Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
SubSection "Display" Depth 32 Modes "1280x1024" "1024x768" "800x600" "640x480" EndSubSection
ovsem to mnelo po restartu za nasledek start do nouzoveho grafickeho modu. vizsi hloubku barev se snazim nastavit, protoze pri zobrazeni nekterych fotek, nejsou pozvolne barevne prechody plynule, ale jsou videt hranice mezi odstiny. pod windows pri 32bit barvach se vse zobrazovalo v poradku... normalne by mne to nevadilo (je to videt tak na 5% mych fotek), ale jelikoz planuju pod linuxem upravovat rawy tak potrebuju mit vse spravne zobrazene.
distibuci mam ubuntu 7.10Pooužívalo se to dřív u některých videokaret kvůli rychlejšímu adresování jednotlivých pixelů. Dnes už je to trochu anachronismus.Neni to naopak? Ze 24 bpp rezim se pouzival u starych karet kvuli setreni pameti, zatimco dnes uz vsechny pouzivaji 32 bpp (24 bitu barvy a 8 bitu padding)? Nevim jak X drivery, ale fbdev drivery pro intel, ATI radeon i VIA (intelfb, radeonfb, vt8623fb) podporuji jen 32 bpp rezim a 24 bpp nepodporuji.
radeon
pro X server naopak podporuje pouze 24-bitovou hloubku, 32-bitovou zcela odmítá.
(**) RADEON(0): Depth 24, (--) framebuffer bpp 32 (II) RADEON(0): Pixel depth = 24 bits stored in 4 bytes (32 bpp pixmaps)Možná je to v tom ovladači zadrátované z historických důvodů. Staré karty měly organizaci 24bpp z důvodů malé a drahé paměti a podle toho byl napsaný ovladač. U novějších karet s větší pamětí pak už jednoznačně převážila oragnizace po 32bpp, protože se lehce adresují nejen samotné pixely, ale i jednotlivé barevné složky, nicméně ovladač se navenek tváří stále jako 24bpp. Každopádně kvůli tomu memůžu spustit Phun, protože natvrdo vyžaduje 32bpp což žádný z ovladačů karet na mých strojích neumí :(
Depth 24
se v linuxu automaticky rovná 32
pokud se nemýlím...
xorg.conf
se ale nastavují vlastnosti grafické karty, ne? Že nad tím vším pak běží nějaký framebuffer nebo OpenGL nebo okenní maanžer něco podobného je už věc vedlejší. Ale zobrazování klidně může fungovat tak, že X aplikace bude malovat v 8 bitech na kanál s průhledností, ale X server to pak převede pro zobrazení na černobílém monitoru.
Že nad tím vším pak běží nějaký framebufferFramebufferem myslim oblast pameti graficke karty, ktera se vykresluje.
Ale zobrazování klidně může fungovat tak, že X aplikace bude malovat v 8 bitech na kanál s průhledností, ale X server to pak převede pro zobrazení na černobílém monitoru.X server by mohl delat ledacos, ale obvykle reseni (pred prichodem composite manageru) je, ze on-screen drawables (okna) se kresli primo do framebufferu na graficke karte a tedy pokud je plocha okna cilem nejake composite operace, tak je vhodne, aby tam byly i ty alfa hodnoty.
Tiskni
Sdílej: