Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Koupil jsem si 1,5 TB externi HDD, pripojeni pres USB.
Predtim jsem mel externi cca. 250 Gb, tam jsem jasne dal ext3 a nechal to jako 1 oddil, jak byste to ale ted resili s tim pomerne obrovskym 1,5 TB?
Planuju tam dat opet ext3, ale nejsem si jisty, jestli bych ho aspon nemel rozdelit napul, a jestli to vubec jde, kdyz je to pres USB? Jak by se to pak chovalo a mountovalo, stejne jako interni disk?
Řešení dotazu:
Zapomnel jsem pripsat ucel disku: je to jasne na fotky, hudbu apod. A taky cas od casu na nejaky backup (mozna). Cili zadny systemovy adresar tam nebude.
No, jenže není kontrola konzistence jako kontrola konzistence. Resiserfs má tři úrovně, přičemž ta nejdůkladnější má tendenci rozbít systém, když v něm máte soubory s obrazy reiserfs. A že by byla nějak rychlá, se říci nedá.
ReiserFS se mi u toho minuleho disku nepovedlo vytvorit, disk delal pri formatovani silene zvuky a mel jsem strach, ze o nej prijdu, tak jsem to prerusil. Domnivam se, ze roli hralo USB pripojeni. Byl to WD MyBook. ext3 tam probehlo v poradku.
Zatim dik za rady, zrejme tam zkusim ext4 a necham to jako 1 oddil.
Chtelo by to aspon nejaky dobry argument, to nezni takhle presvedcive. Napr. vetsi moznost zotaveni pri poniceni zurnalu? Nebo v cem je to lepsi pro 1,5 TB disk. Me na prvni pohled prijdou vsechny tyhle fs dost podobne, jen ReiserFS nechci, kdyz je optimalizovany hlavne pro male soubory (ktere tam mit vetsinou nebudu). Ale jestli zvolit ext4 nebo jfs, to fakt nevim.
Chtelo by to aspon nejaky dobry argument, to nezni takhle presvedcive.
Ono to také nemá znít přesvědčivě. Jen jsem napsal, že uvedený argument, proč ReiserFS místo ext3, je naprosto nesmyslný a že pokud už bych chtěl filesystém, který je navržen pro efektivní práci s velkými filesystémy, sáhl bych spíš po XFS nebo JFS.
Pokud chcete něco konkrétního, tak např. způsob uložení velkých souborů na ext3 není příliš efektivní, zkuste si porovnat třeba rychlost smazání několikagigabytového souboru.
Ale jestli zvolit ext4 nebo jfs, to fakt nevim.
Tady bych asi upřednostnil JFS, přeci jen ext4 ještě nevěřím dost na to, abych mu svěřil ostrá data.
Chtelo by to aspon nejaky dobry argument, to nezni takhle presvedcive.Např. že ext3 neumí extenty. Což není otázka velikosti disku ale souborů, které na něm jsou.
V tom LVM nejak plavu, proc bych potreboval LVM na dodatecne zvetsovani oddilu? Docetl jsem se, ze snad vetsina modernich souborovych systemu povoluje zvetsovani za behu, tak k cemu LVM?
Pres eSata to nejde, je tam jen usb.
... když SATA umožňuje připojování za běhu z definice.jsi si jist, ze vsechno co ma sata umoznuje hot swap? ... ja bych tedy nerekl
Docetl jsem se, ze snad vetsina modernich souborovych systemu povoluje zvetsovani za behu, tak k cemu LVM?
To je ale jiná úroveň. Jde o to, že když v klasickém modelu rozdělování disku uděláte dva 300MB oddíly a ten první pak budete chtít zvětšit, tak budete muset nejdřív ten druhý přesunout. Při použití LVM jste omezen jen tím, jestli máte dost volného místa, ne v které části disku ho máte.
To se hodi, projdu to prilezitostne. Jak jsem v rychlosti pochopil, tak by snad LV sel vytvorit na JFS dodatecne, i kdyz uz tam jsou data(?)
Tak aktualne jsem tam dal JFS a uz kopiruju, nechal jsem 1 jediny oddil z duvodu, ze predem nedovedu odhadnout, jak by se to vyvijelo (LVM by bylo reseni, ale nechce se mi to ted narychlo studovat) a moc se tam data stejne nehybou, spis jen prihazuju nove soubory, cili problem s fragmentaci ani neocekavam. Dik za nazory.
Rozparcelovat USB disk jde bezproblemu stejne jako kazdy jiny HDD. Tez jde bezproblemu udelat jako bootovaci. Treba pouzijte Gparted.
Videt ze win vubec nepouzivate pac nepisete o potrebe pristupovat k datum z win.
Jestlize Vam ext3 vyhovuje tak neni duvod jej nepouzit.
Ja mam 1 TB USB HDD (My Book) tez s ext3 pro ukladani systemovych image (jedna se o soubory o velikosti 15 GB). Na HDD pristupuji jako root pac bez jeho opravneni stejne neni mozne pouzit dd ke kopirovani.
U Linuxovych FS budete vsak potrebovat pridat vyjimku pro non root uzivatele abyste mohl na disk pristupovat jako bezny uzivatel.
S tim pristupem to mam reseno pres fstab, nemusim byt root na mount a muzu libovolne zapisovat, ale nejde mi zapis v korenovem adresari, takze tam zakladam adresare jako root a pak jim zmenim vlastnika, abych s tim mohl dal pracovat :) To potrebuju jen 1x za pul roku, takze se mi tohle ani nechce resit.
Jinak Win nepouzivam doma uz par let a ten disk nikam neprenasim.
chmod 777 /koren/disku
Perfektni :) To se citim skoro hloupe, ze me nenapadla moznost nastaveni korenu, stacilo vlezt do hlavniho adresare a pak jen
chown uzivatel .
Ted tam uz muzu blbnout jak chci bez roota.
Tiskni
Sdílej: