Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fosilní verze nějaké distribuce je rozhodně naprosto špatná volba. Zjednodušeně řečeno, najdete tam zastaralé knihovny, staré prohlížeče s bugy a bezpečnostími nedostatky a šance dostat tam nějaké aktualizace prakticky neexistuje.
Z té frekvence, kterou uvádíte, soudím, že se jedná o nějaké Pentium II nebo jiný tenkrát populární procesor (Cyrix?). Na tomto stroji by stále ještě měl běžet například dnešní ArchLinux.
Potíž bude s RAM. Jak jistě víte, na všech aukčních serverech se dají starší RAM moduly dokoupit doslova za pár korun. To bych vřele doporučoval. Ten motherboard bude pravděpodobně umět maximálně 768 MB, ale i to je pořád lepší než nějakých 256 MB.
U takto starých strojů jsem vždy kompiloval vlastní kernel. Je tam hned několik vychytávek, které zlepší výkon při použití s relativně malou pamětí. Dál taky důsledně povypínám SMP, MSI, PCI-E a desítky (stovky?) udělátek, které takový hardware zkrátka mít nemůže. Taktéž mám velmi dobré zkušenosti s plánovačem BFS, který je pro toto nasazení ideální, případně s různými méně obvyklými, méně férovými, ale mimořádně efektivními I/O schedulery.
Bohužel neuvádíte, k čemu má ten stroj být. Má-li sloužit jako router a firewall, pak si s tou RAM nemusíte lámat hlavu. Nicméně v takovém případě bych opět nevolil fosilní distribuci, ale něco současného. Koneckonců, proč vlastně Linux? Pomocí OpenBSD se router s firewallem vytvoří možná i rychleji.
Pokud chcete na tom stroji provozovat X server a používat ho například pro surfování, jediné, na čem opravdu záleží, je RAM. Pomalejšího procesoru si možná všimnete u hodně náročných flashových animací a ani to nemusí být pravda, pokud tam je rozumná grafická karta, která aspoň něco akceleruje. Zato nedostatek RAM je konec. Jakmile takový stroj začne swapovat, budete mít chuť ho vyhodit oknem.
Známí se mě občas na možnosti provozu těchto starých počítačů ptají. Já jim většinou říkám jednoduchou zásadu: Pokud na tom nespustíte dnešní distribuci, už nemá smysl takový hardware provozovat. (Pokud ovšem neprovozujete muzeum s funkčními exponáty...) Například počítač s Pentiem III na 1000 MHz dnes v aukci koupíte při troše štěstí za cenu kolem 500 Kč. A to je stroj, který vám ještě dobré dva roky bude stoprocentně fungovat. Myslím si, že to není špatná investice, zejména vzhledem k tomu, kolik vzteku a nepříjemností si tak můžete ušetřit.
což je ovšem v tomto případě spíše plusObzvláště, když se provozovatel chce stát spambotem, nahraj-vira-na-ftp botem, zkoušej-ssh botem a podobně.
Zkusil jsem Xubuntu 6.06.1 LTS (Dapper Drake) ...... a vyhovuje Ti? Ak ano, tak ho spokojne uzivaj. Ak nie, tak ries skor konkretny problem. Nic ako "najlepsia distribucia" neexistuje; keby existovala, bola by jedina.
Tiskni
Sdílej: