Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Filesystem XFS je určen pro servery zálohované UPSkou. Používá odloženou alokaci, což sice zrychluje práci,ale při výpadku můžete příjít o data. (Žurnálování vám v tomto případě nepomůže). Tazatel evidentně trvá na spolehlivosti, takže XFS vyloučil správně.
Používá odloženou alokaci, což sice zrychluje práci, ale při výpadku můžete příjít o data.
Pravděpodobně si pletete odloženou alokaci a write-back cache (kterou Linux používá nejen u XFS). Odložená alokace ani nezrychluje práci (nepočítáme-li za "zrychlení práce" to, že snižuje míru fragmentace), ani nezvyšuje riziko ztráty dat při nekorektním ukončení systému.
Nepletu si nic. Toto je citace z Příručky správce systému SuSE 9.1 :
S XFS je spojena funkce delayed alokace. XFS při alokaci dělí proces na dvě části. Transakce jsou uloženy v RAM a je pro ně rezervována předpokládaná velikost prostoru. XFS nerozhoduje, kde přesně busou data uložena. (Bloky souborového systému). Toto rozhodnutí je odloženo na poslední možnou chvíli. Některá data se tak vůbec nedostanou na disk, protože dřív, než se XFS rozhodne o jejich uložení, zastarají. Tímto způsobem je zvyšován výkon při zápisu a redukována fragmentace souborového systému.Vzhledem ke strategii delayed alokace je však XFS mnohem náchylnější ke ztrátám dat při pádu systému než jiné souborové systémy.
Nesouhlasím s vámi. V takovém případě by delayed alokace byla zbytečná a nepřinesla by vůbec žádný efekt. Cožpak jiné filesystémy alokují prostor na disku už při zápisu do cache? Pokud vím, běžně se přenášejí data na disk po uplynutí nějaké prodlevy. Proces je tedy řízený časem. Z popisovaného (i když velmi hrubého) chování filesystému XFS ovšem plyne, že transakce jsou uchovány v RAM až do dosažení určité velikosti a teprve pak jsou přenášena na disk. Přenos je tedy řízen obsazením nějakého předem alokovaného prostoru v RAM a mezi změnou a fyzickým zápisem může tedy uplynout i značná doba. Jen tak lze vysvětlit zmínku o zastarání dat, která se už na disk nedostanou. Navíc - se zoufalými dotazy ohledně poškození filesystému XFS po pádu systému jsme se v této poradně už setkali. O nasazení XFS bych vážně uvažoval na databázovém serveru, zálohovaném UPS. Ale jaký efekt přinese na desktopu mimo zvýšené riziko? Jde snad o závody formule 1?
a popravde z osobnich zkusenosti bych ja nesel do Reiseru
. Na desktop prinese v porovnani s reiserem urcite spolehlivost.
Vami popisovane problemy jsem nepozoroval ani pred lety kdyz jsme intenzivne testovali XFS pred nasazenim do ostreho provozu na prvni server. Vyrvat kabel ze zdi byla bezna vec (zamerne) a svete div se, k zadnym ztratam dat nedochazelo. Naopak diky Reiseru a EXT3 jsem mel jiz hodne prace (hledat zalohy a obnovovat to co v nich nebylo) takze na nic jineho nez na /TMP bych je nepouzil a to uz radeji EXT2 at tam nestrasi zurnalovani.
Ono pomale mazani na XFS se Vam muze jednou hodit, "rm -rf /" na rychlem FS to je neco
.
K puvodnimu dotazu: neni lepsi zalohovat, nez resit moznosti obnovy dat pomoci nejakych utilit?
Cožpak jiné filesystémy alokují prostor na disku už při zápisu do cache?
Ano, přesně tak.
Omlouvám se. Implicitně jsem nepředpokládal, že by administrátor čerpal informace z přehledů na wiki nebo pokládal takový dotaz a tak mi uniklo, že se týká specielně serveru. Pak souhlasím, že XFS je vhodným kandidátem.
Řečnická otázka: Proč dopadne každý benchmark jinak?
Odpověď: Protože výsledky závisí na
specifických vlastnostech konkrétního disku — otáčky, přístupová doba, umístění oddílu na plotnách.
nastavení parametrů příslušného souborového systému.
rychlosti procesoru a sběrnic.
Proto už notnou dobu benchmarky nečtu ani nedělám. Takovýhle dotaz je sice dobrý námět na na flamewar, ale ne, děkuji, nezúčastním se.
Používal jsem reiserfs 3.6, ext2 a ext3. V prvním případě byly výsledky na rychlých strojích znatelně lepší než u ext3, ale na pomalém stroji byl reiserfs možná i dvojnásobně horší. Na serveru jsem měl vždy ext3, protože jeho nástroje pro kontrolu a opravu souborového systému se mi (subjektivně) zdály lepší než u reiserfs. Nikdy jsem nevyzkoušel JFS a XFS.
Od doby, kdy jsem si do notebooku koupil nový harddisk, který má 7200 otáček za minutu, používám výhradně reiser4. Funguje mi bez problémů. Žádné benchmarky jsem nedělal ani nehledal.
Nezajímá mě vůbec, jestli souborový systém X není náhodou o 10% lepší v disciplíně Y a o 10% horší v disciplíně Z. Především proto, že na mém hardwaru to může být přesně naopak.
Takže doporučuji jediné: Vytvořit na svém serveru a na svém disku vždy stejně velký a stejně umístěný souborový systém příslušného typu a pak na něm spustit nějaký benchmark. Jedině pak budou výsledky benchmarku opravdu použitelné pro daný systém. (Aspoň do další verze kernelu...)
Ad 1.: to sice nejspíš ne, ale taková vlastnost je u unixových filesystémů spíše netypická
Ad 2.: nejsem si jistý, co přesně míníte výrazem "nepodporuje", ale unicode názvy fungují stejně dobře jako třeba na ext3 nebo Reiserfs:
mike@unicorn:/srv/http/kk> ls -l celkem 0 -rw-r--r-- 1 mike users 0 2007-08-28 08:11 사무 응용프로그램 -rw-r--r-- 1 mike users 0 2007-08-28 08:10 příliš žluťoučký kůň úpěl ďábelské ódy -rw-r--r-- 1 mike users 0 2007-08-28 08:11 Εφαρμογές Γραφείου -rw-r--r-- 1 mike users 0 2007-08-28 08:11 オフィス・アプリケーション
Ad 3.: takovou utilitou AFAIK nedisponuje žádný linuxový filesystém; pouze u XFS je případné ruční obnovení smazaného souboru těžší než jinde (a často nemožné)
3. Kazdy administrator serveru ma disponovat zalohovacim zarizenim
Tiskni
Sdílej: