Byla vydána nová major verze 27.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 1.8.0 svobodného multiplatformního softwaru pro konverzi video formátů HandBrake (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Microsoft představil nové označení počítačů Copilot+. Dle oznámení se jedná se o počítače poskytující funkce umělé inteligence. Vedle CPU a GPU mají také NPU (Neural Processing Unit). Uvnitř představených Copilot+ notebooků běží ARM čipy Qualcomm Snapdragon X Elite nebo X Plus.
Příspěvek na blogu Codean Labs rozebírá zranitelnost CVE-2024-4367 v PDF.js, tj. mj. prohlížeči PDF souborů ve Firefoxu. Při otevření útočníkem připraveného pdf souboru může být spuštěn libovolný kód v JavaScriptu. Vyřešeno ve Firefoxu 126.
Lazygit byl vydán ve verzi 0.42.0. Jedná se o TUI (Text User Interface) nadstavbu nad gitem.
K open source herní konzole Picopad přibyla (𝕏) vylepšená verze Picopad Pro s větším displejem, lepšími tlačítky a větší baterii. Na YouTube lze zhlédnout přednášku Picopad - open source herní konzole z LinuxDays 2023.
Byla vydána (𝕏) nová major verze 17 softwarového nástroje s webovým rozhraním umožňujícího spolupráci na zdrojových kódech GitLab (Wikipedie). Představení nových vlastností i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Sovereign Tech Fund, tj. program financování otevřeného softwaru německým ministerstvem hospodářství a ochrany klimatu, podpoří vývoj FFmpeg částkou 157 580 eur. V listopadu loňského roku podpořil GNOME částkou 1 milion eur.
24. září 2024 budou zveřejněny zdrojové kódy přehrávače Winamp.
Google Chrome 125 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 125.0.6422.60 přináší řadu oprav a vylepšení (YouTube). Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 9 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
V dnešním díle seriálu o souborových systémech se budeme bavit o historicky prvním linuxovém souborovém systému, který podporoval žurnálování. Jistě jste jméno ReiserFS už někdy slyšeli a v tomto díle se o něm dozvíte něco blíže. Hlavní osoba, která za tímto projektem stojí, je Hans Reiser, po kterém byl filesystém pojmenován. Ovšem vyvíjelo ho s ním samozřejmě ještě spousta dalších spolupracovníků.
Teď byste možná rádi věděli, proč ReiserFS používat. Má spoustu vlastností, které ostatní filesystémy neobsahují. Jak jsem již řekl, jedná se o žurnálovací souborový systém, tudíž jednou z výhod, které poskytuje, je zajištění konzistence dat při výpadku a také zrychlení obnovení systému oproti fsck.
ReiserFS je založen na rychlém balancovaném stromu. Je tak zrychlena práce např. s velkým množstvím položek v adresáři. Už není žádným problémem, aby adresář obsahoval třeba 100 000 souborů, ReiserFS s takto obsáhlým adresářem pracuje bez problémů.
Třetí a nejdůležitější vlastností je jeho schopnost pracovat efektivně s místem na diskovém oddílu. ReiserFS neukládá data do bloků pevných velikostí. Pokud chceme uložit několik souborů velkých například 100B, uloží jich ReiserFS filesystém několik do jednoho bloku. Použitím tohoto souborového systému tedy šetříme nezanedbatelnou měrou prostor na našem záznamovém médiu. Stejně tak jsou do jednoho bloku ukládány konce souborů, které už nezabírají celý blok. Na druhou stranu tím však dochazí ke snížení výkonnosti filesystému, kvůli vyšší míře externí fragmentace.
Dalším problémem je přidání dalších dat na konec souboru. V tomto případě je na první pohled zřejmé, že se jedná o složitější problém, než např. u Ext2, kde přidaní několika bytů je triviální záležitostí. Jednoduše se použije nevyužité místo v rámci bloku, který používá soubor jen z části. Ovšem u Reiserfs musí dojít k přesouvání dat do jiných bloků, aby se tam přidávaná data vešla.
Uchovávání malých souborů se hodí hlavně v případě databází. ReiserFS byl navržen, aby umožnoval ukládat malé záznamy na disku, tudíž aby nebylo nutné používat nějaké způsoby shromažďování dat do větších souborů. Tento přístup by měl nejen zvýšit výkon, ale také snížit dobu vyvíjení aplikací tím, že programátoři nemusí vymýšlet způsoby, jak spojit několik malých bloků dat do jednoho velkého. Mohou je jednoduše na disk ukládat každý zvlášť.
Jako první věc, kterou musíme provést, pokud chceme používat
ReiserFS filesystem, je opět kompilace kernelu, který tento
filesystém podporuje. Stačí povolit volbu
CONFIG_REISERFS_FS
. Pokud používáte make
menuconfig
nebo make xconfig
, najdete ji v menu
Filesystems
, položka Reiserfs support
.
Podpora ReiserFS se dá zkompilovat přímo do kernelu nebo jako
modul. Pokud budeme používat Reiserfs na kořenový svazek, je nutné
zakompilovat podporu Reiserfs přímo do kernelu.
Pro vytvoření nového filesystému poté slouží příkaz:
mkreiserfs /dev/hdXX
,
/dev/hdXX
je zařízení, kde chcete nový filesystém
vytvořit. Poté již můžeme bez problémů nový diskový oddíl připojit.
Nevýhodou oproti ext3 je bohužel nemožnost přetransformovat
filesystém z klasického ext2 na reiserfs bez ztráty dat.
Dále je nutné přidat záznam do konfiguračního souboru
/etc/fstab
, tento záznam může vypadat následovně:
/dev/hdc1 /home reiserfs defaults 0 0
Položka /home
je místo, kam chcete diskový oddíl
připojit, tudíž si ho samozřejmě můžete změnit podle potřeby.
Jak jsem již uvedl, ReiserFS má i některé své nedostatky (práce
s konci souborů), které výkon snižují. Tyto nedostatky se však dají
částečně napravit pomocí správných nastavení při připojování
oddílu. Pomocí volby noatime
zrušíme záznamy
filesystému o posledním přístupu ke všem položkám filesystému.
Další volbou, která zrychlí práci s filesystémy je
notail
. Tím zrušíme ukládání konců souborů do jednoho
bloku. Ztratíme tím sice nějaké místo na disku, ale dojde k
zrychlení práce filesystému. Tedy např. kořenový filesystém znovu
přípojíme se se správnými parametry pomocí příkazu:
mount / -o remount, notail
Opravený záznam v souboru /etc/fstab
je
následující:
/dev/hdc1 /home reiserfs noatime,notail 0 0
Užitečnou vlastností ReiserFS filesystému je možnost změny jeho
velikosti. Příkaz resize_reiserfs
slouží právě
ke změně velikosti diskového oddílu. Ke zvýšení velikosti ho
dokonce nemusíme ani odpojovat. Pokud souborový systém zvětšujeme,
je nutné, aby bylo samozřejmě na disku volné místo (např. zrušením
následujícího oddílu pomocí příkazu cfdisk
).
Když chceme zmenšit filesystém, musíme nejprve použít
resize_reiserfs
a poté teprve
cfdisk
(pozor aby jste ho nesnižovali na menší
než velikost, kterou data na něm zabírají!).
Například kdybychom chtěli zmenšit velikost filesystému na
diskovém oddílu /dev/hda2
připojeném na adresář
/mnt
, postupovali bychom následovně:
umount /mnt
resize_reiserfs -s -1G /dev/hda2
mount /dev/hda2 /mnt
Bližší informace získáte z manuálové stránky
resize_reiserfs(8)
.
K dalším výhodám souborového systému ReiserFS patří podpora žurnálovacího souboru na odděleném diskovém oddílu a dynamické alokování inodů. Jak jsem se již zmínil také možnost online zvětšit filesystém. Zajímavá je podpora špatných bloků a pomocí externího patche i možnost quot.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: