Společnost Jolla spustila kampaň na podporu svého nového telefonu Jolla Phone se Sailfish OS. Dodání je plánováno na první polovinu příštího roku. Pokud bude alespoň 2 000 zájemců. Záloha na telefon je 99 €. Cena telefonu v rámci kampaně je 499 €.
Netflix kupuje Warner Bros. včetně jejích filmových a televizních studií HBO Max a HBO. Za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun).
V Las Vegas dnes končí pětidenní konference AWS re:Invent 2025. Společnost Amazon Web Services (AWS) na ní představila celou řadu novinek. Vypíchnout lze 192jádrový CPU Graviton5 nebo AI chip Trainium3.
Firma Proxmox vydala novou serverovou distribuci Datacenter Manager ve verzi 1.0 (poznámky k vydání). Podobně jako Virtual Environment, Mail Gateway či Backup Server je založená na Debianu, k němuž přidává integraci ZFS, webové administrační rozhraní a další. Datacenter Manager je určený ke správě instalací právě ostatních distribucí Proxmox.
Byla vydána nová verze 2.4.66 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 5 bezpečnostních chyb.
Programovací jazyk JavaScript (Wikipedie) dnes slaví 30 let od svého oficiálního představení 4. prosince 1995.
Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2025-55182 s CVSS 10.0 v React Server Components. Zranitelnost je opravena v Reactu 19.0.1, 19.1.2 a 19.2.1.
Bylo rozhodnuto, že nejnovější Linux 6.18 je jádrem s prodlouženou upstream podporou (LTS). Ta je aktuálně plánována do prosince 2027. LTS jader je aktuálně šest: 5.10, 5.15, 6.1, 6.6, 6.12 a 6.18.
Byla vydána nová stabilní verze 3.23.0, tj. první z nové řady 3.23, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána verze 6.0 webového aplikačního frameworku napsaného v Pythonu Django (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Mnohé vycházejí z použitého kernelu 3.13. Zatímco na kernel.org již visí verze 3.14.1, dříve zmrazené Ubuntu přináší řadu 3.13 a s ní novinky týkající se podpory té či oné generace GPU či CPU. Ale upřímně, verze kernelu průměrného, převážně klikajícího uživatele nijak netrápí, stejně tak třeba X.Org či GCC.
Zajímavější je nejnovější Unity. Canonical vyslyšel některé nářky uživatelů a tak zde máme nově možnost měnit velikost ikon ve spouštěcí liště (launcheru) od 16 pixelů po 64 pixelů. Lištu tak lze výrazně zmenšit bez nutnosti nějakého „hackování“. Okna aplikací jsou více „bezokrajová“ než dosud a přibyly dvě klíčové vlastnosti: za prvé je možné aplikaci minimalizovat do launcheru přímo kliknutím na ikonu v něm a za druhé je konečně možné přemístit menu programu z horní lišty obrazovky do horní lišty v okně aplikace. Ubuntu 14.04 LTS, tedy přesněji Unity, je lépe vyladěno pro použití na monitorech s vysokou bodovou hustotou – všech těch notebooků s „4k“ či „3k“ displeji a také desktopových monitorů s rozlišení 3840×2160.
Dosud používaný program systémových nastavení (GNOME Control Center) je nově nahrazen vlastním Unity Control Center. A jak již jistě víte: od této verze není podporováno cloudové úložiště, jehož funkčnost Canonical letos ukončí. Verze 14.04 je také poslední která využívá inicializační systém upstart, ten Canonical již brzy nahradí pomocí systemd, pro který se rozhodl tým Debianu. LTS verze bude podporována 5 let, varianty jako Lubuntu či Kubuntu dostanou tříletou podporu.
Je v podstatě shodná s předchozími verzemi, akorát vypouští krok týkající se Ubuntu One.
I zde se nic zásadního nemění, tato okna a dialogy známe již delší dobu.
Totéž platí pro Centrum softwaru.
Instalace uzavřených ovladačů, resp. volba mezi uzavřeným a otevřeným, je velmi přehledná. Systém sám nastaví vše potřebné.
Poněkud „zábavanou“ je ale instalace Steamu. Ta se neprovádí instalací, ale zakoupením, které vyžaduje přilogování k účtu Ubuntu One. To celé je bizarní hned v několika úrovních: Steam je zadarmo, takže nastavení koupě je faux pass. Navíc požadovat v Ubuntu, které již oficiálně nepodporuje Ubuntu One, přihlášení k Ubuntu One, je vskutku masakrózní úlet. Vyberte si sami, jestli teď vyjádříte znechucení, pobavení, nebo jen nechápavě zakroutíte hlavou.
PS: to, co musíte instalovat, není „Steam“ (vyhodí „404“), ale „steam-launcher“. Matoucí.
Jestli je 14.04 LTS konzervativní, pak si možná bere příklad z grafického rozhraní ovladače Nvidia.
V tomto konkrétním případě je to jedině v pořádku.
Co jiná linuxová distra často nenabízejí, jsou rychlé spouštěče pro významné a používané služby. Za všechny si ukažme facebook, GMail a Youtube. Pro takovéto stránky umí Ubuntu nabídnou vytvoření spouštěče v liště, což funguje tak, že danou webovou stránku poté spouští, jako by šlo o běžnou aplikaci. Pokud si vzpomenete na někdejší projekt Mozilla Prism, tak budete vědět. Kupříkladu GMail si pak spouští nastavovátko pro online účty, kde lze povolit/zakázat přístup jednotlivým aplikacím, která Google účet podporují v té či oné podobě.
Na tomto místě bych se asi měl omluvit. Rozhodl jsem se větší část povídání věnovat podivnostem v Ubuntu, jelikož jsou to ony, kdo vyčuhují na povrch nad vším ostatním. Ono totiž když si ve výchozím správci souborů zobrazíte složku s filmy, která prostě nenačte žádné náhledy, pak prostě zbystříte. Výchozí nastavení generující náhledy jen do 10MB velikosti, do které se vešly možná krátká MPEG-1 gynekologická videa v roce 2000, ale rozhodně ne průměrné video roku 2014.
Řešení spočívá ve zvětšení limitu, ale jen pro některé typy souborů. Načtou se náhledy jen z AVI souborů, nikoli MKV (apod.), což zase umístí dolní čelist výrazně níže. Náhledy dalších formátů lze „outsourcovat“ na plugin, jenže to by prevít nesměl tuhnout. Tohle je aktuálně asi nejhorší výchozí funkcionalita, jakou jsem za poslední roky viděl, a to se bavíme o LTS vydání.
Mimochodem výchozí způsob přehrávání videí je obligátně přes Totem („Videa“ z GNOME) a doinstalování kodeků. Ale když se na Intel Core 2 Quad @ 3,03 GHz s GeForce GTX 550 Ti s uzavřeným ovladačem jakákoli videa v Totemu cukají, zatímco na stejném OS běží ve „3rd party“ VLC plynule, je člověk opět rozčarován.
A konečně na závěr další podivnost: Nainstalovanou hru Alien Arena v Unity Dashi nenecházím. Z příkazové řádky samozřejmě spustit jde.
OpenTTD tento problém nemá, skoro to tedy vypadá,zejména i s ohledem na Steam, že tentokrát v Canonicalu dost odflákli výstupní kontrolu balíčkové části / repozitářů.
Ubuntu 14.04 LTS mám zatím odzkoušeno jen několik dní, a to na dvou strojích, jednom primárním. Po měsících a měsících s GNOME 3.x a KDE 4.xx mě trochu rozčarovalo výchozí chování systému, kde mi subjektivně přijde, že obě hlavní prostředí aktuálnímu Unity v Ubuntu dost zatápějí. Unity je v mnoha směrech na první posouzení poměrně líné a opravdu to nemůže být ani použitým CPU, ani GPU / jeho ovladačem.
Po určitém vyladění je systém dobře použitelný a jistě mu odpustíte řadu věcí, pokud jej již déle používáte. Ale pokud aktuálně používáte jiný OS (ať již jinou linuxovou distribuci, nebo nějaký majoritní OS), pak bych spíše doporučil počkat, až se situace ustálí. Možná pár týdnů, možná do vydání Ubuntu 14.04.1.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Ubuntu One sice ruší, ale mám dojem, že jen jako úložiště. Nadále jej budou používat pro účty uživatelů, něco jako má MS svoje Live.
Co se týká videí, problémem nebude Totem. Mně to jede bez problému, ale mám grafiky Intel a AMD.
+1 :)
23.4.2014 10:04
|🇵🇸 | skóre: 93
| blog:
23.4.2014 12:28
|🇵🇸 | skóre: 93
| blog:
23.4.2014 14:13
|🇵🇸 | skóre: 93
| blog:
23.4.2014 20:43
|🇵🇸 | skóre: 93
| blog:
samozrejmne
Tak určitě.
Teda až na to, že tu zvukovku mám, Fedoru 19/20, jehoVisty, Mint 16 a Kubuntu 14.04 taky. Pokud by laskavého čtenáře zajímalo, co do toho strkám, tak jsou to primárně Sennheiser HD 25-13 (600 Ω) nebo HD 250 Linear II (300 Ω). Závěr: nepřeslechnutelné praskání se ozývá jenom na distribucích založených na Ubuntu.
25.4.2014 19:45
|🇵🇸 | skóre: 93
| blog:
25.4.2014 19:35
Bedňa | skóre: 34
| blog: Žumpa
| Horňany
23.4.2014 18:50
AsciiWolf | skóre: 41
| blog: Blog
23.4.2014 12:36
vain | skóre: 16
25.4.2014 12:44
vain | skóre: 16
Sám nevím proč.
Ale upřímně, verze kernelu průměrného, převážně klikajícího uživatele nijak netrápí, stejně tak třeba X.Org či GCC.
23.4.2014 16:54
Conscript89
| Brno
LTS verze bude podporována 5 let, varianty jako Lubuntu či Kubuntu dostanou tříletou podporu.
29.4.2014 18:22
AsciiWolf | skóre: 41
| blog: Blog
Mně osobně na Ubuntu vadí spíše nedostatek základních GUI aplikací pro nastavení a správu systému.
Ubuntu se prezentuje jako "systém pro běžné uživatele" a přitom postrádá i základní nástroje, například pro nastavení firewallu (který je navíc defaultně vypnutý)...
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
