V linuxových systémech byly odhaleny dvě závažné zranitelnosti – CVE-2025-6018 v rámci PAM (Pluggable Authentication Modules) a CVE-2025-6019 v knihovně libblockdev, kterou lze zneužít prostřednictvím služby udisks. Ta je součástí většiny běžně používaných distribucí, jako jsou Ubuntu, Debian nebo Fedora. Kombinací obou zranitelností může útočník s minimálním úsilím získat root přístup. Vzhledem k jednoduchosti zneužití
… více »OpenSSL Corporation zve na den otevřených dveří ve středu 20. srpna v Brně a konferenci OpenSSL od 7. do 9. října v Praze.
Něco z IT bulváru: Mark Russinovich pozval Billa Gatese, Linuse Torvaldse a Davida Cutlera na večeři a zveřejnil společné selfie. Linus se s Billem ani s Davidem do té doby nikdy osobně nesetkal. Linus a David měli na sobě červená polotrika. Mark a Bill byli v tmavém [LinkedIn].
Evropská unie nově prověřuje obchod, při němž americký miliardář Elon Musk prodal svou sociální síť X dříve známou jako Twitter vlastnímu start-upu xAI za 33 miliard dolarů (712 miliard Kč). Unijní regulační úřady zvažují, zda firmě X neudělit pokutu podle nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA).
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.06 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 9.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Byla vydána nová verze 5.2.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie).
XLibre Xserver je fork X.Org Serveru. Enrico Weigelt včera oznámil vydání verze 25.0 se slovy "tento fork je nezbytným, protože je výslovným přáním většiny současné skupiny X.Org (IBM / Red Hat) opustit projekt, nechat ho navždy shnít a blokovat jakékoli podstatné příspěvky, natož nové funkce".
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Experti na kybernetickou bezpečnost potvrdili (en) největší dosud zaznamenaný únik dat. Hackeři při něm odkryli skoro 16 miliard přihlašovacích údajů z celého světa včetně účtů společností Google, Apple, Facebook, dalších sociálních sítí nebo některých serverů státní správy.
Filesystem XFS je určen pro servery zálohované UPSkou. Používá odloženou alokaci, což sice zrychluje práci,ale při výpadku můžete příjít o data. (Žurnálování vám v tomto případě nepomůže). Tazatel evidentně trvá na spolehlivosti, takže XFS vyloučil správně.
Používá odloženou alokaci, což sice zrychluje práci, ale při výpadku můžete příjít o data.
Pravděpodobně si pletete odloženou alokaci a write-back cache (kterou Linux používá nejen u XFS). Odložená alokace ani nezrychluje práci (nepočítáme-li za "zrychlení práce" to, že snižuje míru fragmentace), ani nezvyšuje riziko ztráty dat při nekorektním ukončení systému.
Nepletu si nic. Toto je citace z Příručky správce systému SuSE 9.1 :
S XFS je spojena funkce delayed alokace. XFS při alokaci dělí proces na dvě části. Transakce jsou uloženy v RAM a je pro ně rezervována předpokládaná velikost prostoru. XFS nerozhoduje, kde přesně busou data uložena. (Bloky souborového systému). Toto rozhodnutí je odloženo na poslední možnou chvíli. Některá data se tak vůbec nedostanou na disk, protože dřív, než se XFS rozhodne o jejich uložení, zastarají. Tímto způsobem je zvyšován výkon při zápisu a redukována fragmentace souborového systému.Vzhledem ke strategii delayed alokace je však XFS mnohem náchylnější ke ztrátám dat při pádu systému než jiné souborové systémy.
Nesouhlasím s vámi. V takovém případě by delayed alokace byla zbytečná a nepřinesla by vůbec žádný efekt. Cožpak jiné filesystémy alokují prostor na disku už při zápisu do cache? Pokud vím, běžně se přenášejí data na disk po uplynutí nějaké prodlevy. Proces je tedy řízený časem. Z popisovaného (i když velmi hrubého) chování filesystému XFS ovšem plyne, že transakce jsou uchovány v RAM až do dosažení určité velikosti a teprve pak jsou přenášena na disk. Přenos je tedy řízen obsazením nějakého předem alokovaného prostoru v RAM a mezi změnou a fyzickým zápisem může tedy uplynout i značná doba. Jen tak lze vysvětlit zmínku o zastarání dat, která se už na disk nedostanou. Navíc - se zoufalými dotazy ohledně poškození filesystému XFS po pádu systému jsme se v této poradně už setkali. O nasazení XFS bych vážně uvažoval na databázovém serveru, zálohovaném UPS. Ale jaký efekt přinese na desktopu mimo zvýšené riziko? Jde snad o závody formule 1?
Cožpak jiné filesystémy alokují prostor na disku už při zápisu do cache?
Ano, přesně tak.
Omlouvám se. Implicitně jsem nepředpokládal, že by administrátor čerpal informace z přehledů na wiki nebo pokládal takový dotaz a tak mi uniklo, že se týká specielně serveru. Pak souhlasím, že XFS je vhodným kandidátem.
Řečnická otázka: Proč dopadne každý benchmark jinak?
Odpověď: Protože výsledky závisí na
specifických vlastnostech konkrétního disku — otáčky, přístupová doba, umístění oddílu na plotnách.
nastavení parametrů příslušného souborového systému.
rychlosti procesoru a sběrnic.
Proto už notnou dobu benchmarky nečtu ani nedělám. Takovýhle dotaz je sice dobrý námět na na flamewar, ale ne, děkuji, nezúčastním se.
Používal jsem reiserfs 3.6, ext2 a ext3. V prvním případě byly výsledky na rychlých strojích znatelně lepší než u ext3, ale na pomalém stroji byl reiserfs možná i dvojnásobně horší. Na serveru jsem měl vždy ext3, protože jeho nástroje pro kontrolu a opravu souborového systému se mi (subjektivně) zdály lepší než u reiserfs. Nikdy jsem nevyzkoušel JFS a XFS.
Od doby, kdy jsem si do notebooku koupil nový harddisk, který má 7200 otáček za minutu, používám výhradně reiser4. Funguje mi bez problémů. Žádné benchmarky jsem nedělal ani nehledal.
Nezajímá mě vůbec, jestli souborový systém X není náhodou o 10% lepší v disciplíně Y a o 10% horší v disciplíně Z. Především proto, že na mém hardwaru to může být přesně naopak.
Takže doporučuji jediné: Vytvořit na svém serveru a na svém disku vždy stejně velký a stejně umístěný souborový systém příslušného typu a pak na něm spustit nějaký benchmark. Jedině pak budou výsledky benchmarku opravdu použitelné pro daný systém. (Aspoň do další verze kernelu...)
Ad 1.: to sice nejspíš ne, ale taková vlastnost je u unixových filesystémů spíše netypická
Ad 2.: nejsem si jistý, co přesně míníte výrazem "nepodporuje", ale unicode názvy fungují stejně dobře jako třeba na ext3 nebo Reiserfs:
mike@unicorn:/srv/http/kk> ls -l celkem 0 -rw-r--r-- 1 mike users 0 2007-08-28 08:11 사무 응용프로그램 -rw-r--r-- 1 mike users 0 2007-08-28 08:10 příliš žluťoučký kůň úpěl ďábelské ódy -rw-r--r-- 1 mike users 0 2007-08-28 08:11 Εφαρμογές Γραφείου -rw-r--r-- 1 mike users 0 2007-08-28 08:11 オフィス・アプリケーション
Ad 3.: takovou utilitou AFAIK nedisponuje žádný linuxový filesystém; pouze u XFS je případné ruční obnovení smazaného souboru těžší než jinde (a často nemožné)
Tiskni
Sdílej: