Společnost Jolla spustila kampaň na podporu svého nového telefonu Jolla Phone se Sailfish OS. Dodání je plánováno na první polovinu příštího roku. Pokud bude alespoň 2 000 zájemců. Záloha na telefon je 99 €. Cena telefonu v rámci kampaně je 499 €.
Netflix kupuje Warner Bros. včetně jejích filmových a televizních studií HBO Max a HBO. Za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun).
V Las Vegas dnes končí pětidenní konference AWS re:Invent 2025. Společnost Amazon Web Services (AWS) na ní představila celou řadu novinek. Vypíchnout lze 192jádrový CPU Graviton5 nebo AI chip Trainium3.
Firma Proxmox vydala novou serverovou distribuci Datacenter Manager ve verzi 1.0 (poznámky k vydání). Podobně jako Virtual Environment, Mail Gateway či Backup Server je založená na Debianu, k němuž přidává integraci ZFS, webové administrační rozhraní a další. Datacenter Manager je určený ke správě instalací právě ostatních distribucí Proxmox.
Byla vydána nová verze 2.4.66 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 5 bezpečnostních chyb.
Programovací jazyk JavaScript (Wikipedie) dnes slaví 30 let od svého oficiálního představení 4. prosince 1995.
Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2025-55182 s CVSS 10.0 v React Server Components. Zranitelnost je opravena v Reactu 19.0.1, 19.1.2 a 19.2.1.
Bylo rozhodnuto, že nejnovější Linux 6.18 je jádrem s prodlouženou upstream podporou (LTS). Ta je aktuálně plánována do prosince 2027. LTS jader je aktuálně šest: 5.10, 5.15, 6.1, 6.6, 6.12 a 6.18.
Byla vydána nová stabilní verze 3.23.0, tj. první z nové řady 3.23, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána verze 6.0 webového aplikačního frameworku napsaného v Pythonu Django (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
tipujem ze na ubuntu/debiane to bude <10 minut (na normalnom stroji)
To má být pokus o založení prvního flamewaru nového roku?1) Ne jenom mě štve to že balík bla bla bla nemůže být nainstalovaný protože knihovna bla bla koliduje s knihovnou bla bla. Co potom můžu dělat? 2) Na internetu je 1000krát jeden balíček pro 1000 různých distribucí. Kdyby byly jenom rpm a deb tak nic neřeknu, ale ono je rpm pro suse mandriva Ark fedora... Nepřijde vám někdy v tomhle směru linux nedodělaný?? Mám linux rád ale v tomhle směru je na tom linux hůř než windows...
„…nemůže být nainstalovaný protože knihovna bla bla koliduje s knihovnou bla bla. Co potom můžu dělat?“Třeba seřvat autory balíčků a balíčkovací systém právem nechat na pokoji?
Slackeři nepotřebují hyperfunkční elektronický a občas nefunkční teploměr k tomu, aby zjistili jestli mají nebo nemají horečku.
installpkg stejné, jako třeba u aptitude (jo, mě se to až tak netýká, rád hazarduji se systémem a pokouším osud s neznámými repository, nebo vývojovými větvemi distribuce).
Installpkg vám žádným způsobem nebude bránit a ani vás nebude varovat nainstalovat balíky obsahující "kolidující" knihovní soubory. O chybějících knihovnách jaksi nebyla řeč …
aptitude search kynapticNe, opravdu mám v
sources.list kde co
. Kynaptic je passé jako klobouky, takže lepším řešením je použít Adept, anebo kpackage. Ten první v systému je, ten druhý se musí doinstalovat sudo aptitude install kpackage
2) Na internetu je 1000krát jeden balíček pro 1000 různých distribucí. Kdyby byly jenom rpm a deb tak nic neřeknu, ale ono je rpm pro suse mandriva Ark fedora...To ale není problém balíčkovacích systémů, ale distribucí. Každá distribuce má svá specifika, jinak by nemělo smysl onu distribuci vůbec zakládat. Udělej balíčkovací systém a v něm balíček, který se přizpůsobí pro libovolnou kombinaci instalačních adresářů, adresářů s knihovnami, souborů s nastavením, pro libovolnou verzi knihoven jako je např. libc, ... To dokáže ošetřit jen instalace ze zdrojového kódu, což sice není pohodlný balíček, ale je to také možnost a IMHO ne o moc horší. Windows že je na tom lépe? A který balíčkovací systém tam používají?
To, že instalátor něco někam nakopíruje a, když je potřeba, pak to s trochou štěstí po sobě zase skoro všechno smaže, není balíčkovací systém.
Výhoda Windows je v tom, že je tam vše pevně dáno (víceméně). Takže by bylo lepší neporovnávat Windows s Linuxem jako takovým, ale s nějakou konkrétní linuxovou distribucí.
no flame , ale bezkonkurence cislo 1
installpkg, removepkg, upgradepkg 
Fuck rpm, deb...., ale pacman je good!!
alias installpkg='dpkg -i --force-all 'Někdo chce od balíčkovacího systému trochu víc.
, proste pacman a archlinux forever
wine1, wine2, wine3 nebo se na balíčkovací systém v tomto případě vybodnout, nainstalovat ze zdrojáků s --prefix=/opt/winex a dát na binárky symlinky do /usr/local/bin.
Distribuce, jejíž všechny binární balíčky by byly vytvářeny s ohledem na možnost instalace více verzí toho balíčku, by sice vypadala zajímavě, ale za tu práci to asi nestojí. Leda že by stovky uživatelů pocítily nutnost mít najednou více verzí padesáti programů... V normálních distribucích je to umožněno jen u balíčků, u kterých se něco takového běžně provozuje - např. kernel. Asi jseš s wine výjimka
Nebo zkusit balíčkovač založený na zdrojových kódech (tedy něco jako emerge).
Nebo zkusit balíčkovač založený na zdrojových kódech (tedy něco jako emerge).
Kdepak se podle vás berou RPM-ka? :-)
Hm, že by ze zdrojových RPM?
Ale co, stejně si myslím, že si tu někdo chtěl jen zanadávat, když si vlastně odpověděl v poslední větě svého dotazu.
Tiskni
Sdílej: