Domén s koncovkou .CZ je už 1,5 miliónu. K registraci domény s pořadovým číslem 1 500 000 došlo včera krátce před půlnocí. Počet domén se dynamicky vyvíjí podle toho, jak jsou registrovány nebo naopak rušeny. Proto je v tuto chvíli jejich počet opět nižší.
Byla vydána beta verze Ubuntu 25.04 s kódovým názvem Plucky Puffin. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 25.04 mělo vyjít 17. dubna 2025.
Textový editor Neovim byl vydán ve verzi 0.11 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu a poznámkách k vydání.
Živé ISO obrazy Debianu Bookworm jsou 100 % reprodukovatelné.
Boudhayan "bbhtt" Bhattcharya v článku Uzavření kapitoly o OpenH264 vysvětluje, proč bylo OpenH264 odstraněno z Freedesktop SDK.
Představeny byly nové verze AI modelů: DeepSeek V3-0324, Google Gemini 2.5 a OpenAI 4o Image Generation.
XZ Utils (Wikipedie) byly vydány ve verzi 5.8.0. Jedná se o první větší vydání od backdooru v XZ v loňském roce.
Byla vydána nová verze 0.40.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 2.20 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl vydán ve verzi 1.3.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Vypíchnut je interaktivní HTML BOM (Bill of Materials) a počáteční podpora Rustu. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Někdo se zásobami vůbec nepotřebuje zabývat, protože prostě žádné nemá. Kdo například vyvíjí software, nemívá potřebu něco nakupovat do zásoby. Podobně třeba ale i při výrobě na zakázku – materiál se nakupuje přímo pro konkrétní zakázky, nic se neskladuje. V zásobách se umrtvují peníze, proto je lepší se jim v co největší míře vyhýbat.
Často se ale zásobám vyhnout nelze. Těžko si lze představit kamennou prodejnu, která by byla prázdná (tedy představit si to lze, ale nikdo by tam jistě nenakupoval). Internetový obchod sice „prázdný“ být může (zboží je u distributora), ale dnešním standardem je rychlá dodávka, což znamená mít příslušné zboží na skladě. Podobně při jakékoli jen trochu větší výrobě je nezbytné disponovat určitými zásobami materiálu.
Než se podíváme, proč zásoby sledovat, je dobré začít tím, jak se vůbec zásoby člení. Existují v zásadě tři druhy: materiál, zboží a výrobky.
Na pomezí mezi materiálem a výrobky stojí polotovary vlastní výroby – ty se vyrábějí a slouží ke spotřebě. Ty ale necháme nyní stranou, podobně jako to, že se někdy zboží může stát materiálem a výrobky zbožím. To už jsou detaily, které přesahují rámec tohoto článku.
Rozdělení zásob je důležité proto, že pro každý druh platí trochu jiný účetní a daňový režim. Například se jinak řeší inventarizační rozdíly (odchylky skutečného a účetního stavu).
Jakmile se pracuje se zásobami, je potřeba sledovat jejich stav a pokud možno také pohyb. Důvodů k tomu je řada:
Tak jako vždy, i tady platí, že čím jednodušeji se s evidencí a sledováním zásob pracuje, tím spíše převáží motivace ohledně přínosů nad vidinou zátěže „nadbytečnou“ pracovní činností. Znamená to, že by použitý softwarový prostředek měl být co nejvíce nápomocen jakýmkoli operacím se zásobami.
Práce se zásobami je v programu FlexiBee specifická tím, že se pro veškeré zásoby používá pojem „zboží“. Na jednu stranu je to významný krok ke zjednodušení rutinní práce, protože není potřeba přemýšlet nad tím, o kterých druh zásob se jedná, jako se o tom musí přemýšlet v jiných programech. Na druhou stranu se musí respektovat správné nastavení, aby se zásoby náležitě vykazovaly navenek. Pro vlastní potřebu je to jedno, ale finanční úřad na to bude mít jiný názor.
Nyní ale začneme tak trochu z druhého konce, aby bylo vidět, že se věci dají řešit i za běhu, bez zdlouhavých příprav. Představme si například prodejnu smíšeného zboží, kam zrovna přijel náklaďák z pivovaru a přivezl 5 bas piva (jeden druh). Teď je potřeba to zadat do programu.
Ve FlexiBee to jde nejsnáze tak, že se rozbalí box Zboží v levém sloupci a tam se vybere Vystavit příjemku/výdejku. Ke skladovým pohybům se totiž přistupuje jen jedním způsobem, není to rozdělené na příjem/výdej.
Ve formuláři pro příjemku nebo výdejku se vyplní potřebné údaje. V první řadě je to Typ dokladu. Zde se vybere STANDARD (Standardní skladový pohyb). Dále jsou tu typy PŘEVODKA (pro převod zásob mezi sklady – například z centrálního skladu do prodejny) a VÝROBA (naskladnění dokončených výrobků). Dále vybereme sklad (ve výchozím stavu je jen jeden: SKLAD). Typ pohybu bude samozřejmě Příjem.
Interní číslo se vyplní samo (podle přednastavené řady), datum rovněž (případně se upraví podle skutečnosti). Důležité je ještě Upřesnění typu pohybu, kde bude v aktuálním případě Příjem pro fakturaci. Lze vyplnit i dodavatele (vhodné pro pozdější analýzu, od koho se kolik odebralo), není to ale obecně nutné.
Nyní přijdou na řadu položky. Přidávají se tlačítkem přidat, pro každou se opět otevře dialog. Položky lze vybírat pouze z ceníku, takže buď musí být vytvořeny předem (což nyní nejsou), nebo se zadají nyní. Ceník je opět klasický seznam, v němž se vytvářejí záznamy. Založí se tedy nový záznam a v něm vyplní potřebné údaje.
Vyplňuje se především název a zkratka. Dále je potřeba zvolit skupinu (zde Zboží) a typ zásoby (opět Zboží). To je velmi důležité, protože právě tady se určuje, o který druh zásob se jedná – tedy zda například o zboží či materiál. Co se týká cen, rozlišují se zde cena prodejní a nákupní, obě jsou nepovinné. Přinejmenším tu prodejní je ale žádoucí u zboží uvést pro účely usnadnění administrativy prodeje (pokladní doklady, případně faktury). Protože jde o zboží skladové (neskladové je typicky nehmotné zboží, např. softwarové licence), zaškrtne se příslušné zaškrtávátko a případně se musí dodefinovat, ve kterých skladech se bude evidovat (přes tlačítko Definovat umístění ve skladu).
Leckoho asi napadne, jak to bude v případě, že se bude stejná věc využívat jak jako zboží, tak jako materiál. Nejčistší přístup je ten, že se vytvoří samostatné položky a jednotlivé zásoby se budou evidovat samostatně. Například se bude vše nakupovat jako zboží a to, co následně půjde do spotřeby, se převodkou převede do skladu materiálu a z něj pak výdejkou do spotřeby.
Po dokončení zadávání do ceníku a výběru příslušné položky pro vložení do příjemky stačí vyplnit název, množství a cenu pořízení. Hodí se ale i další položky, například EAN nebo měrnou jednotku (zde kusy). Pokud tu jsou nějaké vedlejší náklady (např. přepravné), rovněž se zde uvedou. Pokud je nelze uvést přímo, lze použít speciální funkci, která bude popsána dále.
Protože jde o pivo, nesmíme zapomenout na vratné láhve. FlexiBee pro ně nemá zvláštní funkci, uvedou se tedy jako samostatný druh zboží, přestože se s nimi nakládá poněkud jinak.
Přestože se nacházíme v daňové evidenci a nikoli v účetnictví (čili není nutné evidovat zásoby v pořizovacích cenách včetně vedlejších nákladů), není od věci rozúčtovávat vedlejší náklady řádně do pořizovacích cen. Je to dobré už kvůli tomu, aby bylo hned vidět, kolik nákup zásob skutečně stál. Pokud lze náklady určit u jednotlivých položek (což lze například u cla), je to nejjednodušší, většinou to ale nelze. Takovými náklady bývá nejčastěji přepravné či poštovné, pojištění při přepravě apod. – a bývá uvedeno za celou dodávku společně. Pak je potřeba ho „rozpustit“ a k tomu slouží ve FlexiBee speciální funkce.
Tuto funkci najdete pod tlačítkem Služby a názvem Rozúčtovat vedlejší náklady na sklad. Stačí zadat výši nákladů a funkce je již rozpočítá podle ceny či počtu kusů. Pozor – v tomto případě, kdy tu máme ještě vratné obaly (u nichž je cena neměnná), je samozřejmě potřeba tyto obaly z rozúčtovávání vynechat. Bohužel to nejde nijak ovlivnit, proto je asi jedinou schůdnou cestou nejdřív zadat samotné zboží, provést rozúčtování a teprve potom zadávat vratné obaly.
Dávejte si prosím pozor, co se objevuje v polích souvisejících s cenou. FlexiBee se totiž chová docela nevyzpytatelně a někdy do cen nových položek již přidá vedlejší náklady, někdy ne.
Tím je příjemka hotová a jejím uložením se zboží „přijme do skladu“. Pro příjemku lze hned vzápětí založit přijatou fakturu. Udělá se to samozřejmě nejdříve v okamžiku, kdy je faktura k dispozici (což může být hned po příjmu zboží, často ale se zbožím přijde jen dodací list a faktura přichází až následně poštou či elektronicky).
Fakturu lze založit například přes tlačítko Služby a zvolení Vytvořit fakturu v seznamu příjemek a výdejek. Vybere se typ faktury (zde asi vždy Standardní faktura) a již je připraven předvyplněný formulář faktury. Doplní se, případně upraví jednotlivá pole – zejména číslo a datum splatnosti – a dále se již s fakturou nakládá běžným způsobem, popsaným v předchozích dílech tohoto seriálu. Obdobně se dá k příjemce vystavit také výdajový pokladní doklad (pokud se za zboží platí hotově).
Na opačné straně skladu je výdej zásob, ať už je realizován jakkoli. Ve skladu materiálu v továrně bývá skladník, který se stará o výdej a vystavuje tedy také výdejky. V prodejně to může fungovat tak, že se výdejky na zboží vystavují přímo při prodeji, anebo se vystaví následně, za určité období (podle technických možností).
Ve FlexiBee lze postupovat dvěma cestami. Buď se vytvoří nejdřív výdejka a pak se na ni (pokud to má smysl, tedy při prodeji) naváže faktura či pokladní doklad, anebo to jde ještě jednoduššeji – prostě se jen vystaví doklad a program už se sám postará o vytvoření výdejky.
Při prvním způsobu je postup prakticky totožný s tím, podle kterého se vystavuje příjemka. Liší se pouze některá pole. V praxi se bude tento postup používat v první řadě pro materiál, u zboží asi jen výjimečně, protože lze obvykle použít postup druhý, jednodušší.
Druhý způsob spočívá v tom, že se vystaví pokladní doklad nebo faktura a dál už není potřeba nic řešit. Program totiž sám vystaví výdejku na prodané množství zboží. Při prodeji po malých dávkách (maloobchodní prodej) to ohromně ulehčuje práci a zabraňuje zbytečným lidským chybám.
Na obrázku je vidět příjmový pokladní doklad pro prodej 10 lahví piva včetně započítání zálohy na vratné láhve. Tento doklad se vytiskne pro zákazníka (třeba na úzký pás papíru, jak to známe z obchodů – FlexiBee to umí) a současně poslouží nejen jako účetní doklad pro daňovou evidenci, ale také vnitřně jako zdroj pro vygenerování výdejky. Když se nyní podíváte do seznamu výdejek, prodej piva tam bude.
Jak si můžete všimnout, výdejka je kompletní, není potřeba tam nic doplňovat (resp. kdo chce, může si tam případně něco doplnit – ale není to nutné). Stiskem tlačítka Vazby se lze podívat, které doklady (pokladní doklad a výdejka) jsou vzájemně propojeny. Propojenou výdejku nelze smazat bez smazání příslušného pokladního dokladu. Podobně jako u pokladních dokladů lze postupovat i u faktur.
Informace o přehledu zásob jsou důležité hned z několika důvodů. Je potřeba vědět, kdy co objednat (a doplnit tak zásoby). Z manažerského pohledu má význam informace, kolik peněz je umrtvených v zásobách. Občas (i častěji, než ukládá zákon) se také dělá inventarizace zásob, tedy porovnání skutečného a účetního stavu – tehdy se pro účely fyzické inventury zjišťuje stav ve skladové evidenci.
FlexiBee má k dispozici hned několik přehledů. První z nich je Ceník, známý již z přidávání druhů zboží. Tento „přehled“ slouží v první řadě ke správě druhů zásob, nicméně jsou z něj vidět aktuální stavy (dostupné a rezervované množství) a samozřejmě řada informací o jednotlivých položkách. Ty se otevírají do již známého dialogu (viz výše), kde se lze podívat na detaily a případně něco upravit. V ceníku mohou být i položky, které nejsou skladové – v takovém případě lze využít filtr záznamů a vybrat si jen to, co je potřeba.
Další přehledem jsou Skladové karty. Vypadá podobně jako Ceník, jen sada sloupců je trochu jiná (lze ovšem nastavit). Hlavní rozdíl ale spočívá v něčem jiném. Odtud se jednotlivé položky otevírají do formulářů skladových karet, kde jsou vidět pohyby (příjemky, výdejky, převodky), ke kterým lze také otevřít příslušné doklady.
Přes funkci tisku lze odsud získat i inventurní soupis, což je dokument určený pro inventuru zásob. Do vytištěné sestavy se vpisují skutečné stavy jednotlivých druhů zboží/materiálu/výrobků pro následné porovnání s účetním stavem a případné vypořádání inventarizačních rozdílů (postupem podle právních předpisů).
Dále je k dispozici tabulka Skladové pohyby – přehled. Tam si lze prohlížet pohyby na jednom skladu či na všech dohromady, a to za určené období. Opět se odtud dají otevírat doklady daných pohybů. Tento přehled se hodí k získání globálních informací o skladech, napomáhá k tomu i funkce Sumy, která sčítá finanční částky příjmů a výdejů.
Posledním z přehledů je Stav skladu k (...), což je velmi jednoduchá tabulka zobrazující stav určitého skladu ke konkrétnímu datu. Slouží k získání stručných informací o tom, jak skladové zásoby vypadaly k určitému časovému okamžiku. Obsahově se tento přehled podobá přehledu skladových karet.
Tento díl seriálu vznikl po určité odmlce, nyní by však měl seriál vycházet zase už pravidelně. Příště se podíváme na další důležitou oblast, a to je majetek – tedy jak ho zaevidovat při pořízení, jak se vypořádat s odpisy a co udělat při vyřazení majetku.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Zkus můj návod na forum.ubuntu.cz.
15.4.2012 10:59
H0ax | skóre: 36
| blog: Odnikud_nikam
Například se bude vše nakupovat jako zboží a to, co následně půjde do spotřeby, se převodkou převede do skladu materiálu a z něj pak výdejkou do spotřeby.
Jakým způsobem se správně vytvoří výdejka pro spotřebu? Vytvořil jsem si druhý sklad, dvěma převodkami (výdej/příjem) jsem převedl zboží do skladu materiálu, ale nejsem si jistý jak správně materiál vydat. Jaký by měl být typ pohybu a předpis zaúčtování? Zvolím holý výdej a výdej prodaného zboží, ale co pak? Stav dokladu výdejky je prázdný a nevím jak ho uzavřít. Nechci ani vytvořit fakturu, ani pokladní doklad.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz