Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
19.5.2005 18:55
vogo | skóre: 34
| blog: "Skládat papír"
... samozrejmne jsou truetypea to má být jako výhoda? pro konsoli se mi líbí font terminus (který se nalézá překvapivě v balíčku
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
terminus-font 
), po instalaci je samozřejmě nutné nastavit, aby se používal, jak už píší jiní ...
. Pokud tedy nechceš v xtermu používat bitmapové písmo (a nealiasované jako preferuji já). Bitmapy mají tu výhodu, že většinou vypadají hezky a rychle se vykreslují, na xterm ideální (používám z X lucidatypewriter). Nicméně se nedají elegantně liovolně zvětšovat aniž by tím výrazně neutrpěla kvalita zobrazení. Pokud tedy potřebuješ velikost, ve které nebyla bitmapa vytvořena, tak máš smůlu. Do čehokoliv mimo terminál (třeba do brusky) je to nepoužitelné.
A vzhledem k tomu, že mezi běžnými vektorovými písmy je na výběr ze složitějších Type 1 s jednoduchými HStemy/VStemy, které jsou určeny spíše pro tisk a jednoduššími truetype, které obsahují docela složité hintovací instrukce, tak dobře navržený truetype font (což Vera/DejaVu bezesporu je !) jsou truetype pro obrazovku celkem výhoda. Oceníš to hlavně při mizerném rozlišení.
Hm ale jestli máš obrazovku 720 dpi tak to pro tebe výhoda být nemusí, uznávám .Pokud tedy nechceš v xtermu používat bitmapové písmo (a nealiasované jako preferuji já).no a proč bych neměl chtít (i neantialiasované)?
- aneb:
Nicméně se nedají elegantně liovolně zvětšovat aniž by tím výrazně neutrpěla kvalita zobrazení. Pokud tedy potřebuješ velikost, ve které nebyla bitmapa vytvořena, tak máš smůlu.- většinu běžně používaných rozlišení a požadovaných velikostí lze bitmapami slušně pokrýt btw, škálování je ovšem problém i TrueType fontů, pokud se nemýlím, neb neřeší, že se změnou velikosti by se měly měnit i různé jiné věci, než jen konstanta, kterou se přenásobí délky křivek ...
... jsou truetype pro obrazovku celkem výhoda. Oceníš to hlavně při mizerném rozlišení.no, při mizerném rozlišení já osobně tedy ocením spíše dobře navržený bitmapový font pro to rozlišení :-P (ovšem jak je na tom srovnání Type1 s TT netuším; btw, pamatuje tady někdo textový editor Tasword pro ZX Spectrum? velikost znaku 4×8 pixelů a přesto byla většina čitelná
)
, hlavně se komplikovaným jazykem mění umístění jednotlivých bodů tak, aby se hlavně zarovnaly do mřížky (případně se lehce změní tvar je-li třeba) a vykreslilo se to dobře i v mizerném rozlišení a aby se nestalo, že každý tah bude mít jinou tlouštku, že v nějakém tahu by bod chyběl atd. Což bitmapy neumí ani náhodou a Type1 používají rozdílný a velice jednoduchý způsob. Dále i ve vektorech existují způsoby (např. Multiple Master) jak zajistit hezčí změnu stupně než jen lineární transformací. Ale to už je hodně off topic a je to spíše záležitost sazby, na běžné zobrazování textu na obrazovce bych to fakt neřešil .
Jinak jak jsem psal výše tak to klasického Xtermu preferuji právě bitmapová a nevyhlazovaná písma, nějak mi připadají na zírání několik hodin šetrnější .
br>
-djz
.notdef znak, zobrazuje se tedy pokud neni v pismu definovan pozadovany znak. Ukazuje to tedy na to, ze pouzivas truetypove pismo bez ceskych znaku. Pokud je OK menu tak to znamena jen to, ze menu pouziva jine pismo nez samotna aplikace. Podivej se tedy, co za pisma mas nainstalovana v systemu a nakonfiguruj aplikaci aby pouzivala pismo s ceskymi znaky.
Co se tyce OO.o tak je to docela pochopitelny problem: rodiny Courier, Dingbats, Helvetica, Symbol a Times tvori zakladnich 14 pisem pdf RIPu a zaroven podmnozinu 35 zakladnich pisem ps RIPu (do kterych dale patri jeste Avantgarde, Bookman, New Century, Palatino a Zapf Chancery). Predpoklada se tedy, ze je zna kazdy RIP (tedy pdf prohlizec, ps tiskarna nebo gs). Proto OO.o obsahuje pouze metriku techto pisem. Nicmene se nepocita s tim, ze RIP by obsahoval ceske znaky. Coz je kamen urazu, protoze napr. GhostScript (pdf konvertor z OO.o jsem zatim moc nepitval, takze s nim neporadim) pri vytvareni pdf ceske znaky definuje jako bitmapy. Coz vetsinou vytisknute vypada vselijak a malokdy se stane, ze jsou v takovem rozliseni, ze tiskarna je zpracuje nezmenene a vytistene vypadaji shodne se zbytkem. Vetsinou se vytisknou tlusteji, hranate apod. V pdf vadi vzdy, protoze samozrejme se nedaji rozume zobrazovat v malych velikostech a navic vypadaji naprosto odlisne takze si jich kazdy vsimne. Resenim muze byt zmenit metriku techto pisem v OO.o a chovani pdf konvertoru aby do pdf nevkladal extra ceske znaky. To zpusobi, ze vysledny ps nebo pdf bude sice mensi, ale na vetsine tiskaren zle vytisten a ve starsich pdf prohlizecich bez dalsich pisem (nicmene ani v Adobe Readeru 7 neni napr. stredoevropsky Courier) nespravne zobrazen. Lepsim resenim je ovsem se pismum s temito jmeny vyhnout a pouzit jejich ekvivalenty. Pro Helveticu jsou ekvivalenty napr. Nimbus Sans L, U001 od URW++ nebo Arial, pro Courier je to napr. Nimbus Mono L od URW++ nebo Courier New, pro Times Nimbus Roman No 9 L od URW++ nebo ceske Lido nebo Times New Roman atd. Tyto ekvivalenty muzes pouzit bud primo nebo zkusit jestli budou fungovat pres tabulku nahrad.
Pokud nejaka aplikace tiskne temito pismy cesky znamena to jedine to, ze jiz nahradu provedla .ctverecek je .notdef znak, zobrazuje se tedy pokud neni v pismu definovan pozadovany znak. Ukazuje to tedy na to, ze pouzivas truetypove pismo bez ceskych znaku. Pokud je OK menu tak to znamena jen to, ze menu pouziva jine pismo nez samotna aplikace.
taktak, měl bych k tomu malé upřesnění - KDE používá by default obecné rodiny písma, přičemž xfs v takovém případě bere první ze seznamu dostupných písem pro danou rodinu ... no a jelikož seznam je setříděn podle abecedy a distro instaluje fonty Bitstream, které příliš znaků s diakritikou neobsahují a písmenkem "B" na začátku názvu se procpou před většinu ostatních, je zaděláno na problém ...
řešení je tedy místo obecných rodin použít konkrétní písmo, které diakritiku má (mě se líbí např. rodina Luxi)
v případě OOo, bez jakýchkoliv podrobných znalostí o PDF/PS bych řekl, že jde o problém, že OOo dělá náhradu písma i pro jednotlivé znaky, takže místo prázdného obdélníčku zobrazí znak z jiného fontu a totéž nacpe i do výstupu k tisku - zmíněná URW písma Nimbus jsou IMHO taky fajn, lze je použít jako default, nebo si doinstaluj Arial (resp. Verdanu), Times New Roman a Courier New z window$, abys byl kompatibilní s wokýnkáři/wordaři - důležité je nemít tam písmo z rodin, co vyjmenoval kolega, čili ne Courier, ale raději ten Courier New atp.
řešení je tedy místo obecných rodin použít konkrétní písmo, které diakritiku má (mě se líbí např. rodina Luxi)Nebo taky správně nakonfigurovat fontconfig aby na obecnou rodinu odpovídal zvoleným písmem.
Nebo taky správně nakonfigurovat fontconfig aby na obecnou rodinu odpovídal zvoleným písmem.mno, taktéž elegantní řešení, leč má dvě nevýhody: - při změnách systému (ať už migrace mezi počítači nebo zkoušení jiného distra atp.) si uživatel s sebou vláčí své home/.kde a další, zatímco konfigurace fontconfigu jest otázka systémová (ne všude je člověk root, ne vždy odhadne, co z /etc bude reusable a co si nová distribuce překope k obrazu svému ...) - pro klikoše není tak pohodlné
~/.fonts.conf is the conventional location for per-user font configuration, although the actual location is specified in the global fonts.conf file.
. Za ta léta už jsem na něj tak akorát alergický... Lido je hezčí. A navíc české . A Nimbus Roman je také pěkný. Jinak Luxi se líbí asi každému, mně také. Ale hintování už se mi nelíbí, v některých stupních je to fakt znát a rozjede se to hodně . Pak je každý znak jinak široký, případně zdeformovaný. Není ta verze v X náhodou jenom strojová konverze? Sice mají v info že instrukce (c), ale to ještě neznamená, že nebyly udělány automaticky. A bez instrukcí nebo s autohinterem už zase nejsou tak hezké. Také jsem je používal než jsem přešel na DejaVu a URW 35 .Zrovna Times New Roman z win má pěkně ohavné a nerozlišované háčkynojo ... neříkám, že je to vrcholné dílo moderní typografie ... ale co máme s těmi wordaři dělat? :-/
Tiskni
Sdílej:
