Branch Privilege Injection (CVE-2024-45332, Paper) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel. Intel jej řeší ve včerejším opravném vydání 20250512 mikrokódů pro své procesory. Neprivilegovaný uživatel si například může přečíst /etc/shadow (YouTube).
Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
To má být pokus o založení prvního flamewaru nového roku?1) Ne jenom mě štve to že balík bla bla bla nemůže být nainstalovaný protože knihovna bla bla koliduje s knihovnou bla bla. Co potom můžu dělat? 2) Na internetu je 1000krát jeden balíček pro 1000 různých distribucí. Kdyby byly jenom rpm a deb tak nic neřeknu, ale ono je rpm pro suse mandriva Ark fedora... Nepřijde vám někdy v tomhle směru linux nedodělaný?? Mám linux rád ale v tomhle směru je na tom linux hůř než windows...
„…nemůže být nainstalovaný protože knihovna bla bla koliduje s knihovnou bla bla. Co potom můžu dělat?“Třeba seřvat autory balíčků a balíčkovací systém právem nechat na pokoji?
Slackeři nepotřebují hyperfunkční elektronický a občas nefunkční teploměr k tomu, aby zjistili jestli mají nebo nemají horečku.
installpkg
stejné, jako třeba u aptitude
(jo, mě se to až tak netýká, rád hazarduji se systémem a pokouším osud s neznámými repository, nebo vývojovými větvemi distribuce).
Installpkg vám žádným způsobem nebude bránit a ani vás nebude varovat nainstalovat balíky obsahující "kolidující" knihovní soubory. O chybějících knihovnách jaksi nebyla řeč …
aptitude search kynapticNe, opravdu mám v
sources.list
kde co sudo aptitude install kpackage
2) Na internetu je 1000krát jeden balíček pro 1000 různých distribucí. Kdyby byly jenom rpm a deb tak nic neřeknu, ale ono je rpm pro suse mandriva Ark fedora...To ale není problém balíčkovacích systémů, ale distribucí. Každá distribuce má svá specifika, jinak by nemělo smysl onu distribuci vůbec zakládat. Udělej balíčkovací systém a v něm balíček, který se přizpůsobí pro libovolnou kombinaci instalačních adresářů, adresářů s knihovnami, souborů s nastavením, pro libovolnou verzi knihoven jako je např. libc, ... To dokáže ošetřit jen instalace ze zdrojového kódu, což sice není pohodlný balíček, ale je to také možnost a IMHO ne o moc horší. Windows že je na tom lépe? A který balíčkovací systém tam používají?
no flame , ale bezkonkurence cislo 1
installpkg, removepkg, upgradepkg
alias installpkg='dpkg -i --force-all 'Někdo chce od balíčkovacího systému trochu víc.
wine1
, wine2
, wine3
nebo se na balíčkovací systém v tomto případě vybodnout, nainstalovat ze zdrojáků s --prefix=/opt/winex
a dát na binárky symlinky do /usr/local/bin
.
Nebo zkusit balíčkovač založený na zdrojových kódech (tedy něco jako emerge).
Kdepak se podle vás berou RPM-ka? :-)
Tiskni
Sdílej: