Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Nejznámější jsou asi Slackware či Arch Linux. Ale jsou pro pokročilejší uživatele.
> ja videl naposled verzi 10 a co si pamatuju tak tam nebyl zadny balickovaci system - je treba vsechno kompilovat svatou trojci [./configure; make; make install]
Slackware samozřejmě balíčkovací systém má, byť je jednoduchý a neřeší závislosti. Dost aplikací se tak dá sehnat i z cizích zdrojů bez nutnosti kompilace.
* jistou nevyhodou je ze balickovaci system [portage] je zalozen na kompilaci zdrojovych kodu, takze instalace muze trvat i par ... [chvil :]trochu jsem ten začátek "přehnal" :) Ale za zbytkem si stojím :)
+1
> U přetaktovaných strojů člověk nikdy neví, čím se to může sypat
U tohoto PC to může být tím, že FSB procesoru je 66 MHz, takže RAM může být také 66 MHz. Přetaktování se dělalo většinou změnou FSB na 100 nebo 133 MHz, což procesor většinou bez problémů vydržel, ale paměťový modul už může mít problém. Osobně bych se podíval, co je na paměti za čipy, a pokud to nejsou 100 nebo 133 MHz, pak bych je vyhodil a sehnal jiné (DIMM moduly SDRAM 133 jsou ještě poměrně dobře sehnatelné, což se nedá říct o Slot1 procesorech). Na zálohování takové PC bohatě stačí, sám mám stroj se Slot1 400 MHz, 256 MB, se Slackware 12.1 pro automatické provádění denních záloh.
pokud chces JEN konzoli tak IMHO nemas na vyber, neznam moc soucasnych distribuci ktery zacinaj na basicu, ale mozna me nekdo v diskuzi opravi [rad se poucim]Tak poučím
no, nevim jak u ostatnich, ale u debianu je cas straveny orezavanim systemu (u zaskrtavatek) opravdu trivialni. rozhodne nekolikanasobne trivialnejsi nez kompilace gentoo...
btw: pres ssh to nejspis neprotlaci, kdyz tam jeste linux nainstalvan nema
Můžete mi někdo doporučit funkční link na nějakou distribuci, která by na daném PC chodila a nabízela i na výběr nainstalování bez grafického rozhraní ?Každá distribuce je schopna nenainstalování nebo odinstalování grafického rozhraní. Maximální odchylka mezi nima je v tom, jestli jde o zaškrtávátko v instalátoru nebo o zadání příkazu "balíčkovač odinstaluj xorg". Je dost vtipné jak při dotazech typu "Jakou distribuci pro požadavky X" začnou stejní lidé navrhovat svou (stejnou) distribuci a v podstatě to jen potvrzuje, že ve výsledku je možné každou distribuci použít na cokoliv.
Dle mých osobních zkušeností dokáže 12cm chladič spotřebovat při 1000 otáčkách za minutu celou 1 Wh. ... Spotřeba těchto procesorů je od 2 Wh a nepřesahuje 10 Wh.
docela se divim, ze tu jeste nikdo nezminil male distribuce typu DSl. je to distribuce postavena na debianu a navic k ni mas i graficke rozhrani (docela solidni, kdyby jsi si to nahodou rozmyslel). cela distribuce se vleze na 50mb cd, lze spoustet i jako live.
jinak, pokud das na nektereho z "velkych hracu", osobne bych take byl pro debian
Verze Linuxu se nejmenuje Ubuntu ani Mandriva, ale třeba 2.6.34.1. Asi jste měl na mysli distribuce.
<těžký_rapl>Opište si prosím za trest ručně desetkrát následující:
Tolik k úvodním formalitám. A nyní k věci:
Existuje velká spousta distribucí Linuxu, které žádné grafické rozhraní nevyžadují a nemají grafický instalátor. Například ArchLinux, který používám, má pouze a výhradně textový instalátor. Řekl bych, že u spousty dalších distribucí taková možnost taktéž existuje.
Podle informací o motherboradu je jasné, že se dá RAM rozšířit až na 1 GB, a to doslova za pár korun (moduly z Aukro nebo eBay). Toto rozšíření bych vám vřele doporučoval, než s tím strojem podniknete cokoliv dalšího. Na 128 MB RAM vám většina instalátorů vůbec nepoběží. A nebude to kvůli grafickému rozhraní (které třeba vůbec nemají), ale prostě proto, že nebudou schopné vytvořit ani základní ramdisk. Pokud vím, ArchLinux měl kdysi LiveCD, které se dalo nabootovat i na 64 MB paměti. Ale něco takového bych (mírně řečeno) ze zásady nedoporučoval. Použitelnost či doba odezvy toho stroje nebude valná. Jakmile máte alespoň 768 MB nebo 1 GB RAM, získáte rozumně použitelný stroj.
Pokud chcete zálohovací stanici, vřele doporučuji OpenSolaris. Instalátor sice běží v grafickém režimu, ale po instalaci stačí tak triviální příkaz jako svcadm disable gdm
a máte přesně to, co jste chtěl. Tedy UNIX bez grafického rozhraní. ZFS je podle mě nejlepší současné řešení, pokud jde o zálohování. Deduplikace si na tom stroji asi moc neužijete. Nicméně všechny ostatní featury (snapshoty, klonování, COW, kontrolní součty), které v žádném jiném produkčním souborovém systému nenajdete, tam máte okamžitě k dispozici. (V Linuxu něco podobného nabízí pouze Btrfs, který sice s úspěchem používám, ale do produkčního nasazení bych ho zatím nedoporučil.)
Abych to shrnul:
Tiskni
Sdílej: