z takových kurzů je např. 10prstů. Podrobnosti si přečtěte třeba zde
http://www.mini-kurzy.cz/psani-vsemi-deseti-pracujte-rychleji-a-bez-preklepu/
Snad jsem pomohl
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
5.4.2012 18:04
