Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
S Arch Linuxem mám vlastní zkušenost od verze 0.6 . Jeho dodržování KISS filozofie, systém inicializačních skriptů - aneb /etc/rc.conf "one rule them all"
, formát instalačních balíčků, pacman a ABS mi byli velmi sympatické. Bohužel dojem zkazily občas některé balíčky z currentu, které nebyly správně připravené a po aktualizaci některé aplikace přestaly fungovat, jednou dokonce i celý systém. Vždycky se to podařilo nakonec zprovoznit, ale byly to IMHO zbytečné problémy a navíc jsem zvyklý na spolehlivější distra.
), tak sem z několika různých důvodů přesedlal nedávno na Arch Linux. Hlavním důvodem bylo asi to, že ve stable x86 byly pořád čím dál tím starší ebuildy (zkrátka pomalé aktualizace) a Gentoo developeři mi přišli velmi uzavření (jako by nechtěli moc přijímat pomoc zvenší).
Proč sem si vybral Arch? Instaloval sem ho předtím už na dvou počítačích a přijde mi jako naprosto dokonalé binární distro. Kombinuje ty nejlepší vlastnosti ze Slackwaru (krásně čistý systém) spolu s těmi nejlepšími vlastnostmi z Gentoo (vynikající balíčkovací manager pacman, Arch Build System - obdoba portage, optimalizace pro i686). Co se mi na něm líbí nejvíc je to, že nemá žádné pevné verze, ale podobně jako Gentoo se drží systému "rolling updates". A hlavně má opravdu aktuální verze programů - vyjde li nová verze, do pár dní jí máte. Některé stable verze v Arch Linuxu jsou dokonce novější než unstable verze v Gentoo, což je úžasné.
Jinak zkušenosti s ním mám opravdu skvělé - pokud binární distro, tak prostě jedině Arch, nic jiného na mých desktopových počítačích být nesmí
Pořád se mi hrozně moc líbí idea source-based distribuce a na Gentoo nedám dopustit (a stále ho považuju za to nejlepší distro pod Sluncem
), ale dokud se nezlepší situace ohledně rychlosti aktualizace ebuildů a jejich přijímání do stable x86, je Arch mým favoritem.
Navíc sem ho instaloval spolužákům z jaderky, kteří nikdy v životě předtím na Linuxu nedělali (jen měli vůli zbavit se břemene Windows a opravdu se naučit Linux), a ti jsou také velmi spokojeni. Zkrátka nemám co bych Archu vytknul
ve stable x86 byly pořád čím dál tím starší ebuildy (zkrátka pomalé aktualizace)Nejaky priklad by pro zajimavost nebyl? Aniz bych pripisoval zavodum o dny a mini-upgrady nejaky velky vyznam, tak jen namatkou: AL: k3b 0.11.24-2 (Extra) Gentoo: 0.12_beta1 (hardmasked) / 0.11.24 (masked) / 0.11.23-r2 (stable) AL: elinks 0.10.5-1 (Extra) Gentoo: 0.10.5 (masked) / 0.10.4 (stable) AL: alsa-driver 1.0.8-3 Gentoo: 1.10.9 (masked) / 0.10.8 (stable) Jeste se musim podivat, co znamena v ArchL "stable" :) Moje nadseni pro experimenty prave zchladilo Ubuntu 5.04, ktere bych po selhani konfigurace xorg (nenastavilo zadnou refresh rate, bez varovani, rucne nastavenou ignoruje!) oznacil velkym BETA. Krome toho si stahuje klidne za mymi zady (v konzoli pod nabehlou grafikou) celej openoffice kvuli zavislostem, diky chybam v ceskem instalatoru neni mozne instalaci korektne ukoncit, nefunguje diakritika v konzoli... na dalsi zjistovani uz jsem nemel nervy. O Ubuntu se ovsem pise stejne nadsene jako ted o ArchL... mam to zkusit, nebo taky brat nadseni radsi s velkou rezervou?
Hlavním důvodem bylo asi to, že ve stable x86 byly pořád čím dál tím starší ebuildy (zkrátka pomalé aktualizace)Uved prosim konkretni priklad, o kterych baliccich mluvis.
a Gentoo developeři mi přišli velmi uzavření (jako by nechtěli moc přijímat pomoc zvenší).Priklad?
Příkladů je mnoho, třeba MySQL, PHP,Jeste zminit verze. Kdyz proste neco neni podle rozhodnuti vyvojaru stabilni, tak to tak neoznaci. V cem je problem?
KDEPokud mluvis o KDE/3.4, tak je tam bug s
-fvisible optionou pro gcc.
GCCPokud ke sve praci potrebujes nove GCC, samozrejme si ho muzes nainstalovat, aniz bys nutil Portage pouzivat prave tu novou verzi.
sun-jre a sun-jdk, atp. Můj /etc/portage/package.keywords už zabíral asi cca přes 6 obrazovek, to už sem rovnou mohl přejít kompletně na unstable ~x86 (jenže to pak člověk ztratí kontrolu a to sem nechtěl). Navíc dost věcí bylo i hard-masked (třeba ta java 1.5, mysql 4.1.x, atp.) a to sem opravdu pokoušet nechtěl (i když něco sem ručně unmaskoval).Tak ted Te ale vazne nechapu - nechces pokouset stesti, a protim Ti vadi, ze neco jeste "neni dozraly"?
ale prostě mi přišli uzavření.Mohl bys mi prosim vysvetlit, co tim myslis?
např. v Bugzille sem narazil na spoustu ebuildů na novější verze programů, které ovšem ani po dlouhé době do portage nebyly zahrnutyOficialni vysvetleni od vyvojaru: "Je nas malo."
) pouzivaji standardne GCC 3.4, v Gentoo je GCC 3.4 stale jako unstable (a to jiz opravdu hooodne dlouho).
Co se tyce KDE 3.4, tak opravdu nechapu proc by to mel byt problem, kdyz vsude jinde uz je KDE 3.4 standardne pouzivano. Nevim jaky konkretni bug mas ted na mysli, ale nastavovat rucne -fvisibility GCC flag stejne neni vubec v poradku a kazdej Gentoo developer by te v pripade problemu vyfuckoval, pokud by zjistil za mas napr. v CXXFLAGS dano -fvisibility=hidden. Ale mozna je ten bug o kterem mluvis o necem jinem, fakt nevim, ted jen strilim od boku...
Ad to tvoje: Oficialni vysvetleni od vyvojaru: "Je nas malo."
To je sice pekne (a vim o tom), ale to je presne to jadro pudla o kterem sem mluvil, kdyz sem rikal ze mi Gentoo developeri prijdou uzavreni. Sice se omlouvaji ze jich je malo, ale ze by tedy zacali prijimat ve vetsim poctu nove developery, to nee...
To "nechci pokouset stesti" je zcela na miste, protoze kdyz clovek odmaskuje hard-masked ebuild, muze se rozloucit s podporou developeru kdyby mel pripadne nejake problemy. Navic je to vec kterou opravdu nemam rad, prijde mi to proste "neciste".Ale tim padem mi proste prijde mirne schizofrenni na jedny strane horekat nad tim, ze neco neni oznaceno jako stabilni, a na druhy strane se to bat pouzivat kvuli obavam o stabilitu. Chapes?
muzu byt odpalkovan s tim at pouzivam bud komplet stable x86, nebo komplet unstable ~x86 systemIMHO bys nebyl.
Ale tohle rikam opravdu jen tak namatkove, s timhle sem problemy nemel. Jen mi to prijde trosku divne, ze zatimco dnes jiz temer vsechny moderni distribuce (o Debianu se samozrejme vubec nebavimPredpokladam, ze se bavime pouze o) pouzivaji standardne GCC 3.4, v Gentoo je GCC 3.4 stale jako unstable (a to jiz opravdu hooodne dlouho).
x86, treba amd64 uz ho pouziva hodne dlouho. Zrejme k tomu maji (x86) nejaky duvod :-P.
Co se tyce KDE 3.4, tak opravdu nechapu proc by to mel byt problem, kdyz vsude jinde uz je KDE 3.4 standardne pouzivano. Nevim jaky konkretni bug mas ted na mysli, ale nastavovat rucne -fvisibility GCC flag stejne neni vubec v poradku a kazdej Gentoo developer by te v pripade problemu vyfuckoval, pokud by zjistil za mas napr. v CXXFLAGS dano -fvisibility=hidden. Ale mozna je ten bug o kterem mluvis o necem jinem, fakt nevim, ted jen strilim od boku...Mluvim o tomhle.
To je sice pekne (a vim o tom), ale to je presne to jadro pudla o kterem sem mluvil, kdyz sem rikal ze mi Gentoo developeri prijdou uzavreni. Sice se omlouvaji ze jich je malo, ale ze by tedy zacali prijimat ve vetsim poctu nove developery, to nee...Vis, asi takhle - pokud mas zajem, tak ho nejdriv nejak ukaz (napriklad patchema do bugzilly), a az potom muzes cekat, ze z tebe "bude developer". Musi zustat nejaka hranice, vyvojare nemuze delat kazda cvicena opice. QA musi byt
Ja proste chci pouzivat distribuci, kde budou v jeji _stable_ vetvi vzdy (pokud je to mozne a nebranni tomu nejaky osklivy bug) ty co mozna nejaktualnejsi verze programu. Kdyz odmaskuju neco co je hard-masked, tak tim ztracim podporu developeru, a to nechci. Provozovat komplet unstable ~x86 system take neni zrovna idelani, protoze clovek ztraci nad svym systemem kontrolu (a v mem pripade, kdy uz sem mel /etc/portage/package.keywords dlouhe pres 6 stranek, to uz zacinalo byt neunosne).
Predpokladam, ze se bavime pouze o x86, treba amd64 uz ho pouziva hodne dlouho. Zrejme k tomu maji (x86) nejaky duvod :-P
Ano, bavim se o x86
A sem si vedom toho ze amd64 uz ma docela dlouho gcc-3.4 jako stable. Jedine moje vysvetleni je, ze developeri co maji na starost x86 architekturu jsou oproti tem z amd64 prehnane konzervativni.
Vis, asi takhle - pokud mas zajem, tak ho nejdriv nejak ukaz (napriklad patchema do bugzilly), a az potom muzes cekat, ze z tebe "bude developer". Musi zustat nejaka hranice, vyvojare nemuze delat kazda cvicena opice. QA musi byt
Ja se o to byt developerem nikdy nesnazil, ale znam lidi co na to opravdu maji a delali by to radi, protoze se jim soucasna situace okolo portage zacina zdat take pomalu neunosna. Jiste, QA musi byt, ale vseho moc skodi (prikladem budiz treba Debian
). A tady je to opravdu na ukor budoucnosti portage (a nemusim pripominat ze na portage stoji a pada cele Gentoo).
Ale dost uz
Tohle nema smysl, ja opravdu jen chtel prezentovat sve duvody proc sem presel na Arch Linux, ne se tu hadat...
Jedine moje vysvetleni je, ze developeri co maji na starost x86 architekturu jsou oproti tem z amd64 prehnane konzervativni.KDE 3.4 je maskovano z dobrych duvodu, postupne se prichazi na drobne chyby, napr. pokud nekdo instaloval zaroven Gnome 2.10 a kdebase-startkde-3.4.0, coz se asi nedeje tak casto, rvaly se oba desktopy o jedno menu... Kde beres tu jistotu, ze kdyz neco jine distro oznaci jako "stable", ze to take skutecne je vychytane? Protoze se jeste na nejakou chybu neprislo? ;) Uz vickrat se v portage ocitla nevychytana "stable" aplikace, takze nyni je skvele, ze se venuje testovani dostatek pozornosti a casu. Jestli tohle ma byt "konzervativni", tak zaplatpanbu za to :) Zvlast kdyz jsou prave k dispozici ty maskovane a postupne opravovane ebuildy (napr. zminovany kdebase-kdestart-3.4.0-r2), jen holt stale nepracuji tak, aby za ne dali vyvojari ruku do ohne. Ze se obcas nektere ebuildy zpozdi, je logicke, protoze jejich celkovy pocet nepochybne roste rychleji nez pocet vyvojaru. Pokud presne nevis, jaka kriteria vedou k zarazeni do "stable", neni fer srovnavat podle toho konzervativnost distribuce. Oznacit neco za stabilni, i kdyz to neni dostatecne vyzkousene, to neni zadne umeni. Tim se nechci nejak dotknout vyvojaru ArchLinuxu, mozna je jich opravdu tolik a maji tolik feedbacku od uzivatelu, ze testovani supernovych balicku je dukladne... Kriteriem by mohly byt zaznamy v bugzille u stabilnich verzi :) Ostatne, nevim, jake touhy vedou k okamzitemu upgrade za kazdou cenu o tyden dva driv, pokud mi aplikace pracuje spravne...
.
) - Arch ma podle me spolupraci mezi normalnimi uzivateli a developery vyresenou naprosto vyborne.
V current (stable) vetvi Archu jsou od kazdeho programu vzdy ty nejnovejsi verze (nebo alespon se o to snazi a zatim jim to jde dobre). Pokud tam nekomu nejaka aplikace chybi, muze sam napsat svuj PKGBUILD (obdoba ebuildu z Gentoo) a umistit ho do Arch User Repository. Tam pak nad vsemi balicky dohlizi jednotlivi Trusted Users (maj je rozdeleny podle kategorii). No a kdyz je nejaky balicek oblibeny, muze byt nasledne prevzat do zakladniho systemoveho repositare.
Umoznuje to vytvaret balicky, ktere jsou pak pristupne siroke uzivatelske obci, doslova komukoliv. Kazdy tak muze prispet svou troskou do mlyna. Kdyz to porovnam s Gentoo, tak tam je to sice samozrejme mozne take, ale takove ebuildy se pak povaluji ruzne ve forech nebo v Bugzille a do samotne portage se dostanou jen velmi vyjimecne (vetsinou lezi v bugzille nebo ve forech ladem). Bezni uzivatele Gentoo kteri neprolejzaji casto fora nebo bugzillu pak nemaji moznost se k nim dostat. Proste je to nesystemove, vypomoc od uzivatelu neni tolik podporovan jak by podle me byt mela...
[...] o Debianu se samozrejme vubec nebavimV Debianu je gcc 3.4.3 v unstable i v testingu. Kdy uz si nekteri odpusti ty vecne narazky na neaktualnost Debianu? Neaktualni je pouze stable, se kterym se ale stabilni verze vetsiny ostatnich distribuci nemohou vubec srovnavat.
Kdy uz si nekteri odpusti ty vecne narazky na neaktualnost Debianu?Nikdy, protoze nejlip se delaj nejapny narazky na distro, ktery clovek nepouziva a tudiz nezna ;)
Ja se jen snazim vysvetlit proc sem presel na Arch Linux, ne Gentoo kritizovat... je dost mozne (a i pravdepodobne) ze kdyz se situace okolo spravy portage v budoucnosti trochu zlepsi, rad se k Gentoo zas vratim. V soucasne dobe se mi ale proste zda, ze Gentoo pomalu a plizive (na prvni pohled neznatelne) v jeho stable x86 verzi "debianovati", a to je neco co bych opravdu za zadnou cenu nechtel...
Na rozdíl od Gentoo však Arch Linux používá binární balíčky (balíčkovací systém Pacman), takže se vyhnete zdlouhavé kompilaci,
emerge --usepkgonly foo
neboli Gentoo samozrejme umoznuje instalovat predkompilovane binarni balicky. Neznam sice nikoho, kdo by to nejak pravidelne delal, ale sam jsem tuto moznost jednou kvuli casu vyuzil. Neni rozdil jako rozdil ;)
Mimochodem FBSD má skoro 13.000 portovaných aplikací a zvládaj dělat binární aktualizace pro platformy i386, amd64, aplha, sparc, itanium a bůhví co ještě. A co teprve takový Debian, že
Kolik ma Arch linux k dispozici balicku (Gentoo aktualne tusim asi 9500)? Na kolika architekturach bezi (x86, amd64, hppa, ppc, ppc64, sparc, sparc64, alpha, mips,...)?Když si někdo pochvaluje binární bezpečnostní updaty u jedné distribuce, tak mu odpovíš tím, že jiná distribuce má ebuildy pro mnoho architektur? Dalo by se to chápat tak, že říkáš: "Arch to má snadné, když kompiluje jen pro jednu architekturu. Gentoo by to mělo těžší, protože podporuje architektur více." A proto se ti dostalo odpovědi, že existují i distra, která tu kompilaci zvládají i pro množství architektur.
nejprve se to zeptalo na skupiny, dal jsem vsechnyA nebylo to dependency hell zpusobeno timto? Ono kdo chce kam, pomozme mu tam ;)
2. inštalovať jednotlivé balíčky ručne bez použitia závislostí, pacman --nodeps (to by zodpovedalo zčasti vášmu popisovanému ideálnemu stavu: Jsem stokrat radsi kdyz mi KDE potom zarve, ze nemuze najit knihovni libXYZ, at si ji doinstaluju, nez aby to vsechno instaloval sam od sebe.)
3. prekompilovať inkriminovaný balíček s inými configure voľbami a zmenšeným počtom závislostí, vďaka systému abs je to naozaj veľmi, veľmi jednoduché, proste zoberiete PKGBUILD, prekopírujete do vlastného adresára (ja používam abs/local/nazov_baliku), upravíte configure voľby a zoznam závislostí, dáte makepkg a máte nový customized balík
4. spraviť 3. a ponúknuť váš customized balík do AUR, aby ste pomohli rovnako nešťastným ľudom ako vy
5. ak je to s tými závislosťami v inkriminovanom balíku naozaj tak zle a podľa vás nelogicky spravené, tak treba upozorniť správcu balíka, prípadne diskutovať na fórume, správa balíkov je kontinuálny proces a určite sa nedá spraviť balík hneď naprvý krát dobre, tiež môže mať svoje bugy. myslím, že aj správcovia balíka sú ľudia a určite dokážu prijať nejaké tie pripomienky
PS: arch linux používam od verzie 0.3 (bez reinštalácie) a som nadmieru spokojný, nemám dôvod meniť, možno arch nie je pre každého ale aspoň za vyskúšanie rozhodne stojí
.
Takže nejen Arch Linux v tom může mít hell.
Kdyz chce nekdo full-featured desktop environment, tak se nemuze divit ze to chce hromadu veci okolo... ja treba KDE pouzivam (a mam ho opravdu rad) a vubec mi to nevadi
Nikdo prece daneho cloveka nenuti aby si instaloval cely KDE meta-balicek, muze si nainstalovak jen qt, arts, kdelibs a kdebase, k tomu zas tak moc zavislosti nebude. Nebo kdyz to tomu cloveku tak vadi, tak vubec KDE nemusi pouzivat
Tohle neni problem Archu ale proste toho, ze u hromady aplikaci je nutno delat kompromisy - bud zkompiluju program s podporou nejake veci a pak danou vec v systemu mit proste musim (jinak mi program vubec nebude kvuli chybejicim knihovnam startovat... neplati to sice vzdy, ale ve vetsine pripadu bohuzel ano), nebo ho zkompiluju bez te podpory ale pak lidi co to chtej maj proste smulu. Sice by si ten program pomoci vyborneho ABS mohli jednoduse rekompilovat, ale v pripade kolosu jakym je KDE (nebo OpenOffice, GNOME ci cokoliv jineho) to uz je trochu problem. No a pocita se proste s tim, ze DE ma byt plne integrovany balik co podporuje vse co nekdy uzivatel v budoucnu muze potrebovat. To uz je proste koncepce full-featured DE. Komu to nevyhovuje at pouziva nejaky light-weight WM.
Tohle neni problem Archu ale proste toho, ze u hromady aplikaci je nutno delat kompromisy - bud zkompiluju program s podporou nejake veci a pak danou vec v systemu mit proste musim (jinak mi program vubec nebude kvuli chybejicim knihovnam startovat... neplati to sice vzdy, ale ve vetsine pripadu bohuzel ano), nebo ho zkompiluju bez te podpory ale pak lidi co to chtej maj proste smulu. Sice by si ten program pomoci vyborneho ABS mohli jednoduse rekompilovat, ale v pripade kolosu jakym je KDE (nebo OpenOffice, GNOME ci cokoliv jineho) to uz je trochu problem./me mysli na Gentoo
Ted sem ale mluvil jen o binarnich distribucich, tam jaksi USE flagy jsou celkem k ničemu
Leda by existovalo vždycky několik verzí daného programu (každý zkompilovaný s jinými závislostmi), jenže to by bylo asi dost šílené něco takového spravovat
Balíčky jsou, podobně jako u Slackware, soubory *tar.gz.
pokud vim, tak balicky jsou ve formatu pkg.tar.gz, takze je na prvni pohled videt, ze jde o balicek
Jinak se musim pripojit s nadsenim pro tohle distro - presel jsem ze slackware, ktrery sam o sobe je bezva (doporucuji ho jako startovaci distro - s pomoci slackbooku ho dokaze rozjet kazdy a neziska "zlozvyky" z klikacich disribuci - ale to je jen subjektivni nazor, no flame please), a ziskal distro, ktrere je mozna jeste o trosiscku tezsi na nastaveni (coz povazuju za plus - resp. to, ze je to system, ktery se nesnazi byt lepsi a chytrejsi nez uzivatel), ovsem samostna sprava systemu a balicku je diky pacmanu az nechutne trivialni.
Dokonce existuje rozsireni pajman, ktere je neco na zpusob pkgtool v slackwaru, to jest dava moznosti pacmanu do jakehosi "menu"
K dokumentaci - neni prilis velka, ovsem je to proto, ze se problemy resi na phoru ci irc a pokud je shoda na nejakem "obecnejsim" reseni, tak se da na wiki stranky.
archlinux je skutecne velmi povedena distribuce a jak nekdo napsal vyse, i po dlouhe dobe jsem z nej stale nadsen
Super distro, spokojeně používám. Kromě návodů na oficiálním webu můžete pochytit něco o instalaci a používání pacmana etc. na mojích stránkách:).
Tiskni
Sdílej: