Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Vždycky v létě se objeví několik požadavků na automatické poštovní odpovědi. Lidi, kteří celý rok žili se svými zákazníky a obchodními partnery, denně vyřizovali několik desítek mailů, nyní nasedli do svých plechovek a odjeli se válet někam k moři. Samozřejmě chtějí, aby se o svou radost z dovolené mohli podělit i se svým počítačem a se svými poštovními protějšky a vyžadují, aby systém automaticky odesílal informaci o mobilním telefonním čísle, na kterém jsou k zastižení, a kdy zase začnou pracovat a vyřizovat poštu.
Nejjednodušším řešením, které napadne i jinak nenápadného uživatele, je nastavení filtru v Outlooku - na všechny zprávy jejich poštovní klient automaticky odpoví "Nejsem tady, vrátím se v pondělí". V pondělí se pak diví, že o jejich dovolené nikdo nic neví a tlučou se do hlavy, když jim dojde, že aby jejich řešení fungovalo, měli nechat počítač zapnutý.
Z nenápadného uživatele se stane nápadný v momentě, když se někde na druhé straně poštovního drátu vyskytne podobný chytrák a jejich poštovní programy si začnou hromadně vyměňovat upozornění o dovolené. Nejdříve se zaplní lokální disk v PC, Outlook přestane komunikovat, potom se zaplní disky na serveru a nakonec se natlakují všechny datové dráty a začne hrozit jejich exploze. Po návratu z dovolené se pak ubohý uživatel tluče do hlavy, když se musí probírat několika desítkami tisíc zpráv.
Zkušený síťový administrátor, před kterým začnete mluvit o automatické odpovědi, se proto začne zcela oprávněně ježit a bránit. Někdy se ale ubránit nelze a je potřeba něco vymyslet.
Pro podobné úlohy lze docela snadno využít program procmail. Ten dnes bývá použitý ve většině linuxových distribucí. V manuálových stránkách je přímo uvedený příklad, který je docela slušně zabezpečený proti nežádoucí poštovní smršti. Poštu přes internetové prostředí transportuje například postfix nebo sendmail a procmail je program, který se používá pro uložení doručené pošty do uživatelovy schránky na serveru. Tam pak pošta čeká, než si ji uživatel některým protokolem pro přístup ke schránce (imap, pop3) vybere do svého klienta (Outlook, Mozilla, Thunderbird). Při ukládání pošty může dělat procmail spoustu užitečných činností - podle různých kritérií třídit poštu do různých přihrádek, přeposílat poštu jinam, zbavovat uživatele spamu a také odpovídat na poštu.
Bohužel jsou procmailovy vyjadřovací prostředky dosti nezvyklé a mnoha lidem dělá problémy v procmailu udělat i ty nejjednodušší úlohy. Je naprosto nemožné přesvědčit obyčejného uživatele a i mnohého správce, aby byl ochotný se procmailu věnovat.
Příklad v manuálu procmailex(5) uvádí jednoduchý skript, který imituje činnost programu vacation (nikdy jsem na tento program, narozdíl od procmailu, nenarazil). Podobně si může nastavit automatickou odpověď zkušený administrátor. Jenže pro obyčejného uživatele - většina jich navíc pracuje ve Windows - je takový způsob zcela nevhodný.
Skutečně efektivní systém musí splňovat několik kriterií:
Předložené řešení používám už poměrně dlouho a celkem se mi osvědčilo. Největším problémem tohoto řešení je, že musím uživatelům vysvětlovat, co je to ten Notepad a že Wordem soubor pro automatické odpovědi opravdu vytvořit nemohou, a že záleží na tom, jestli napíší "dovolena.txt" s dlouhým nebo krátkým písmenem á.
Proti nebezpečí poštovní smrště se systém brání hned dvěma způsoby - v prvé řadě si vede seznam adres, na které už byla automatická odpověď odeslaná. Za druhé vyrobí v hlavičce odesílané pošty značku (X-Loop: user@firma.cz), podle které může zprávu nebo odpověď na zprávu později identifikovat.
Celý systém se řídí existencí souboru dovolena.txt.
Jestliže v domácím adresáři uživatele takový soubor existuje, jeho
obsah se odesílá jako automatická odpověď. Uživatelé Windows proto
musejí mít přístup do svého domácího adresáře - ten jim lze připojit
například přes Sambu.
Skript samotný by měl být uložen v domácím adresáři v souboru
.procmailrc. Tam se může válet nečinně celou věčnost a
čekat na svou příležitost (než se objeví soubor dovolena.txt).
Obvyklí uživatelé bývají do konferencí přihlášení jen vyjímečně, u nich nejsou potřeba prakticky žádné úpravy. Ve složitějších případech lze úpravou skriptu lépe určit, kam se bude automatická odpověď odesílat. Procmail je dobře dokumentovaný a v manuálových stránkách je uvedeno i velké množství užitečných příkladů.
# Tady přepište svou část adresy za zavináčem
DOMENA="mojefirma.cz"
############################################
# Filtry na dovolenou. Vše se řídí existencí
# souboru $HOME/dovolena.txt
# V souboru je text, který se posílá
# uživatelům jako automatická odpověď.
# Soubor by měl být napsaný v češtině pro
# windows.
############################################
# Neexistuje-li soubor dovolena.txt,
# není důvod pro existenci souboru
# s adresami, na které se někdy posílaly
# automatické odpovědi. Smazat.
:0 w:
* ? test ! -r $HOME/dovolena.txt
* ? test -r $HOME/dovolena.cache
| rm -f $HOME/dovolena.cache
############################################
# Zkontrolovat, zda nejde o spam. Na ten
# se nebude odpovidat.
:0fw: spamassassin.lock
* !^X-Spam-Status
* !^FROM_DAEMON
* !^X-Loop: $LOGNAME@$DOMENA
* !^X-Loop:.*@$DOMENA
* ? test -r $HOME/dovolena.txt
| spamc
############################################
# Nezapomenout doplnit konference, na které
# se nesmí odpovídat!
:0 Whc: dovolena.lock
* !^To:.*linux.*
* !^X-Spam-Flag: YES
* !^FROM_DAEMON
* !^X-Loop: $LOGNAME@$DOMENA
* !^X-Loop:.*@$DOMENA
* ? test -r $HOME/dovolena.txt
| formail -rD 16384 dovolena.cache
:0 ehc
| (formail -rI"Precedence: junk" \
-A"X-Loop: $LOGNAME@$DOMENA" ;\
-A"Content-Type: text/plain; charset=\"win-1250\"" ;\
cat $HOME/dovolena.txt \
) | $SENDMAIL -oi -t
|
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
procmail: Executing " test ! -r $HOME/.dovolena.txt" procmail: Match on " test ! -r $HOME/.dovolena.txt" procmail: Executing " test -r $HOME/.dovolena.txt" procmail: Match on " test -r $HOME/.dovolena.txt"
[stepan@server testmail]$ test ! && echo ok ok [stepan@server testmail]$ test || echo bad bad
procmail: Executing " test" procmail: Match on " test" procmail: Executing " test !" procmail: Match on " test !"
Zjisti, ze jste away a navic do kdy...a pak vas vykradou.
. Já taky vím, že nikdo nezjištoval, jestli tohle je způsob jak bytaři získávají informace, ale proč riskovat? Když si představím jak si dotyčný dává práci s nastavením radiobudíku, aby byl zvuk v bytě, instruuje důvěryhodné sousedy k vybírání tisku a papírové pošty (a rozšlapávání detekčních sušenek pod rohožkou), nastavuje spínače k rozsvěcení světel na večer ... a pak udělá takovouhle hovadinu, jako by vylepil na dveře velkou ceduli, nejsem doma, pojďte si sem! Jediné štěstí, že většinou není zcela zjevná spojitost mezi automatickou odpovědí a bydlištěm uživatele (ačkoliv často to zjistit lze).
- muze dojit k zahlceni emailove konference pri nevhodnem nastaveni (stalo se nescetnekrat)
- spameri si mnou ruce, jak tahle adresa vyborne funguje (dtto)
- cervu a viru vsude chodi jako mraku. Podvrzeneho odesilatele zavirovaneho mailu zcela jiste nesmirne zajima, za jsem zrovna na dovolene u teticky na Sumave, v Chorvatsku, na chalupe nebo jsem odjel lovit velryby a vratim se za pul roku (dtto)
- zase jsme zbytecne zaplacali cyberspace nesmyslnymi maily, ktere nikoho nezajimaji
Suma sumarum - v dnesni dobe fakt vynikajici napad.
) obvykle nebyvaji zapsani v ruznych mailovych konferencich, cimz jeden pripadny problem odpada
.
Spamy a viry staci detekovat Spamassassinem, ktery ma zatracene slusnou uspesnost, a na takove maily samozrejme neodpovidat. A to mizive procento, ktere projde, nepredstavuje problem - i kdyby to prislo z nejake platne adresy (hehe, to jeste dneska nejake viry delaji??), tak to za to riziko stoji - koneckoncu, treba se pak omylem osloveny zacne o produkty firmy zajimat, muze to byt potencialni zakaznik
.