Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
export promenna=0
export a=blabla bash echo $blabla... tak to bude fungovat, jak chcete. Váš problém je ale ten, že proměnná není definována v prostředí procesu, který obsluhuje klávesové zkratky a spouští ty terminály. Buď ten program přepište a nebo si budete muset udělat nějaký perzistentní čítač jinde (např. ten soubor), nebo to budete muset vydedukovat nějak automaticky v každém spuštěném shellu (např. ps a zjistit nejvyšší číslo terminálu).
jestli "ps" vypisuje i nazvy bezicich programuA co jiného by měl vypisovat?
Mi přijde, že když si třeba takhle
#!/usr/bin/python import wnck, gtk s = wnck.screen_get_default() while gtk.events_pending(): gtk.main_iteration() for w in s.get_windows(): print '%x' %w.get_xid(), w.get_name(), w.get_pid()
zjistím seznam všech oken, jejich názvy, XIDy a PIDy jejich procesů, tak to všechno přece nějak musí jít, ne? Nebo mi něco uniklo a mám si přečíst celé vlákno?
#! /bin/bash
Co to je globalni promenna? Toto resit pres promennou nepujde. Co je spatneho na souboru s citacem v /tmp?
Myslím, že je to z historických důvodů. Adresář /tmp se hojně používal mnohem dřív, než vzniklo shm (tmpfs). Navíc, paměť byla vzácná a bylo potřeba jí šetřit.
Dnes je paměť levná, ale disky i nadále pomalé a stále ještě mechanické.
Stejně jako ty mám psychický problém, kdykoli se zbytečně šáhá na disk. Ten tvůj program bych řešil démonem, který by se nikdy neukončoval a tudíž si všechno pamatoval a hlavně nikdy nemusel startovat znovu. Reagoval by vždy okamžitě bez hrábnutí na disk.
Ne kazdy si chce docasnymi daty zaplacavat RAM - klidne si tam udelej symlink, ale pak se mozna budes divit, az si tam nejaky program ulozi treba ISO image pripraveny k vypaleni. Disk jako synchronizacni prostredek se pouziva predevsim proto, ze to je velice jednoduche, prenositelne (/tmp musi byt na kazdem UNIXu, i kdyby tam zadny disk ani nebyl, /dev/shm ani ne na kazdem linuxu, rada lidi to vubec nepouziva, nemusi tam byt pravo pristupu pro bezne uzivatele,...) a usporne. Kdyby na tyto prkotiny kazdy program pouzival vlastniho demona, tak takovych zbytecnych demonu pobezi stovky - namatkou demon pro midnight commander, aby po jeho vypnuti zustal nastaveny adresar, pro ruzne "opravdove" demony demon udrzujici jejich lockfile, ...
Rozhodne nejde o nejaky pozustatek, ktery pouzivaji pouze blbecci, kterym ujel vlak. Kdyz chces, vymyslej znovu kolo, ale jak se rika "dvakrat mer" a vezmi v uvahu, ze nektere veci vymysleli a zdokonalovali lide mnohem schopnejsi nez ty (to neni nic osobniho, to plati temer pro kazdeho). Samozrejme to neznamena, ze maji vzdycky pravdu, ale je to velice caste
Takze je len mala sanca, ze subor, ktory vznikne a zanikne v priebehu par desatin sekundy sa objavi na disku. Iba sa aktualizuje ctime pre /tmp.Jste si tím jist? Já jsem to tedy nijak podrobně nestudoval, ale řekl bych, že to není tak chytré, aby to z block cache odstranilo záznam všech sektorů které patří souboru, který jsem vymazal. Nebo jo?
Je to celkem akademická debata, ale když udělám tenhle test
#!/usr/bin/python #coding: utf-8 import time fn = 'cislo' counter = 0 file(fn, 'w').write('%d' %counter) start = time.time() while counter < 100000: counter = int(file(fn).read()) file(fn, 'w').write('%d' %(counter+1)) print (time.time() - start)/counter
tak je vidět, že jedno takové zvýšení čítače v souboru vezme cca 430 mikrosekund. Je zajímavé, že v průběhu testu je zátěž skoro celá SYS, tj. žádná USER a žádná IOWAIT. Disk to tedy nebrzdí, spíš jaderná administrativa.
# dd if=/dev/zero of=blah bs=2M count=20 20+0 records in 20+0 records out 41943040 bytes (42 MB) copied, 0.0742222 seconds, 565 MB/s # losetup /dev/loop0 ./blah # mkfs.xfs /dev/loop0 meta-data=/dev/loop0 isize=256 agcount=2, agsize=4096 blks = sectsz=512 data = bsize=4096 blocks=8192, imaxpct=25 = sunit=0 swidth=0 blks, unwritten=1 naming =version 2 bsize=4096 log =internal log bsize=4096 blocks=1200, version=1 = sectsz=512 sunit=0 blks realtime =none extsz=65536 blocks=0, rtextents=0 # echo 100000 >/proc/sys/vm/dirty_writeback_centisecs # mkdir a # mount -t xfs /dev/loop0 a # echo qwertyuiop >a/a && rm a/a # sync # grep qwertyuiop blah (nic)
Nic takoveho jako globalni promenna dle uvedene definice neexistuje. O disk bych se opravdu neobaval, kolikrat se ten terminal bude spoustet - milionkrat? Soubory v /tmp se vzdycky pouzivaly, pouzivaji a jeste nejakou dobu asi pouzivat budou. Pokud to chces delat slozite, zrid si na to demona, se kterym budes komunikovat treba pres IPC a bude ti cislo terminalu udrzovat, ale je to doslova atomovka na vrabce.
Co skript udělal se po jeho ukončení opravdu ztratí. Je tu ale možnost ho při spuštění includovat příkazem source
(nebo tečka)
tedy source mujskript
Tiskni
Sdílej: