Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Řešení dotazu:
Prostě taky to nechápu proč se nepřejde na IPv6 a IPv4 se nezruší, prostě pořád budeme udržovat dva systémy......IPv6 je aktualne cista tragikomedia. Nas najvacsi zakaznik nasadil na vsetko IPv6 a pri tom clovek zisti ako slabo su pripravene aj velke spolocnosti na IPv6. Pri tom, kolko Cisco bugov sme nasli, je na mieste otazka, ci to vobec testuju. Zakaznik ma tie najvacsie a najdrahsie switche a router od Cisca ... a ... obcas sa stracaju pakety, obcas nie su dorucovane v jednom smere a obcas niesu dorucovane vobec. Dlho sa to riesilo restartom NW komponentov, nez Cisco bolo schopne dodat fungujuci patch. Bohuzial ani enterprise Linux distribucie a storage na tom nie je nijak lepsie. Linux ako taky ma(l) niekolko bugov, kedy cely NW stack proste "zhasne" a IPv6 prestane fungovat. V takom stave sa necudujem, ze ludia co mozu, tak ostavaju stale pri IPv4. Po tom co som vsetko videl v praci, tiez radsej preferujem IPv4 ...
O třetinu? Nějak zaměňuješ počty adres a jejich logaritmy, že jo.
Kromě toho jim nic nebrání mít DHCPv6 a vybodnout se na EUI48/64 identifikátory.
O třetinu? Nějak zaměňuješ počty adres a jejich logaritmy, že jo.Nezaměňuje vůbec nic, jenom umí spočítat poměr mezi 32 a 24 bity. ;)
Kromě toho jim nic nebrání mít DHCPv6 a vybodnout se na EUI48/64 identifikátory.Přidělovat adresy přes DHCPv6 lze a EUI64 se používat nemusí, ale počty zůstávají stejné, 32 bitů přidělených, 32 bitů na členění sítě a 64 bitů na stroje na jednom segmentu. :)
Nezaměňuje vůbec nic, jenom umí spočítat poměr mezi 32 a 24 bity. ;)
Ale ano, zaměňuje. Když vynechám detaily jako broadcast a zákaz nulových posledních bytů v IPv4, poměr mezi počty adres je 256:1 a pokud je mi známo, 256 není o třetinu víc než 1. Takže si nepolepší o třetinu, nýbrž 256-krát, co se týká počtu podsítí.
Přidělovat adresy přes DHCPv6 lze a EUI64 se používat nemusí, ale počty zůstávají stejné, 32 bitů přidělených, 32 bitů na členění sítě a 64 bitů na stroje na jednom segmentu. :)
Ne, to není pravda. Můžu mít klidně segment s prefixem /120
, když se mi zachce, a přidělovat v něm pomocí DHCPv6 adresy. Nevím, kde se pořád dokola bere pověra o magických 64 bitech. Rozsahy můžu přidělovat, jak chci, a routovat mezi nimi, jak chci, téměř bit po bitu. Téměř, protože (hlavně) kvůli DNS se používá konvence 4-bitových skupin (ip6-arpa
podsítí), ale pokud jsem ochoten oželet kompletní stateless konfiguraci, žádných 64 bitů nikde rezervovat nemusím. Právě proto jsem psal, že se člověk může vybodnout na EUI64, pokud chce, a rozdělit si síť po svém.
Takže … počty adres nezůstávají stejné. Kdyby tohle někdo tvrdil v roce 2005, chápal bych, že je to nějaká přechodná neinformovanost. Jenže když už bude ten rok 2017, jak říká původní dotaz, přijde mi to spíš smutné.
Ale ano, zaměňuje.V tom případě nemá smysl, abych se tvými plky dále zabýval. Měj se dobře.
Jak nás učí kupecké počty, 32-bitových čísel je 256-krát víc než 24-bitových. Tak už to na světě chodí. S tím nic nenaděláš. Můžeš to označovat za plky, ale ono to tak bude pořád.
Jako bys předem předpokládal, že cílem je někoho „dostat“. To mě překvapuje. Mně nikdy o nic takového nešlo. (A nebyl jsem to já, kdo začal něco označovat za plky.)
Uvažujme tedy prakticky. Máme o třetinu víc bitů (32 místo 24). To je dost zásadní výhoda, protože lze výšku celé síťové hierarchie zvýšit o celé jedno 8-bitové „patro“, případně o dvě 4-bitová „patra“, když na to přijde. Protože těch 32 bitů, o kterých se bavíme, je v prvních 64 bitech IPv6 adresy a lze v podstatě vždy počítat s jejich statickým přidělením, jsou dvě 4-bitová patra věc snadno proveditelná a dokonce pro leckteré síťové topologie vhodná — faktor větvení 15, když se to tak vezme. Záleží na tom, k čemu ta síť má sloužit a jak se v ní nejčastěji routuje. (Síť typu kancelář bude mít velký faktor větvení, síť typu distribuovaný HPC systém bude chtít nižší.) Ale dá se říct, že každé 4 bity navíc jsou dost zásadní zlepšení.
Tohle^^^ omezení na 32 bitů flexibility ovšem platí pouze za předpokladu, že někdo striktně vyžaduje bezestavovou konfiguraci na základě EUI64. Bez tohoto požadavku (a za použití DHCPv6) je flexibilita v podstatě neomezená, protože i dalších 64 bitů se dá použít a rozdělit prakticky libovolně. Patra té hierarchie by měla být 4-bitová, pokud má na tu síť nějak logicky navazovat zpětné DNS mapování. Jinak se ale jejich počtu a uspořádání meze příliš nekladou.
Ano, jsou zařízení, která neumí nic jiného než trvat na EUI64 a vyžadovat (současnou podobu) privacy extensions. Jsou zařízení, která po velkém N let od standardizace DHCPv6 umí jen jeho zanedbatelnou podmnožinu a dokonce i router advertisement chápou jen tak zčásti, aby se neřeklo. Tohle je ale především problém vejce a slepice. Dokud někdo nezačne hlásit bugy a požadovat, aby zařízení implementovala rozumnou podmnožinu IPv6, nikoliv pouze „aby se neřeklo“ podmnožinu, a dokud se sítě budou snažit přizpůsobit neschopným zařízením, moc se toho nezmění.
To je dost zásadní výhoda, protože lze výšku celé síťové hierarchie zvýšit o celé jedno 8-bitové „patro“, případně o dvě 4-bitová „patra“, když na to přijde.No vždyť. IPv4, /8: můžeš mít 4 4bitová patra (/24 potřebuješ na koncovou síť) IPv6, /32: můžeš mít 8 4bitových pater. Takže uznávám, že mi nedošlo to s tou sítí, a polepšíš si dvakrát, ne jen o třetinu. Pořád to je podle mě docela málo. No a proto jsem se zeptal, jestli je v praxi bez problémů provozovat sítě menší než /64.
imochodem, jak vlastně ISP číslujou "spojovací" síť? Myslím poslední míli.V zasade jsou tri rozumne postupy: 1) Pouzit jen link-local adresy (a tedy defacto unnumbered linka). To funguje dobre s automatickyma nastrojema (napr. DHCP-PD nebo routovaci software), ale byva to neprakticke pri statickem routingu. 2) 'Vykousnout' jednu /64 z prefixu prideleneho zakaznikovi a pouzit ji na spojovacku. Myslim, ze je pro to i nejaka extenze do DHCP. 3) Pouzit na spojovacku /64 z ULA rozsahu. To je trochu hack, ale proti pouziti regulerniho rozsahu to ma tu vyhodu, ze i komunikace ze zakaznikova CPE ven pouzije jako zdrojovou adresu adresu pridelenou zakaznikovi, nikoliv adresu na spojovacce. Vsechny ty postupy funguji bez ohledu na technologii (multipoint ethernet, ptp ethernet, klasicka ptp linka, ...).
třeba "regionální bloček" rozumně malý, aby "ztráty z fragmentace" nebyly moc velké a přitom těch bločků nebylo moc, a ty "regionální bločky" v případě potřeby přidávat.Tohle je špatně, IPv6 bylo navrženo tak, aby se nějaké „ztráty z fragmentace“ vůbec neřešily. Vždyť se koncovým uživatelům má přidělovat minimálně /64… Pokud chcete mít regionální bloky, měl byste to naopak mít navržené tak, aby pro každý region byl jen jeden blok s takovou rezervou, aby pokud možno nikdy nebylo nutné přidávat další.
pokud bude mít zákazník "interní" LANku číslovanou veřejnými adresami, bál bych se, že bude řvát při jakémkoli pokusu o přečíslováníTo taky neodpovídá moc návrhu IPv6. Ano, přečíslovávat zbytečně není dobré. Ale IPv6 počítá s tím, že každé zařízení bude mít více IPv6 adres a že se budou měnit. Pokud chce zákazník v rámci sítě používat pevné adresy, má přece k dispozici link local adresy.
Jako bys předem předpokládal, že cílem je někoho „dostat“. To mě překvapuje. Mně nikdy o nic takového nešlo. (A nebyl jsem to já, kdo začal něco označovat za plky.)Mě taky, nic takového jsem nepsal. Nicméně končím diskuzi a budu si pamatovat, že mám být příště opatrnější v reakci.
Když vynechám detaily jako broadcast a zákaz nulových posledních bytů v IPv4, poměr mezi počty adres je 256:1 a pokud je mi známo, 256 není o třetinu víc než 1. Takže si nepolepší o třetinu, nýbrž 256-krát, co se týká počtu podsítí.Tak ale tady se skutečně překonáváš a začínám váhat, jestli to z tvé strany není spíše sofistikovaný humor.
Humor (ne nutně sofistikovaný) jsou výše uvedené pověry ohledně dělení adres na 64+64 bitů. Opravdu, v roce 2005 by to bylo úsměvné, dnes už je to ohrané.
Fabulace o tom, co se nestane? Sítě mi fungují a opravdu si nemyslím, že bych potřeboval jakoukoliv radu ve zdejších diskusích. Pro účely routování existuje přesně to, co si nastavím, nikoliv to, co si někdo myslí, že bych si měl nastavit. Granularita je po 4 bitech (chci-li zpětné DNS mapování) a prakticky libovolná v jiných případech.
64+64 bitů je konvence, která se dodržuje v podstatě zbytečně, protože asi tak 99% výhod, které měla nabízet, buď nikdo nepodporuje, nebo je nikdo nikdy ani nenaimplementoval. Neexistuje žádný praktický důvod mít oddělený identifikátor sítě a identifikátor zařízení. To byly velké sny 90. let, ze kterých toho moc nezbylo.
Nemám v principu nic proti 64+64, samozřejmě. Jen mi přijde zbytečné šířit fámy, že to jinak nejde/nefunguje. Záleží na okolnostech a na implementaci IPv6 v zařízeních, kde software nemám úplně pod kontrolou.
Neřeším, v podstatě. Kde mám kontrolu nad softwarem, tam si dám libovolnou DHCPv6 šílenost. (Například virtuální switch s 10 virtuálními mašinami na něm.) Kde nad softwarem nemám kontrolu, tam musí být 64/64 konfigurace. (Například WiFi s Androidem, s Apple zařízeními a s dalšími nepřizpůsobivými občany.)
Nevím, k čemu tady kdo došel.
Zkrátka, IPv4 je nepoužitelná zastaralá věc, zatímco IPv6 je rozumně použitelný protokol. Ano, možná IPv6 nestojí za nic, protože už je taky hodně starý (1995), ale pořád je nesrovnatelně lepším řešením než IPv4 z roku 1975, ve kterém kdysi kdosi zvolil nedostatečnou délku adres jen tak od oka jako dočasný akademický experiment a pak už to tak nechal. U IPv6 je adresní prostor dostatečně velký a není potřeba se příliš vehementně zabývat tím, jestli má struktura adres nějaký hlubší smysl. Původně to měl být 64-bitový unikátní identifikátor místa a 64-bitový unikátní identifikátor zařízení, ale to se prostě neujalo a život jde dál.
Pokaždé, když se někdo v poradně už posté zeptá, jak může v tom IPv4 odpadu propojit dvě domácí sítě, aby mohl přímo komunikovat mezi jednotlivými počítači, je čím dál jasnější, že IPv6 je nezbytnost, ať už za něco stojí nebo ne.
O třetinu? Nějak zaměňuješ počty adres a jejich logaritmy, že jo.Nikoli. Kubeček píše o hierarchii.
Detaily neznám, ke mně se dostane jen to, co je podstatné pro řešení bugů. :-) (Tedy v jednom případě, ten druhý byla zmínka tady (čas 22:18, pokud by nefungoval správně ten link).)
Jinak je potřeba mít na paměti, že u IPv6 /32 neznamená 2^32 adres, ale 2^32 koncových sítí, což může být dost velký rozdíl.
10.a.b.c
a 192.168.d.e
, tedy 32 bitů na členění sítě a 8 bitů na stroje v rámci segmentu, ale dá se v případě potřeby ještě škálovat.
Naopak malí ISP často budou mít /48
a tudíž mají na členění sítě jen 16 bitů oproti 32 bitům na IPv6 při současném způsobu členění.
Ipv6 se dodnes řešilo jako projekt v rukách akademiků a potrefených nerdů. Na úrovni schopných techniků se to řeší asi tři roky
Nemáte pocit, že si trochu odporujete? (A je to určitě víc než tři roky.)
Představa, že iot šroty v současné podobě budou přímo kontaktovatelné přes internet
Kontaktovatelnost a adresovatelnost jsou dvě různé věci.
Navíc celý TCP/IP stack je projekt akademiků a potrefených nerdů. Naštěstí vyhrál nad RSCS, IBM SNA, DECNetem a podobnými protekty techniků z firem.Ipv6 se dodnes řešilo jako projekt v rukách akademiků a potrefených nerdů. Na úrovni schopných techniků se to řeší asi tři rokyNemáte pocit, že si trochu odporujete? (A je to určitě víc než tři roky.)
Představa, že iot šroty v současné podobě budou přímo kontaktovatelné přes internetKontaktovatelnost a adresovatelnost jsou dvě různé věci.
Lidé z Wedosu by myslím mohli vyprávět :3.To jsou takoví ti jak se rozhodli dávat do firewallu pravidla pro individuální adresy a pak vydali článek jak je IPv6 na prd, protože jim firewall přetekl?
vaše ip adresa
2a07:9c0:6701:0:bd1f:2c35:fd68:ee0f
Je tu snad někdo se stock telefonem, který neumí IPv6? Národní technické muzeum se hlásí… Ještě někdo?
Ale vážně, všechny mainstreamové rádoby-chytré telefony už pár let IPv6 bez problémů podporují. Přinejmenším tedy router advertisement a jiné klasické mainstreamové způsoby konfigurace.
Otázka je, jak se telefony vyrovnají například s IPv6-only sítí, ve které bude DHCPv6 přidělovat adresy z bloku /120
. Tam si umím představit, že by to mohlo skřípat, pokud telefony trvají na privacy extensions nebo na nějakých dalších typech adresové anarchie s iluzí bezpečnosti.
ipv6.abclinuxu.cz has address 171.25.221.158
Původní adresa 2a01:430:10:ab::1 už asi nefunguje? (něco tam stále je, ale vypadá to na nenastavený web server)
Tiskni
Sdílej: