Uroš Popović v krátkém článku vysvětluje, co jsou emulátor terminálu, TTY a shell a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Jde o první díl seriálu na jeho novém webu Linux Field Guide věnovaném nízkoúrovňové práci s linuxovými systémy.
Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Received disconnect from 222.33.62.178: 11: Bye Bye [preauth]
Řešení dotazu:
sshd: 222.33.62.178
tcp-wrappers.
iptables -t filter -A INPUT -s 222.33.62.178 -p tcp --dport 22 -j DROP
.
Uz vidim, ako si na smartfone instalujes VPN. Nie vzdy nosim so sebou aj notas a tak mam ssh klienta v mobile. V pripade zavaznych problemov sa viem kedykolvek a odkialkolvek pripojit a skontrolovat stav. Je to vec na nezaplatenie
!. Ano mame na linuxu moznost pristupu ssh ale je demence toho z venku vyuzivat. Tohle muze napsat jenom hlupak !!!
Ano otevrene SSH je ucite riziko jako jakakoliv jina sluzba pristupna z internetu. Proto je dulezite umet sluzby spravne nakonfigurovat, spravovat a udrzovat.
mezi nejdulezitejsi patri:
- povolit ssh pouze uzivatelum ktere jej potrebuji
- pouzivat pro prihlasovani dostatecne silne sifrovane klice (nikoliv hesla)
- v iptables napr. pouzivat recent pripadne GEOIP (z ciny se asi opravdu nebudete hlasit pres ssh) pripadne pouzit fail2ban
- aktualizovat pokud je objeven bezpecnostni problem
- pripadne pouzivat hosts.allow/hosts.allow
- pripadne pouzit jiny port nez 22
- kontrolovat logy na ssh pristupy
. Diky tomu nam na serveru pribude dalsi SW ktery muze mit potencionalne bezpecnostni chybu.
A az budou boty napadat VPN koncetrator tak zrusime VPN a budeme chodit do serverovny na konzoli !
)))))))
Neni nad "odborne" reseni problemu - protoze blokace a predchazeni utokum je fakt zbytecnost !
Blokování IP rozsahů i jednotlivých IP adres je v podstatě nesmysl, protože to nefunguje korektně pro IPv6.
Těžko si lze dnes představit server, který nemá IPv6, pokud ho ovšem neprovozuje dědeček pro účely nostalgie, že ano... Jenže s IPv6 většina způsobů blokování IP adres známých z IPv4 selhává. Zaprvé, ne každá banovací utilita rozumně podporuje IPv6. Zadruhé, u IPv6 se nebavíme o blokování jedné adresy, protože každý útočník si může vygenerovat tolik adres, že se nevejdou do žádné blokovací tabulky ani na disk. Znamená to tedy, že by se v případě IPv6 měly blokovat celé rozsahy? To rovněž není rozumně proveditelné, protože se nedá úplně snadno a rychle zjistit, zda daný útočník má /32, /48, /64 nebo jiný rozsah, a protože v daném rozsahu může být potenciálně spousta dalších počítačů, které do botnetu nepatří a které nechceme odříznout všechny najednou.
Blokování adres má obecně ještě jeden zásadní problém: Proč by někdo věřil IP adresám? IP adresu může podvrhnout kdokoliv, kdo má přístup na některý (z hlediska daného serveru) důležitý router. (Nejbližší router u poskytovatele bude samozřejmě „nejrizikovější“ pro počítače k němu připojené.) IP adresa nepodléhá žádné autentifikaci. Tedy filtrování a blokování na základě IP adres sice může některým útočníkům trochu ztížit práci, ale obecně vzato je neúčinné.
Kryptografická autentifikace (SSH a spousta typů VPN) problém nedůvěryhodnosti IP adres řeší a je to zatím v podstatě jediné řešení tohoto problému, které existuje. (Může ovšem přestat existovat, pokud NSA příliš pokročí s experimenty na kvantových strojích.) Umím si představit případy, ve kterých by filtrování na základě IP adres mohlo částečně pomoct proti některým DDOS útokům, ale SSH mezi ně nepatří.
Spousta serverů má jen IPv4, zvláště proto, že mají konektivitu jen přes IPv4.
Blokování adres není o důvěře, ale o eliminaci.
Pokud nebudu DROP-ovat neúspěšné požadavky na SSH dle IP, tak mi to sebere až půlku trubky (např. na ADSL 3500/256), protože botnety to považují za potencionálně dostupné. A stále nevím jak to bude, až v těchto případech, tam ta konektivita IPv6 bude…
IPv6 má mimo jiné každý, kdo má aspoň jednu veřejnou IPv4 adresu. Nevím, kolik lidí celkově má IPv6, a nezajímá mě to. Jde přinejmenším o všechny uživatele ADSL i kabelových připojení. (Kolik lidí IPv6 skutečně používá, to je samozřejmě zcela jiná otázka. Odpověď mě rovněž nikdy nezajímala.)
Adresy a rozsahy IPv4 nebudeme blokovat v případech, kdy to nemá smysl. V případě SSH to nemá smysl. Jinak je tomu v případě protokolů, kde i neplatné požadavky můžou znamenat velmi netriviální zatížení sítě i výpočetní kapacity, tedy například u webových serverů. Nicméně o těch tu nebyla řeč.
Na co přesně reaguješ? Nebo je to jen drobný problém s porozuměním psanému textu? Tvrdil jsem toto:
veřejná IPv4 adresa == IPv6 konektivita
Samozřejmě záleží na uživateli, jestli svou IPv6 konektivitu využije. Podobně někdo může mít třeba IPv4 konektivitu a nepoužívat ji. (Protože si náležitě nenastaví síťové rozhraní nebo nepřipojí žádné zařízení.)
O samotné IPv6 adrese (bez příslušné konektivity) jsem tady žádné obecné tvrzení nepsal.
No, ať nežeru, když už slovíčkaříme, takhle by to mělo být:
IPv4 konektivita s veřejnou IPv4 adresou => IPv6 konektivita
Tiskni
Sdílej: