Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Řešení dotazu:
Tohle je jeden z asi tak tisíce důvodů, proč dát přednost skutečné databázi (PostgreSQL) před dětskou hračkou (MySQL).
K původnímu dotazu: Jediná možná prevence je solidní databáze. A samozřejmě solidní souborový systém, to se rozumí samo sebou. A taky nepoužívat pokud možno žádné úžasně rychlé, zato však data pojídající (v případě výpadku elektřiny) mount optiony jako nobarrier
a podobné.
Celkom rozumne mi pride robit snapshot suborov za chodu, pokial predtym pozastavite DB. Samozrejme to predpoklada snapshotovaci FS, btrfs, pre velke nasadenia zfs. Ak taky FS nie je mozne pouzit, treba robit snapshoty celej virtualky alebo LVM. Pocas zalohovania je DB v read-only stave, snapshot trva iba okamih. Aj ked je pravda, ze vela aplikacii nepobezi s RO databazou, ale 3-5s vypadok mi pride akceptovatelnejsi ako pripadne mnoho hodinove (potazmo viacdnove) obnovovanie z textovych dumpov. ja to robim nejako takto (pre-freeze-script):
<code>
sync mysql --defaults-extra-file=/etc/mysql/debian.cnf 2>&1 >>/tmp/backup/output <<EOF
FLUSH TABLES WITH READ LOCK;
SET GLOBAL read_only = ON;
EOF
echo 1 >/tmp/backup/db_lock sync
btrfs subvolume snapshot -r "/var/lib/mysql" "/var/lib/mysql/snapshots/`date "+%Y_%m_%d__%H_%M_%S"`"
if [ -e /tmp/backup/db_lock ]; then
mysql --defaults-extra-file=/etc/mysql/debian.cnf 2>&1 >>/tmp/backup/output <<EOF
SET GLOBAL read_only = OFF;
UNLOCK TABLES;
EOF
rm -f /tmp/backup/db_lock fi
</code>
ps. niektore aplikacie s MYISAM nebudu fungovat.
pps. overit zalohovanu DB je pomerne jednoduche, staci spustit dalsiu instanciu mysql s upravenym konfigurakom (port, ulozisko) ci uz v RO rezime alebo nad dalsim RW snapshotom. Dokonca je mozne potom z takeho snapshotu vydumpovat textove zalohy.
som zjavne nepochopil ...
Postgres, stejně tak InnoDB data neničí za předpokladu, že platí určité předpoklady - např. že si uživatel nevypne fsync, že fsync reálně funguje (a operační systém nekecá), že nedojde k poškození filesystému, atd. Při dnešní složitosti a miliónu různých optimalizacích je skoro zázrak, že to funguje. Nicméně to překvapivě funguje. Když člověk ví, co se může všechno rozbít, tak problémů s čitelností, konzistencí db několik málo za posledních 5 let.A to byla totálka nebo se to podařilo nějak opravit? Mít totálku několikrát za pět let je dost špatný výsledek pro databázi. U nás může být i odstávka na půl hodiny hrozný problém. I v noci. Na proti tomu, když se ztratí jeden záznam (poslední inzert či update) nás vůbec netrápí. Jsou to většinou nějaké haléře max. koruny škody. Myisam má problém, že se zamyká celá tabulka, a tak celou aplikaci může ucpat jeden delší select. Kromě toho rozdíl v rychlosti není až tak podstatný. To zamykání je klíčové. Řešíme to nyní tak, že čteme z klonu a déle trvající dotazy nestrpíme, musí se prostě optimalizovat, aby nebyly. Není to úplně dobré, ale žít se s tím dá. Ohledně inodb fašírky. Žádné změny defaultního nastavení file systému nebo databáze jsme pokud vím nikdy nedělali. Přesto několikrát inodb totálka i bez výpadku elektřiny. Máme strach to nyní nasadit a pokračujeme na myisam. Kdesi jsem četl, že indodb je lepší a spolehlivější, ale když se pokazí, stojí to zato. Myisam je snadnější pokazit, ale není to problém.
Tiskni
Sdílej: