Dotaz: Programovat česky nebo anglicky?

[Gaudentius]

Ahoj, chtěl bych znát vaše názory, zda-li proměnné, názvy funkcí, názvy tabulek v DB a pod. pojmenováváte česky, nebo anglicky.

Já zastávám angličtinu, z důvodů jednoduchosti, výstižnosti a možnosti orientaci v mém kódu kýmkoli. Hlavně mi odpadá řešení a následné zapamatování názvu sloupce v tabulce např.: id_smlouvy nebo id_smlouva => s čím se pere kolega. já jednoduše použiji id_contract a tím to hasne. Jaké zkušenosti máte vy? a proč? Díky

---

---

Odpovědi

[FooBar]

Anglicky, vzdy a vsude. Jedinou vyjimkou je, pokud to explicitne vyzaduje skola/zamestnavatel/whatever. Nebo pokud vubec neumis anglicky ;)

[pht]

Anglicky, ale v angličtině. Tj. dbejte i na pravopis a gramatiku. Jinak to je horší než když to tam fláknete česky.

[Šangala]

Jednoznačně anglicky… akorát nevím kdo naučí mě, nepoužívat proměnou „pom“ :).
Ad. databáze a názvy tabulek, musel jsem jednu dělat „cesky“, no tam platilo (jinak by se v tom nikdo nevyznal) 1.pád jednotného čísla gramaticky správně bez diakritiky.
Možná to bylo snažší o to, že se se sloupce jmenovali např. 'smlouva_id_pk', bo něco jako smlouvino_id_pk asi nikoho nenapadne.

[Roger]

že se se sloupce jmenovali

No s tebou to musela byt zabava :)

[Šangala]

No-no, taky nemáš na konci věty tečku… :)
PS: Ty sloupce byly v DB od malých a měkkých, tak asi proto tam patří 'i'.

[stativ]

Možná to bylo snažší o to, že se se sloupce jmenovali např. 'smlouva_id_pk', bo něco jako smlouvino_id_pk asi nikoho nenapadne.

Jeden můj kamarád používá v kódu zhůvěřilosti jako „čudlítko,“ takže to určitě někoho napadne.

[stativ]

Jinak samozřejmě hlasuji pro angličtinu. Ideálně i pro komentáře.

[cronin]

Už som videl v Javovskom zdrojáku field Mišo.

[Šangala]

Jo jo, mám doma tenkou knížečku, kterou jsem již založil hodně hluboko a nechci ji nikdy vidět, kde autor vyzývá k používání rodného jazyka pro názvy proměnných, bo to Java umožňuje a pak se to prej perfektně čte a usnadňuje to komunikaci, - a ten pán není rozený jako anglicky mluvící!

[default]

Když už jsme u toho… By mě zajímalo, jestli už v NetBeans opravili tu chybu, že nejde spustit třída, která ve svém názvu obsahuje diakritiku.

[x22]

Aj taketo mena sa daju pouzit:

class \u00A2ŠialenáTrieda
{
  int _$;
  int __;
  int $$;
  int áô;
  int €áô;
  int €1áäüîôŁ;
  int \u00A3Łě\u06D8ą\uFEF0$\u06D1\u04D9\u00D8\u06D8\u05E9\u00A3\uFB9C\u0436$;
  int \u00A5;
  int ¤;
  int €;

  public static void $doIt()
  {
  }
}

[Josef Kufner]

Jak se dělá blinkající smajlík?

[Jan Grmela]

:-ú

[Josef Kufner]

Dík.

[Ash]

Hej, to ale není řešení dotazu :)

[void]

To je správně. Rodiče pojmenovávají děti, programátoři proměnné. Vybrali hezké jméno. Tato proměnná bude mít svátek 29. září - přejeme všechno nejlepší.

[omg]

duvod zapit to se vzdycky najde popripade vyrobi.

[mato]

tiez som za EN.
co sa tyka toho pom - to ja mam taky problem s premenou pokus. jednak sa lahko/rychlo pise na klavesnici, a nahradit ho ako attempt alebo try - nic moc, attempt tiez nic moc, ostatne synonyma nie su na tom o nic lepsie .. ten pokus je fakt dobry :)

[Josef Kufner]

Na pomocné promněnné vyskytující se jen lokálně používám jednopísmené názvy. Je to krátké a pohodlné na psaní i čtení.

[pht]

Nejsem si jist, jestli i na čtení

[Josef Kufner]

Pokud je ta proměnná použita jen v desetiřádkovém cyklu, je její délka spíš na obtíž. A samozřejmě to chce volit vhodná písmenka a neprocházet abecedu tam a zpátky...

[Jendа]

int i, j, k;

Horší je, když se to rozroste a pak se v tom už nikdo nevyzná .

[faha]

Vylozene interacni promene.

S uspechem pouzim promenou "dummy".

[Sten]

Kdepak, nejlepší proměnná pro podobné účely je „_“ ;)

[Josef Kufner]

ee, to je funkce na překlady textů gettextem

[kokot]

Jen v Djangu nebo i jinde?

[Josef Kufner]

Snad všude.

[Michal Kubeček]

akorát nevím kdo naučí mě, nepoužívat proměnou „pom“

Co třeba aux?

[Šangala]

Kdo to je ?

[Michal Kubeček]

:-) (Pokud to bylo myšleno vážně: to byl návrh, co používat místo pom.)

[Šangala]

Pochopil jsem to :), ale chtěl jsem si zahrát se živým(Kdo) a neživým(Co) :).
Návrhy taky dokážu sypat, ale „Kdo“ mě je naučí používat… :)

[Ash]

osobně používám tmp

[Michal Vyskočil]

Jednoznačně anglicky… akorát nevím kdo naučí mě, nepoužívat proměnou „pom“ :).

Na wikipedii je spousta tipů, i když je pravděpodobně nemožné se dostat za foo a bar. Třeba fred je docela roztomilé.

Druhá možnost je přidat pom jako často používaný český termín do wikipedie a neřešit to .

[Jan Grmela]

Jsem taktéž pro angličtinu. Pokud se projekt potom zveřejňuje/prodává, tak je to dobré už jenom kdyby si kód chtěl číst nějaký cizinec. Navíc na hafo věcí jsou stejně anglické termíny, u kterých každý [programátor] přesně ví, o čem je řeč.

Akceptoval bych i anglický kód s českými komentáři, dle mého je však lepší to mít v angličtině už komplet včetně dokumentace (např. Doxygen).

[podlesh]

Určitě je to lepší, na druhou stranu záleží jak autor umí anglicky. Není nutné moc - minimálně musí pochopit, že angličtina má jiný slovosled než čeština.

[AraxoN]

To by malo závisieť od toho, kto sú ďalší ľudia, ktorí s tým kódom búdu robiť. Ak sa jedná o výlučne Čechov, tak je IMHO lepšie to písať v češtine. Z angličtiny keď, tak si len požičať dobre známe výrazy, ktoré s počítačmi majú ustálené významy, ako Get, Set, Show, Hide, Save, Load, Int, Float, String, a tak podobne.

Nie je nič horšie, ako keď na projekte pracujú vývojári, ktorí po anglicky príliš nevedia. To potom dopadá tak:

• že používajú slovíčka s nesprávnym významom,
• že nedodržiavajú spelling,
• že si vypomáhajú rodným jazykom,
• že nevedia vymyslieť ako by sa to malo volať, tak spravia funkcie Work(), či DoStuff2().

Potom je "radosť" pracovať na takom projekte.

[cronin]

To by malo závisieť od toho, kto sú ďalší ľudia, ktorí s tým kódom búdu robiť.

... co sa nikdy neda dopredu povedat. V sucasnosti nie je nic neobvykle, ak do slovenskej IT firmy pride pracovat cudzinec. Podobne sa cestuje aj za vzdelanim.

Z angličtiny keď, tak si len požičať dobre známe výrazy, ...

... cim vznikne velmi nechutna hatlanina.

Nie je nič horšie, ako keď na projekte pracujú vývojári, ktorí po anglicky príliš nevedia.

Ale ano, je: ked je potrebne zapojit sa do portugalskeho projektu, ktory doteraz realizovali v ich rodnom jazyku, pretoze "to sa nikdy nemoze stat" ...

[AraxoN]

Ak pracujem vo firme, kde po anglicky príliš nevedia, a pracuje sa na projekte s uzavretým zdrojovým kódom, vyvíjaným in-house, tak je malá šanca, že na tom bude raz pracovať cudzinec.

Zdedil som niekoľko projektov, v ktorých názvoslovie je rádoby anglické a s preklepmi, plus keď vývojár s angličtinou pre nedoukov nemal vhodný výraz, tak tam hodil buď niečo z translatora, alebo rovno v slovenčine. Výsledok je hnusný a aj tak do toho nemôže žiaden angličtinár nikdy preniknúť. Keby to bolo od začiatku v slovenčine, tak by to IMHO bolo lepšie pre všetkých, ktorí s tým teraz musia pracovať. V ideálnom svete by všetci vedeli po anglicky a celé by to bolo v angličtine, ale v reále musíme robiť s podmienkami a ľuďmi, ktorí sú.

[pht]

V čem je problém to spravit?

[default]

V lenosti?

[AraxoN]

Nie je to také jednoduché, lebo sa jedná o webové aplikácie. Názvoslovie je tak "rozosrané" vo viacerých jazykoch a na viacerých miestach. Od PHP skriptov, cez dynamicky skladané SQL príkazy, triggre v SQL, názvy súborov na disku odkazované z toho PHP, názvy premenných a objektov odserializovaných na disk, názvy polí v HTML formulároch, javascripty, ktoré sa na ne odkazujú, AJAX, ktorý to prepája krížom-krážom, nejaké bashové skripty a ešte neznámy počet iných aplikácií, ktoré sa do toho sem-tam pozerajú z vonku. Je to nechutná pavučina, nad ktorou nie je možné urobiť search-and-replace. A väčšie úpravy len preto, aby sa vývojári cítili lepšie - to nikto nepreplatí.

[pht]

Ah, jak já mám tyto aplikace rád.

[default]

Všimni si, prosím: já nic neříkám.

[pht]

To jsem si nevšiml :)

[default]

OKi. Nic neříkám.

[cronin]

Ak pracujem vo firme, kde po anglicky príliš nevedia, a pracuje sa na projekte s uzavretým zdrojovým kódom, vyvíjaným in-house, tak je malá šanca, že na tom bude raz pracovať cudzinec.

Podla mna sa toto skor ci neskor ukaze ako omyl: v dnesnej dobe sa neda vediet, ci firmu o pol roka nebude vlastnit ina obrovska medzinarodna firma. Na druhej strane - kto by chcel kupovat firmu, kde ani programatori po anglicky prilis nevedia?

[cronin]

Zdrojaky, ich akekolvek komentare a technicku dokumentaciu rozhodne piste v anglictine.

[Petr Drlik]

Mym snem bylo a je, jelikoz neovladam anglictinu na akademicke urovni, aby programovani bylo v anglicine, ale knizky a help v cestine. Je to sice priklad z win, ale kdyz dodali excel v cestine, tak jsem jasal, do doby prveho spusteni, kdo misto klasickych anglicky prikazu(rekneme si, ze podobnych pro paskal, basic, dbase, lisp ...), kdy kdyz se nekdo stracha programem, to chce nejaky povel KDYŽ, SOUMĚRNĚ atd., jsem radeji sahl po nizzi verzi v anglictine. V linuxu se tyto pripady asi neobjevuji, ale kdyz mi nainstalovali novy AutoCad, kdy jsem mel vytvoreno programy pomoci LISPu, musel jsem je vsechny prepisovat a z LINE, CIRCLE... delat _LINE, _CIRCLE a ne PŘÍMKA, KRUŽNICE ...

A proto i z tohoto duvodu povely anglicke, ve vlastnich programech bych pouzival nazvy promennych ceske, ale bez diakritiky.

[Jan Grmela]

+1

Ten člověk, co vymyslel, že názvy funkcí budou v Excelu přeložené, musí jet asi na něčem fakt drsným.

[Jendа]

A pozor, nejsou přeložené všechny. Alespoň ve školním Excelu 2003 (jiný jsem v životě neviděl) jsme se setkali např. s funkcí COUNTIF().

[Šangala]

Je to i SUMIF a další… – mám to v práci. Na pracovním NTB zas mám 2007 a nevím teda co je lepší…
 Kdykoliv můžu tak Oo :).

[Jan Grmela]

OOo to zachraňuje. Když jsem musel dělat něco do školy v Excelu (nějaké výpočty), tak jsem si radši pustil Calc a pak výsledek vyexportoval do XLS a popřípadě v Excelu opravil.

Ad SUMIF a COUNTIF: můžeme být aspoň rádi, že to není SUMAKDYŽ a POČETKDYŽ

[Petr Bravenec]

Bude to mezinárodní či nadnárodní projekt? Anglicky. Píšete to pro sebe? Nebo pro firmu, kde je jen malá šance, že by se na spolupráci podílel cizinec? Pak třeba česky (nebo hotentotsky, prostě jak vám to vyhovuje). Ale hlavně s rozumem!

Angličtinu razil ve zdrojácích bývalý kolega. Kdysi po mě cosi předělával. Tabulky nechal pojmenované česky, sloupce v tabulkách taky česky (do databáze sáhnout nemohl), ale zdroják v php se po jeho zákroku hemžil kočkama (anglicky cats, česky kategorie), názvy proměnných v php neodpovídaly sloupcům v tabulkách (zpusob_odberu = purchaseType, kategorie = cats, typ_ceniku = pricetypelist) a k dovršení všeho ještě nasekal odlišné názvy pro pole ve formuláři ("anglicky", jak jinak).

Ty kočky v php mu nemůžu zapomenout dodnes...

[Andrej]

pricetypelist je super

[Toman]

Maďarsky - alespoň se u toho pobavíš

[Michal2]

Ja mam v softu promennou eyjafjallajökull, muzete hadat jakeho je typu a k cemu slouzi

[cronin]

Null pointer?

[pavlix]

Anglicky, z čistě praktických důvodů. Bude tomu rozumět každý, kdo má (nebo v budoucnu bude mít) důvod do kódu nahlížet.

[void]

Nejlepší je směsice všeho. Třeba definice metody (v Javě):

public Uživatel get_workingUser() { ... }

[void]

Důležité jsou i vhodné zkratky, takže třeba:

public Uživ get_wUsr() { ... }

[finc]

Nejlepsi je ovsem to podtrzitko. To se hned clovek citi jako v jinem svete :)

[Filip Jirsák]

Aspoň je člověk předem varován, že pravděpodobně půjde o Céčkový program napsaný v Javě, a může k němu podle toho přistoupit.

[finc]

Na toto se neda jednoznacne odpovedet.

Pokud tvoris interni system, tak cestina ma sve misto (samozrejme bez diakritiky). Jsou nazvy, ktere jsou dost spatne prelozitelne.

Nejsem tak velky prebornik na anglictinu, jako zdejsi programatori, proto jsem zvolil zlatou stredni cestu. Dodrzovat konvence daneho jazyka a cele platformy + snaha o co nejlepsi ctivost kodu.

Nektere nazvy jsou tak zazite, ze je dost velky problem najit spravny ekvivalent v anglickem jazyce. Navic, v nekterych pripadech muze byt anglicky ekvivalent slova matouci a muze znamenat vice veci :)

Za tech 8 let, co se programovanim zivim jsem vzdy dbal spise na transparentnost kodu. Pokud bych pracoval v mezinarodnim tymu, jiste bych byl donucen vse psat anglicky, ale tomu jsem se nastesti vyhnul. Takze jiste je pro me prijemnejsi cist: findReklamace(), getZakaznik(), isZustatek(), atd. nez jejich anglicke ekvivalenty. Pokud ovsem nekdo chce byt "cool", tak je jiste anglictina jedina mozna volba a cesko-anglicky slovnik povinosti pri cteni nekterych casti sveho kodu :)

[Andrej]

... (samozrejme bez diakritiky) ...

Já si myslím, že platí jednoduchá rovnost: „bez diakritiky“ == „anglicky“ Angličtina je (AFAIK) jediný jazyk, který používá latinskou abecedu a zároveň nevyžaduje diakritiku.

Čeština bez diakritiky je ošklivý mor, který je naštěstí na ústupu a nezbývá než doufat, že se ho podaří vymýtit nadobro. Čeština v identifikátorech (a navíc ještě bez diakritiky, kvůli nekompatibilitě některých prostředí s UTF-8) je ještě horší než mor. Je to břemeno a technologický dluh, který zatěžuje celý projekt, celou firmu.

Až jednou v budoucnu bude někdo chtít koupit vaši firmu, bude se pochopitelně zajímat o vaše projekty, o jejich rozšiřitelnost a o možnost jejich začlenění do svých produktů. Pakliže tam najde (například) půl milionu řádků kódu s identifikátory čitelnými pouze mezi Sněžkou a Šumavou, otázka je, zda potom ještě bude mít zájem...

Každý český identifikátor v kódu je skrytý technologický dluh projektu. Stačí několik takových přehmatů a v najednou dokáže kód přečíst (statisticky vzato) stokrát méně lidí než kód psaný výhradně anglicky. Angličtina není o tom být cool, ale mít možnost kód sdílet. Ať už v rámci firmy, která přesahuje českou kotlinu, nebo jako open-source.

[Andrej]

Sice je tohle starý dotaz, ale neodpustím si několik poznámek.

1. Česky hovoří řádově 10⁷ lidí. Anglicky hovoří řádově 10⁹ lidí. Pokud má být zdrojový kód sdílený jako open-source, volba je vcelku jasná. I sdílení v rámci nějaké firmy je podstatné. U nadnárodní společnosti je volba taktéž jasná. Malá firma zase bude mnohem lépe prodejná, pokud má zdrojové kódy svých produktů ve formě vhodné pro (mezinárodní) sdílení.
2. Pokud by někdo chtěl programovat skutečně česky (a ne pouze zpraseným jazykem podobným češtině, kterému chybí povinná náležitost češtiny &mdash diakritika), velmi rychle by narazil. Ještě dnes, v roce 2010, bohužel existují kompilátory nekompatibilní s UTF-8. Nicméně trvat na použití češtiny u programování je opravdu poněkud krátkozraké.
3. Kód založený na češtině (a ještě k tomu zprasené) se dá sdílet pouze od Sněžky po Šumavu a mimo tuto oblast je naprosto neudržovatelný, černá skříňka. Ve chvíli, kdy ho bude potřebovat někdo v zahraničí, případně když bude někdo chtít koupit vaši firmu, může právě tohle znamenat tvrdý náraz. Při milionech řádků mohou být české identifikátory v podstatě nepřekonatelný problém, nemluvě o (pouze) česky psané dokumentaci.
4. Pokud nějaký kolega vytváří české názvy proměnných v prostředí jiném než ryze soukromý kód, který nikdy nikomu neukáže, doporučuji zadupat takového kolegu do země. Zatím to tak nevypadá, ale s každým řádkem, který vytváří, zvyšuje technologický dluh vašeho projektu.