Vývojář Alexandre Gomes Gaigalas na GitHubu zveřejnil c89cc.sh, parser a kompilátor jazyka C89 napsaný v pouhém jediném skriptu o přibližně 8000 řádcích čistého bashe (bez dalších externích závislostí), který generuje ELF64 binárky pro x86-64. Jedná se o velmi jednoduchý kompilátor, který nepodporuje direktivy #include a dokonce ani funkci printf (lze použít puts), všechny dostupné deklarace lze nalézt v proměnné _BUILTIN_LIBC na konci skriptu. Skript je volně dostupný pod ISC licencí.
Francouzská vláda oznámila, že v rámci strategie 'digitální suverenity' zahájí 'přechod od systému Windows k počítačům s operačním systémem Linux' (sa sortie de Windows au profit de postes sous système d'exploitation Linux). DINUM (meziresortní ředitelství pro digitální technologie) požádalo ministerstva, aby do podzimu 2026 vypracovaly konkrétní plány nasazení Linuxu. Francie již dříve migrovala části státní správy na otevřená řešení.
Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
Společnost Anthropic oznámila Projekt Glasswing a s ní související AI model Claude Mythos Preview. Jedná se o iniciativu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, do které se zapojily velké technologické společnosti Amazon Web Services, Anthropic, Apple, Broadcom, Cisco, CrowdStrike, Google, JPMorganChase, Linux Foundation, Microsoft, NVIDIA a Palo Alto Networks. Anthropic věří, že nový AI model Claude Mythos Preview dokáže
… více »Firma Ojective Development vydala svůj nástroj pro monitorování a řízení odchozích síťových připojení Little Snitch i pro operační systém Linux. Linuxová verze se skládá ze tří komponent: eBPF program pro zachytávání provozu a webové rozhraní jsou uvolněny pod GNU GPLv2 a dostupné na GitHubu (převážně Rust a JavaScript), jádro backendu je proprietární pod vlastní licencí, nicméně zdarma k použití a redistribuci (cena přitom normálně … více »
Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
). A dostavil se takový pocit, že "už jsem tu někdy byl", Gnome fakt supr, radost pracovat...
Neobsahuje baličkovací systém, upgrady a takové věci.No to je vidět, že Rozhovor: Miguel de Icaza Slackware nikdy nepoužíval. Slackware tohle všechno samozřejmě má! Nebo k čemu jsou tam potom příkazy
installpkg, removepkg, upgradepkg? Nebo co má znamenat adresář /var/log/packages/var? Jediný rozdíl je ten, že balíčkovací systém nekontroluje závislosti, což se dá řešit programy jako swaret, slapt-get.
To je jako tvrdit, že pokud instalujeme pomocí rpm --force (tím parametrem si nejsem jistý, prostě je to bez závislostí), tak nepoužíváme balíčkovací systém.
Ad hodné gtk pod LGPL a zlé, komerční, Qt. Qt je už pěkných pár let uvolněno pod GPL (platí pouze pro Unixy, Linux a MacOs), viz stránky trolltechu! Je jasné, že pokud použijete GPL verzi Qt, musí být i samotný program pod GPL, což se LGPL netýká.
Problém s QT je ten, že pokud chceš vyvíjet komerční aplikaci, musíš solit, kapiš to...
Teď ke svobodě. Já osobně si pod pojmem svoboda představuju něco jiného. Mimo jiné to jsou věci jako svobodně hovořit, svobodně si zvolit životního partnera, svobodně si zvolit svůj OS, svobodně si zvolit svůj programovací nástroj a svobodně se rozhodnout, jakým způsobem budu své dílo distribuovat. Otázka dne: Je ABCLinuxu opensource?
Svobodný software je takový, se kterým mohu svobodně nakládat nebo takový, který je šířen dle GPL? Připomínám, že nejde o totéž a že ta první varianta nemusí automaticky znamenat pošlapání autorových práv. Samozřejmě nemá smysl tohle už nejméně milionkrát omleté téma nijak zvlášť rozebírat. Stejně jako nikdo před náma, bychom se ani my nedobrali nějakého výsledku.
Co se týče ABCLinuxu samozřejmě vím, znám, neptám se jenom tak. Byla svobodná volba Leoše Literáka udělat to po svém. Je-li ABCLinuxu nesvobodným (určitě se podle Tebe nejedná o software svobodný), pověz, koho omezuje na jeho právech?
pojem komerční chápán jako opozice k termínu opensource.Já bych použil closed source. Dávat rovnítko mezi closed source a komerční, to open source softwaru velmi škodí, protože to mate lidi v tom smyslu, že open source není pro komerční účely vhodný. A to je samozřejmě daleko od pravdy.
Je-li ABCLinuxu nesvobodným (určitě se podle Tebe nejedná o software svobodný), pověz, koho omezuje na jeho právech?Předně: nesvobodný software nikomu neomezuje nějaká práva. To jsem neřekl. Já ani netvrdím (na rozdíl od RMS), že by nesvobodný software omezoval lidskou svobodu. Když se mi nesvobodný soft. nechce používat, prostě ho nepoužívám. Ale jinak je pravda, že uzavřenost kódu Abc znemožňuje těm, kdo by o to měli zájem, zdrojový kód studovat a na jeho základě vytvořit nějakou jinou aplikaci. Ale to je velké odbočení od tématu. Já mluvím o tom, že LGPL tu nesvobodu programů umožňuje. Ačkoliv je jasné, že GPL přináší svým vynucováním svobody určitá omezení, je IMHO lepší zvolit model GPL + nesvobodná licence (Qt), než pouze LGPL (GTK+).
Co je tedy nesvobodný software. To bude nejspíš nějaký nový význam slova nesvobodný, který ještě neznám.
Až mám chuť se vsadit, že v běžné mluvě, kdy si nedáváš zas takový pozor, na to co říkáš, se Ti taky občas podařít zaměnit closedsource za komerční.Těžko tě přesvědčovat, ale já jsem si poměrně dost jistý, že se mi to nestává. Částečně to bude také proto, že to není téma, o kterém bych se někdy bavil s kamarády u skleničky vína. Dost pochybuji, že bych na tyto otázky vůbec kdy v běžné mluvě narazil... Ale i kdyby, tak bych stejně asi vyhrál, protože z diskuzí na internetu jsem docela vytrénovaný. Zvláště kvůli přesvědčování lidí, že open source není překážkou pro komerční využití ;-).
Co je tedy nesvobodný software.Takový, který nemá open source licenci?
Těžko tě přesvědčovat, ale já jsem si poměrně dost jistý, že se mi to nestává.To byl samozřejmě jenom takový žertík, určitě Tě nehodlám nařknout z toho, že nevíš, co říkáš.
Btw. ani já si nemyslím, že opensource je překážkou pro komerční využití.
Co se nesvobodného týká, nemůžu souhlasit a v podstatě musím teď být v postoji podobnému Tvému před chvílí, když si říkal, že komerční a closesource by se nemělo zaměňovat. Stejně tak by se nemělo zaměňovat opensource svobodné. Už jen proto, že žádná licence Ti nezaručí plnou svobodu. Tohle splňuje jenom public domain. Licence je právě od omezení této svobody.
Co je tedy nesvobodný software.Gratuluji, právě jste položil mezi open source software a svobodný software. Bravo. Stejné zjednodušení, jako vytýkáte jiným.
Takový, který nemá open source licenci?
Všichni dobře víme o čem je zrovna řeč, ale přesto si navzájem vytýkáme nedostatky v našich definicích a pak se divíme, že nikdo z okolí nakonec nemá nejmenší ponětí co je vlastně co
...tak bychom se aspoň měli vyvarovat toho, aby se softwaru s otevřeným kódem upíralo označení svobodný - splňuje-li vše ostatní, kromě toho, aby byl Svobodný.
A je to tady! Slepá ulička! Teď bych mohl nadhodit právě Miguelovo Mono a mohla by následovat nekonečná debata na téma, jestli je Mono svobodný software s otevřeným kódem, nebo nesvobodný software vázaný na technologie MS. Navrhuji zavčasu debatu utnout, já rozhodně končím.
GTK+ je distribuováno pod LGPL, což je škoda - kdyby bylo pod GPL, vznikalo by více svobodných aplikací.WTF? Můžeš mi prosím podrobněji vysvětlit toto tvrzení? Nerozumím tomu.
S Qt musíte platit, pokud chcete psát komerční software.Toto je doslovný citát, nic o komerční closedsource aplikaci tam prostě nevidím. Já jenom říkám, nemusíte platit, pokud bude vaše komerční aplikace pod GPL. To není obhajoba Qt, taky bych pravděpodobně zvolil Gtk, ale nelíbí se mi takovéto polopravdy.
GNOME se mi zda oproti KDE cistejsi. Plne souhlasim s nazorem a vyplnovani prazdneho mista tlacitky ...Jako uživatel KDE musím konstatovat, že se nejedná o vtip, ale o pravdu. Například v kopete jsem si musel vypnout tři úplně zbytečné panely nástrojů, abych měl vůbec nějaké místo na psaní a čtení. Ale ono to souvisí s tím, že KDE má Kdevelop a QT designer, kde je možné spousta věcí snadno naklikat. Jenže se obávám, aby GNOME nedopadlo podobně, nebo ještě hůř. Viz ...programátorům ve Visual Basicu, lidem ze světa Windows ... přejít do našeho světa
.
Miguel má pravdu, na Gnome aplikacích je skutečně znát, že se použitelností někdo zabýval, že to má nějaký vzhled.
S Visual Basicem bych problém neviděl, nakonec, je to jazyk jako každý jiný
Ale pokud to znamená, že si windowsáci přinesou všechny svoje programovací zvyky a celý jejich přístup k tomu, tak to skutečně bude nejlépe zabalit a jít o dům dál…
A tohle je ještě sranda které lze lehce pomoct. Uznávám teda, že to zrovna asi nebude typický problém, ale tak pro ilustraci…
programátorům ve Visula BasicuTahle veta me pobavila
Tiskni
Sdílej: