Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Od vydání stabilní verze 1.6 vyšly dvě vývojové verze. První je 1.7.0, která vyšla 2. srpna 2013 s těmito změnami:
Wine 1.7.1 vyšlo 30. srpna 2013 s těmito změnami:
Kvalitní podpora Direct3D je pro nemálo uživatelů Linuxu důležitá, protože vývojáři her z různých důvodů místo OpenGL, které funguje téměř všude, dávají stále přednost Direct3D (a později často portování na OpenGL musejí řešit dodatečně). Před skoro dvěma měsíci se objevil Direct3D 9 state tracker pro Gallium, který takto poskytuje Direct3D jako plnohodnotně podporované API, tedy bez emulace přes OpenGL a s vyšším výkonem. Vyžaduje jisté úpravy ve Wine a stav zatím zůstává nejistý, protože tyto úpravy zatím začleněny nebyly. Navíc se mohou z tohoto state trackeru radovat jen ti, kdo používají open source ovladače.
Stefan Dösinger mezitím pracoval na jiných vylepšeních výkonu Direct3D ve Wine, ze kterých se ale mohou radovat všichni, a protože se jedná o jednoho z významných vývojářů Wine, dá se očekávat, že se patch ve Wine brzy objeví:
V uplynulých měsících jsem pracoval na pracovním vlákně / vlákně pro proud povelů [command stream; CS] pro wined3d. Přesouvá většinu volání OpenGL do odděleného vlákna s cílem navýšit výkon (bug 11674) a opravit chyby, které je jinak těžké opravovat (24684).
Přiložené patche můžete otestovat jejich aplikováním (git am cesta/k/patchům/*) a nastavením HKCU/Software/Wine/Direct3D/CSMT = „enabled“. Ujistěte se, že jste zakázali StrictDrawOrdering. S těmito patchi už není potřeba a odstranilo by veškeré výkonnostní výhody. (Může se ale hodit při ladění.) Patche fungují s Wine 1.7.1.
Prosím, ozkoušejte tyto patche na svých hrách. Zajímá mě jakýkoliv úspěch nebo selhání a výkonnostní rozdíly. Uvítal bych čísla s výkonem s obyčejným Wine 1.7.1, tímto patchem s CSMT vypnutým a zapnutým a s Wine 1.7.1 + přílohou bugu #44420 a __GL_THREADED_OPTIMIZATIONS.
Poznámky pro ty, co nejsou vývojáři:
Poznámky k implementaci:
Stefan dále popisoval, jaké regrese lze očekávat v testech; konkrétně které je nutné vyřešit a které jsou spíš planý poplach. Na mailing listu zatím Stefanova zpráva nevyvolala žádný ohlas – proto stahujte Wine 1.7.1 a testujte!
Andrew Church se na mailing listu Wine dotazoval, jaký je správný postup pro hlášení bezpečnostních problémů. Dostalo se mu odpovědi, že žádný, ale že může napsat přímo nejvyššímu, tedy Alexandru Julliardovi. Andrew ale nakonec narazil na již známý problém:
[...] Ukázalo se, že je to známý problém (unixfs umožňuje plný přístup k systému souborů přes API Windows, i když není v dosdevices žádný odkaz, co by to umožňoval – nahlášeno jako #22450), takže jsem jen k bugu přidal komentář.
Unixfs, neboli přístup ke kořenovému adresáři v systému, se automaticky objevuje jako jednotka s písmenem Z. Odkazovaný bug spočívá v tom, že unixfs je sice možné zakázat odstraněním klíče z registru, při aktualizaci na novější verzi Wine se ale tento klíč obnoví a Z: se znovu objeví. Zásadní otázkou ale je, čeho chce člověk zakázáním unixfs vlastně dosáhnout. Marcus Meissner:
V závislosti na typu útoku, o který ti jde, nemusí zákaz unixfs stačit.
Pokud chceš spuštěnému malwaru zabránit v přístupu k unixovému filesystému, tak máš smůlu, protože malware by mohl dělat systémová volání na vlastní pěst (int 0x80 na x86, kupříkladu).
Tazatel si je ale toho, že Wine není sandbox, naštěstí dobře vědom:
Jo, toho si jsem vědom – pokud budu spouštět potenciálně zákeřný kód, tak to udělám ve VM
. Jde mi spíš o situace, kdy jinak dobře vychovaný program pasivně hlásí vzdálenému serveru to, co vidí, třeba listuje adresáře přes rozhraní shellu – ideálně bych rád omezil to, co vidí, bez režie spojené s během celého VM.
Dále poznamenal, že zákaz unixfs není nikde dobře zdokumentován. Navrhl, aby součástí takové dokumentace bylo upozornění, že zákaz unixfs není nástroj pro obranu proti malwaru.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Získal moje heslá na FaceBook, G+, do emailu, k účtu, fotografiám mojej milenky, ale nenainštaluje mi tam Tetris!
a ne někde pod / kam standardně směřuje jednotka ZNo ale přes
Z:\home\jenda se dostaneš do ~, ne?
Dost často jim nezáleží na ničení dat uživatele, ale spíš pomaloučku, potichoučku monitorovat, odesílat, popř. se zapojovat do botnetů apod. A k tomu všemu stačí jen uživatelská práva ...Souhlasím, také si to myslím. Navíc to klidně může dělat i nativní aplikace - sám jsem používal mírně modifikovaného Linuxového trojana z knihy "Bezpečnost v Linuxu" pro testování některých nastavení - proto mě udivuje, že ho víc trápí relativně "neškodná" jednotka Z, místo toho aby se zaměřil na zabezpečení proti těmto věcem. Případnou podporu antivirů (zmohli by něco pod wine), nebo třeba propojení ClamAV s wine. Prostě používat aplikace z nedůvěryhodných zdrojů, stahovat a instalovat všechno co na mě kde vyskočí je VŽDY riskantní, bez ohledu na který os je to mířené. To platí pro i wine, nebo klidně i Dosbox ...
Navíc to klidně může dělat i nativní aplikace - sám jsem používal mírně modifikovaného Linuxového trojana z knihy "Bezpečnost v Linuxu"Samozřejmě, ale člověk by čekal, že Wine bude po odstranění Z: alespoň trochu sandboxovat… Že to jde obejít přes ruční systémová volání mě nenapadlo - jak se to vlastně dělá?
Případnou podporu antivirů (zmohli by něco pod wine)Antiviry nefungují a ani nemůžou fungovat, by-design.
Že to jde obejít přes ruční systémová volání mě nenapadlo - jak se to vlastně dělá?Hello world v assembleru
Dost často jim nezáleží na ničení dat uživatele, ale spíš pomaloučku, potichoučku monitorovat, odesílat, popř. se zapojovat do botnetů apodJenze s uzivatelskymi pravy jsou takove programy trivialne odhalitelne, zatimco s rootovskymi maji moznosti se takrka dokonale maskovat.
trivialneJak kdy. Třeba když ti to patchne extension ve Firefoxu a zabydlí se to v ní, tak se to bude hledat dost blbě. A i toho roota může získat brzo a snadno - aliasem na su/sudo.
v ohrožení je hlavně (a pravděpodobně pouze) domovský adresář daného uživateleJinými slovy to nejdůležitější, co na běžném osobním/jednouživatelském desktopu je.