Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
Wine bylo po roce vývoje od vydání verze 10.0 vydáno v nové stabilní verzi 11.0. Přehled novinek na GitLabu. Vypíchnuta je podpora NTSYNC a dokončení architektury WoW64.
Byl vydán Mozilla Firefox 147.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Firefox nově podporuje Freedesktop.org XDG Base Directory Specification. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 147 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Received disconnect from 222.33.62.178: 11: Bye Bye [preauth]
Řešení dotazu:
sshd: 222.33.62.178
tcp-wrappers.
iptables -t filter -A INPUT -s 222.33.62.178 -p tcp --dport 22 -j DROP
.
Uz vidim, ako si na smartfone instalujes VPN. Nie vzdy nosim so sebou aj notas a tak mam ssh klienta v mobile. V pripade zavaznych problemov sa viem kedykolvek a odkialkolvek pripojit a skontrolovat stav. Je to vec na nezaplatenie
!. Ano mame na linuxu moznost pristupu ssh ale je demence toho z venku vyuzivat. Tohle muze napsat jenom hlupak !!!
Ano otevrene SSH je ucite riziko jako jakakoliv jina sluzba pristupna z internetu. Proto je dulezite umet sluzby spravne nakonfigurovat, spravovat a udrzovat.
mezi nejdulezitejsi patri:
- povolit ssh pouze uzivatelum ktere jej potrebuji
- pouzivat pro prihlasovani dostatecne silne sifrovane klice (nikoliv hesla)
- v iptables napr. pouzivat recent pripadne GEOIP (z ciny se asi opravdu nebudete hlasit pres ssh) pripadne pouzit fail2ban
- aktualizovat pokud je objeven bezpecnostni problem
- pripadne pouzivat hosts.allow/hosts.allow
- pripadne pouzit jiny port nez 22
- kontrolovat logy na ssh pristupy
. Diky tomu nam na serveru pribude dalsi SW ktery muze mit potencionalne bezpecnostni chybu.
A az budou boty napadat VPN koncetrator tak zrusime VPN a budeme chodit do serverovny na konzoli !
)))))))
Neni nad "odborne" reseni problemu - protoze blokace a predchazeni utokum je fakt zbytecnost !
Blokování IP rozsahů i jednotlivých IP adres je v podstatě nesmysl, protože to nefunguje korektně pro IPv6.
Těžko si lze dnes představit server, který nemá IPv6, pokud ho ovšem neprovozuje dědeček pro účely nostalgie, že ano... Jenže s IPv6 většina způsobů blokování IP adres známých z IPv4 selhává. Zaprvé, ne každá banovací utilita rozumně podporuje IPv6. Zadruhé, u IPv6 se nebavíme o blokování jedné adresy, protože každý útočník si může vygenerovat tolik adres, že se nevejdou do žádné blokovací tabulky ani na disk. Znamená to tedy, že by se v případě IPv6 měly blokovat celé rozsahy? To rovněž není rozumně proveditelné, protože se nedá úplně snadno a rychle zjistit, zda daný útočník má /32, /48, /64 nebo jiný rozsah, a protože v daném rozsahu může být potenciálně spousta dalších počítačů, které do botnetu nepatří a které nechceme odříznout všechny najednou.
Blokování adres má obecně ještě jeden zásadní problém: Proč by někdo věřil IP adresám? IP adresu může podvrhnout kdokoliv, kdo má přístup na některý (z hlediska daného serveru) důležitý router. (Nejbližší router u poskytovatele bude samozřejmě „nejrizikovější“ pro počítače k němu připojené.) IP adresa nepodléhá žádné autentifikaci. Tedy filtrování a blokování na základě IP adres sice může některým útočníkům trochu ztížit práci, ale obecně vzato je neúčinné.
Kryptografická autentifikace (SSH a spousta typů VPN) problém nedůvěryhodnosti IP adres řeší a je to zatím v podstatě jediné řešení tohoto problému, které existuje. (Může ovšem přestat existovat, pokud NSA příliš pokročí s experimenty na kvantových strojích.) Umím si představit případy, ve kterých by filtrování na základě IP adres mohlo částečně pomoct proti některým DDOS útokům, ale SSH mezi ně nepatří.
Spousta serverů má jen IPv4, zvláště proto, že mají konektivitu jen přes IPv4.
Blokování adres není o důvěře, ale o eliminaci.
Pokud nebudu DROP-ovat neúspěšné požadavky na SSH dle IP, tak mi to sebere až půlku trubky (např. na ADSL 3500/256), protože botnety to považují za potencionálně dostupné. A stále nevím jak to bude, až v těchto případech, tam ta konektivita IPv6 bude…
IPv6 má mimo jiné každý, kdo má aspoň jednu veřejnou IPv4 adresu. Nevím, kolik lidí celkově má IPv6, a nezajímá mě to. Jde přinejmenším o všechny uživatele ADSL i kabelových připojení. (Kolik lidí IPv6 skutečně používá, to je samozřejmě zcela jiná otázka. Odpověď mě rovněž nikdy nezajímala.)
Adresy a rozsahy IPv4 nebudeme blokovat v případech, kdy to nemá smysl. V případě SSH to nemá smysl. Jinak je tomu v případě protokolů, kde i neplatné požadavky můžou znamenat velmi netriviální zatížení sítě i výpočetní kapacity, tedy například u webových serverů. Nicméně o těch tu nebyla řeč.
Na co přesně reaguješ? Nebo je to jen drobný problém s porozuměním psanému textu? Tvrdil jsem toto:
veřejná IPv4 adresa == IPv6 konektivita
Samozřejmě záleží na uživateli, jestli svou IPv6 konektivitu využije. Podobně někdo může mít třeba IPv4 konektivitu a nepoužívat ji. (Protože si náležitě nenastaví síťové rozhraní nebo nepřipojí žádné zařízení.)
O samotné IPv6 adrese (bez příslušné konektivity) jsem tady žádné obecné tvrzení nepsal.
No, ať nežeru, když už slovíčkaříme, takhle by to mělo být:
IPv4 konektivita s veřejnou IPv4 adresou => IPv6 konektivita
Tiskni
Sdílej: