Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Jak postavit svoji vlastní ústřednu vhodnou do menší i střední kanceláře.
Podle předchozích dílů seriálu bychom měli mít zprovozněnu slušně fungující ústřednu disponující i základními "vymoženostmi" jako hlasová schránka nebo konferenční volání. Nyní už jen zbývá ji připojit do veřejné telefonní sítě, aby nám mohl zavolat kdokoli, případně abychom i my mohli volat ven.
V předchozím díle tohoto seriálu jsme dokázali naši ústřednu jednoduše nakonfigurovat a ti úspěšní si byli schopni i zavolat. V tomto díle trochu "uhladíme" vytáčecí plán tím, že ošetříme chybové stavy. Funkci ústředny také obohatíme o hlasovou schránku a nastíníme možnosti konferenčního volání.
V předchozím dílu tohoto seriálu jsme si ukázali, jak Asterisk přeložit a nainstalovat. V tomto dílu si ukážeme příklady konfigurace této ústředny.
V tomto článku si ukážeme, jak postavit svoji vlastní ústřednu vhodnou do menší i střední kanceláře. Ukážeme si, jak připojit telefony, i jak volat do národní sítě. Dotkneme se také profesionálních funkcí této ústředny jako je hlasová schránka či podpora konferencí.
Tiskni
Sdílej: