Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Reiser byl první žurnálovací pro linux 
Záleží na tom, co ten server bude dělat. Já mám na svém serveru XFS. To jsem ti poradil, co?
Několik poznámek k tomu, co zde už bylo napsáno:
ext2/3 hned nezavrhoval. Jede ve všech verzích linuxového jádra za posledních (nejméně) šest let (ext3 ne), dokonce se k němu dá dostat i v jiných operačních systémech (nejen třeba FreeBSD, ale dokonce i Windows!). Jako jediný, pokud vím, umožňuje poměrně snadno obnovovat smazané soubory. Navíc jsem nikdy neslyšel o tom, že by padal nebo způsoboval ztráty dat.
Na ReiserFS je program podobný Windows Exploreru, který umí read-only přístup.vsak jsem psala, ze potrebuji read-write
Na ext2 a ext3 je pěkný software...., který umí tyto disky připojit ve Windows jako normální partitionspokojene pouzivam Ext2 IFS For Windows, navic jsem ani google pouzit nemusela
Odtud je to patrne:a opět Google.jj, pokud by neco bylo, tak
g xfs zápis windows site:abclinuxu.czprave ext2 - kvuli univerzalite.ext3 není univerzální? vždyť je to přece ext2 + žurnál
ReiserFS RULEEEEEEEZ
(Taky mám všude ReiserFS.)
Ano. Akorát má pokaždé jasno jinak podle toho, který benchmark si přečetl…
)
.
XFS neni radno pouzivat na systemu bez UPS-ky. Drzi data v pameti dyl nez ostatni filesystemy a journal neobsahuje data. Vyzkouseno !Jo, prazdne soubory jsou vyslovene miloucke, zvlast kdyz je clovek ma hledat a obnovovat ze zalohy, pricemz samozrejme nejblizsi takova je den stara. Jenze tohle je problem vsech zurnalovacich systemu, pokud nejedete ext3 se zurnalovanim dat. Holt za rychlost si musite zaplatit... treba timhle rizikem. ext3 se zurnalovanim dat je proti ostatnim pomala, ale je bezpecna. UPSku to chce kazdopadne. Ze zkusenosti ale muzu rict, ze se mi to za radu let, kdy jedu XFS, stalo pouze jednou, a to jsem se serverem delal brutality rozhodne nejednou.
Tiskni
Sdílej: